15 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 828 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 828 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 828 Kč od 22. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 6 934 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zažalované částky na náhradě škody způsobené dopravní nehodou s tím, že žalovaný řídil dne 11. 9. 2020 v 19:50 hodin v ulici [ulice] v [obec a číslo] vozidlo Audi A4, [registrační značka], s tím, že při couvání nezvládl řízení, neboť prudce sešlápl plynový pedál, a narazil do kovového sloupku a fasády domu [adresa]. Předchozím požití alkoholu bylo dechovou zkouškou vyloučeno, avšak žalovaný, který řídil motorového vozidlo, není držitelem řidičského oprávnění. V rámci vypořádání předmětné pojistné události bylo žalobkyní vyplaceno pojistné plnění v částce 10 828 Kč, přičemž tato částka představoval náhradu poškození fasády a kovového sloupku. Žalovaný do dnešního dne uhradil částku ve výši 2 000 Kč, na další výzvy k plnění žalovaný nereagoval.

2. K výzvě soudu, aby se žalovaný vyjádřil, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, se žalovaný nevyjádřil, ačkoliv mu byla výzva řádně doručena. Proto má soud za to, že žalovaný nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s navrženým postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud má za prokázané, že dopravní nehoda se stala dne 11. 9. 2020 v 19:50 hodin v ulici [ulice] v [obec a číslo], kdy žalovaný jel vozidlem tovární značky Audi A4, [registrační značka], kdy při couvání prudce sešlápl plynový pedál, a narazil do kovového sloupku a fasády domu [adresa]. Na místě dopravní nehody byla provedena dechová zkouška s negativním výsledkem, současně však bylo zjištěno, že žalovaný není držitelem řidičského oprávnění, o čemž byl sepsán záznam o dopravní nehodě [číslo jednací]. Zranění osob nebylo na místě nehody žádným účastníkem uplatněno. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Z pořízené fotodokumentace je zřejmé poškození fasády a kovového sloupku. Z uplatnění práva na náhradu plnění ze dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že vyšetřováním nehody bylo zjištěno, že žalovaný vozidlo řídil bez příslušného řidičského oprávnění, a v důsledku toho má žalobkyně právo na náhradu plnění, které bylo vyplaceno ve výši 10 828 Kč, které plnila za žalovaného. Dále bylo v řízení prokázáno, že k dnešnímu dni byla uhrazena pouze částka ve výši 2 000 Kč, zbylou dlužnou částku žalovaný do dnešního dne neuhradil. Žalovaný byl vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2021, ničeho však neuhradil.

4. Dle ust. § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. Dle ust. § 6 pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

5. Za shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně tak, jak byla uplatněna, je po právu, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), předžalobní upomínka, o) Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby činí 3 x 1 500 Kč (§ 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) 1 134 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 6 934 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně v prodloužené pariční lhůtě (viz zdůvodnění shora). Soud přiznal náhradu nákladů tří úkonů, neboť úkon (sepis právního rozbor věci) neshledal jako účelně vynaložený. Ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.