15 C 72/2019

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 102 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky ve výši 1 200 Kč zastavu je.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 50 162,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od 10. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky ve výši 52 337,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% od 10. 2. 2020 do zaplacení zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce a žalovaný jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kolíně na náhradě nákladů státu spojených s náklady důkazu částku, která bude určena samostatným usnesením, a to každý jednou polovinou.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že žalobkyně u žalovaného objednala zhotovení vnitřních omítek v domě v [adresa] podle objednávky [číslo]. Žalobkyně za provedené dílo zaplatila sjednanou cenu 102 500 Kč. Dílo však začalo vykazovat vady, které žalobkyně bez zbytečného odkladu oznámila žalovanému dopisem ze dne 8. 8. 2016, v němž rovněž zvolila svá práva z vadného plnění. Žalovaný na reklamaci nijak nereagoval, vadu neodstranil, žalobkyni tak vnikl nárok požadovat slevu z ceny díla. Slevu ve výši 42 500 Kč žalobkyně opakovaně u žalovaného uplatnila. Dne 10. 6. 2019 bylo v domě odebráno několik vzorků z ploch prováděných žalovaným za účasti soudního znalce a rozborem vyšlo najevo, že nebyl aplikován kotvící nátěr. Podáním ze dne 7. 5. 2020 žalobkyně rozšířila svůj nárok z vad na veškeré plochy zhotovované žalovaným, jejichž reklamaci provedla dopisem ze dne 17. 5. 2019 a 13. 6. 2019, s odkazem na závěry znaleckého posouzení díla jako celku, kdy bylo zjištěno, že omítky mají funkční vady, v důsledku kterých dochází k oddělování jednotlivých vrstev a vady jsou způsobeny zejména nedodržením správného technologického postupu při provádění, nerespektováním materiálových vlastností a nedodržením doporučených tlouštěk jednotlivých vrstev. Protože vady vykazuje dílo provedené žalovaným v celém rozsahu, vzhledem k pracnosti a nákladům nelze uvažovat o opravách částí, kde se vady vyskytnou, ale je třeba provést celoplošnou opravu, žalobkyně požaduje uhrazení celé ceny díla ve výši 102 500 Kč. K plnění byl žalovaný vyzván, mezi účastníky proběhla jednání, avšak bez výsledku.

2. Žalovaný s žalobou, jak byla podána, nesouhlasil. Nesporoval, že strany smlouvu na základě uzavřené objednávky uzavřely, ale žalovaný s mnohaletou zkušeností prováděl práce standardně zcela dle předepsaných postupů pro provedení díla, používal pouze předepsaný materiál. Práce prováděl pod dohledem stavebního dozoru, který byl na stavbě přítomen, aniž by kdy žalovanému cokoli vytknul. Vzniklé vady nezavinil žalovaný a nejsou v přímé souvislosti s jím vykonávanou prací a za vzniklé vady díla neodpovídá on, ale stavební dozor, který provádění kontroloval. Vady byly způsobeny bez zavinění žalovaného, příčinou je chyba v selhání stavebního dozoru. Protože ke vzniku vad došlo jen v přízemí domu, tkví příčina v následném vylití podlah betonem v patře. Jednání mezi účastníky nepřinesla konkrétní výsledky, účastníci k dohodě o řešení vad díla, popř. výši slevy, nedospěli.

3. Na jednání dne 26. 2. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 1 200 Kč představující náklady na uplatnění pohledávky (před vlastním zahájením jednání ve věci). Za tohoto dispozičního úkonu žalobkyně soud řízení v příslušné části podle ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. za použití ust. § 96 odst. 4 o.s.ř. zastavil (výrok I.).

4. Soud provedl důkazy znaleckým posudkem předloženým žalobkyní a výslechem znalce, dále listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení do okamžiku koncentrace řízení, a výpovědí svědkyně navržené po poučení dle ust. § 118a o.s.ř. žalovaným. Další navrhované důkazy jako nadbytečné, resp. navržené po nastalé koncentraci řízení, soud neprováděl, neboť skutkový stav byl provedeným dokazováním zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí.

5. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalovaného provést dílo, a to vnitřní omítky v domě v [adresa], když rozsah realizace je dán cenovou nabídkou, kterou zpracoval zhotovitel (žalovaný) a předložil objednateli, a to v termínech dle přiloženého harmonogramu za sjednanou cenu ve výši 102 500 Kč, když cenová nabídka je rovněž součástí objednávky, pro případ nedržení termínů sjednána smluvní pokuta, objednávka je datována a podepsána žalobkyní dne 19. 5. 2016 a žalovaným dne 23. 5. 2016 (prokázáno objednávku [číslo]). Z příloh objednávky bylo dále prokázáno, že časový harmonogram provádění omítek byl plánován na 23. 5. až 1. 6. (prokázáno tabulkou s harmonogramem prací na domě) a byl to žalovaný, kdo vypracoval cenovou nabídku na dílo a ta obsahovala i cenu za materiál 28 794,55 Kč včetně 10% nadmíry a 71 250 Kč na cenu za práci (z tohoto připadá na 13% na stěny mimo šikmin a stropů), celkem 102 500 Kč (prokázáno obsahem rozpočtu, který je přílohou potvrzené objednávky). Tedy zcela zjevně materiál dodával žalovaný a byl to on, kdo jej nacenil, tj. věděl, jaký materiál bude použit, aniž by objednávka obsahovala jakékoli výhrady ze strany kterékoli ze stran smlouvy. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně sjednanou cenu za provedení díla uhradila žalovanému v plném rozsahu. Objednávka s přílohami obsahuje veškeré náležitosti kladené zákonem na smlouvu o dílo.

6. Žalobkyně vytkla vady díla provedení vnitřních omítek vodorovné konstrukce stropu v přízemí spočívající v odlepení aplikovaných vrstev s výzvou k okamžitému odstranění vad a zahájení prací nejpozději 10. 8. 2016, neboť závazný termín dokončení je do 16. 8. 2016, a to s použitím vhodného materiálu a postupu, které vyhoví podmínkám a provedení stavby, jinak bude zhotovitel nucen práce zajistit jiným dodavatelem, z reklamace se podává, že situaci strany řešily již před tím telefonicky (prokázáno reklamací ze dne 8. 8. 2016). Další reklamace obdobných vad týkající se šikmin, stropů a stěn nad schody a HS portálem byla provedena dopisem ze dne 17. 5. 2019 s opětovnou výzvou k odstraněním do 7 dní, dopis byl odeslán žalovaného, který si jej nevyzvedl v úložní době (prokázáno textem výzvy a dodejkou od zásilky). Shodná reklamace tak byla následně dopisem ze dne 13. 6. 2019 zaslána právnímu zástupci žalovaného (prokázáno výzvou ze dne 13. 6. 2019). Žalovaný byl k úhradě a smírnému jednání vyzván i dopisem zástupce žalobkyně ze dne 16. 5. 2019 (prokázáno dopisem označeným pokud o smír, předžalobní výzva včetně dodejky prokazující odeslání žalovanému). Vady tak byly žalobkyní notifikovány řádně a včas (bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, resp. v zákonné lhůtě pro vady skryté), žalovanému poskytnuta lhůta k nápravě, niž by ji využil, došlo rovněž k volbě práva z vad, tj. požadavku na slevu z ceny díla. Vady byly vytčeny co do části díla spočívajícího ve zhotovení šikmin a stropů, nikoli svislých stěn. Z předložených fotografií stavu omítek stropní části přízemí, tj. již opravené části díla, soud zjistil, že omítky zjevně nepřiléhají k podkladu, v nemalé části zcela opadaly, viditelná perlinka a drolící se materiál (tato skutečnost byla potvrzena i obsahem videozáznamu). Posouzení vad projevujících se nespojením OSB desek s dalšími vrstvami nad deskou bylo provedeno znalcem s výsledkem, že je pravděpodobně nefunkční nebo jen částečně funkční spojovací můstek mezi materiály v celém objektu po provedení namátkových zkoušek několika ploch s akustickou odezvou po poklepu, což potvrdily i dvě provedené sondy, fotografie sond ilustrují nefunkční spojovací můstek - sejmutá část vrstev nad OSB deskou a obtisk OSB desky v lepidle bez funkčního spojení (prokázáno informací z místního šetření ze dne 19. 7. 2019 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]). Znaleckým posudkem [číslo] předloženým podle § 127a o.s.ř. spolu s výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který posudek zpracoval, soud zjistil, že znalec činil závěry na základě osobního ohledání, vlastních zkoušek, zařadil do posudku i odtrhové zkoušky provedené zhotovitelem (zkoušek přítomen nebyl, šlo jen o potvrzení funkčnosti technologického postupu, proveditelnosti zhotovování omítek na OSB desky) a dále dle dostupných materiálů k části stropu v přízemí, který byl v době ohledání sanován – tedy na základě adekvátních vlastních šetření a relevantních podkladů. Bylo posouzeno sedm náhodně vybraných míst, dvě v části již opravené. Ze čtyř destruktivních sond v místech původní omítky zhotovované žalovaným bylo zjištěno, že u tří sond došlo k volnému oddělení souvrství lepidla s výztužnou síťovinou a štukovou maltou od podkladní OSB desky (u sondy na stěně galerie nikoli), ve všech třech sondách, kde došlo k oddělení vrstev, byly zjištěny vadné tloušťky (alespoň 2mm) nevyhověla ani jedna z hlediska doporučovaných tlouštěk vrstev, u dvou byly vadné obě vrstvy, u jedné jedna z vrstev. I na základě fotodokumentace opravené části stropu v přízemí tak lze učinit závěr o stejné vadě, která se projevila odtržením omítky (jednotlivých vrstev). Provedení omítek při neexistenci závazné normy či postupu je hodnoceno podle obvyklých technických standardů. Vady jsou způsobeny zejména nedodržením vhodného technologického postupu při provádění díla, nerespektováním materiálových vlastností použitých stavebních hmot a nedodržením obvyklých tlouštěk jednotlivých vrstev; spoj mezi OSB deskou a vrstvou lepidla je porušen, čímž vzniká nesoudržnost a omítka opadává. Vady se vyskytují v celém objektu s různou intenzitou, lze uvažovat o lokálních opravách v přídě projevu vady, ale to je velmi pracné, nákladné a není zaručena konečná kvalita. Vady jsou skryté, ani v případě poklepu nelze vždy poznat možnou dutinu, ač provedená sonda nesoudržnost potvrdila, tedy až do doby projevu poruch – odpadávaná štukových omítek, vydutí, trhliny. Nyní je viditelná trhlina na stropě ložnice u vrcholové vaznice (místo označené v posudku [číslo]), odchlípnutá omítka a viditelná boule na místě [číslo], poruchy se projeví v čase. Souvislost se zalitím podlah v patře se nejeví jako pravděpodobná s ohledem na stejné vady zjištěné i v omítkách v patře a i s ohledem na předpokládaný použitý materiál na podlahu (anhydrit). Jedinou příčinu, proč vada vznikla, nelze obvykle přesně určit, ale jde o celý technologický postup spočívající jak ve výběru materiálu, vlastním provedení, ošetření povrchů, tak i v podmínkách (teplota, vlhkost apod.) a za celý technologický postup odpovídá zhotovitel včetně zajištění optimálních podmínek (učinění opatření či neprovádění prací) po dobu cca 28 dní, nejzásadněji po prvních 7 dní. Jiná příčina vad a jejich projevů než v postupu prací žalovaného nebyla znalcem zjištěna. Posudek soud hodnotí jako přesvědčivý, jeho závěry jsou v souladu s podklady použitými pro jeho zpracování a odpovědi logicky odůvodněny. Závěry posudku proto soud vzal za svá skutková zjištění a vycházel z nich po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. (kterému odborné závěry posudku nepodléhají).

7. Z části předloženého stavebníku za období 23. 5. – 29. 8. 2016 bylo zjištěno, že je veden řádně, odpovídá standardním zápisům, je uveden popis postupně prováděných prací na stavbě včetně toho, kdo je prováděl, obvykle i se zápisem o počasí, o investorem odsouhlasených změnách, řešených problémech a vadách, ale i případná upozornění a záznamy, že některé práce nemohly být z důvodu nepříznivého počasí provedeny (např. zápis ze 17. 6. - déšť, odloženo provedení plánovaného výkopu), deník neobsahuje žádný záznam o pokynech pro žalovaného ani o jeho požadavcích či upozorněních směrem k objednateli. Ze stavebního deníku bylo potvrzeno, že žalovaný byl na stavbě od konce května, od 24. 5. 2016, dokončení štuku žalovaným zaznamenáno 27.

6. Dále také, že byla provedena oprava štuků a ta dokončena 17. - 18.

8. Žalovaného tvrzení, že snad prováděl záznamy do deníku on, jsou nejen velmi nestandardní, ale neodpovídají ani komplexnímu obsahu deníku, a byly dále jasně vyvráceny výslechem svědkyně (viz níže). V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by zpochybnily autenticitu stavebního deníku a provedených zápisů.

8. Výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní žalobkyně na pozici koordinátor zakázek, na stavbě proto byla často, neboť obsahem její práce je i koordinace jednotlivých prací, subdodavatelů na vlastní stavbě včetně vypracovávání cenových nabídek a harmonogramu prací a jednání s dodavateli a investorem. Na stavbě v [obec] byla několikrát týdně, i spolu s kolegou pokryli cca každý pracovní den v týdnu. Výběrové řízení na zhotovení omítek prováděl a s dodavatelem jednal kolega. Svědkyně nikdy nikomu nedávala závazné pokyny ani připomínky k vlastnímu provádění díla, ona zapisovala do stavebního deníku (jde o tentýž deník, jehož část byla provedena k důkazu) podle stavu v domě prohlídky stavby, popř. po poradě s kolegy, nebyla-li na místě osobně. Existenci pokynů od někoho jiného nemůže svědkyně potvrdit ani vyloučit, nikdy nic žalovaný vůči ní neřešil, stavební dozor na stavbě nebyl. Standardně je s dodavateli uzavírán vztah na základě potvrzené objednávky, materiál se projednává s investorem a informace předává dále, čas provádění poté koordinuje zejména svědkyně. Žalobkyně staví stejným technologickým postupem více domů, nic obdobného se jinde nevyskytlo. Vady se s žalovaným ihned řešily, komunikace s ním byla komplikovaná, nebyl schopen nastoupit k opravě, protože se blížila kolaudace, musela být oprava zajištěna jiným dodavatelem – na opravené části se žádné obdobné vady nevyskytly. Postupem prací, malováním interiéru se zjistilo, že vady jsou i jinde.

9. V řízení bylo prokázáno, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o dílo - zhotovení vnitřních omítek ve srubovém domě, jejíž součástí je i položkový rozpočet s rozpisem ceny práce a použitého materiálu vypracovaný žalovaným a harmonogram prací na domě. Žalobkyně za práce v celém rozsahu zaplatila, žalovaný dílo provedl, avšak začalo vykazovat vady, které byly řádně a včas vytčeny, nebyly přes výzvu žalovaným odstraněny a žalobkyně nakonec zvolila právo z vadného plnění slevu z kupní ceny, kterou vyčíslila ve výši celé hodnoty díla. Notifikace vad se týkala výlučně stropů a šikmin, které v domě převládají, nikoli svislých ploch/stěn. Že příčina poruch projevujících se vadami jako odpadání omítek, trhliny, vypouknutí tkví v celém technologickém postupu, který zahrnuje vše od materiálu, přípravy podkladu, vlastního ošetření a provádění díla včetně dodržení jednotlivých vrstev a jejich tlouštěk přes optimální podnebné podmínky, bylo jednoznačně prokázáno znaleckým posudkem. Tím, kdo odpovídá za provedení díla jako celku je zhotovitel, tj. žalovaný. Další působení na dílo nemohlo samo o sobě vyvolat zjištěné vady. Byl to žalovaný jako odborník, který jako podnikatel v daném oboru s příslušnou kvalifikací a znalostmi odpovídá za provedení díla ve všech jeho aspektech a nemůže se odpovědnosti zprostit poukazem na pokyny (nadto nebyly žádné takové vůbec prokázány), které by byly nevhodné, nevhodnost použité věci, materiálu či nepříznivé podmínky. Bylo-li by tomu tak, poté by nastupovala jeho povinnost na nevhodnost upozornit a podle toho dále konat (nic takového nebylo ani tvrzeno). Nakonec bylo v řízení postaveno na jisto, že na stavbě nebyl přítomen stavební dozor, kterého se žalovaný neustále dovolávat jako osoby odpovědné za výsledek díla. Stavební dozor je však technický dohled nad prováděním stavby, kterého najímá a platí investor, nikoli zhotovitel stavby, a jeho funkce netkví v permanentním dohledu a odsouhlasení každé jednotlivé části postupu každého jednotlivého dodavatele působícího na stavbě. Existence jakéhokoli dozoru, dohledu na stavbě neznamená, že se zhotovitel díla (subdodavatel) zprostí své odpovědnosti tímto odkazem. Jakákoli odpovědnost či spoluodpovědnost další osoby za výsledek díla, jak jej provedl žalovaný, nepřichází tedy do úvahy (nehledě na to, že ještě závazek by byl solidárním, tedy bez vlivu na rozhodnutí v této věci). Soud opakuje, že nejen že nebyla zjištěna existence příkazů, natož nevhodných, které by mohly mít vliv na výsledek díla a zapříčinily jeho vady, ale ani nevyšlo najevo, že by kdy žalovaný splnil oznamovací povinnost kdykoli od fáze potvrzené objednávky přes celou dobu provádění díla. Dílo tak má funkční vady jako celek projevující se na různých místech v různém rozsahu, resp. s očekávaným projevem v čase. Závěr o výlučné odpovědnosti žalovaného za vady díla potvrzuje dále i skutečnost, že ač stejným technologickým postupem vady se v jiné stavbě žalobkyně nevyskytly, nevykazuje je ani již sanovaná část stropu.

10. Obecně odpovědnost za vady je odpovědností objektivní, která vzniká bez ohledu na zavinění, a to pouhou skutečností, že věc vykazuje vady. Zhotovitel odpovídá za vady díla, jestliže v době plnění nemá zhotovené dílo vlastnosti výslovně vymíněné smlouvou, resp. obvyklé. Za vadu se dle ustálené judikatury považuje nedostatek takové vlastnosti, která se u movitých či nemovitých věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá a jejíž absencí je možnost využití věci podstatně snížena. Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy je zejména rozsah a povaha vadnosti díla, popř. jak vada (y) omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci, snížení estetické hodnoty, další upotřebitelnost, cena nutných oprav a úprav, zvýšené náklady na údržbu, jak se vada projevuje při užívání, a dále lze při úvaze o výši slevy vzít v úvahu i další okolnosti. Výši slevy je tedy nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu a respektovat základní požadavek, aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad (viz. 23 Cdo 1299/2008). V souzené věci jde o vadu odstranitelnou fakticky jen s vynaložením nákladů ve výši blížící se ceně celého díla a současně lze dílo užívat, avšak se zvýšenými náklady na opravy s předpokládanou nižší životností i estetickou hodnotou. Omítky mají funkční vady, ale dosud se projevily na stropě v přízemí, a to ihned po provedení; poté již jen jednou trhlinou ve stropě ložnice u vrcholové vaznice a odchlípnutím na jednom místě, tedy jen v relativně malé části ploch, a to omítky byly zhotoveny před více než čtyřmi lety. Soud tak předně vycházel z toho, že k vytknutí vad a volbě práva z vadného plnění došlo co do celého předmětu díla vyjma stěn (svislých ploch), které vycházeje z rozpočtu činí 13% ploch, tj. co do částky 18 896 Kč představující cenu za část díla spočívající ve zhotovení svislých stěn není nárok oprávněný. Na zbylou část díla připadá částka 83 604 Kč jako sjednaná cena mezi účastníky, tj. hodnota díla. Při určování výše slevy z ceny soud vzal v potaz projevy vad, ke kterým dosud došlo a ty jsou vyjma části stropu v přízemí, marginální. Jako adekvátní se jeví sleva ve výši 50% hodnoty díla, když soud přihlédl i k riziku, že může dojít k projevům vad kdykoli v čase, ale rovněž k nim nemusí dojít vůbec. Dále přihlédl k předpokládané nižší životnost, čímž mohou vzniklou dodatečné náklady na opravy se snížením estetické hodnoty a z tohoto důvodu ke slevě připočetl ve prospěch žalobkyně dalších 10%. Je třeba uvést, že dílo, jak jej provedl žalovaný, není zcela bezcenné a není důvodu jej opravovat v celém rozsahu, lze jej užívat. Při zhodnocení všech okolností případu má soud za přiměřenou výši slevy v důsledku vad díla ve výši 60% z hodnoty díla 83 604 Kč, tj. částku 50 162,40 Kč, která adekvátně kompenzuje žalobkyni komplikace s užíváním díla. Takto určená sleva odpovídá rozdílu hodnoty, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou má dílo dodané s vadami. Požadavek na uhrazení celé ceny díla ve formě slevy z ceny je nejen zcela nepřiměřené, neodpovídá ani zjištěnému stavu díla a ve svém důsledku odpovídá nároku, který by byl dán v případě platného odstoupení od smlouvy, ke kterému však nedošlo.

11. Po právní stránce soud postupoval podle ust. § 2586 a násl. zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o.z.“) upravujících smlouvu o dílo. Dle ust. § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odstavce druhého cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

12. Dle ust. § 2587 o.z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

13. Dle ust. § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

14. Podle ust. § 2592 o.z. zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně. Příkazy objednatele ohledně způsobu provádění díla je zhotovitel vázán, jen plyne-li to ze zvyklostí, anebo bylo-li to ujednáno.

15. Podle ust. § 2593 objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

16. Podle ust. § 2594 odst. 1 o.z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle odstavce druhého překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Podle odstavce třetího lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Podle odstavce čtvrtého zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

17. Podle ust. § 2595 o.z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

18. Podle ust. § 2615 odst. 1 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odstavce druhého o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

19. Podle ust. § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

20. Podle ust. § 2100 odst. 1 o.z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti. Podle odstavce druhého povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny.

21. Podle ust. § 2102 odst. 1 práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit. Podle odstavce druhého způsobil-li vadu věci postup prodávajícího podle návrhů, vzorků nebo podkladů, které mu kupující opatřil, použije se odstavec 1 obdobně.

22. Podle ust. § 2106 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle ust. § 2106 odst. 2 o.z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle ust. § 2106 odst. 3 o.z. nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

23. Podle ust. § 2107 odst. 1 o.z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle ust. § 2107 odst. 3 o.z. neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

24. Podle ust. § 2111 o.z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy. Podle ust. § 2112 odst. 1 o.z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle ust. § 2112 odst. 2 o.z. k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

25. Podle ust. § 2629 ods.t 1 o.z. soud nepřizná právo ze skryté vady, které objednatel neoznámil bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že právo nebylo uplatněno včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

26. Podle ust. § 2630 odst. 1 o.z. bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

27. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen co do části uplatněného nároku (výrok II.), v ostatním nikoli (výrok III.) z důvodu neprovedení řádné notifikace vad a pro neadekvátní výši slevy z ceny díla rovnající se celé ceně díla. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když počátek prodlení stanovil od uplynutí lhůty poskytnuté k plnění. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Poměr úspěchu a neúspěchu stran řízení byl totožný, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech, které v řízení platí soud, soud rozhodl v souladu s poměrem úspěchu a neúspěchu podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že jsou k jejich úhradě povinni oba účastníci rovným dílem, když vlastní výši soud určí samostatným usnesení poté, co budou náklady spojené s výslechem znalce u jednání soudu státem skutečně vynaloženy.