15 C 117/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného t.č. ve věznici Anonymizováno o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 4 000 Kč měsíčně, splatnou ke každému 15. dni v měsíci předem, počínaje od , datum, .

II. Nedoplatek na výživném za období od , datum, do , datum, ve výši 28 000 Kč je povinen žalovaný zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč spolu s běžným výživným.

III. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na výživné za období od , datum, v částce vyšší než přiznané ve výroku

I.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala, aby soud určil, že jí bude žalovaný jako její otec povinen hradit měsíčně výživné ve výši 7 000 Kč. Žalobu zdůvodnila tím, že žije se svou matkou a sestrou v rodinném domě. Její otec, který je v současné době ve výkonu trest odnětí svobody ve věznici v , adresa, , až do prosince 2024 přispíval na chod domácnosti a výživu žalobkyně, neboť jeho starobní důchod chodil na účet matky. Od ledna 2025 je starobní důchod zasílán do věznice, a žalobkyně se tak ocitla bez prostředků. V současné době studuje prvním rokem na Univerzitě , adresa, , fakultu ekonomicko-správní, a v souvislosti se studiem i jejím atopickým exémem má zvýšené výdaje. Matka žalobkyně vyživovací povinnost plní bezezbytku, její měsíční příjem je cca 18 000 Kč, a z tohoto platu hradí náklady spojené s bydlením a chodem domácnosti. Žalobkyně nejprve uzavřela s žalovaným dohodu, na základě které měl na její výživu přispívat částkou 7 000 Kč, po vyjádření insolvenčního správce navrhla soudu, aby stanovil výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok uznává. Předně uvedl, že pobírá důchod ve výši cca 24 000 Kč, z čehož je částka 7 500 Kč zasílána přímo insolvenčnímu správci. Zůstatek ve výši 16 507 Kč je připisován na účet Věznice , adresa, , na kterém po odečtení dalších povinných plateb zůstává deponována částka cca 7 000 Kč.

3. Z jednání, které se ve věci konalo dne , datum, , se oba účastníci omluvili a nežádali o odročení, proto soud jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

4. Soud v řízení provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), když provedeným dokazováním byl skutkový stav zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno:

5. Soud v řízení zjistil, že žalobkyně je studentka bakalářského studijního programu – , Anonymizováno, , na Univerzitě , adresa, , fakulta ekonomicko-správní, v prezenční formě studia od , datum, . S žalovaným uzavřela mimosoudní dohodu o výživném, na základě které se žalovaný zavázal k placení měsíčního výživného ve výši 7 000 Kč.

6. Z výplatní pásky za období 2025/4 soud zjistil, že její matce, , jméno FO, , byla za měsíc duben 2025 vyplacena mzda ve výši 17 984 Kč. Z dokladu SIPO květen, červenec 2025 bylo zjištěno, že jsou na její jméno prováděny platby za služby spojené s bydlením – elektřina, poplatky za televizní a rozhlasové vysílání, plyn a ČEZ služby. Za měsíc květen 2025 ve výši 14 794 Kč, za měsíc červenec 2025 ve výši 14 534 Kč.

7. Ze sdělení ČSSZ ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, soud zjistil, že od ledna 2025 se změnil způsob výplaty důchodu a nově je vyplácen na účet věznice. Dosud byl v souladu s platnými pravidly pro výplatu důchodu vyplácen na účet manželky žalovaného.

8. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. KSPH , spisová značka, , soud zjistil, že bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční správce , právnická osoba, , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , se k žádosti soudu vyjádřil tak, že požadované výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně stanovit nedoporučuje, neboť dcerou uvedené výdaje jako je doprava automobilem či zajištění chodu vlastního koně není standardní potřebou studující plnoleté osoby. Navíc dlužníkovi (žalovanému) byl přiznán starobní důchod, přičemž aktuální postižitelná část je ve výši 6 956 Kč.

9. K poměrům žalovaného bylo v řízení zjištěno, že od , datum, mu je vyplácen důchod ve výši 23 463 Kč, v lednu 2025 byla vyplacena po srážkách částka 16 541 Kč. Zprávou , právnická osoba, ze dne , datum, byla žalovanému oznámena změna výplatního termínu důchodu na 10. den v měsíci. Z výplatní pásky č. 4/2025 soud zjistil, že osobní příjmy žalovaného byly v dubnu 2025 ve výši 16 507 Kč, nemá žádný dluh na výživném. Na kapesné byla žalovanému ponechána částka 2 806 Kč, insolvenčnímu správci vyplacena částka 9 483 Kč.

10. Vyživovací povinnost jako součást práva rodinného se od 1. 1. 2014 řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), jak se podává z přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 o. z.

11. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle § 913 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (odst. 1). Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (odst. 2).

14. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

15. Podle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

16. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

17. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

18. Ze všech shora uvedených zjištění soud činí závěr, že žalobkyně jako dcera žalovaného je studentkou bakalářského studijního programu – , Anonymizováno, , na Univerzitě , adresa, , fakulta ekonomicko-správní, v prezenční formě studia od , datum, . Od ledna 2025 není na její výživu otcem přispíváno žádnou částkou. V posuzovaném případě jsou limitujícím faktorem příjmy rodičů. Otec je v insolvenci, matka pobírá mzdu ve výši cca 18 000 Kč. Příjem otce je však i v insolvenci vyšší než příjem matky. Soud zhodnotil poměry obou rodičů, i sdělení insolvenčního správce, a tedy poměr částky, která po srážkách zůstává žalovanému k dispozici, a dospěl k závěru, že zákonná hlediska, vyplývající z citovaných ustanovení občanského zákoníku, umožňují otci vyměřit výživné částkou 4 000 Kč měsíčně. Navíc soud vzal v potaz shodné návrhy účastníků a vyjádření žalovaného, proto další skutečnosti nezjišťoval.

19. Není sice pravdou, že by oba rodiče museli svým dětem přispívat na výživu stejně, avšak je nepřijatelné, aby se jeden z rodičů nepodílel vůbec, pokud je v jeho možnostech se na výživě podílet. Žijí-li odděleně a nesdílejí-li společnou domácnost, může mít každý z rodičů jiné příjmy, výdaje a jmění – každý z nich může žít v jiných poměrech. Právě poměry rodiče jsou rozhodující pro stanovení výše výživného, v tomto konkrétním případě spíše potencionalita příjmů žalovaného. Výživné, které žalobkyně požaduje, tedy v té ponížené výši, je adekvátní. A i za situace, kdy bude žalovaný přiznanou částkou na výživu žalobkyně přispívat, bude i nadále matka žalobkyně vůči žalobkyni svoji plnit vyživovací povinnost v daleko vyšší míře než žalovaný, avšak soud musel přihlédnout k probíhajícímu insolvenčnímu řízení.

20. Za shora uvedeného tak soud dospěl po pečlivém zvážení všech skutečností a po provedeném dokazování k závěru, že nárok žalobkyní uplatněný žalobou je z části důvodný, a stanovil povinnost žalovanému přispívat na výživu žalobkyně částkou ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od , datum, , splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně. Jestliže výživné vyměřil od , datum, , musel vyčíslit dluh, který bude otec splácet. Ve výši rozdílu mezi uplatněnou a přiznanou částkou pak žalobu zamítl, neboť žalobkyně neučinila příslušný procesní úkon. Splatnost soud určil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. ve splátkách splatných společně s běžným výživným. Jednorázové splnění dluhu v zákonné třídenní lhůtě by bylo pro žalovaného s ohledem na výši stanoveného výživného nepřiměřeně tvrdé, avšak žalobkyně nebude plněním ve splátkách poškozena.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.