14 C 99/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o rozvod manželství

I. Manželství Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené dne Anonymizováno Anonymizováno, a Anonymizováno, narozeného dne Datum narození manžela, uzavřené dne datum před Magistrátem města adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že se postupně manželé odcizili a docházelo mezi nimi k opakovaným konfliktním situacím, které vyvrcholily odchodem manžela ze společné domácnosti. Manželé spolu od prosince 2023 nežijí a nevedou společnou domácnost. Ani jeden z manželů nemá zájem manželské společenství obnovit. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci navrhli, potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před Magistrátem města adresa (prokázáno oddacím listem). U obou manželů se jedná o manželství prvé, manželka je občanem SR, manžel ČR, a jejich poslední společné bydliště bylo v obvodu zdejšího soudu. Z manželství se narodily tři děti, z nichž jsou dvě dosud nezletilé (prokázáno rodnými listy). K nezletilým dcerám jméno FO, narozené dne datum, a jméno FO, narozené dne datum, byly poměry pro dobu po rozvodu manželství účastníků upraveny rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka (prokázáno citovanými rozsudky). Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že nemají zájem na zachování manželství a na rozvodu trvají, od roku 2023 spolu nežijí, manželství je pouze formální. Nejdříve se soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí o věci a které právo ve věci aplikovat. Dle č.l. 3 odst. 1 písm. a) odrážka první nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, kde měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V této věci měli manželé poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu, kde manžel nadále žije, proto je zdejší soud příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Protože komunitární právo neupravuje rozhodné právo, aplikoval soud zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zmps“). Dle § 50 odst. 1 zmps rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zmps osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Po právní stránce soud postupoval dle č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Dle § 755 odst. 1, 2, 3 OZ manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Existence rozvratu manželství byla v řízení zjištěna, účastníci spolu nežijí, tento stav je dlouhodobý a nenapravitelný. Příčinu soud spatřuje ve shodě s účastníky ve vzájemném odcizení manželů způsobeném zejména špatnou komunikací, rozdílným pohledem na život. Manželství je hluboce a trvale rozvráceno, účastníci žijí v odluce, která se jeví být trvalou, obnovení manželského soužití nelze očekávat. Manželství účastníků je tedy skutečně již ryze formálním svazkem. Ze všech uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když rozvod manželství není v rozporu se zájmem nezletilých dětí, jejichž poměry jsou pro dobu po rozvodu pravomocně upraveny. Navíc v tomto ani v předcházejícím opatrovnickém řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilého dítěte daných zvláštními důvody. Manželství tak neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jak má na mysli zejména ust. § 687 OZ a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství podle § 755 odst. 1, 2 OZ jsou dány, proto manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s., podle které v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se tohoto práva účastníci výslovně po vyhlášení rozsudku vzdali. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 OZ). Účastníci jsou povinni po právní moci výroku o rozvodu manželství nechat si v občanském průkazu vyznačit změnu stavu, dále nahlásit tuto skutečnost zaměstnávajícím organizacím, popřípadě finančnímu úřadu. Tento rozsudek je vykonatelný dnem právní moci (ust. § 161 odst. 2 o.s.ř.).