15 C 96/2019

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství uzavřené mezi celé jméno manželky, rozenou příjmení, a celé jméno manžela, dne datum před Městským úřadem Kostelec nad Černými lesy, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal rozvodu manželství s tím, že manželství účastníků bylo spokojené. V důsledku nevěry manželky cca 8 let před podáním návrhu na rozvod manželství ztratil manžel k manželce potřebnou důvěru a nevěru manželky se mu nepodařilo překonat, manželka jej ponižovala, což vyústilo v to, že si našel přítelkyni a odstěhoval se. Jde tedy jen o formální svazek dvou lidí bez plnění účelu manželství.

2. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila, nevidí možnost v záchranu manželství. K manželovi ztratila jakoukoli vazbu. Rozvrat vidí v jiných skutečnostech. A to v tom, že manžel opustil rodinu. Tvrzení o dávné nevěře manželky není pravdivé.

3. Po provedeném dokazování byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Oboustranně první manželství bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem Kostelec nad Černými lesy, oba manželé jsou českými státními občany a poslední společné bydliště účastníků bylo v obvodu zdejšího soudu (prokázáno oddacím listem účastníků). Z manželství se narodil nezl. jméno, nar. rok, a nezl. jméno, nar. rok, ke kterým byly poměry pro dobu po rozvodu manželství upraveny rozhodnutím Okresního soudu v Kolíně ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací. Manželé společnou domácnost nevedou, manžel se před cca dvěma lety odstěhoval k přítelkyni, možnost obnovení soužití oba odmítají a příčinu rozvratu spatřuje manžel v dávné nevěře manželky, manželka v odchodu manžela od rodiny k jiné ženě.

4. Po právní stránce soud postupoval při aplikaci ust. § 3028 odst. 2 věta první před středníkem podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Dle ust. § 755 odst. 1, 2 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle ust. § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

5. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu manželství podle ust. § 755 odst. 1, 2 o.z. jsou dány. Existence rozvratu manželství byla v řízení zjištěna a soud ji spatřuje v odchodu manžela ze společné domácnosti, od rodiny, za jinou ženou, což nelze spojovat s údajnou nevěrou (bez ohledu na to, zda jde o pravdivé tvrzení) cca 8 let před podáním návrhu ani snad v ponižování ze strany manželky po tuto dobu. Nepochybně došlo k takovému narušení důvěry, že nelze očekávat obnovení soužití. Manželství tak již neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jak má na mysli zejména ust. § 687 o.z. a nelze očekávat obnovení manželského soužití. V tomto ani v předcházejícím opatrovnickém řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí dané zvláštními důvody.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 23 z.ř.s., podle kterého v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto není odvolání přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o.z.). Účastníci jsou povinni po právní moci výroku o rozvodu manželství nechat si v občanském průkazu vyznačit změnu stavu, dále nahlásit tuto skutečnost zaměstnávajícím organizacím, popřípadě finančnímu úřadu. Tento rozsudek je vykonatelný dnem právní moci (ust. § 161 odst. 2 o.s.ř.).