15 C 71/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa] stojící na parcele st. [číslo], vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, a vyklizený byt předat žalobci ve lhůtě 15 dní ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 4. 10. 2021 domáhal vyklizení bytové jednotky [číslo] vymezené v budově [adresa] stojící na parcele st. [číslo], zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín (dále také jen„ byt“), žalovanou s odůvodněním, že žalovaná byt užívá bez právního důvodu. Žalovaná je bývalou manželkou žalobce a byt byl původně bytem služebním přiděleným žalobci, poté nájemním, aby jej zprivatizoval do svého výlučného vlastnictví žalobce a později byt daroval synovi účastníků [jméno] [celé jméno žalobce]. [jméno] [celé jméno žalobce] v srpnu 2020 byt daroval zpět žalobci. Důvodem byly nemalé dluhy [jméno] [celé jméno žalobce], mimo jiné vzniklé i užíváním bytu, které žalobce za něj uhradil. [jméno] [celé jméno žalobce] v bytě bydlí, a to na základě souhlasu žalobce, žalovaná souhlas s užíváním bytu od žalobce nemá. Žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] uvědomil a ten si je vědom toho, že žalobce plánuje byt prodat a zakoupit menší, v němž umožní bydlení synovi, aby z výtěžku uhradil dluhy syna. Přes výzvu žalovaná byt dosud nevyklidila, na smírné návrhy nepřistoupila.

2. Žalovaná se prostřednictvím svého zástupce vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, skutkové okolnosti nesporuje, ale má za to, že byt neužívá bez právního důvodu. Žalovaná byt užívá se souhlasem svého syna, kterému svědčí plné užívací právo a svědčí jí tak odvozené užívací právo.

3. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci předložili a výslechem svědka [jméno] [celé jméno žalobce], syna účastníků, s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. V řízení byl prokázán následující skutkový stav.

4. Předně účastníci učinili nesporným, že v bytě žije žalovaná a společný syn účastníků, nesporné bylo rovněž, že syn účastníků v bytě bydlí na základě souhlasu žalobce jako vlastníka. Účastníci učinili nesporným i historii vlastnických vztahů k bytu, tj. že byt původně nabyl do svého výlučného vlastnictví žalobce (prokázáno dohodou o skončení práva společného nájmu), daroval jej synovi a ten poté zpět žalobci (prokazuje darovací smlouva ze dne 6. 8. 2020 a aktuální výpis z katastru nemovitostí). Z darovací smlouvy ze dne 6. 8. 2020 uzavřené mezi žalobcem jako obdarovaným a jeho synem [jméno] [celé jméno žalobce] jako dárcem, jehož předmětem je byt, bylo dále zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] výslovně ve smlouvě prohlásil, že na bytě neváznou žádná věcná břemena ani práva třetích osob, a že se zavázal předat předmět daru obdarovanému bez zbytečného odkladu po povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch obdarovaného. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Kolín bylo zjištěno, že k zápisu vlastnického práva k bytu ve prospěch žalobce došlo s právními účinky vkladu ke dni 10. 8. 2020. Žalovaná byla vyzvána k vyklizení bytu nejpozději do 14. 9. 2021 (prokázáno výzvou ze dne 31. 8. 2021). Byl-li použito ve výzvě spojení odvolání souhlasu, pak jde o jednoznačné vyjádření vůle k vydání věci, nikoli potvrzení existence dřívějšího souhlasu s užíváním, neboť, jak bylo v řízení prokázáno – a potvrdila to i žalovaná – nikdy žádný souhlas ani jiná dohoda mezi ní a žalobcem neexistovala. 5. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], společného syna účastníků, byly potvrzeny skutečnosti ohledně vlastnických vztahů k bytu, jakož i motiv darování bytu žalobci, tj. vysoké dluhy [jméno] [celé jméno žalobce], které za něj žalobce uhradil z obavy, že by byt mohl být exekučně postižen, že platby spojené s bytem včetně záloh na energie jsou prováděny přímo žalobcem, který syna zaměstnává a„ strhává“ mu je z výplaty. Výslechem tak byla potvrzena existence dohody o souhlasu s užívání bytu synem žalobce, jakož i o způsobu hrazení nákladů za bydlení. Výslechem bylo potvrzeno, že žádná dohoda mezi žalobcem a žalovanou na užívání bytu neexistuje, žalovaná bydlí v bytě na základě souhlasu [jméno] [celé jméno žalobce], který výslovně ve své výpovědi potvrdil, že se o tom bavil s žalobcem a ten s tím nesouhlasí. Žalovaná za užívání bytu nic nehradí. Výslechem bylo dále potvrzeno, že si je svědek vědom toho, že žalobce byt prodá, plánuje zakoupit menší, aby se tak z rozdílu zaplatily jeho dluhy.

6. V řízení tak bylo prokázáno a mezi účastníky o tom ani nebylo sporu, že žalobce je vlastníkem bytu, který na základě jeho svolení bezplatně, resp. za úhradu nákladů, užívá jeho syn a společně s ním i žalovaná, s čímž už vlastník (žalobce) nesouhlasí. Nesouhlas žalobce je žalované i synovi znám, rovněž tak úmysl žalobce byt prodat. Podstata sporu tak spočívá v zodpovězení otázky, zda svědčí žalované odvozené užívací právo k bytu na základě souhlasu syna, jemuž svědčí jen souhlas vlastníka s užíváním věci výlučně jím. Není sporu, že žalované ani synovi právo nájmu nikdy nevzniklo. Vztah mezi žalobcem a synem soud posoudil tak, že uzavřeli ústní smlouvu o výpůjčce. Soud z níže uvedených důvodů dopěl k závěru, že žalované žádné odvozené užívací právo k bytu nesvědčí.

7. Dle ust. 2193 o.z. smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Dle ust. § 2194 o.z. vypůjčitel nabývá právo věc užívat ujednaným způsobem, a nebyl-li ujednán, způsobem přiměřeným povaze věci. Vypůjčitel není oprávněn věc přenechat jiné osobě bez svolení půjčitele.

8. Předmětem výpůjčky může být i nemovitost (viz např. 28 Cdo 1986/2010 a 22 Cdo 522/2001). Smlouvou o výpůjčce vznikne vypůjčiteli právo věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat. Není-li dohodnuto jinak, nesmí vypůjčitel přenechat věc k užívání jinému. Jinému ji tedy může půjčit nebo jinak přenechat k užívání (např. pronajmout), jen bylo-li to dohodnuto při uzavření smlouvy o výpůjčce, příp. pokud si vypůjčitel opatřil k tomuto souhlas půjčitele dodatečně. Zákon neomezuje předmět výpůjčky na movitosti, a proto lze jeho ustanovení o výpůjčce aplikovat i na bezúplatné přenechání nemovitosti k užívání po dohodnutou dobu. Smlouva, jejímž obsahem je přenechání nemovitosti k dočasnému a bezúplatnému užívání, je smlouvou o výpůjčce podle § 659 a násl. o.z. (shodně nyní § 2194 o.z., srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 5390/2008 ze dne 30. 7. 2010). Vztah mezi žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobce] je tak vztahem z uzavřené smlouvy o výpůjčce, jejímž předmětem je nemovitost - byt. Předmětem smlouvy je dohoda o účelu (zajištění bydlení synovi), i o době (do prodeje bytu) a rovněž dohoda o hrazení energií apod. formou strhávání z výplaty. Souhlas s užíváním bytu žalovanou nebyl udělen ani následně. Bylo-li by možno uvažovat o právu žalované užívat byt na základě jiného právního titulu, kterým by byla výprosa, pak toto svolení bylo odvoláno nejpozději výzvou k vyklizení. Na základě skutkových zjištění by však nešlo ani o výprosu, pokud vlastník trpí užívání věci jiným, aniž se opírá o právní důvod. Ustanovení § 2221 o. z. je v případě existence výprosy nepoužitelné, jde o speciální ustanovení vztahující se jen k nájmu, kterému přiznává při změně vlastnického práva specifické postavení mezi závazky s obdobnými účinky jako u věcných práv k cizí věci. Odvozené právo užívání tak do úvahy nepřichází bez ohledu na to, zda předmětem výpůjčky je byt či jiná věc. Vypůjčitel není oprávněn disponovat s předmětem výpůjčky podle libosti, není-li to výslovně dohodnuto, tj. nemůže přenechat předmět výpůjčky třetí osobě ani umožnit jeho spoluužívání jiné osobě. Právě z toho, že vypůjčená věc nemůže být přenechána bez souhlasu půjčitele jiné osobě, dokonce judikatura dovodila, že předčasnou smrtí vypůjčitele zaniká právo vyplývající ze smlouvy o výpůjčce, nepřechází tedy na právní nástupce (Nejvyšší soud sp.zn. 26 Cdo 18/2011). Je třeba respektovat vůli vypůjčitele přenechat věc k užívání jen konkrétnímu vypůjčiteli. Vznik odvozeného práva užívání proti výslovné vůli vypůjčitele právo neumožňuje. Existence jiného práva, popř. práva, které by přešlo na nového vlastníka, nebylo tvrzeno, ani to v řízení nevyšlo najevo.

9. Žalovaná tak je neoprávněným uživatelem věci, jí ani synovi nesvědčí k bytu právo nájmu, nejsou tak aplikovatelná speciální ustanovení pro právo nájmu bytu. Opačný extenzivní výklad by nepřípustně zasahoval do práv vlastníka věci. A je to tak vlastník, který se také může domáhat ochrany svého vlastnického práva vydáním věci vůči žalované, které nikdy žádný titul užívání nesvědčil. Pokud by soud uvažoval s ohledem na užívání věci k účelu bydlení i o použití korektivu dobých mravů, pak nemá výkon práva žalobce za výkon práva v rozporu s dobrými mravy. Je to žalovaná, která byt užívá, žádnou dohodu nikdy neuzavřela, ani se o to nesnažila, nic nehradí, na velkorysé nabídky nereflektuje a ve svém důsledku tak zneužívá žalobce, který stále cítí morální povinnost se postarat o svého, ač dávno dospělého, syna.

10. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že žalované žádné právo k bytu nenáleží, užívá-li jej, činí tak bez právního důvodu proti vůli vlastníka, proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost byt vyklidit v obecné 15 denní lhůtě, když s ohledem na dlouhodobost bezplatného užívání bytu žalovanou a její postoj, neshledal důvodu pro určení lhůty delší.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu tak plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 5 000 Kč, jiné náklady žalobce nepožadovat.