17 C 125/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení a částku 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 810 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dne , datum, a poskytla žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 7 500 Kč. Žalovaný svůj závazek neplnil, žalobkyni nesplatil ničeho. Žalobkyně žalovaného upomínala a následně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Domáhá se vrácení jistiny, částky 1 000 Kč jako nákladů za upomínání žalovaného a zákonného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předsmluvních informací ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému, který jejich přečtení stvrdil podpisem sms kódem zaslaným na telefonní číslo , tel. číslo, zachycením IP adresy, informace v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný elektronicky akceptoval návrh žalobkyně, projevil souhlas tak, že zadal sms kód ze svého telefonního čísla s tím, že bylo zachyceno číslo IP adresy, výše úvěru byla sjednána v částce 50 000 Kč tak, že celá částka bude žalovanému vyplacena na uvedený účet a žalovaný se zavázal poskytnutou částku splácet splátkou ve výši 7 500 Kč měsíčně. Z potvrzení o platbě ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný poslal žalobkyni částku z čísla účtu označeného v návrhu smlouvy jako účet žalovaného. Z kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobkyni své osobní údaje. Z kontroly žalobkyně v systému neplatných dokladů MVČR má soud za prokázané, že žalobkyně lustrovala občanský průkaz žalovaného, zda je platným dokladem. Z potvrzení o platbě z , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 50 000 Kč označenou jako „Procházka úvěr“.

5. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, s dodejkami a emailových upomínek stejně datovaných má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení. Z předžalobní výzvy a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný do data výzvy nezaplatil žádnou částku, žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr zesplatnila a vyzvala jej k zaplacení do , datum, . Podací lístek dokládá odeslání výzvy žalovanému. Z tabulky umoření má soud za prokázané, že žalovaný nesplatil žalobkyni žádnou částku.

6. Z výpisu z elektronické lustrace v centrální evidenci exekucí soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, provedla lustraci žalovaného s nulovým výsledkem. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně si k , datum, ověřila, že žalovaný není veden jako dlužník v insolvenčním rejstříku. Z lustrace žalovaného v registru SOLUS má soud za prokázané, že žalobkyně měla ke dni , datum, výstup, že žalovaný je bez negativního záznamu. Z výpisu z registru ekonomických subjektů má soud za prokázané, že ke dni , datum, byl žalovaný osobou podnikající dle živnostenského zákona. Z výpisu z účtu žalovaného z dubna 2024 soud zjistil, že žalobkyně si obstarala od žalovaného tento výpis, na účtu je evidován jako jediný příjem částka 13 000 Kč z jiného účtu žalovaného, splátka úvěru 6 442,53 Kč, počáteční zůstatek 1 008,35 Kč a konečný zůstatek 1 015,82 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného z května 2024 soud zjistil, že na účtu je evidován jako jediný příjem částka 15 000 Kč z jiného účtu žalovaného, splátka úvěru 6 442,53 Kč, konečný zůstatek 2 073,29 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného z června 2024 soud zjistil, že na účtu je evidován jako jediný příjem částka 20 000 Kč z jiného účtu žalovaného, splátka úvěru 6 442,53 Kč, konečný zůstatek 13 730,98 Kč. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2023 soud zjistil, že žalovaný vykázal rozdíl mezi příjmy a výdaji 393 366 Kč. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má soud za prokázané, že žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je ženatý, nevyživuje žádné dítě, podniká s příjmem 57 365 Kč měsíčně, pravidelně splácí 6 443 Kč, má výdaje na bydlení 3 000 Kč měsíčně, 133 Kč vynakládá na sázky, v registru platebních informací byl vyhodnocen jako rizikový klient.

7. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč s měsíční splátkou 7 500 Kč. Žalobkyně dostatečně prokázala, že osoba žalovaného byla při uzavření smlouvy ztotožněna, žalovaný poskytl kromě svých osobních údajů, včetně kopie občanského průkazu, který byl platným, zaplatil ověřovací platbu ze svého účtu, poskytl výpisy ze svého účtu a na ověřený účet byla žalovanému zaslána částka 50 000 Kč. Smlouvu podepsal žalovaný pomocí sms kódu se zachycením IP adresy. Žalobkyně si před uzavřením smlouvy lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, kde byla lustrace negativní, v systému solus, dále si žalobkyně lustrovala občanský průkaz žalovaného, který nebyl veden jako neplatný doklad, měla k dispozici formulář vyplněný žalovaným týkající se jeho příjmů z podnikání a výdajů na bydlení a splátky dalších závazků, hodnocení z registru platebních informací, že je žalovaný vysoce rizikový klient. Dále měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalovaného za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy, z kterého byla ověřena pravidelná splátka a zůstatky na účtu, příjem na účtu byla pouze částka přeposílaná žalovaným z jiného jeho účtu. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě a následně úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměl a poskytla mu lhůtu k zaplacení do , datum, . Žalovaný nesplatil žádnou částku.

8. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. a to distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. občanského zákoníku, kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Žalovaný poskytl k tomu žalobkyni své údaje, reagoval na návrh sms kódem, identifikace účastníka byla dostatečně zajištěna a bylo i osvědčeno, že označený účet žalovanému patří.

11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

12. Soud obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, rovněž i nyní za účinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo. Žalobkyně si obstarala podklady od žalovaného, konkrétně výpis z účtu, výpis z registru podnikajících subjektů, daňové přiznání, žalovaným vyplněný formulář o příjmech a výdajích a dále využila internetových databází. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob, což žalobkyně splnila tím, že měla k dispozici výpis z účtu, a dále je povinna v případě pochybností dále tyto skutečnosti ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péči, když ze zjištěných poměrů žalovaného neměla důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet a nepřistoupila k dalšímu ověření. Z výpisu z účtu jasně vyplývá, že žalovaný, ač je osobou výdělečně činnou, neměl na tomto jediném ověřovaném účtu žádné rezervy. Příjem ověřený z daňového přiznání neodpovídal příjmu žalovaným uvedenému ve formuláři. Žalobkyně by se tedy neměla spokojit pouze s formulářem vyplněným žalovaným, zejména když žalovaný uváděl velmi nízké náklady na bydlení neodpovídající trhu s bydlením a energiemi, další výdaje kromě splátek uvedl pouze sázky. Žalobkyně dle názoru soudu nepřistoupila dostatečně aktivně ke zjištění skutečné výdajové situace žalovaného, i z lustrace databází měla informaci o jeho vysoké rizikovosti jako klienta. Pokud žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, ačkoli neměla řádně prověřené jeho skutečné výdaje, porušila dle názoru soudu zákon o spotřebitelském úvěru, prověření provedla pouze formálně a nikoli s řádnou pečlivostí a smlouva o úvěru je z tohoto důvodu neplatná podle § 588 o.z.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytla na jeho účet, jak bylo prokázáno. Protože žalobkyně žalovala pouze vrácení jistiny, soud žalobě vyhověl zcela. Žalobkyně žalovaného vyrozumívala o jeho dluhu, zaslala mu řadu upomínek, poskytla mu dodatečnou lhůtu k plnění, tedy nejméně od , datum, žalovaný věděl, že žalobkyně požaduje vrácení mimo částky, kterou mu poskytla, proto soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. od , datum, do zaplacení a 1 000 Kč jako náklady spojené s vymáháním, které soud zhodnotil jako přiměřené náklady vzhledem k rozsahu upomínání žalovaného, který se nesnažil splatit ani část dluhu.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 3 140 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dále 3 režijní paušály po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., zaplacený soudní poplatek ve výši 2 040 Kč, celkem náklady 12 810 Kč.

16. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když k jinému postupu soud neshledal důvod.