16 C 24/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Maryškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno o zaplacení 32 993 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z pohledávky částka od 26. 11 .2025 do datum, úrokem 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka, částku částka, částku částka a částku částka, a to v pravidelných měsíčních splátkách po částka vždy do 15. dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku s tím, že nebude-li byť jen část splátky uhrazena řádně a včas, stává se dluh splatným celý.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u Okresního soudu v adresa následně postoupenou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky částka spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z pohledávky částka od 26. 11 .2025 do datum, úrokem 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částku částka, částku částka, částku částka a částku částka s tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovaná čerpala částka (částka na účet žalované, částka na účet zprostředkovatele jako provizi), úvěr měl být postupně splácen v 40 měsíčních splátkách po částka, celkově měla žalovaná uhradit žalobkyni částka jako cenu úvěru, žalovaná řádně uhradila 4 splátky, naposledy plnila dne datum. Dne datum došlo k zesplatnění úvěru, žalovaná byla celkem třikrát vyzvána, aby dluh uhradila. Žalovaná tedy na jistině dluží žalobkyni částku částka a na úrocích částka, dále částka na náhradě nákladů za zaslané výzvy k zaplacení včetně předžalobní, částka na smluvní pokutě za 3 opožděné splátky po částka a částka na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění z neuhrazeného zůstatku úvěru za období od datum do datum. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně další platbu neprovedla.

2. Žalovaná se nejprve k žalobě vyjádřila tak, že s uplatněným nárokem nesouhlasí a považuje jej za sporný. Nesouhlasí s výší žalované částky ani s výší příslušenství, dluh byl částečně hrazen, výše příslušenství pohledávky je nepřiměřená a nebyla jí řádně vysvětlena. Následně prohlásila, že souhlasí s žalovanou částkou, a to co do výše i důvodu.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“), pokud žalovaná požadovala, aby žalobkyně doložila přehled plateb, způsob započítání a přesný výpočet jistiny, úroků a veškerého příslušenství, tak to žalobkyně splnila. Účastníci nenavrhovali provedení dalších důkazů a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. Po postupu dle § 132 o. s. ř. byl prokázán následující skutkový stav:

4. Žalovaná a žalobkyně uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, sjednali výši úvěru a další smluvní podmínky, na základě které žalovaná čerpala prostředky ve výši částka (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru, potvrzením o schválení žádosti, orientačním plánem splátek). Prostředky byly žalované zaslány a žalovaná postupně uhradila čtyři měsíční splátky po částka, poslední úhradu provedla dne datum, poté již neuhradila ničeho, a byla žalobkyní upomínána dne datum a dne datum a následně dne datum došlo k zesplatnění úvěru spolu s předžalobní výzvou k úhradě (prokázáno přehledem úhrad, upomínkou ze dne datum, upomínkou ze dne datum a zesplatněním pro smlouvu ze dne datum).

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“); poskytovatel úvěru v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení občanského zákoníku nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.

6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 87 odst. 1 z. s. ú.).

7. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že měla k dispozici výplatní pásky za 2 měsíce krátce předcházející poskytnutí úvěru a dále detaily o poskytnutí mzdy na účet žalované za měsíce listopad 2024 až únor 2025. Žalovaná byla prověřena též v databázi centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v katastru nemovitostí, registru platebních informací. Průměrná mzda byla zjištěna ve výši částka. Žalovaná prohlásila, že nemá žádnou vyživovací povinnost, žádné závazky po splatnosti, nemá více věřitelů. Žalobkyně vycházela též z normativních údajů o životním minimu a normativními náklady na bydlení jedné osoby a tvrzení, že žije u rodičů a hradí částka na bydlení.

8. Na základě shora uvedeného má soud za to, že poskytovatel úvěru svou povinnost zkoumat úvěruschopnost splnil. Z důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že pro posouzení úvěruschopnosti měla k dispozici řadu výplatních pásek žalované, ze kterých zjistila její průměrnou mzdu. Dále žalovanou lustrovala veřejně dostupnými rejstříky s negativním výsledkem. Žalobkyně taktéž prohlásila, že nemá žádné jiné dluhy ani více věřitelů a nemá žádnou vyživovací povinnost. Jedinou výhradu, kterou lze shledat je spoléhání se žalobkyně toliko na normativních údajích o existenčním minimu, životním minimu, statistice rodinných účtů a výdajích na bydlení. Avšak s ohledem na zjištěnou průměrnou mzdu žalované (cca částka) a navrhovanou výši jedné splátky (částka) lze mít za to, že žalobkyně schopnosti žalované poskytnutý úvěr řádně splácet prověřila přiléhavě. Pokud žalovaná žalobkyni prohlásila, že nemá vyživovací povinnost, ačkoli je matkou 3 dětí (narozených před sjednáním úvěru, viz č. l. 64), tak není k tíži žalobkyně, že jí toto uvěřila a při posouzení úvěruschopnosti vycházela z prohlášení žalované. Nezletilé děti byly navíc svěřeny do její péče (ověřeno ze soudní evidence) a je navíc pravděpodobné, že je příjemcem výživného na nezletilé od jejich otce. K nákladům na bydlení žalovaná uvedla, že žije u rodičů s náklady cca částka měsíčně. I tomu bylo možno věřit, když na adrese uvedené v úvěrové smlouvě se nachází byt ve vlastnictví matky žalované, která potvrdila, že zde žalovaná žije a žalovaná částku částka za bydlení skutečně hradí. Za této situace tak dle soudu žalobkyně dostála své zákonné povinnosti.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, úroků, smluvních pokut a nároků spojených s uplatněním pohledávky (§ 513, § 1970, § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích).

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když shledal, že žalovaná dluh uznává a má motivaci jej uhradit, avšak nyní se nachází v nepříznivé finanční situaci. Soud uvěřil, že není schopna uhradit dluh v plné výši, má tři nezletilé děti, které má svěřeny do péče, a proto lze přiznanou částku uhradit v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na částka. Takovou splátku lze vnímat stále jako nízkou, která v porovnání s celkovou výší dluhu je adekvátní (celkový dluh není nijak likvidační) a současně stanovená výše splátek zajistí včasné uhrazení dluhu. V opačném případě by se žalobkyně složitě své pohledávky domáhala. Soud žalovanou upozorňuje, že pokud neuhradí byť jen část splátky včas, stane se celý dluh splatným.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky částka (zaplacený soudní poplatek); advokát žalobce učinil v řízení celkem hodnota úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“], návrh ve věci samé [§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu]. Mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby činí 2 x částka (§ 14b odst. 1 bod 3 advokátního tarifu), paušální náhrada hotových výdajů činí 2 x částka [§ 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu] a náhrada daně z přidané hodnoty činí částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Pokud žalobkyně v řízení učinila i jiné úkony, např. doplnění návrhu, tak soud konstatuje, že obsah takového podání nereaguje na žádnou novou skutečnost a měl být již součástí samotné žaloby. Pokud žalobkyně navrhuje přiznat náhradu nákladů též za jednoduchou výzvu k plnění, tak k tomu soud uvádí, že ve spisu je toliko předžalobní výzva samotné žalobkyně, ve které se ve spodní části nachází dovětek „za žalobkyni tituly před jménem jméno FO, advokát na základě plné moci“, přičemž listina není opatřena žádným podpisem ani razítkem, navíc za tento úkon si žalobkyně již nárokovala náhradu v rámci tohoto řízení (a byla jí přiznána). Za takový úkon tedy náhrada nákladů již nenáleží. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.