Okresní soud v Kolíně · Rozsudek

15 C 55/2021

č. j. 15 C 55/2021-98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKO:2023:15.C.55.2021.1

Citované zákony (1)

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela vystupující pod jménem příjmení příjmení či jméno yi příjmení s datem narození datum neznámého pobytu v Čínské lidové republice, oblast kraj , provincie obec , město zastoupen opatrovnicí titul jméno příjmení , advokátkou sídlem adresa o neplatnost manželství

I. Manželství uzavřené mezi [celé jméno žalobkyně], rozenou [příjmení], a [osobní údaje manžela] vystupujícího pod jménem [příjmení] [příjmení] či [jméno] yi [příjmení] s datem narození [datum], dne [datum] před Městským úřadem Kolín, je neplatné.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20. 7. 2021 domáhala prohlášení manželství účastníků za neplatné, a to z důvodu, že do manželství vstoupila v důsledku omylu o totožnosti snoubence. Manželé mají dvě, dnes již zletilé, děti. V prosinci 2020 se manželka dozvěděla poté, co byl její manžel prohlášen za nezvěstného, že byl nalezen v [stát]. Současně bylo vypátráno, že její manžel se ve skutečnosti jmenuje jinak a vystupoval po celou dobu pod cizí identitou osoby [příjmení] [jméno], a to protože se v domovském státě dopustil závažného násilného trestného činu. Byla celou dobu manželství klamána, kdyby o tom věděla, do manželství by nevstoupila a rodinu nezaložila.

2. Ani po rozsáhlé šetření se nepodařilo zjistit možný pobyt manžela v [stát] a doručit mu soudní písemnosti. V rámci policejního šetření se nepodařilo zajistit jeho adresu ani cestou Interpolu ani dále ověřit jeho identitu. Proto soud dospěl k závěru, že je na místě ustanovit pro řízení manželovi opatrovníkem advokáta podle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť není schopen hájit svá práva v řízení. Opatrovnice s ohledem na nemožnost kontaktovat manžela, zjistit jeho stanovisko, ponechal rozhodnutí na soudu s odkazem na obsah soudního spisu.

3. Vzhledem k existenci cizího prvku se nejdříve soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí o věci a které právo ve věci aplikovat. Dle č.l. 3 odst. 1 písm. a) odrážka první nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, které soud použil vzhledem k tomu, že soudní řízení bylo zahájeno před 1. 8. 2022, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, kde měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V této věci měli manželé poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu, kde nadále manželka žije, proto je zdejší soud příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Protože komunitární právo neupravuje rozhodné právo, aplikoval soud při neexistenci mezinárodní úmluvy, zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ zmps“). Kolizní norma je obsažena v ust. § 50 odst. 3 zmps, podle kterého při prohlášení manželství za neplatné nebo při určení, zda tu manželství je či není, se způsobilost uzavřít manželství a forma jeho uzavření posuzují podle právních řádů rozhodných pro ně v době uzavření manželství. Dle ust. § 48 odst. 1 a 2 zmps forma uzavření manželství se řídí právním řádem platným v místě, v němž se manželství uzavírá a podmínky jeho platnosti se řídí právním řádem státu, jehož je tato osoba občanem. Protože manželství bylo uzavřeno v České republice, manželka je státní příslušnicí ČR, je tak na místě postupovat dle české úpravy.

4. Po provedeném dokazování byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Manželství účastníků (manželka státní příslušnost ČR, manžel [příjmení]) bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Kolín, manžel je uveden jako osoba jménem [příjmení] [jméno], [datum narození], občan [stát], a k této identitě tak také doložil matričnímu úřadu dokumenty prokazující způsobilost uzavřít manželství (prokázáno oddacím listem účastníků). Z manželství se narodily dvě děti, obě jsou již zletilé (prokázáno rodným listem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Rozhodnutím zdejšího soudu z října 2016 byl k návrhu manželky prohlášen manžel za nezvěstného z důvodu, že naposledy se prokazatelně zdržoval na území ČR v červenci 2010, poté odletěl pracovně do [země] a až do roku 2013 byl s manželkou v telefonickém kontaktu, občas přilétal do ČR, od září 2013 kontakty ustaly, telefonní čísla byla nedostupná, pátrání přes ministerské úřady [země] k žádosti Velvyslanectví [stát] v [obec] bylo bezvýsledné, stejně tak šetření Ministerstva zahraničí a českého zastupitelského úřadu v [země] (zjištěno z obsahu rozhodnutí ze dne 12. 10. 2016 č.j. [číslo jednací]). Z tohoto důvodu bylo také rozhodnutí opatrovnickým soudem o péči o tehdy nezletilé děti [příjmení] tak, že byly svěřeny matce a otci výživné neurčeno (rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 8. 4. 2015 č.j. [číslo jednací]). Celostátní pátrání po osobě [příjmení] [jméno] bylo vyhlášeno 7. 10. 2014 na základě oznámení manželky (prokázáno úředním záznamem ze dne 7. 10. 2014), bylo zjištěno, že byla zneužita identita osoby [příjmení] [jméno] osobou označenou jako [celé jméno žalovaného], který nyní žije v provincii [název], [územní celek], a který uprchl do ČR, aby se vyhnul trestu odnětí svobody, vrátil se v roce 2012 do [země] a přihlásil se na místní policii (prokázáno sdělením Policie ČR ze dne 9. 12. 2020 adresovaným manželce). Totožnost osoby vydávající se za [příjmení] [příjmení], narozen [datum], nebyla v plném rozsahu zjištěna, neboť zprávou získanou z Interpolu Peking vyšlo najevo jen to, že touto osobou je [celé jméno žalovaného], muž, věk 56 let, bytem [země], provincie [název], [územní celek], jiné informace, např. o datu narození, skutečném bydlišti zpráva neobsahuje (viz sdělení Policie ČR z 12. 2. 2021). Z šetření v rámci policejní mezinárodní spolupráce vyplynulo jen potvrzení zneužití identity pohřešované osoby [příjmení] [příjmení], kterou užívala osoba [celé jméno žalovaného], která byla podezřelá v roce [rok] z případu těžkého ublížení na zdraví s následkem smrti, poté uprchl do ČR, po návratu do [země] byl v roce 2012 odsouzen k 6 a půl letům trestu vězení a nyní žije v provincii [název], [územní celek] (prokázáno zprávou policejního prezidia, ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci ze dne 4. 12. 2020). Z podnětu manželky bylo prověřováno jednání manžela spočívající v podezření z neplnění vyživovací povinnosti vůči dvěma dětem (prokázáno podáním z 26. 1. 2021). Z úředního záznamu o podaném vysvětlení z 26. 1. 2021 podaném [jméno] [příjmení], synem účastníků, soud zjistil, že otec často létal do [země], bral tam rodinu na letní prázdniny, představoval ho nějakým pánům, které označoval za strýce, v jeho 11 letech opět odletěl, nějakou dobu byli v kontaktu přes obdobu skypu, pak se přestal ozývat a z [země] už se nevrátil, matka se ho pokoušela kontaktovat, ale bezúspěšně, přestal i posílat peníze, že se měl otec vydávat za někoho jiného, nevěděl. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení z 25. 1. 2021 podaném manželkou soud zjistil, že se v roce 1997 seznámila s mužem z [země], který se představil jako [příjmení] [jméno], v roce 1999 se jim narodil syn, později téhož roku uzavřeli manželství, protože bylo třeba vyčkat dokladů z [země], doklady byly na jméno [příjmení] [jméno], v roce 2015 se narodil druhý syn, v roce 2005 byla s manželem poprvé v [země], bydlely u jeho rodiny, ale jméno neví, poté tam bral na prázdniny celou rodinu, roku 2010 odletěl pracovat do [země] a od roku 2013 se zcela přestal ozývat, pátrání po něm nebylo úspěšné, už se smiřovala s tím, že manžel v [země] zemřel, zjištění, že manžel je někdo jiný, a že žije v [země] jako [celé jméno žalovaného] jí otřáslo, jednání manžela nedokáže pochopit, neví, jestli je vdaná a jak se s dětmi jmenují. Usnesením z 21. 6. 2022, které nabylo právní moci dne 25. 7. 2022, byla věc odložena, neboť provedeným šetřením se nepodařilo podezřelého, který se vydával za osobu [příjmení] [jméno] ztotožnit. Policie ČR opakovaně žádala o zjištění totožnosti jmenovaného, potřebných údajů včetně data narození, bydliště, adresy, zajištění jeho fotografie a dalších údajů cestou mezinárodní spolupráce, ale přes opakované urgence čínská strana žádné informace k osobě nepodala (prokázáno zprávami policejního orgánu z 15. 6. 2022, 23. 8. 2022 i 19. 9. 2022). Výslechem manželky u jednání byly potvrzena výše uvedené skutečnosti s tím, že manželka nemá na manžela žádný kontakt, on jí nikdy nekontaktoval, žije si již svůj život, pokud by jí byly známy skutečnosti o osobě manželka, o jeho odsouzení za čin, kterým byla způsobena smrt člověka, pak si ho nevzala a nezaložila s ním rodinu. Výslechem syna účastníků [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že již so na otce moc nepamatuje, neuměl moc dobře česky, komunikační bariéra byla i s jeho rodinou v [země], kde několikrát byli, i roto žádný problém nezaznamenal.

5. V řízení tak bylo prokázáno, že manžel uprchl z [země] před trestním stíháním za čin, jehož následkem byla smrt jiné osoby, že se po celou dobu vydával za někoho jiného, aniž by bylo zcela vyjasněno, jaká je jeho pravá totožnost, jeho minulost, rodinné zázemí apod. Po celou dobu od seznámení s manželkou, přes uzavření sňatku a dobu jejich soužití ji i jejich děti klamal o sobě samém a o své skutečné identitě, což vyústilo až v jeho opětovný útěk od identity, pod kterou vystupoval v ČR, od jeho povinností a odpovědnosti k rodině. Dosud je nekontaktní pro svou rodinu i pro české úřady. Při uzavření sňatku tak v manželce vyvolal omyl o své pravé identitě. Dosud ani nelze učinit spolehlivý závěr o totožnosti osoby, se kterou navrhovatelka vstupovala do manželství. Spolehlivě však bylo zjištěno, že manžel se po celou sobu trvání manželství jakož i při jeho uzavření vydával za jinou osobu, používat cizí totožnost, aby uprchl z [země] a vyhnut se tak následkům trestného činu s následkem smrti, ze kterého byl podezřelý, a za který byl až po opětovném návratu do Číny také odsouzen, a to k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Přičemž nejde o„ pouhý“ omyl ve vlastnostech snoubence či„ jen“ v tom, že by manžel použil jiné jméno, dosud není totožnost osoby vydávající se za [příjmení] [příjmení] zjištěna (ani datum narození či fotografie se v rámci mezinárodní spolupráce nepodařila získat). Přetrvávají i pochybnosti o způsobilosti uzavřít manželství, pokud veškeré doklady předložené matričnímu úřadu manželem se vážou k jiné osobě. Manželka se okolnosti vedoucí jí k podání návrhu dozvěděla nejdříve až ze sdělení Policie ČR ze dne [datum], podala-li návrh dne [datum], bylo tomu v zákonné roční lhůtě.

6. Dle ust. § 680 o.z. došlo-li k uzavření manželství, přestože tomu bránila zákonná překážka, soud prohlásí manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželství bránila překážka omezené svéprávnosti. Dle ust. § 681 o.z. manželství se považuje za platné, dokud není prohlášeno za neplatné. Bylo-li manželství prohlášeno za neplatné, považuje se za neuzavřené. Dle ust. § 684 odst. 1 Soud prohlásí manželství za neplatné na návrh manžela, jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilím nebo jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn jen v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. Návrh lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tak manžel mohl vzhledem k okolnostem nejdříve učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcí.

7. Sňatečný projev vůle musí být svobodný. Vůle je utvořena či utvářena svobodně, bez nátlaku, bez donucení. Vůle snoubence může být ovlivněna také omylem. Relevantním omylem je omyl v totožnosti snoubence a omyl týkající se povahy sňatečného projevu vůle. Totožností snoubence se rozumí jeho právní identita. Nejde tedy o omyl v charakterových či jiných podobných vlastnostech druhého snoubence. Jedná se o to, zda osoba, která projevuje sňatečnou vůli, je tou osobou, jejíž totožnost byla úředně zjištěna a dosvědčena – a bylo postaveno najisto, že v tomto případě tomu tak nebylo. Bylo by možno uzavřít, že manželství by vzniklo mezi osobami, které projevily sňatečnou vůli, pokud by šlo jen o předložení padělaných či nepravých dokladů, když zápis do knihy manželství má jen evidenční charakter. Avšak oddací list je veřejnou listinou a lze těžko dosáhnout toho, aby jako podmínka prohlášení manželství za neplatné bylo nejprve dosaženo souladu zápisu v knize manželství se skutečným stavem, když objasnění skutečného stavu a skutečné identity nelze dosáhnout.

8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že to byl manžel, který vědomě vyvolal omyl ve své totožnosti způsobem, který vedl k vadnosti projevu vůle sňatečného prohlášení natolik významnému, že je na místě prohlásit manželství za neplatné. Rozhodnutí soudu o neplatnosti manželství je rozhodnutím konstitutivním s právními účinky ex tunc, tudíž ke dni uzavření manželství.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 23 z.ř.s., podle kterého v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.