15 C 58/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Z r u š u j e s e podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem: pozemku p. č. , Anonymizováno, /5, p. č. , Anonymizováno, /6, p. č. , Anonymizováno, /8, p. č. , Anonymizováno, /9, p. č. , Anonymizováno, /10, p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /5, vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují pozemky p. č. , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5 a , Anonymizováno, /9 v katastrálním území a obci , adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín.Dále se žalobci do výlučného vlastnictví přikazují pozemky: p. č. , Anonymizováno, /7, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /5 dle nového stavu pod p. č. , Anonymizováno, /7; p. č. , Anonymizováno, /12, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /6 dle nového stavu pod p. č. , Anonymizováno, /12; p. č. , Anonymizováno, /10, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /10 dle nového stavu pod původním parcelním číslem a p. č. , Anonymizováno, /13, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /8 dle nového stavu pod p. č. , Anonymizováno, /13, a to dle geometrického plánu č. , hodnota, -11/2023, který vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, , úředně oprávněný zeměměřický inženýr, ověřeného dne , datum, pod PGP - , Anonymizováno, /2024-204, který je nedílnou součástí rozsudku, všechny pozemky jsou v katastrálním území a obci , adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují pozemky: p. č. , Anonymizováno, /5, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /5 dle nového stavu pod původním parcelním číslem; p. č. , Anonymizováno, /6, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /6 dle nového stavu pod původním parcelním číslem; p. č. , Anonymizováno, /14, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /10 dle nového stavu pod p. č. , Anonymizováno, /14 a p. č. , Anonymizováno, /8, část z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, /8 a dle nového stavu pod původním parcelním číslem, a to dle geometrického plánu č. , hodnota, -11/2023, který vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, , úředně oprávněný zeměměřický inženýr, ověřeného dne , datum, pod PGP - , Anonymizováno, /2024-204, který je nedílnou součástí rozsudku, všechny pozemky jsou v katastrálním území a obci , adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na vypořádacím podílu částku ve výši 44 150 Kč, a to do jednoho měsíce ode dne právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů státu částku ve výši, která bude určena samostatným usnesení v rozsahu jedné poloviny skutečně vzniklých nákladů spojených s vypracováním znaleckých posudků po zohlednění jím složených záloh na náklady dokazování na účet Okresního soudu v Kolíně, a to do 15 dní ode dne právní moci rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů státu částku ve výši, která bude určena samostatným usnesení v rozsahu jedné poloviny skutečně vzniklých nákladů spojených s vypracováním znaleckých posudků na účet Okresního soudu v Kolíně, a to do 15 dní ode dne právní moci rozsudku 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p. č. , Anonymizováno, /5, p. č. , Anonymizováno, /6, p. č. , Anonymizováno, /8, p. č. , Anonymizováno, /9, p. č. , Anonymizováno, /10, p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /5, vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále též „předmětné nemovitosti“). Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, ale žalovaný se nechce podílet na správě společných věcí a údržbě pozemků, s žalobcem nekomunikuje a o společné pozemky se nestará. Žalobce uvedl, že ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným již dále setrvávat nechce, neboť má o správě a využití předmětných nemovitostí odlišné představy než žalovaný. Na žalovaného se obrátil i s návrhem na reálné rozdělení předmětných nemovitostí, avšak bezvýsledně. Ohledně způsobu vypořádání předmětných nemovitostí požadoval žalobce jejich reálné rozdělení s tím, že preferoval přikázání do výlučného vlastnictví celek, jehož součástí jsou pozemky plnící funkci lesa.

2. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavoval, ve věci se žádným způsobem nevyjádřil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení a znaleckými posudky, které byly zadány soudem. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, když provedeným dokazováním byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí ve věci a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí pozemku p. č. , Anonymizováno, /5, p. č. , Anonymizováno, /6, p. č. , Anonymizováno, /8, p. č. , Anonymizováno, /9, p. č. , Anonymizováno, /10, p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /5, vše v katastrálním území a obci , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, a to každý v rozsahu ½ k celku (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí pro k. ú. a obec , adresa, , LV 400).

5. Návrhem na rozdělení, který vypracoval dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , byl nastíněn možný způsob rozdělení pozemků v katastrálním území a obci , adresa, včetně výkazu výměr podle přiložené mapy pozemků.

6. Žalobce se dopisem svého zástupce ze dne , datum, obrátil na žalovaného s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví formou reálného rozdělení předmětných nemovitostí s tím, že je připraven zajistit rozdělení pozemků na vlastní náklad (prokázáno dopisem ze dne , datum, včetně podacího lístku).

7. Z fotografií pozemku je zřejmé, že se o pozemky nikdo nestará, jsou zarostlé vysokou trávou, křovinami a náletovými dřevinami.

8. Znaleckým posudkem z oboru geodézie a kartografie č. , č. účtu, vyhotoveného dne , datum, znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo provedeno rozdělení společných pozemků do dvou funkčních celků na „západní část“ s pozemky p. č.: , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /8, , Anonymizováno, /14, , Anonymizováno, /9 a celkovou výměrou 13 808 m2 a na „východní část“ s pozemky p. č.: , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, /12, , Anonymizováno, /13, , Anonymizováno, /10, , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5 a celkovou výměrou 13 809 m2. Rozdělení bylo provedeno tak aby celky byly co nejvíce stejné. Porovnáním zaměřené a reálné hranice nebyl zjištěn žádný rozpor mezi údaji v katastru nemovitostí a skutečným stavem, výsledné zobrazení bylo provedeno geometrickým plánem č. , hodnota, -11/2023 a veškeré výpočty zaznamenány v ZPMZ č. , hodnota, , který je uložen u příslušného katastrálního úřadu. Geometrickým plánem č. , Anonymizováno, /-11/2023 k. ú. a obci , adresa, byl pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 rozdělen na 2 díly, které jsou nově označeny p. č. , Anonymizováno, /5 o výměře 16 m2 a p. č. , Anonymizováno, /7 o výměře 2 m2 (shodně druh pozemku ostatní plocha); pozemek p. č. , Anonymizováno, /6 rozdělen na 2 díly, které jsou nově označeny p. č. , Anonymizováno, /6 o výměře 3 497 m2 a p. č. , Anonymizováno, /12 o výměře 234 m2 (shodně druh pozemku orná půda); pozemek p. č. , Anonymizováno, /8 rozdělen na 2 díly, které jsou nově označeny p. č. , Anonymizováno, /8 o výměře 167 m2 a p. č. , Anonymizováno, /13 o výměře 5 166 m2 (shodně druh pozemku orná půda); pozemek p. č. , hodnota, 116/10 rozdělen na 2 díly, které jsou nově označeny p. č. , Anonymizováno, /10 o výměře 4 846 m2 a p. č. , Anonymizováno, /14 o výměře 124 m2 (shodně druh pozemku orná půda). Dělící hranice pozemků p. č. , Anonymizováno, /5, p. č. , Anonymizováno, /6, p. č. , Anonymizováno, /8, p. č. , Anonymizováno, /9, p. č. , Anonymizováno, /10, p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /5 byla vedena tak, aby pozemky p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /5 plnící funkci lesa nebyly děleny a byl pro oba účastníky zachován shodný přístup z obecní cesty k nově vzniklým celkům.

9. Soudem zadaným znaleckým posudkem z oboru ekonomika a lesní hospodářství Ing. , jméno FO, ze dne , datum, , č. , č. účtu, , byly oceněny nově vzniklé celky pozemků dle geometrického oddělovacího plánu , tituly před jménem, , jméno FO, tak, že obvyklá cena předmětných nemovitostí včetně trvalých porostů byla stanovena k celku 1 („západní část“ obsahující pozemky p. č. 1423/5, 2116/6, 2116/14, 2116/8) ve výši , částka, a k celku 2 („východní část“ obsahující pozemky p. č. , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, /12, , Anonymizováno, /10, , Anonymizováno, /13, , Anonymizováno, /4, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /9) ve výši , částka, . Z posudku soud zjistil, že se jedná o zemědělské pozemky porostlé náletovými keři, zejména trnkou, na části se vyskytují vzrostlé stromy (lípy, topolu, javoru, jasanu, olše a břízy). Územním plánem jsou pozemky určeny k využití jako zemědělské plochy. Ve východní části oceňované lokality prochází regionální biokoridor. Na lesních pozemcích p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /se nacházejí porosty dubu, jasanu, javoru a jilmu, část je porostlá keři. V projednávané věci soud, aniž by přezkoumával věcnou správnost odborných závěrů znaleckého posudku, neboť k tomu není oprávněn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , (C 1186), či rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vycházel z odborných závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, hodnotí jako přesvědčivý, úplný co do zadání otázek, jeho závěry jsou v souladu s podklady použitými pro jeho zpracování. Aktuální závěr o výši obvyklé ceny celku 1 a celku 2 stanovený znaleckým posudkem, proto soud vzal za svá skutková zjištění a vycházel z nich po postupu dle § 132 o.s.ř.

10. Dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 citovaného ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1142 odst. 2 o. z. zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

12. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

13. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

14. Podle 12 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích („lesní zákon“) dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha, vyžaduje souhlas orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů souhlas nevydá, jestliže by dělením vznikly pozemky nevhodného tvaru nebo velikosti, neumožňující řádné hospodaření v lese.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý v rozsahu ideální ½ a za situace, kdy nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat a žalobce podrobně popsal důvody, které ho k podání žaloby vedly, je na místě s ohledem na znění § 1140 o. z. spoluvlastnictví účastníků zrušit. Protože k dohodě o zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1141 o. z. mezi účastníky nedošlo, je na místě rozhodnout podle ust. § 1143 o. z. Proto soud rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovité věci specifikované ve výroku I. rozsudku zrušil. Je třeba doplnit, že v řízení nebyly tvrzeny a soudem ani zjištěny důvody, které by případně rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví za současné situace vylučovaly.

16. Dále se soud zabýval otázkou, jakým způsobem má dojít k vypořádání zrušeného spoluvlastnictví. Občanský zákoník stanoví nejen možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity. Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné, není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu. Soud rozhodující o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví není vázán návrhy účastníků (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

17. Prvním ze způsobů vypořádání, předcházejícím způsobům ostatním, je rozdělení věci. Soud tedy v prvé řadě zkoumal, zda jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné. Pozemky jako samostatné věci ve smyslu práva jsou zásadně dělitelné kdykoliv, zejména pokud pod pojmem rozdělení chápeme pouze vytvoření měřičských předpokladů pro vytyčení nezpochybnitelného průběhu nové vlastnické hranice. Výrazem „rozdělení dobře možné“ je sledován zejména ten cíl, aby i po rozdělení mohly nemovitosti bez závad sloužit k uspokojování těch potřeb, k nimž jsou účelově určeny. U pozemků lze dovodit schopnost i po rozdělení sloužit k zemědělským, výrobním či k rekreačním účelům především tehdy, nevzniknou-li rozdělením pozemky nevhodného tvaru a budou-li samostatně přístupny. Reálné rozdělení přichází do úvahy tam, kde se jedná o předmět spoluvlastnictví fakticky i funkčně dělitelný, což je dáno především u nezastavěných pozemků. Reálné rozdělení nemovitosti není dobře možné v případech, kde by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci, a v případech, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci, nebo cestou po cizím pozemku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není „optimální“, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo „dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Naproti tomu samotná skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná. Ani nesouhlas spoluvlastníka s konkrétním způsobem rozdělení ještě nebrání tomu, aby soud takové rozdělení provedl, zejména když žádný z účastníků nenavrhne řešení lépe respektující zájmy obou stran (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že pozemky p. č. , Anonymizováno, /4 a p. č. , Anonymizováno, /5 jsou ve smyslu § 3 odst. 1 lesního zákona, pozemky určené k plnění funkce lesa. V souladu s § 12 odst. 3 lesního zákona soud dále dospěl k závěru, že lesní pozemky není možné bez souhlasu orgánů státní správy lesů vzhledem k jejich výměře, která nepřesahuje 1 ha, tedy 10 000 m2, reálně rozdělit. U pozemků p. č. , Anonymizováno, /5, p. č. , Anonymizováno, /6, p. č. , Anonymizováno, /8, p. č. , Anonymizováno, /9, p. č. , Anonymizováno, /10, p. č. , Anonymizováno, /4 bylo nutno zohlednit, že pozemky jsou po formální i materiální stránce pozemky zemědělskými, které na sebe navazují, nacházejí se na stejných místech přičemž zemědělský pozemek může být přitom rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělavatelné, jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Zvolená varianta rozdělení společných pozemků do dvou funkčních celků dle geometrického oddělovacího plánu , tituly před jménem, , jméno FO, (na „západní část“ s pozemky p. č.: , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /5, , Anonymizováno, /8, , Anonymizováno, /14, 2116/9 a celkovou výměrou 13 808 m2, a na „východní část“ s pozemky p. č.: , Anonymizováno, /7, , Anonymizováno, /12, , Anonymizováno, /13, , Anonymizováno, /10, , Anonymizováno, /4, 2117/5 a celkovou výměrou 13 809 m2,) je podle soudu nespravedlivější, neboť nejvíce respektuje minimalizaci rozdílů ve výměrách rozdělených pozemků, zachovává přístup pro oba celky a možnost jejich obhospodařování. S ohledem na shora uvedené a projevený zájem žalobce přikázal do jeho vlastnictví celek l (výrok II.) a celek 2 přikázal do vlastnictví žalovaného (výrok III.). O povinnosti žalovaného zaplatit žalobci vypořádací spoluvlastnický podíl soud rozhodl podle § 1147 věty první o.z. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , kterým byly předmětné pozemky spolu s lesními porosty oceněny celkem částkou , částka, , tedy vypořádací podíl žalobce a žalovaného v rozsahu ½ činí , částka, . Po zrušení spoluvlastnictví se žalovanému do výlučného vlastnictví dostanou pozemky v obvyklé ceně ve výši , částka, a žalobci v obvyklé ceně ve výši , částka, . Na vyrovnání spoluvlastnického podílu je tak žalovaný povinen zaplatit žalobci , částka, .

18. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř. a lhůtu s ohledem na stanovenou povinnost a její výši prodloužil, nikoli však zásadně. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu toto prodloužení nebude znamenat neadekvátní zvýhodnění žalovaného ani zásadnější zásah do práv žalobce, kterému se plnění dostane v přiměřené lhůtě. Další dokazování k otázce solventnosti žalovaného s ohledem na výši vzniklého vypořádacího podílu soud neprováděl, protože již jen hodnota vlastního předmětu vypořádání dává záruku jeho vyplacení nebo vymožení.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn povahou věci (iudicium duplex), podle něhož v tomto typu řízení nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, ale z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Závěry vyjádřené v rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 potvrzené i následnými rozhodnutími (např. sp. zn. II. ÚS 1098/22) znamenají definitivní návrat k předchozí praxi, tedy že v obdobných případech má být obecným pravidlem nepřiznávání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř., a to oproti principu procesního úspěchu ve věci. Je-li procesní postup některého účastníka řízení šikanózním výkonem práva, obstrukčním chováním stěžujícím včasné vynesení soudního rozhodnutí anebo zneužitím procesních práv, lze rozhodnout podle § 142 odst. 3 o. s. ř., a tedy uložit jednomu z účastníků nahradit náklady řízení druhého či ostatních spoluvlastníků. Šikanózním ani obstrukčním není jednání, kterým jsou uplatňována práva účastníka v řízení, jakkoli nakonec neúspěšně, ani nesouhlas s návrhy protistrany, pokud ve svém důsledku s případnými dalšími úkony v řízení nesměřuje výlučně k zaviněnému vytvoření situace, která znemožňuje soudu v řízení postupovat či rozhodnout a poskytnout ochranu práv druhému z účastníků. Takovým jednáním není ani volba procesní strategie, v tomto případě naprostá nečinnost a mlčení jedné ze stran. Důvod pro takové výjimečné rozhodnutí, kterým by soud zavázal jednu ze stran k náhradě nákladů řízení, soud neshledal, ani nebyl žádnou ze stran tvrzen.

20. O povinnosti zaplatit státu náklady, které v průběhu řízení stát platil v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků v rozsahu, ve kterém nejsou kryty zálohou, soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Ke dni vyhlášení rozsudku nebyla známa výše nákladů státu, které skutečně vynaloží. Proto soud rozhodl pouze kdo a v jakém rozsahu bude povinen k náhradě nákladů, jejichž vlastní výše bude určena samostatným usnesením. Náhrada nákladů řízení státu přitom vychází ze stejné logiky a argumentace jako náhrada nákladů účastníka řízení, jak uvedeno výše (viz shora citovaná rozhodnutí). Proto byla povinnost uložena každé ze stran ve stejném rozsahu se zohledněním již složené zálohy žalobcem.