17 C 101/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem anonymizováno o zaplacení 74 815,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 34 785,91 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 34 785,91 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 37 620,50 Kč s 11,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 446,11 Kč od , datum, do zaplacení a částky 2 408,74 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru a poskytla jí dne , datum, částku 857 Kč, dne , datum, částku 1 500 Kč, dne , datum, částku 1 500 Kč, dne , datum, částku 1 000 Kč, dne , datum, částku 3 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 1 200 Kč, dne , datum, částku 5 000 Kč, dne , datum, částku 10 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 3 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, vše na její účet. Žalovaná nesplácela úvěr řádně, žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaná je od , datum, v prodlení, byla marně upomínána. Žalobkyně požadovala kromě jistiny 34 785,91 Kč i zákonný úrok z prodlení, smluvní úrok ve výši 35 174,39 Kč, poplatek za vyplacení úvěru 625,12 Kč, poplatek za službu , Anonymizováno, ve výši 1 818,11 Kč, poplatek za Informační SMS servis ve výši 2,88 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 408,74 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaná poskytla žalobkyni své kontaktní údaje, prohlásila, že uvedla pravdivé informace o svých finančních závazcích, které ve smlouvě nejsou blíže specifikovány, žalobkyně se zavázala žalované poskytnout maximálně 53 200 Kč a žalovaná se zavázala ke splácení v denních splátkách, sjednali si denní úrok 0,883 % a konec úvěrového rámce do , datum, . Předpis splátek dokládá předepsané denní splátky. Z autorizace ověření totožnosti a BankID výpisu má soud za prokázané, že žalovaná smlouvu podepsala prostým elektronickým podpisem prostřednictvím služby BankID, kterou byla ověřována totožnost žalované přes její mobilní telefon. Z principů posuzování úvěruschopnosti soud nemá za prokázaná konkrétní zjištění ohledně úvěruschopnosti přímo žalované. Z výpisu identifikovaných příjmů má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila výši čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 22 869 Kč. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaná věřitelce sdělila, že žije sama, má příjem 25 000 Kč, má pravidelné měsíční výdaje na půjčky 750 Kč, na bydlení 4 000 Kč, další zbytné výdaje 500 Kč, nezbytné výdaje 2 000 Kč, věřitelka pak uvedla ověřený čistý příjem 22 869 Kč, rezervu pro výdaje 500 Kč, minimální vypočtené výdaje 8 485 Kč, spočetla disponibilní příjem 14 300 Kč a uzavřela prověření jako úspěšné. Z přehledu vyplacených bankovních transakcí má soud za prokázané, že žalobkyně na účet uvedený ve smlouvě poukázala částky tvrzené v žalobě. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že částky poukázané žalobkyní byly připsány na účet vedený na jméno žalované. Z informací pro spotřebitele, informací o poskytovateli, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů a všeobecných obchodních podmínek soud nezjistil pro věc významné skutečnosti. Z upomínky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou upozornila na prodlení se splácením a úvěr zesplatnila. Z výzvy ze dne , datum, a potvrzení o podání zásilky má soud za prokázané další upomínání žalované.

4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru elektronickým způsobem, žalovaná projevila souhlas prostým elektronickým podpisem. Žalované žalobkyně na základě smlouvy zaslala postupně na její osobní účet u peněžního ústavu celkem 35 057 Kč. Žalobkyně zjistila čistý příjem žalované 22 869 Kč měsíčně, zjišťovala dotazem na žalovanou její poměry a výdaje. Vyzvala žalovanou ke splácení a úvěr po jejím prodlení se splácením zesplatnila.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně byla podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smluv mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, je soud povinen zjišťovat, jakým způsobem prověřil věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si žalobkyně ověřila příjem žalované a zjistila si údaje od žalované o jejích osobních poměrech a výdajích. Povinností věřitele je nejen získat údaje od klienta, ale rovněž samostatně aktivně prověřit jeho úvěruschopnost, a to ověřením příjmů a výdajů, zjistit celkovou majetkovou situaci, zabývat se jeho závazky a vlastní aktivitou si obstarat dostatek podkladů a ty následně odpovědně vyhodnotit. Žalobkyně dle soudu neprověřila úvěruschopnost řádně, nijak neověřila žalovanou uváděné výdaje, skutečné náklady na bydlení, energie, zda řádně splácí půjčky, které uváděla, že splácí, jaká je jejich celková výše a kolik zbývá splátek, neprokázala ověření osoby žalované lustrací v dostupných veřejných rejstřících, mohla požadovat výpisy z účtu, kde je zjistitelné, zda žalovaná není předlužená. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání soudu, nemohl soud v tomto smyslu žalobkyni poučit podle § 118a o.s.ř., ač nutnost takového poučení v předvolání avizoval. Žalobkyně tedy neprokázala, že jako věřitel splnila svou povinnost podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky a smlouvu o úvěru soud hodnotí z tohoto důvodu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku.

9. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, která žalované byla poskytnuta jako jistina úvěru, ponížené o 271,09 Kč, které dle tvrzení žalobkyně splatila. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 34 785,91 Kč. Žalobkyně požadovala upomínkou a zesplatněním po žalovaném vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od , datum, do zaplacení, když v této době již byla žalovaná prokazatelně v prodlení po výpovědi smlouvy. Ohledně případné nemožnosti splatit jistinu v této lhůtě, případně další splacené částky, tíží břemeno tvrzení a důkazní žalovanou, která se však v řízení nijak nebránila. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu za situace, kdy úspěšnějšímu žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

11. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.