15 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 36 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 900 Kč od 29. 8. 2021 do zaplacení ve výši 8,5% ročně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 419,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky 36 250 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně provedla odtah vozidla [registrační značka] Land Rover (dále také jen„ vozidlo“) podle ust. § 45 zákona č. 361/200 Sb., jak je uvedeno v protokolu o odtahu vozidla. Žalobkyně je příspěvkovou organizací [obec] [obec] a je dle zřizovací listiny oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střeženém parkovišti a hlídání. Žalobkyně kontaktovala žalovanou jako vlastníka a provozovatele vozidla a informovala ji o provedeném odtahu a umístění na parkovišti včetně upozornění na navyšování částek za parkovné za každý den umístění na parkovišti žalobkyně a vyzývala ji k úhradě nákladů za odtah a parkovné ve výši dle nařízení [obec] [obec] Náklady vzniklé za odtah vozidla žalobce žalované vyúčtoval fakturou, kterou žalovaná nezaplatila a nereagovala ani na upomínku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že během měsíce května 2021 dala vozidlo panu [jméno] [příjmení], aby jej opravil. Poté jej po dobu několika týdnů urgovala o opravu a odpovědí byly jen výmluvy. Mezi tím začaly chodit žalobkyni pokuty za přestupky spáchané vozidlem, které uhradila, aby se vyhnula navyšování částek. Během srpna přišlo žalobkyni oznámení, že vozidlo je na odstavném parkovišti a byla kontaktována Policií ČR, že s vozidlem byl spáchán trestný čin. Na Polici ČR podali výpověď. Na odstavném parkovišti automobil zůstal, aby jej Policie ohledala. Poté žalobkyně automobil odtáhla z odstavného parkoviště. Policie žalobkyni sdělila, že pachatelé způsobili škodu užíváním automobilu, a že škoda za dny, kdy bylo vozidlo na odstavném parkovišti, půjde za nimi. Případ byl odložen, protože pachatelé jsou občané Ukrajiny a mají vyhoštění.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Dle zřizovací listiny příspěvkové organizace [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] je žalobkyně oprávněna k odstranění silničních vozidel i vraků z místních komunikací včetně jejich umístění na střežených parkovištích, maximální cena za úplný nucený odtah činí 1 900 Kč a za první až třetí den umístění na parkovišti 250 Kč a za každý další den 400 Kč, od 181. dne 50 Kč za den (Nařízení [obec] [obec] o maximálních cenách za nucené odtahy včetně jejich střežení na parkovišti z 12. 2. 2013). Z výpisu evidence vozidel bylo zjištěno, že vozidlo [registrační značka] Land Rover Freelander 2.0 LN je vedeno jako provozované a provozovatelem a vlastníkem je žalobkyně. Z protokolu o odtahu [číslo] bylo zjištěno, že vozidlo bylo dne 5. 7. 2021 v 9.15 hod. odtaženo z ulice [ulice] [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], a to na pokyn strážníka městské policie dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., a téhož dne umístěno na odstavné parkoviště. Z téhož protokolu bylo dále prokázáno, že vozidlo převzala [jméno] [příjmení], která předložila technický průkaz vozidla, a to dne 29. 9. 2021 a byl jí vydán doklad na úhradu dlužné částky 36 250 Kč, z čehož 1 900 Kč činí cena za odtah a zbytek parkovné. Dopisem ze dne 5. 8. 2021, který byl žalované doručen do její datové schránky téhož dne, kdy se oprávněná osoba do datové schránky i přihlásila (prokázáno výpisem doručení z datové schránky), bylo prokázáno, že se nejpozději tohoto dne žalovaná dozvěděla, že došlo k odtahu vozidla, a že je povinna k uhrazení ceny odtahu a parkovného, o jehož výši byla dopisem informována, současně byla vyzvána k vyzvednutí vozidla. Dopisem ze dne 27. 8. 2021, který byl žalované doručen do její datové schránky téhož dne, kdy se oprávněná osoba do datové schránky i přihlásila (prokázáno výpisem doručení z datové schránky), bylo prokázáno, že byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě ceny za odtah a parkovné, který k tomuto datu činil částku 23 050 Kč, současně byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky a další nárůst nákladů. Z úředního záznamu sepsaného na Policii ČR dne 31. 8. 2021 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako zaměstnankyně společnosti, pod kterou spadá i žalovaná, uvedla, že žalovaná vlastní vozidlo, o které se - jakož i o jiná vozidla společností v případě potřeby opravy - staral [jméno] [příjmení], fungovalo to tak, že si vždy vozidlo odvezl a nechal jej opravit, stejným způsobem předali vozidlo [jméno] [příjmení] na přelomu dubna a května 2021 s dohodou, že jej vrátí opravené za cca týden a zařídí i končící STK, k tomu nedošlo ani po urgencích, vozidlo nebylo vráceno dosud, mezitím začaly chodit pokuty za parkování a poté oznámení o odtažení. V protokole je dále uvedeno, že žalovaná uvědomí Policii ČR, když si vozidlo bude vyzvedávat na odstavném parkovišti. Ze sdělení odboru dopravněsprávních činností [obec] [obec] soud zjistil, že v prosinci 2021 byla splatná pokuta z 9. 11. 2021 za přestupek spáchaný vozidlem, uhrazena byla až po předání k vymáhání 22. 8. 2022.

5. V řízení tak bylo prokázáno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalovaná, to ani žalovaná nepopírala. Dále, že dne 5. 7. 2021 byl proveden k pokynu strážníka městské policie odtah vozidla a vozidlo z odstavného parkoviště vyzvednuto až 29. 9. 2021. Prokázáno bylo rovněž to, že žalovaná byla řádně informována o provedení odtahu a ceně za nucený odtah a parkovné na odstavném parkovišti, výzvu si osobně převzala 5. 8. 2021 a nereagovala na ni. Reakce ve formě sepsání úředního záznamu dne 31. 8. 2022 na Policii ČR se dostavila až po doručení opětovné výzvy k plnění s upozorněním na možné soudní vymáhání dne 27. 8. 2022. Až na konci srpna se objevuje v tvrzení žalované osoba [jméno] [příjmení], kterému mělo být vozidlo žalované společnosti předáno, aby zajistil opravu, aniž by o tom byl jakýkoli doklad, aniž by byla žalovaná schopna sama jej dostatečně identifikovat, přestože mu vozidla žalované i dalších společností předává dle svých tvrzení opakovaně k zajištění oprav – je tak otázkou, jak je cena za opravu firemních vozidel účtována, fakturován, zdaněna, není-li schopna žalovaná subjekt řádně identifikovat. Žalovaná je zcela nečinná po údajném předání k opravě na přelomu dubna a května roku 2021 i poté, co jí chodí pokuty za přestupky (parkování) spáchané vozidlem a i poté, co jí vozidlo přes tvrzené urgence není vráceno. Pokuty za parkování však dle svých tvrzení hradí. Tedy minimálně dva měsíce nic nečiní, ač si musí být vědoma, že je vozidlo užíváno třetí osobou. Pokud vozidlo žalovaná skutečně předala – a k tomu má soud k dispozici toliko tvrzení žalované, resp. její zaměstnankyně, aniž by vtělení tvrzení do úředního záznamu na Polici ČR jakkoli zvýšilo důkazní hodnotu pouhému tvrzení žalované – k opravě na cca jeden týden, pak ponechala-li vozidlo v dispozici této osobě další týdny, věděla o jeho užívání neslučitelném s účelem opravy či zařízení STK, nese odpovědnost za porušení pravidel, které vedlo k odtahu dne 5. 7. 2021. Tvrzení, že k pozdnímu vyzvednutí mělo dojít k pokynu Policie ČR, je vyvraceno vlastním úředním záznamem sepsaným na Policii ČR na konci srpna, kde se uvádí toliko, aby žalovaná o vyzvednutí Policii informovala.

6. Soud dodává, že tím, že se žalovaná k jednání soudu bez řádné omluvy nedostavila, se připravila o možnost být poučena o skutečnostech, které nedostatečně tvrdí a/nebo neprokazuje. V tomto případě zejména ke specifikaci období, důvodu a účelu předání vozidla třetí osobě, jednání žalované v době, kdy prokazatelně vozidlo bylo užíváno třetí osobou a další tvrzené okolnosti vyzvednutí vozidla apod.

7. Dle ust. § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Dle ust. § 2928 je-li dopravní prostředek v opravě, považuje se za jeho provozovatele osoba, která dopravní prostředek převzala k opravě. Dle ust. § 2929 místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil.

8. Odtah byl žalobkyní proveden dle pokynu strážníka, sama žalobkyně není osobou oprávněnou rozhodovat o tom, zda bude odtah proveden. Závazkový vztah je tudíž podle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., ve spojení s § 1723 o. z. a § 2894 a násl. o. z. založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci a v následném skladování vozidla (zajištění střeženého parkování). Tento vztah přitom vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda, jejíž výše je dána výší nákladů vynaložených za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace, anebo osoba, jež na základě smluvního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace zabezpečuje nucený odtah vozidel (v této věci žalobkyně), přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Smyslem a účelem této právní úpravy je zejména stanovit pravidla zabezpečující ochranu veřejnému účelu, kterým je v daném kontextu provoz na pozemních komunikacích. V souladu s obecně platnou koncepcí objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků i zákon o provozu na pozemních komunikacích v ustanovení § 45 koncipuje objektivní odpovědnost toho, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích tak, že stanovuje tomuto subjektu povinnost tuto překážku neprodleně odstranit, a neučiní-li tak, povinnost uhradit náklady na její odstranění vlastníku pozemní komunikace. Ustanovení § 45 odst. 4 předmětného zákona je jen ustanovením speciálním, jež určuje subjekty oprávněné k vydání příkazu k nucenému odtahu vozidla. Ať již je důvodem pokynu deliktní jednání (porušení pravidel provozu) anebo ochrana veřejného zájmu na průjezdnosti pozemní komunikace, založený odpovědnostní vztah je budován na principu odpovědnosti objektivní, která stíhá provozovatele vozidla. Provozovatelem vozidla je žalovaná a za zjištěného skutkového stavu není aplikovatelná ani domněnka stanovená ust. § 2928 o. z. Do postavení provozovatele by se dostal jen provozovatel podniku, v němž se provádí oprava dopravního prostředku (takové tvrzení v řízení nebylo uplatněno), a to právě jen po dobu opravy. Musí jít o subjekt provádějící opravy vozidel v rámci své podnikatelské činnosti bez ohledu, zda má příslušná oprávnění, nikoliv o osobu, která má opravu jen zajistit. V souzeném případě nepřichází do úvahy ani další případ modifikace postavení provozovatele, a to odpovědnost osoby, která použila vozidlo bez vědomí či proti vůli provozovatele (§ 2929 věta první o. z.). Protože to byla žalovaná, která svým jednáním, které soudu hodnotí jako hrubě nedbalostní, předala vozidlo osobě, kterou nedokáže ani blíže identifikovat (natož procesně použitelně), ponechala jí vozidlo po mnohonásobně delší dobu, než mělo být původně dohodnuto při vědomosti, že vozidlo je užíváno, hradila v tomto období i pokuty za parkování, nemůže tak přenést odpovědnost výlučně na tuto osobu, a stíhá jí tak odpovědnost společná a nerozdílná dle ust. § 2929 věta druhé o. z., tj. společně s osobou, které vozidlo takto přenechala. Žalovaná jako provozovatel vozidla tak odpovídá za nedodržení pravidel silničního provozu, které vedlo k odtahu vozidla a je tak povinna k náhradě škody ve výši, jak požadovala žalobkyně a jak je určeno předpisem [obec] [obec]. Vyčíslená cena není nijak nepřiměřená standardním cenám za uvedené služby v místě a čase, a to včetně vyčísleného parkovného, které je výsledkem liknavosti žalované, která vozidlo vyzvedla až dne 29. 9. 2021, ač nejpozději 5. 8. 2021 věděla o jeho odtažení na odstavné parkoviště.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 450 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem dva úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), za které náleží mimosmluvní odměna ve výši 2x 2 580 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a paušální náhrada hotových výdajů 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) a částka 1 209,60 Kč jako náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 7 419,60 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby. Pro úplnost soud závěrem dodává, že při určení výše náhrady nákladů postupoval dle obsahu spisu, když zástupce žalobkyně v soudem stanovené lhůtě ani později možné další náklady nevyúčtoval.