17 C 11/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 62 040,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 729 Kč, s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 14 310 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 47 730,01 Kč s úrokem ve výši 2 471,31 Kč, s 8 % úrokem ročně z částky 23 242,95 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 145,77 Kč, s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 10 032,03 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dále jen „předchůdkyně žalobkyně“, po předchozím prověření úvěruschopnosti žalované, uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 20 100 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 4 798 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 6 000 Kč a úrok 1 832 Kč. Žalovaná se zavázala ke splátkám 3 690 Kč měsíčně s poslední splátkou splatnou do , datum, . Žalovaná však splátky nesplácela řádně a včas, věřitelka proto po ní žádala zaplacení zbytku jistiny a sjednaných poplatků, 8 % úroku, smluvní pokuty 15 000 Kč a úroku z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 40 000 Kč, uvedla své kontaktní údaje, že je zaměstnána od , datum, s příjmem 23 486 Kč, měsíčně vynakládá 11 000 Kč na bydlení a energie a 1 992 Kč na splátky stávajících půjček, má srážky ze mzdy 3 643 Kč, dále uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, nemá dítě, má středoškolské vzdělání s maturitou, nemá bankovní účet, má dluh u , právnická osoba, ve výši 15 000 Kč, zbývá doplatit 5 000 Kč. Z výplatní pásky žalované za srpen 2022 má soud za prokázané, že žalovaná měla základní mzdu 16 957 Kč, náhradu mzdy za dovolenou 9 605 Kč, nepřednostní srážku 3 643 Kč a na účet jí odešla mzda 19 843 Kč. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná měla uzavřenu smlouvu na období do , datum, na poloviční úvazek se mzdou 13 000 Kč. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná od , datum, začala pracovat 40 hodin týdně za mzdu 26 000 Kč měsíčně a pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do , datum, . Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalované poskytnout 30 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu, u které podpisem smlouvy potvrdila, že ji v hotovosti převzala, s úrokem 1 832 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 20 100 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 4 798 Kč a inkasním poplatkem ve výši 6 000 Kč splácet v měsíčních splátkách po 3 690 Kč. Součástí smlouvy je předpis splátek na 17 měsíců. Z přehledu splátek má soud za prokázané, že žalovaná splatila dne , datum, v hotovosti částku 3 690 Kč, dne , datum, v hotovosti částku 4 000 Kč, dne , datum, v hotovosti částku 4 000 Kč, dne , datum, v hotovosti částku 2 000 Kč, dne , datum, v hotovosti částku 500 Kč, dne , datum, na účet částku 500 Kč, dne , datum, na účet částku 500 Kč, dne , datum, na účet částku 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, , seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení úplaty má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, z oznámení ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna. Z výzvy ze dne , datum, a podacího lístku má soud za prokázané upomínání žalované žalobkyní před podáním žaloby.

4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná požádala o úvěr, předchůdkyně žalobkyně jí nabídla úvěr 30 000 Kč, který by spolu s úrokem a poplatky splácela splátkou 3 690 Kč měsíčně do , datum, . Částku 30 000 Kč žalovaná převzala v hotovosti. Předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, využila údaje sdělené žalovanou, vyžádala si doklady k jejímu zaměstnání, příjmu ze zaměstnání, ohledně výdajů vycházela ze skutečností sdělených žalovanou. Žalovaná splatila celkem 15 690 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni a tato skutečnost žalované oznámena. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení.

5. Soud zamítl návrh na provedení výslechu svědkyně , Anonymizováno, , která sepisovala s žalovanou žádost o úvěr, neboť tato pracovnice zaškrtla, že ověřila výplatní pásku a pracovní smlouvu žalované, což odpovídá předloženým důkazům, další kolonky nezaškrtla, dále z daného formuláře nevyplývá, že by výdaje tvrzené dlužnicí byly jakkoli ověřovány, proto soud i výslech této svědkyně považuje za nadbytečný.

6. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (předtím i předchůdkyně žalobkyně) je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o.z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitele, podle § 1810 a násl. o.z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o.z. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 tohoto zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 věta prvá tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. 30 Co 379/2018 ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo, když tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala podklady a informace od dlužnice. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péčí, když neměla pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, neboť žalovaná nebyla úvěruschopná. Žalovaná byla zaměstnána pouze na dobu určitou do , datum, , splácet měla žalovaná až do , datum, , nebyla tak zajištěna jistota splácení po skončení doby trvání jejího pracovního poměru, žalovaná měla srážky ze mzdy ve výši 3 643 Kč a ještě sama uvedla, že splácí další dluhy částkou 1 992 Kč, bydlí v nájmu a má výdaje na bydlení a energie 11 000 Kč. Ověřený čistý příjem žalované byl 19 843 Kč, po odečtení všech tvrzených výdajů pouze na bydlení a energie by jí tak zůstávala částka 6 851 kč, z které by měla zaplatit novou splátku 3 690 Kč a zbytek použít na další výdaje na jídlo a osobní náklady. Pokud věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu, přestože tu byly tyto důvody vzbuzující pochybnosti o jejích možnostech a schopnostech splácet, porušila své povinnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, smlouvu soud shledal z tohoto důvodu absolutně neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku.

10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o.z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalované její předchůdkyně poskytla jako jistinu úvěru, jak bylo prokázáno, sníženou o platby žalované celkem ve výši 15 690 Kč. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno. Proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 14 310 Kč. Žalobkyně požadovala po žalované vrácení mimo jiné i jistiny, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení z jistiny soud přiznal od , datum, do , datum, ve výši 1 729 Kč a od , datum, do zaplacení, když žalovaná již ve smlouvě o úvěru měla rozložený splátky tak, že poslední byla splatná dne , datum, , tedy věděla, že do této doby má i jistinu splatit. Ohledně případné nemožnosti splatit jistinu v této lhůtě tíží břemeno tvrzení a důkazní žalovanou, která se však v řízení nijak nebránila. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. , za situace, kdy byla procesně úspěšnější žalovaná, které žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

13. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro jejich prodloužení.