17 C 113/2020

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec a číslo – část obce o určení vlastnictví nemovitosti <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku st. p. 87, jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 24 732,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.</b> 1. Žalobkyně se domáhala určení, že je výlučným vlastníkem pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Uvedla, že s žalovaným dne 15. 12. 2016 uzavřela darovací smlouvu ohledně výše označeného pozemku, vklad do katastru byl poté proveden po psychickém nátlaku na žalobkyni až po sedmi měsících. Účastníci byli manželi od 25. 8. 2018 do 12. 12. 2019, kdy bylo jejich manželství rozvedeno. Dne 4. 2. 2020 žalobkyně požádala žalovaného o vrácení daru a od darovací smlouvy odstoupila a uvedla důvody, že po zahájení rozvodového řízení jí znepříjemňoval život drobnými naschvály při užívání společného domu, kdy demontáž části vybavení řešila i policie, žalovaný měl odpojit promyšleným způsobem sporák od elektrické sítě a způsobit tím žalobkyni problémy, žalobkyni v komunikaci hrubě urážel, ponižoval a zastrašoval. Účastníci se snažili o vypořádání svého spoluvlastnictví, žalovaný měl návrh žalobkyně odmítnout a nepřispíval na úhradu energií ve společném domě. Žalobkyně uvedla, že se jednalo o soustavné porušování dobrých mravů značné intenzity, kdy musela vyhledat odbornou pomoc.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Popřel, že by došlo z jeho strany k jednání, kterým by porušil dobré mravy, namítal, že naopak žalobkyně mu znemožňovala bydlení ve společné nemovitosti, vyklizovala mu věci před pokoj a na dvůr, žalovaný se nakonec vystěhoval z důvodů zájmů jeho nezletilého syna, který navštěvoval speciální třídu, a jeho stav zhoršovalo chování žalobkyně, která vystěhovávala věci a dělala scény. Uvedl, že energie žalobkyně hradila dle jejich domluvy, žalovaný v nemovitosti nebydlel od listopadu 2019. Považoval návrh žalobkyně za účelový, kdy strany se nejprve snažily o vypořádání spoluvlastnictví a jejich dalších majetkových vztahů a v průběhu vyjednávání žalobkyně požádala o vrácení daru.

3. Z darovací smlouvy ze dne 15. 12. 2016 má soud za prokázané, že žalobkyně darovala žalovanému jednu ideální polovinu pozemku st. p. 87, jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín. Z komunikace na WhatsApp z června a července 2017 soud zjistil, že účastníci komunikovali ohledně vkladu darovací smlouvy do katastru nemovitostí, žalovaný žádal o půjčku, žalobkyně mu ji poskytla, komunikace vyznívá mezi účastníky velmi vstřícně až láskyplně, žalobkyně napsala žalovanému do kdy je otevřeno v [obec] na katastrálním úřadě, uvedla, že to tak sama cítí a chce, omluvila se za svou reakci a napsala, že chce, aby byli šťastní.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že předmětný pozemek je zapsán ve vlastnictví obou účastníků, kdy každý z nich vlastní poloviční podíl. Z odstoupení od darovací smlouvy ze dne 4. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy s žalovaným a žádala vrácení daru, uvedla, že několik měsíců po svatbě začaly majetkové rozpory s žalovaným, byly vyčerpány finanční rezervy žalobkyně, které žalovaný použil na své podnikání a navrhl žalobkyni rozvod, po rozvodu znepříjemňoval žalobkyni život drobnými naschvály při společném užívání domu, demontoval vybavení, což řešila policie, promyšleným způsobem odpojil sporák, čímž způsobil žalobkyni problémy, v komunikaci žalobkyni hrubě urážel, ponižoval a zastrašoval. Dále v odstoupení uvedla, že žalovaný odmítl její návrh na vypořádání spoluvlastnictví a nepodílí se na úhradách energií ve společné nemovitosti.

5. Ze spisu [spisová značka] zdejšího soudu soud zjistil, že návrh na rozvod manželství účastníků podala žalobkyně dne 19. 8. 2019, uvedla, že příčinou rozvratu manželství bylo finanční hospodaření, kdy veškeré finanční zabezpečení zajišťovala ona, soužití provázely opakované hádky, což vedlo k odcizení a ukončení intimního soužití, žalovaný jí opakovaně rozvod navrhoval, sám však návrh nepodal, žalobkyně opustila společné bydliště a odjela vydělat peníze na chod domácnosti. Při jednání soudu o rozvodu manželství žalobkyně na rozvodu trvala s tím, že byla čtyři měsíce v Anglii a již nechce mít s žalovaným pro jeho chování nic společného. Žalovaný uvedl, že se nechce rozvádět, že má žalobkyni stále rád, že se do jejich vztahu vkládala zletilá dcera žalobkyně, že se s žalobkyní opakovaně rozcházeli.

6. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že účastníci společně rekonstruovali nemovitosti, žalobkyně tuto činnost zajišťovala finančně, žalovaný rekonstrukce prováděl, dne 3. 5. 2019 žalobkyně sdělila žalovanému, že rekonstrukce domu v [anonymizováno] se musí pozastavit, že jí došly peníze, poté se pohádali a žalovaný jí navrhl rozvod manželství. Žalobkyně následně odjela do Anglie vydělat peníze, žalovanému řekla, že veškeré poplatky bude ve společném domě platit ona. Pokud uváděla, že ji žalovaný zesměšňoval a urážel, takto konkretizovala, že uváděl, že rozhazuje peníze, hraje automaty, že nedodržela, co slíbila, zastrašoval ji tím, že umí být tvrdý a použije právníka. Po veršovaných emailech, které si následně posílali, se zhroutila. Kontaktovala svého advokáta a podala žalobu o rozvod. Žalovaný ačkoli sám rozvod navrhoval, u jednání soudu uvedl, že ji má rád, což ji šokovalo, následně jí sdělil, že lhal a chtěl se majetkově vypořádat. Každý užíval ve společném domě svou místnost, když žalobkyně nesouhlasila s majetkovým vypořádáním, tak na ni žalovaný křičel, že pro ni soužití nebude příjemné, načež rozebíral kuchyňskou linku a odtrhl jídelní stůl. Žalobkyně se klepala a schovala, žalovaný se jí ptal, jestli to tak chce. Když žalovaný odešel, tak se zamkla a klepala se až tři hodiny. Kontaktovala advokáta, jaké má možnosti se bránit, vyměnila vložky v zámcích v domě a šla na policii. Na policii ji uklidnili, ale nepřijeli, jak slíbili, a žalovaný přes víkend vrátil kuchyň do původního stavu. Zjistila, že měl v domě milenku. Následně měl být s milenkou v Paříži, odkud žalobkyni přivezl klíčenku a sám si dal do koupelny kelímek s Eiffelovou věží. V listopadu měla vyfouklé přední kolo u auta kvůli vyviklanému ventilku, naopak ji žalovaný obvinil, že mu provrtala pneumatiky. Bez přítomnosti žalobkyně se žalovaný dne 19. 11. 2019 odstěhoval, žalobkyně zjistila, že nejde sporák, žádala žalovaného o zprovoznění a následně zavolala servis, nemohla vařit a nešel jí internet. Technik zjistil uštípané kabely, což opravil a žalobkyně dala na rozvodnou skříň zámek. Když byl později žalovaný v dílně, našla přeštípnutý zámek na stole, což brala jako ukázku moci a začala se opět bát a volala policii. Za týden byl žalovaný opět v domě bez její přítomnosti a žalobkyně nenašla sprchovou hadici. Na městském úřadě jí řekli, že by to mohl být přestupek a na policii jí dali email, kam může zaslat fotografie. Žalobkyně se následně bála chodit domů, klepala se a nemohla ani posílat emaily svému zástupci. Poté co požádala o vrácení daru, jí žalovaný oznámil, že bude ve společném domě bydlet se svou přítelkyní, kterou tam v květnu 2020 přivezl na prohlídku. Žalobkyně se opět zhroutila a začala docházet do [anonymizováno]. Zprávy z policie žádné nemá, ani z hlášení přestupku, má schované všechny zprávy s žalovaným. Celkově se k jejich vztahu vyjádřila tak, že byly mezi nimi rozchody, vážný rozchod byl v roce 2016, kdy se nepohodli ohledně plánované koupě nemovitosti.

7. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že si vystěhoval věci od žalobkyně kvůli synovi, žalobkyně mu sundává označení schránky a on má problémy s doručováním. Ve společné nemovitosti má dílnu, kde svařoval, zámek od rozvodné skříně odstranil, mluvil s městskou policií, které vysvětlil, co dělá a že žalobkyně skříň zamkla, poté se již policie nevrátila. K demontáži kuchyně si vybavuje, že si žalobkyně stěžovala, že kuchyň špatně poskládal a nejde dovřít, proto ji vzal do dílny a vrazil do stolu. Žalobkyně házela na zem fotky jeho dětí a fotky plodu jeho vnučky, vystěhovávala jeho věci na déšť, dělala scény před jeho synem, který má lehkou mozkovou dysfunkci, až se syn klepal. Omluvil se, pokud žalobkyně cítila, co popisovala, že to netušil, že je možné, že psal, že bude hůř, že je proti němu použito, vše co napsal, veršování nevnímal jako urážlivé a dehonestující, dříve veršovali oba. Když žalobkyně nekoupila nemovitost pro syny, ale pro sebe, vnímal to jako podraz, proto když kupovali rodinný dům v [obec], chtěl darovací smlouvu, která se zapíše před dokončením rekonstrukce.

8. Z komunikace mezi účastníky z 3. 5. 2019 má soud za prokázané neshody účastníků ohledně financí, žalovaný navrhl majetkové vypořádání. Z emailové komunikace mezi účastníky z 15. – 16. 7. 2019 soud zjistil, že účastníci se chtěli sejít, řešit jejich porozchodovou situaci, žalovaný veršoval, shrnoval jejich vztah a situaci. Z SMS zpráv z 14. 9. 2019 soud zjistil, že v září 2019 účastníci běžně komunikovali ohledně rozdělení bydlení v jejich společné nemovitosti s tím, že žalobkyně tuto situaci označila za dočasnou, komunikace vyznívá slušně. Z SMS zpráv z 22. - 25. 11. 2019 a 2. 12. 2019 soud zjistil, že žalobkyně žádala žalovaného, ať dá do funkčního stavu sporák, sdělovala, že nejde sporák a internet, napsala žalovanému, že to bude řešit přes policii, žádala o vrácení sprchové hadice a adventního věnce. Žalovaný konstatoval, že jsou rozvedeni, uvedl, že ve svém baráku dělá úpravy, že umí i derekonstruovat, žádal o vrácení chlebníku, nádobí. Z SMS zpráv z ledna a února 2020 soud zjistil, že žalobkyně požádala žalovaného o vyklizení kolárny, kterou bude sama užívat, když žalovaný bude užívat dílnu, kterou si zamykal. Když žalovaný nereagoval, vyklidila žalobkyně věci ven na palety. Žalovaný žalobkyni napsal, že je trapná, že na ni nemá čas ani náladu a že jí bude špatně z toho, až se pustí do vytěsňování její osoby z poloviny domu. Oznámil žalobkyni, že přijede dělat úpravy, že může mít žalobkyně v pohotovosti záchranné složky, popřál ji k svátku, celá komunikace vyznívá ironicky, svědčí o napětí mezi účastníky, neobsahuje hrubé urážky či výhružky.

9. Z emailu z 30. 11. 2019 má soud za prokázané, že servisní technik [příjmení] zjišťoval dne 29. 11. 2019 závadu sporáku a zjistil nulové napětí v přívodním kabelu, zjistil uštípané a odpojené vodiče v rozvodné skříni, provedl opravu a přezkoušení.

10. Ze zprávy Intervenčního centra [anonymizováno] ze dne 19. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaná centru sdělila, že byla dlouhodobě vystavena psychickému násilí ze strany žalovaného, zmínila, že byla finančně zneužívána a po rozvodu jí vyhrožoval a vědomě v domě škodil, proto žalobkyně s centrem spolupracovala a využila služeb psychoterapie a psychosociálního poradenství.

11. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně darovala žalovanému pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, jsou evidování jako spoluvlastníci, každý jedné ideální poloviny. Mezi účastníky byl dlouhodobý vztah, provázený několika rozvody, účastníci řešili majetkové neshody, žalobkyně kupovala nemovitosti, které žalovaný rekonstruoval, což vyústilo v požadavek žalobce být u nemovitosti v [obec] spoluvlastníkem. V květnu 2019 pro majetkové neshody ukončili vztah, žalobkyně odjela do Anglie. Probíhala mezi účastníky pouze písemná komunikace, kdy žalovaný veršovaně rozebíral jejich vztah a rozchod, žalobkyně se poté dle svých slov zhroutila. Žalobkyně sdělila žalovanému, že poplatky za provoz domu bude platit sama, požádala o rozvod manželství, kde uvedla jako příčinu rozvratu finanční neshody. Jednání o rozvodu manželství bylo odročeno, když žalovaný uvedl, že má žalobkyni stále rád a rozvést se nechce, že se rozcházeli opakovaně. Po rozvodu manželství žili účastníci ve společné nemovitosti do listopadu 2019, kdy se žalovaný odstěhoval. V té době mezi nimi probíhaly konflikty související s rozdělením bydlení, žalovaný po hádce o majetkovém vypořádání začal demontovat kuchyň a strhl stůl a žalobkyni řekl, jestli to tak chce, žalobkyně se vyděsila a byla schovaná, druhý den vyměnila zámky a byla se informovat na policii. Žalovaný následně kuchyň uvedl do původního stavu. Žalobkyně křičela před synem žalovaného, který trpí lehkou mozkovou dysfunkcí, žalovaný se z tohoto důvodu odstěhoval, žalobkyně mu vystěhovala věci z kolárny na dvůr, znemožňuje mu označení poštovní schránky. Účastníci se vzájemně obvinili z poškození kol svých vozidel. Po odstěhování žalovaného žalobkyně zjistila, že nejde internet a sporák a oprava mohla proběhnout až za týden, při té se zjistilo, že vodiče v rozvodné síti jsou poškozené. Žalobkyně rozvodnou skříň zamkla na zámek, který následně žalovaný odstranil, když pracoval v dílně, kvůli čemuž volala žalobkyně městskou policii, která situaci dále neřešila. Dále žalobkyně žádala žalovaného o vrácení sprchové hadice a adventního věnce, chybějící hadici chtěla řešit na přestupkovém oddělení městského úřadu, žalovaný jí žádal o vrácení chlebníku a nádobí. V proběhlé komunikaci soud nenašel hrubé slovní urážky, žalovaný jednou napsal, že se žalobkyně může začít bát a že umí i derekonstruovat, ústně jí řekl, že umí být tvrdý a použije právníky, dříve ji řekl, že rozhazuje peníze a hraje automaty. Poté žalobkyně odstoupila dne 4. 2. 2020 od darovací smlouvy a žádala vrácení daru. Poté jí žalovaný oznámil, že bude v domě opět bydlet i se svou přítelkyní, žalobkyně se poté zhroutila a začala navštěvovat intervenční centrum.

12. Z navržených důkazů soud neprovedl důkazy fotografiemi s popisky žalobkyně, neboť žalobkyně dokumentovala především své konání, jinak soud není schopen odborně z fotografií hodnotit demontáž nábytku. Zamítl i ostatní listinné důkazy vztahující se k období před únorem 2019, když soud hodnotil především období jednoho roku předcházejícího odstoupení od darovací smlouvy. Neprovedl důkazy komunikací žalobkyně se svým právním zástupcem a s dcerou, neboť mohou svědčit pouze o subjektivním vnímání situace žalobkyní a nemohou objektivně osvědčit jednání žalovaného. Dále neprováděl důkazy vztahující se k majetkovým transakcím mezi účastníky, neboť majetkové vypořádání účastníků nebylo předmětem řízení a majetkové převody, případné tvrzené podvody s nemovitostmi či finančními převody nebyly důvodem, pro který žalobkyně od smlouvy odstupovala.

13. Podle § 2072 odst. 1 věty prvé zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.

14. Podle § 2075 odst. 1 věty prvé o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2072 a násl. o.z. Žalobkyně žalovala o určení vlastnictví, výzva k vrácení daru – odstoupení od darovací smlouvy bylo datováno 4. 2. 2020, přičemž lhůta k uplatnění práva odvolat dar pro nevděk je dle § 2075 o.z. do jednoho roku od ublížení dárci a současně jeden rok ode dne, kdy se dárce dozvěděl o důvodu pro odvolání daru, proto soud vedl dokazování primárně ve vztahu k období jednoho roku předcházejícímu výzvě a pouze ve vztahu k důvodům, které žalobkyně v odstoupení od darovací smlouvy uvedla. Dle právní úpravy vrácení daru pro nevděk dle § 2072 o.z. musí jít o ublížení dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, již není třeba předpoklad až trestního postihu jako bylo dovozováno dříve. Žalobkyně v odstoupení od darovací smlouvy uvedla tato jednání žalovaného, pro které žádá vrácení daru pro nevděk: po rozvodu znepříjemňování života drobnými naschvály, demontáž vybavení společného domu, odpojení sporáku, ponižování a zastrašování, odmítnutí návrhu na vypořádání majetku, nepřispívání na úhradu energií ve společném domě. Nutno podotknout, že jako důvod nebyly uváděny žádné podvody finanční či s nemovitostmi, finanční zneužívání apod., proto soud v tomto směru nevedl dokazování a další majetkové vztahy účastníků vůbec neřešil. Stěžejní pro soud byly výpovědi účastníků podpořené komunikací z předmětného období, které soud hodnotil jednotlivě i ve svém souhrnu a hodnotil výsledky zjištění i s celkovým popisem účastníků celého jejich soužití a vztahu. Již označení drobné naschvály neznačí závažné jednání proti dobrým mravům, proto soud ještě účastníky podrobněji vyslýchal, chtěl po žalobkyni uvedení konkrétních skutečností, kdy jí žalovaný vyhrožoval, ponižoval, urážel. Z komunikace vyplynula vyjádření žalovaného, že bude tvrdý, že se ho může žalobkyně začít bát, žalobkyně uvedla, že jí říkal, že hraje automaty, rozhazuje, vyhrožoval, že využije právníka. Žalovaný demontoval část kuchyně, odpojil elektřinu, což lze považovat za jednání proti dobrým mravům. Žalovaná se subjektivně cítila ohrožena, uváděla, že se krčila v pokoji, zamykala, současně však žalovaný se na ni nijak více nedobýval, více na ni nekřičel, nevyhrožoval, poté napsal, že umí i derekonstruovat. Co se týká odpojení elektřiny, žalovaná si zajistila její připojení, nebyla ponechána v neřešitelné situaci, v nějakém nebezpečí či bezvýchodnosti. Soud na uvedená jednání nahlížel i v kontextu celého jejich vztahu, který zjevně od počátku nebyl harmonický, provázelo jej několik rozchodů, oba účastníci se vzájemně majetkově provázali, oba měli vůči sobě pocit majetkových křivd, což bylo zjevně i motivací k uzavření darovací smlouvy, čímž řešili své majetkové vztahy, nejednalo se tedy o dar z lásky, ale o majetkové řešení. Ze zpráv neplyne žádný odpor žalobkyně proti vkladu do katastru nemovitostí, jak popisovala, že byla pod nátlakem, žalobkyně se žalovanému omlouvala a psala, že si to také přeje. Spolužití v jejich domě po rozvodu bylo provázeno oboustrannými konflikty a naschvály, vztahy mezi účastníky byly vyhrocené, obě strany se navzájem obviňovaly. Poplatky za energie ve společném domě chtěla žalobkyně platit sama a žalovanému to tak sdělila. Odmítnutí majetkového vypořádání žalovaným není porušením dobrých mravů. Po takovém zhodnocení tedy soud dospěl k závěru, že v případě uvedených důvodů se v případě neplacení poplatků a odmítnutí vypořádání nejednalo o porušení dobrých mravů, u ostatních důvodů se nejednalo o porušení dobrých mravů značné intenzity nebo porušování soustavné jako je například vyhrožování fyzickým násilím, hrubé urážky, neposkytnutí potřebné pomoci, ponechání v nebezpečné situaci a podobně, aby bylo možné z důvodů v odstoupení uváděných, žádat vrácení daru pro nevděk. Ne každé chování, které není v souladu se slušným chováním po rozchodu, naplňuje znaky zákonem předpokládané v § 2072. Stupeň závažnosti jednání je pak třeba hodnotit objektivně, podle objektivních kritérií, nikoli subjektivně dle vnímání žalobkyně. Lze odkázat na i judikaturní závěry např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 10. 2004. I v tomto případě se dle soudu jednalo o neshody vzájemně vyvolané, plynoucí z rozchodu, neshod ohledně majetku a financí a neshod plynoucích ze spoluvlastnictví a vzájemných křivd. Soud tedy nevylučuje, že sama žalobkyně vnímala dané události jako více intenzivní, více citově zraňující a že sama cítila potřebu psychologické pomoci. Vzhledem ke způsobu již předchozímu způsobu komunikace účastníků, jejich soužití a rozchodům, se dle soudu jednalo o bouřlivější rozchod, nevybočující však natolik, že by došlo ze strany žalovaného až k takovému jednání, které by intenzitou nebo soustavností zjevně porušilo dobré mravy a mohlo vést k vrácení daru pro nevděk. Proto soud žalobu zamítl.

16. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, proto soud uložil žalobkyni zaplatit mu plnou náhradu účelně nákladů řízení ve výši 24 732,40 Kč, které tvoří odměna za právní zastoupení za 7 úkonů právní služby dle § 9 bod 3 a), § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 2 500 Kč za úkon, náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 7 x 300 Kč, náhrada cestovného za jízdu [obec] – [obec] a zpět za celkem 8 jízd po 80 Kč ve výši 640 Kč, náklady poplatku za první setkání s mediátorkou 200 Kč, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalovaného a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 4 292,40 Kč. Z účtovaných nákladů soud nepřiznal odměnu a náhradu hotových výdajů za vyjádření k předžalobní výzvě, které nebylo činěno k výzvě soudu, ani v průběhu řízení a za náklady mediace přesahující náklady za první setkání s mediátorem, neboť dle § 137 odst. 1 o.s.ř. je nákladem řízení právě pouze odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem dle § 100 odst. 2 o.s.ř. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného coby advokáta.

17. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.