17 C 172/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 400 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 400 000 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 400 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 160 123 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice soudní poplatek v částce 70 000 Kč na účet Okresního soudu v Kolíně [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 400 000 Kč s úrokem z prodlení. Uvedla, že žalované darovala smlouvou ze dne [datum] svůj poloviční podíl na nemovitostech – pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Zlín. Žalovaná ústně před darováním slíbila žalobkyni a své matce, svědkyni [příjmení], že darované nemovitosti neprodá a nechá tam žalobkyni dožít. Žalovaná si byla vědoma zdravotního stavu a onkologické diagnózy žalobkyně a jejích majetkových poměrů, věděla, že nevlastní jiný nemovitý majetek, ani cennější movité věci, že prodejem nemovitostí může žalobkyni způsobit nebezpečí nouze a zdravotních problémů, přesto se rozhodla nemovitosti prodat, i přes zřejmý nesouhlas žalobkyně. Žalobkyně s matkou žalované zajišťovaly údržbu nemovitostí a jejich opravy i po darování žalované, zhodnotily je, žalovaná významněji na údržbu a opravy nepřispěla. Když žalovaná oznámila žalobkyni a své matce záměr prodat nemovitosti a pohrozila jim žalobou na vyklizení, přerušila s nimi od srpna 2021 kontakt. Nemovitosti prodala žalovaná kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu 5 900 000 Kč bez předchozího bezprostředního upozornění žalobkyně. Žalobkyně dne [datum] za žalovanou jela ze [obec] do [obec], žádala žalovanou o finanční výpomoc, žalovaná ji nejprve odmítala vpustit do bytu, na žádost reagovala, že si mají vzít zápůjčku. Žalobkyně nebyla vystavena nemožnosti zajištění živobytí jen díky podpoře matky žalované, její psychický a zdravotní stav se zhoršil. Žalobkyně požadovala vrácení daru pro nevděk, dar odvolala a od darovací smlouvy tak odstoupila dopisem ze dne [datum]. Protože nemovitosti byly prodány, nebylo možné je žalobkyni vydat, proto žalobkyně požadovala zaplacení obvyklé ceny a úrok z prodlení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Popřela, že by došlo z její strany k jednání, kterým by porušila dobré mravy, prodejem nemovitých věcí uplatnila své právo volně s nemovitostmi nakládat. Namítala, že sama žalobkyně si nezajistila doživotní bydlení věcným břemenem, rozvazovací podmínkou v darovací smlouvě či jiným způsobem, zatížení nemovitosti zástavním právem zřízení věcného břemene nebránilo. Poukazovala na skutečnost, že majetkové poměry žalobkyně se prodejem nemovitostí nezhoršily, nemá nižší příjmy, ani podstatně vyšší výdaje. Žalobkyně se svou dcerou sice udržovaly a opravovaly nemovitosti, zároveň je však užívaly bezplatně. Nemovitosti byly staré, vyžadovaly péči a údržbu, kterou by žalobkyně již nebyla schopna zvládat a ubyly jí starosti. Žalovaná navíc po prodeji nemovitostí zcela vyplatila úvěr své matky u [právnická osoba], částkou 1 500 000 Kč, čímž domácnosti žalobkyně ubyly výdaje na splátku úvěru, není tedy pravda, že by žalovaná neposkytla žalobkyni finanční podporu. Žalobkyně s matkou žalované neuměly dobře nakládat s finančními prostředky, po žalované chtěly, aby si na sebe pro žalobkyni vzala zápůjčky, následovaly urážky, křik, přerušování kontaktu. Žalovaná o podmínkách prodeje s žalobkyní a svou matkou jednala, nabízela velkorysé řešení, že jim zaplatí rok nájmu v jakémkoli bytě, který si vyberou, který i vybaví dle jejich přání, pokud nemovitost vyklidí před prodejem. Ony však tuto nabídku bezdůvodně odmítaly. Nemovitost tak žalovaná byla nucena prodat obydlenou, tedy za podstatně sníženou cenu. I přes to však uhradila úvěr své matky, nelze tak hovořit o nemravném jednání žalované. Zpochybnila, že by se zdravotní stav žalobkyně zhoršil v souvislosti s prodejem nemovitostí, neboť se léčila již od roku 2017, popisované zhoršení psychického stavu vyvozuje lékař jen z informací od žalobkyně pro účely tohoto řízení. Kontakt s žalobkyní a svou matkou žalovaná přerušila po opakovaných útocích a urážkách, které si neodpustila ani v době rizikového těhotenství žalované.

3. Z darovací smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně darovala žalované jednu ideální polovinu nemovitostí, a to pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku par. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín. Z emailu Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tato advokátka jednala s matkou žalované ohledně připravení darovací smlouvy ze dne [datum], její klientkou byla matka žalované a za tuto službu jí matka žalované platila. Mgr. [příjmení] potvrdila, že upozornila matku žalované, že je třeba zřídit věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání, klientka to odmítla z důvodu, že by jim banka nedala hypoteční úvěr, uváděla, že s žalovanou mají hezký vztah, že jim slíbila, že je tam nechá dále bydlet až do smrti, že jí věří. Klientka ji navštívila ještě po nějaké době s tím, že žalovaná dům chce prodat, advokátka klientku požádala, ať jí žalovanou vytočí v telefonu a řekla žalované, ať dům s pozemky neprodává, že slíbila, že tam nechá babičku s matkou dožít, žalovaná se odmítla o tom bavit.

4. Z konceptu smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru mezi [právnická osoba] a svědkyní [příjmení], který žalovaná i svědkyně prohlásily za shodný se smlouvou, která byla uzavřena, soud zjistil, že svědkyně [příjmení], matka žalované požádala o úvěr 1 250 000 Kč pro účel rekonstrukce nemovitostí, které žalobkyně žalované darovala, ze smlouvy nevyplývá, že by žalovaná byla ručitelem závazku svědkyně [příjmení]. Z konceptu zástavní smlouvy, který žalovaná i svědkyně prohlásily za shodný se smlouvou, která byla uzavřena, soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřela smlouvu se svědkyní [příjmení] jako dlužníkem a žalovanou jako zástavcem a bylo k zajištění úvěru svědkyně [příjmení] na částku 1 500 000 Kč zřízeno zástavní právo k nemovitostem žalované darovaným. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] má soud za prokázané, že obvyklá cena pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku par. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] byla bankou ke dni [datum] stanovena částkou 2 800 000 Kč.

5. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná pozemek st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek par. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, prodala za kupní cenu 5 900 000 Kč kupující [právnická osoba] Strany prohlásily, že na nemovitých věcech neváznou právní vady, zejména věcná břemena, zástavní práva, nájemní práva a nájemní smlouvy, kupující potvrdila, že nemovitost přebírá včetně zástavního práva smluvního zřízeného pro zajištění úvěru matky žalované a nenárokuje si náklady související s výmazem tohoto práva z katastru nemovitostí.

6. Z listiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vůči žalované odvolala svůj dar pro nevděk, uvedla, že vzhledem k nemožnosti vrácení darovaných nemovitostí, žádá 1 400 000 Kč a nevděk spatřuje v tom, že se žalovaná vůči ní dopustila jednání, kterým zjevně porušila dobré mravy, důvody odvolání daru žalobkyně uvedla, že prodejem nemovitostí jí žalovaná vystavila nebezpečí nouze a zdravotních problémů, nemovitosti prodala ač ústně uvedla, že to neučiní, nepřispívala na údržbu a opravy nemovitostí, po hrozbě vyklizením z nemovitostí přerušila kontakt s žalobkyní, zablokovala si ji v telefonu, odmítla jí po prodeji finanční pomoc, odkázala ji na zápůjčku, nechtěla ji ani pustit do svého bytu, žalobkyně by bez pomoci své dcery nebyla schopna zajistit si vlastní bydlení, zhoršil se její zdravotní stav a psychické problémy. Zaplacení žádala do [datum].

7. Z propouštěcí zprávy žalobkyně Krajské nemocnice [právnická osoba] ve [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla hospitalizována od [datum] do [datum] na oddělení onkologie s diagnózou adenokarcinomu žaludku, byla dále léčena chemoterapií po resekci žaludku. Ze zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že lékař potvrdil, že žalobkyně je dlouhodobě léčena pro dispozičně stresové obtíže, stav se zhoršil po prodeji domu vnučkou, má třesy, úzkosti, napětí, nespavost. Ze zprávy téhož lékaře ze dne [datum] soud zjistil, že lékař potvrdil, že stresová situace žalobkyni pohoršila psychický stav. Ze zprávy Krajské nemocnice [právnická osoba], onkologické ambulance, ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je nadále léčena na oddělení onkologie, pravidelně vyšetřována s nálezem na močovém měchýři, doplněny odběry na tumor markery, žalobkyně některá vyšetření odmítá, chce kontroly co nejméně.

8. Z výslechu svědkyně [příjmení], matky žalované a dcery žalobkyně, soud zjistil, že poté, co žalobkyně onemocněla rakovinou, chtěla vyřešit své spoluvlastnictví domu, kde žalobkyně, svědkyně a žalovaná žily. Nejprve uvažovaly o darování svědkyni, ta se však rozhodla darovat rovnou žalované, své dceři, aby byla zajištěná. Řešily i věcné břemeno, radily se s právničkou, protože však měly v plánu hypotéku na potřebné opravy, dohodly se s žalovanou ústně, že je tam nechá dožít. Kdyby s tím žalovaná nesouhlasila, dům by žalobkyně darovala svědkyni. Žalobkyně se svědkyní žalované plně důvěřovaly, měly dle svědkyně dobré vztahy. Poté se řešila otázka úvěru na opravy, který si původně měla vzít žalovaná, ale pro případ, že by si sama žalovaná v budoucnu chtěla brát úvěr, tak se dohodly, že úvěr si vezme svědkyně. Žalovaná podepsala zástavní smlouvu. Z úvěru se financoval kotel, topení, kuchyň, podlahy, koupelna, sádrokarton, schodiště. Svědkyně uvedla, že banka nechtěla doložit faktury. Nájemné žalované neplatily, dohodly se, že budou platit energie, opravy a údržbu. V lednu nebo únoru 2021 žalovaná sdělila, že si s přítelem chtějí pořídit pozemek, brali si hypotéku, proto na domě byly poté dvě zástavní smlouvy. V červnu 2021 žalovaná svědkyni zavolala, že dům chce prodat, důvody neuváděla, svědkyně opakovala, že dohoda byla, že je tam nechá, překřikovaly se. Dále komunikovaly SMS zprávami, žalovaná navrhovala, že pošle makléřku, že by zařídila žalobkyni a svědkyni nájem, což svědkyně odmítla, žalované již nedůvěřovala, když chtěla žalobkyni v jejím věku vyhodit z domu. Žalovaná jí říkala, ať to řekne žalobkyni, svědkyně to udělala až po zprávách, bála se o žalobkyni. Žalovaná jim psala, že podá žalobu na vystěhování, s žalobkyni nekomunikovala, asi si jí zablokovala. Ještě v listopadu 2021 svědkyně s žalovanou mluvila, ta o prodeji nemluvila, říkala, že jejich dům je postavený. Předtím se žalované nedalo dovolat a i poté si je asi zablokovala. O prodeji se žalobkyně se svědkyní dozvěděly až [datum], když žalobkyně volala svědkyni, že přišli noví majitelé. Žalobkyně se zhroutila, obě poté nejedly, nespaly, žalobkyně má stále problémy s příjmem potravy, i zvrací. Noví majitelé říkali, že žalovaná na prodej spěchala. Žalobkyně poté za žalovanou jela do [obec], chtěla vysvětlení. Žalovaná svědkyni nechtěla pustit dovnitř, svědkyni psala zprávu, ať jedou domů. Žalobkyně svědkyni říkala, že se na ni žalovaná ani nepodívala a k dotazu, zda jim pomůže s penězi na kauci, jí žalovaná řekla, ať si vezme půjčku a že se nemá starat, z čeho jim chtěla platit nájemné. [jméno] svědkyně nebyla svědkem, že by žalobkyně žalovanou urážela. O svatbě a těhotenství žalované nebyly informovány. Na vystěhování z domu dostaly určitý čas, platily inkaso, nájemné ne. Svědkyně má výčitky, že dům byl darován žalované, protože jinak by v něm stále byly, žalobkyně péči o dům i zahradu zvládala. Žalovaná žila s žalobkyní a svědkyní prakticky celý život, obě se podílely na její výchově, po maturitě se žalovaná několikrát odstěhovala, neřešily potíže finančního rázu, svědkyně si nebrala na žalovanou zápůjčky. Pouze žalobkyně pořídila žalované na její žádost telefon, že ta byla v práci krátce, jinak žalobkyně půjčky nesnáší. Svědkyně na půjčku kupovala auto žalované. Žalobkyně má stále stejný starobní důchod, sama by na nájemné neměla.

9. Z výslechu svědka [příjmení] soud zjistil, že byl sousedem žalobkyně, žalovanou zná od dětství. Žalobkyně jej požádala, aby ji odvezl do [obec] řešit s žalovanou prodej z očí do očí. Věděl od žalobkyně, že žalovaná chtěla dům prodat a zařídit si z peněz svůj život, proto to jela s žalovanou řešit. Původně chtěla jet žalobkyně v jiném čase, kdy nemohl, proto jeli druhý den, žalobkyně se bála kvůli směnám žalované, aby ji zastihli. O těhotenství žalované se nemluvilo, svědek to vnímal tak, jako že by nemusela být zastižena kvůli práci. Na žalovanou nejprve zvonili dole, poté jim bylo otevřeno a nahoře žalovaná nechtěla otevřít. Žalobkyně ťukala a bouchala, do dveří nekopala, svědek si nepamatoval vulgarity, hrubá slova, jen že žalobkyně říkala, zda se má„ počůrat“. Svědek se zapojil, že říkal, ať to řeší jako dospělí lidé, že tam má žalovaná babičku. Volala i svědkyně [příjmení], že žalovaná volala, že ji tam nechce, ať odejde. Když žalovaná otevřela, šel ven. Žalobkyně poté byla špatná, že žalovaná to odmítla řešit, že je z toho žalobkyně„ na prášky“, že by„ radši nebyla“. Žalovanou dříve vnímal jako rozmazlené dítě, žalobkyně s dcerou jí dopřály, i když na tom nebyly„ růžově“, obě hodně pracovaly, vyjádřil se, že to žalobkyně musela mít těžké udržet dům, peníze dávala do rodiny, že by si zasloužila nyní klid a odpočinek, když je onkologicky nemocná. Vztah účastnic vnímal dříve jako bezproblémový, nikdo takovou událost nečekal.

10. Z výslechu svědka [příjmení] soud zjistil, že byl jako makléř kontaktován žalovanou nebo panem [příjmení] na podzim, žalovaná nabízela prodej nemovitosti. Dům popsala,„ baťův domek“ je ve [obec] notoricky známý termín, říkala, že tam byla rekonstrukce, proto dům nepotřeboval vidět zevnitř, stačily mu fotky. K dotazu, zda žalobkyně matkou žalované o prodeji vědí, mu bylo řečeno, že se o tom bavily již v létě. Žalovaná s panem [příjmení] požadovali, aby svědek pomohl žalobkyni a matce žalované zajistit následné bydlení, proto po přepisu žalobkyni navštívili, ptali se, zda si najdou něco samy nebo jim mají pomoci. S žalovanou se svědek neviděl, spěchali na to, chtěli své bydlení, žalovaná byla těhotná, chtěli stavět. Žalobkyni viděl poprvé až po prodeji, při prvním kontaktu byly žalobkyně s matkou žalované zaskočené, žalobkyně byla velmi zaskočená, bylo to vidět, projevilo se to i slovně. Komunikovali proto více s matkou žalované, nechtěli to hrotit, přepsali energie, aby jim uvolnili finanční prostředky. Měli častý kontakt, se svědkyní [příjmení] se řešilo vyplacení úvěru. Rekonstrukce nebyla odborně provedená, byly s tím problémy, paní [příjmení] s tím potom měla problémy v bance, když měla doložit fakturaci, nemohla se s řemeslníky dohodnout. Žalovaná dbala, aby se svědek snažil pomoci žalobkyni a matce žalované se stěhováním, chtěli fotky nového bydlení, finančně se ale nepodíleli. Že nechtěli po žalobkyni nájemné ani energie, to nebylo s žalovanou domluvené, je to standard vyjít těm lidem vstříc a postarat se o ně. Pan Kautský svědkovi rozezlený volal, zda porušil dohodu, že jim pomůže s náhradním bydlením, že tam žalobkyně byla a dělala nějaký hrozný„ virvál“. Svědek považoval za chybu, že si žalobkyně nezajistila bydlení věcným břemenem, to jí říkal, protože pak je to špatně likvidní pro zpeněžení, sám by takový dům s věcným břemenem a hypotékou nechtěl.

11. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že důvodem daru byla její nemoc, nárok by měla její dcera, ta to chtěla dát žalované, s čímž žalobkyně souhlasila. Dohodly se, že je tam nechá dožít. Žalovaná chtěla rekonstrukci, bylo jim řečeno, že hypotéku jim„ s třemi lidmi v baráku“ nikdo nedá, rekonstrukce byla pro žalovanou, chtěla vše nové, jim by to stačilo do smrti, žalovaná se domluvila s matkou, že úvěr na rekonstrukci si vezme matka. O zajištěních se při darování nebavily, žalobkyně jí důvěřovala, před darováním jí řekla, že kdyby to měla prodat, že to nepodepíše. [jméno] přemlouvala bývalého manžela, on to na žalovanou přepsat nechtěl. Žalovaná se svou matkou u ní bydlely po rozvodu matky žalované, neměly kam jít, tak je vzala k sobě. Žalované nikdy neublížila, starala se, aby měla lepší život než ony. O prodeji domu se dozvěděla od své dcery, matky žalované. Poté jí žalobkyně za delší dobu volala, ptala se na důvody prodeje, zda má dluhy, potřebuje peníze, to žalovaná vyloučila. Žalobkyně jí říkala, že by měla dodržet, na čem se dohodly, že je tam nechá bydlet do smrti, pak ať si dělá, co chce, dále že se vystěhuje jen nohama napřed, poté brečela a žalovaná hovor ukončila. Více už spolu nemluvily, žalovaná jí telefon nebrala. Mluvily spolu, až když žalobkyně jela do [obec], žalovaná nechtěla otevřít, křičela, že zavolá policii, žalobkyni také volala dcera, že žalovaná volala, ať odejdou. Žalobkyně říkala, ať policii žalovaná zavolá, jestli se bojí sedmasedmdesátileté babičky. Pustila ji, až když chtěla žalobkyně na WC. Žalobkyně jí řekla, ať jim dá 45 000 Kč na přestěhování, že dostala peníze z prodeje, že je její jediná vnučka. Žalovaná jí řekla, ať si vezme půjčku. Žalobkyně lituje, že jí v tu chvíli řekla, že lituje, že jí tenkrát zavolala záchranku, upozornila, že neřekla, ať chcípne a záchranku, že žalobkyně sama chtěla volat. Prodej pro ni bylo bodnutí do zad, o svatbě vnučky nevěděla, o těhotenství se dozvěděla od jejího nadřízeného. Uvedla, že těžce pracovala, ale nikdy neměla psychické problémy, brala si prášek, když šla na onkologii, aby byla v klidu, nyní jí lékaři říkají, že to má ze stresu, že se z toho nedostane. Nabídce, že jim žalovaná zaplatí nájemné a vybavení nevěřila, protože předtím slíbila, že dům neprodá.

12. Z výslechu svědka [příjmení], manžela žalované, soud zjistil, že s žalovanou řešili nabídku pro žalobkyni a její dceru, že jim zajistí nájem v libovolném bytě a vybaví ho. Nebavili se o konkrétní částce. Ty nabídku odmítly. Svědek ji považoval za vážně míněnou a velkorysou, nebyl důvod ji odmítnout. Pro prodej se rozhodli, protože již přes rok měli společný život v [obec] a také protože žalobkyně s dcerou po žalované žádaly peníze, podepsat půjčky, přišla i upomínka, žalovaná se bála, že se o dům nezvládnou postarat a přijde o něj. Žalobkyně s dcerou se pak urazily. Nevěděl o tom, že by se dříve dohodly, že žalovaná dům neprodá. Dům se musel prodat pod cenou, když nechtěly odejít, proto nevidí důvod již nabízet pomoc, kterou žalobkyně s matkou žalované odmítly a šly k soudu. Peníze z prodeje s žalovanou použily na pozemek, vybavení domu, zařizovali si svůj život, nakládali s nimi jako se svými prostředky, měli i hypotéku. Na částky v upomínkách nebo požadavcích na zápůjčky si nepamatoval, uváděl, že žalovaná po hovorech plakala, řešilo se nějakých 40 000 Kč, asi když žalobkyně přijela. Vnímal to, jako že to byly peníze pro obě. O onkologické diagnóze žalobkyně věděl, žalovaná mu řekla, že se žalobkyně vyléčila již před nějakou dobou. Žalobkyně psala žalované dopisy, osočovala žalovanou, že bere drogy, že se na ně vykašlala, nebyly to přátelské dopisy, žalovaná je vyhodila. Když měl službu, volala mu ubrečená žalovaná, že přijela žalobkyně, aniž by ji zvali, žalovaná myslela, že přijela i s její matkou a chtějí naléhat, žalovaná se bála a nechtěla otevřít. Poté co žalobkyně dělala scény, že chce na WC, ji pustila a ta jí měla říct, kéž bys tenkrát chcípla. To se mělo vztahovat k události, kdy žalovaná měla rotavirus a opakovaně naléhala, aby jí zavolali záchranku. Poté, co se žalovaná odstěhovala do [obec], žalobkyně neprojevovala zájem o život žalované v [obec].

13. Z výslechu žalované soud zjistil, že k darování její osobě došlo, když ukončila střední školu, byla přizvána jen na podpis, vše zařizovala matka, nedošlo z její strany ke slibu, že tam nechá žalobkyni dožít, dohodly se, že tam může dál bydlet, bydlela tam v té době i žalovaná. Motivem byla úspora peněz, žalobkyně s matkou žalované byly dle žalované finančně negramotné, chtěly ušetřit za dvojí poplatky. Svůj záměr nemovitosti prodat sdělila žalovaná pět až šest měsíců předem, důvodem byla finanční situace žalobkyně a matky žalované, žádaly žalovanou o hotovost a zápůjčky. Žádosti byly z matčiny strany, ale měly s žalobkyní společnou domácnost, žalobkyně věděla o úvěrech matky žalované, sdílely příjmy a výdaje. Na dům byl úvěr matky žalované, která se zavázala použít peníze na opravy a doložit seznamy prací a doklady, hypotéka by v březnu vypršela a nebyly peníze ani práce a faktury, jak říkal pan [příjmení] při výslechu. Žalovaná byla ručitel, měla obavy, že o dům přijde, tyto důvody žalobkyni a své matce opakovaně sdělila. Odmítala žádosti o peníze, sama již měla své závazky. Opakovaně nabízela řešení zprávami i slovně, že uhradí rok nájmu, zaplatí vybavení a oddluží je, což odmítaly, mluvila s žalobkyní i se svou matkou, brala to tak, že bydlí spolu. S žalobkyní měla více rozhovorů, tři až čtyři, byly žalostné i naštvané. Číslo žalobkyně po hanlivých telefonátech na chvíli zablokovala, neměla to zapotřebí, poté i v době prodeje, kdy byla těhotná. Bylo nemožné, aby žalobkyně o jejím těhotenství nevěděla. Mohly jí však kontaktovat jinak, jak je dnes běžné, přes e-mail nebo WhatsApp. Když jí v lednu matka psala e-mail, ihned odpověděla. Od žalobkyně dostala asi tři dopisy, byly tam hanlivé a urážlivé věci, že bere drogy, je na alkoholu, dále lži a nepravdy, že na ní tlačil manžel a že by neměla vykonávat svou práci, v telefonátech ji označily za mrchu a svini, že udělala tu nejhorší věc. Pro žalovanou to bylo emočně náročné. Dopisy vyhodila, působily na ní toxicky, nic, co by si chtěla číst pro lepší den. Po prodeji za ní žalobkyně přijela, po zazvonění zespodu zavěsila, měli zákaz otvírat cizím lidem, poté někdo zvonil nahoře, žalobkyně se sousedem mlátili do dveří, pořvávali, byla to scéna na třicet minut. Poté co žalobkyně sdělila, že potřebuje na WC, ji pustila. Žalobkyně chtěla peníze, žalovaná jí sdělila, že dům musela prodat se ztrátou dvou milionů, že jí je nabízela před půl rokem a ať si zajistí peníze na údajnou kauci jinde. Poté kontaktovala makléře [příjmení], ten jí sdělil, že je nikdo nevyhodil na ulici. Peníze na kauci měly od pana [příjmení], neplatily výdaje, aby si ušetřily. S panem [příjmení] věc řešila, aby tam slušně přišli, říkal, že se vystěhovaly dobrovolně, že matka s tím byla smířená, žalobkyně úplně ne. Žalovaná neví, proč v kupní smlouvě není uvedeno, že se dům prodává obydlený. Na domě byly zástavy pro dva úvěry, i na hypotéku žalované a manžela, oba úvěry se vyplatily při prodeji. Peníze s manželem použili na zaplacení pozemku, koupila si auto, dovybavili dům, k penězům přistupovali jako ke svým. Kdyby žalobkyně s matkou žalované přijaly pomoc, použili by na to peníze také, součástí pomoci žalobkyni a matce žalované bylo i vyplacení úvěru. O konkrétní částce, kterou by žalobkyni poskytla, neměla představu, ale bylo to za předpokladu, že se domluví a ony se odstěhují a dům se prodá za rozumnou cenu. Žalovaná měla pocit, že vztahy s žalobkyní a svou matkou měla dobré, dokud se nechtěla osamostatnit, že matka si z ní dělala životního partnera, chtěla, aby si s ní brala ten hypoteční úvěr, což žalovaná ve svém věku nechtěla, chtěla mít otevřené dveře. Za dar žalobkyni nijak neuplácela, normálně vycházely, nebyly s ní problémy, po škole hned nastoupila do práce, což dnes není běžné a měly by jí za to být vděčné. Potvrdila, že jí volala advokátka její matky z telefonu matky, že by neměla dům prodávat, žalovaná poděkovala za informaci a rozloučila se, kdyby jí volala ze svého čísla, nezvedla by to, věděla, co do ní bude„ hustit“. Uvedla, že žalobkyně jí kdysi volala záchranku, když byla nemocná, zachránilo jí to patrně život, žalobkyně při návštěvě se však vyjádřila tak, že žalovaná to chápala tak, že teď už by jí pomoc žalobkyně neposkytla.

14. Z e-mailu ze dne [datum] a jeho přílohy soud zjistil, že svědkyně [příjmení] psala žalované, že jí přišel dopis od pojišťovny, upomínka na pojistné k pojištění majetku, žalovaná do čtvrt hodiny odpověděla.

15. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně pobírá měsíčně důchod ve výši 13 113 Kč. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že matka žalované, svědkyně [příjmení], uzavřela nájemní smlouvu k bytu za nájemné 15 500 Kč měsíčně včetně záloh na energie od [datum] do [datum]. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a matka žalované uzavřely jako nájemci smlouvu o nájmu bytu od [datum] do [datum] s dohodnutým nájemným 15 000 Kč měsíčně včetně záloh na energie. Z potvrzení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] má soud za prokázané, že na osobu žalobkyně nejsou u tohoto soudu vedena žádná řízení. Z potvrzení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] má soud za prokázané, že na osobu svědkyně [příjmení], matky žalované, nejsou u tohoto soudu vedena žádná řízení. Z výpisu z Centrální evidence exekucí pro osobu žalobkyně ke dni [datum] soud zjistil, že pro žalobkyni není evidován žádný záznam. Z výpisu z Centrální evidence exekucí pro osobu svědkyně [příjmení] ke dni [datum] soud zjistil, že pro svědkyni není evidován žádný záznam.

16. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně darovala žalované svůj poloviční podíl na nemovitostech – pozemku st. parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] v obci a katastrálním území Zlín. Žalobkyně se rozhodla pro darování z důvodu své onkologické diagnózy, nemovitosti spoluvlastnila s bývalým manželem. Původně jednali o darování svědkyni [příjmení], matce žalované, ta se z důvodu, že má jedinou dceru, žalovanou, rozhodla pro přípravu smlouvy pro darování přímo žalované, s čímž žalobkyně i žalovaná souhlasila, žalobkyně přesvědčila i svého bývalého manžela. V době darování žily žalobkyně, žalovaná a její matka v jedné domácnosti, dobře vycházely. Soud má za prokázané, že žalovaná slíbila své matce a žalobkyni, že je nechá v nemovitostech dožít, potvrzuje to email Mgr. [příjmení], která byla s touto dohodou obeznámena, jednala s matkou žalované o možnosti zanést do smlouvy věcné břemeno, které však do smlouvy nedaly z důvodu plánovaného úvěru na rekonstrukci nemovitosti. Dohodu potvrdila i svědkyně [příjmení] a žalobkyně, jejichž výslechy soud hodnotil jako více uvěřitelné, spontánní a nezkreslující skutečnosti. Mgr. [příjmení] v tomto smyslu i žalované telefonovala, když se dozvěděla o záměru žalované nemovitosti prodat, že slíbila žalobkyni dožití. Žalobkyně brala slib dožití jako podmínku darování, jinak by nemovitosti darovala matce žalované, v domě žila prakticky celý život. Dále řešily rekonstrukci nemovitosti, jednaly, zda si vezme úvěr žalovaná s matkou, žalovaná se nechtěla vázat, proto svědkyně [příjmení] uzavřela smlouvu o úvěru účelově vázaném na rekonstrukci a žalovaná souhlasila se zřízením zástavního práva. [právnická osoba] odhadla cenu nemovitostí částkou 2 800 000 Kč. Žalovaná sama zřídila poté ještě zástavní právo pro úvěr na své bydlení, odstěhovala se do [obec], koupila s nyní již manželem pozemek, chtěli stavět dům. Proto žalovaná v červnu 2021 oznámila své matce telefonicky záměr nemovitosti prodat s tím, že to má říci žalobkyni. Matka žalované to neučinila hned, ale po dalších zprávách, které si s žalovanou vyměnila. Žalobkyně poté s žalovanou mluvila telefonicky, ptala se na důvody prodeje, zda má žalovaná problémy, bere drogy, či má dluhy, což žalovaná vylučovala. Žalovaná poslala matce zprávu, ať čekají žalobu na vyklizení, žalobkyně se vystěhovat nechtěla, žalované sdělila, že jedině„ nohama napřed“. Obě potvrdily, že žalobkyně při hovoru brečela, stěhování odmítala a odmítala, že by žalovaná zajistila žalobkyni a své matce nájem, zaplatila vybavení a rok nájemného. Žalovaná nabídku nespecifikovala žádnou částkou, nabízela to pro případ, že se žalobkyně a matka žalované vystěhují a dům se prodá„ za rozumnou“ cenu. Žalobkyně s matkou žalované již žalované nedůvěřovaly. V listopadu proběhla komunikace žalované s její matkou netýkající se prodeje, jinak spolu od léta nekomunikovaly, žalovaná si žalobkyni zablokovala, žalobkyně potvrdila, že se žalované nemohla opakovaně dovolat, žalovaná rovněž zablokování potvrdila, když nechtěla poslouchat hanlivé telefonáty. Žalovaná s manželem kontaktovali makléře k prodeji nemovitostí, na prodej dle makléře spěchali, žalovaná již byla těhotná, potřebovali si zařídit své bydlení, makléř nepotřeboval prohlídku vnitřních prostor, přistoupili k prodeji nemovitostí i přes obydlenost domu. Kupní smlouvou ze dne [datum] žalovaná nemovitosti prodala za kupní cenu 5 900 000 Kč. Byly vyplaceny oba úvěry – úvěr žalované i matky žalované. Žalovaná se dohodla s makléřem, že žalobkyni s matkou žalované nevyhodí tzv. na ulici, že se s nimi domluví, pomůže zajistit nové bydlení, o jehož kvalitě bude žalovanou informovat, peníze za tím účelem mu žalovaná neposkytla, makléř to považoval za standardní postup jeho kanceláře, měl s vystěhováním obyvatel z koupených domů zkušenosti. Do domu se makléř svědek [příjmení] dostavil začátkem ledna 2022, žalobkyně byla viditelně velmi zaskočená, zhroutila se, praktické záležitosti proto svědek řešil s matkou žalované, přepsali energie, pomohli hledat nájemní bydlení, nájemné do doby odstěhování svědek nepožadoval. Na email matky žalované v lednu 2022 ohledně upomínky na pojištění domu žalovaná okamžitě reagovala. Žalobkyně poslala žalované dopisy, které žalovaná vnímala jako hanlivé, bylo v nich uvedeno, že je na drogách, alkoholu, byla k prodeji dotlačena přítelem, že by neměla vykonávat práci u policie. Žalobkyně také požádala svého souseda, aby ji dovezl za žalovanou do [obec], aby věc vyřešily z očí do očí. Žalovaná nejprve nechtěla žalobkyni otevřít, žalobkyně bouchala do dveří, domáhala se hlasitě vstupu a chtěla s žalovanou mluvit. Žalovaná volala své matce, ať odjedou, chtěla volat policii, volala i manželovi, že se bála. [příjmení] svědek [příjmení] nabádal, nechť záležitost řeší jako dospělí lidé, že žalované přijela babička. Žalovaná žalobkyni pustila po žádosti o potřebě použít toaletu. Žalobkyně požádala žalovanou o peníze na kauci a žalovaná jí sdělila, že peníze nabízela před půl rokem, dům musela prodat pod cenou a ať si peníze žalobkyně zajistí zápůjčkou. Žalobkyně se následně vyjádřila, že lituje, že kdysi zavolala žalované záchrannou službu, když byla nemocná. Při jednání soudu žalobkyně uvedla, že ji tento výrok mrzí. Svědkovi [příjmení] poté sdělila, že věc se nedá řešit, že je na prášky a radši by nebyla. Manžel žalované poté volal makléři [příjmení] rozezlený, že došlo k takovému incidentu, že žalovaná je těhotná, svědek jej ujistil, že žalobkyni na ulici nevyhodil, vše probíhá standardně. Žalobkyně pobírá důchod ve výši 13 113 Kč měsíčně. Od [datum] uzavřela matka žalované nájemní smlouvu k bytu s nájemným 15 500 Kč měsíčně včetně záloh na energie, od [datum] potom uzavřela žalobkyně a matka žalované nájemní smlouvu k bytu s nájemným 15 000 Kč měsíčně včetně záloh na energie. Žalobkyně ani matka žalované nemají záznamy v Centrální evidenci exekucí, okresní soud je neeviduje jako osoby soudního řízení. Žalobkyně listinou ze dne [datum] oznámila žalované, že odvolává svůj dar pro nevděk, neboť se vůči ní dopustila jednání, kterým zjevně porušila dobré mravy, když jí vystavila nebezpečí nouze a zdravotních problémů, porušila slib, že darované nemovitosti neprodá, nepřispívala na údržbu a opravy, přerušila s žalobkyní kontakt, zablokovala její číslo, odmítla ji vpustit k sobě domů, odmítla jí finanční pomoc, čímž se žalobkyni zhoršily zdravotní potíže a psychický stav, bez pomoci své dcery by si nedokázala zajistit bydlení. Žalobkyně je nadále léčena na onkologickém oddělení, pravidelně vyšetřována, jsou řešeny její potíže s močovým měchýřem, sama žalobkyně již některá vyšetření odmítá a kontroly chce co nejméně, dochází na psychiatrii, kde potvrdili, že se její psychický stav zhoršil vlivem stresu po prodeji nemovitostí.

17. Žalovaná při svém výslechu uvedla, že důvodem pro který se rozhodla darované nemovitosti prodat, byly problémy matky žalované dodržet podmínky úvěru, že jí došly čerpané finanční prostředky, nebyly provedené práce a hrozilo, že využitý účel nebude prokázán a banka přistoupí k sankcím a prodeji nemovitostí. Tyto skutečnosti nebyly před koncentrací řízení tvrzeny, proto k nim soud nepřihlédl, navíc byly zjevně uvedeny v reakci na výpověď svědka [příjmení], neboť když se soud dotazoval již při prvním jednání svědkyně [příjmení], zda musela dokládat faktury na doložení splnění účelu úvěru a svědkyně odpovídala, že nikoli, žalovaná na to nijak nereagovala, dotazy v tomto smyslu nepoložila a tvrzení nezměnila, ač řízení ještě v tu chvíli koncentrováno nebylo.

18. Z navržených důkazů soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem na stanovení obvyklé ceny darovaných nemovitostí ke dni darování, když pro věc, tak jak ji soud ve výsledku posoudil, postačilo stanovení obvyklé ceny dle již provedených důkazů.

19. Podle § 2072 odst. 1 věty prvé zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit.

20. Podle § 2075 odst. 1 věty prvé o.z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

21. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2072 a násl. o.z. Žalobkyně žalovala o zaplacení obvyklé ceny polovičního spoluvlastnického podílu na nemovitostech, který žalované darovala, neboť nemovitosti byly prodány třetí osobě a jejich vrácení žalovanou již není možné. Sdělení o odvolání daru – odstoupení od darovací smlouvy bylo datováno [datum], přičemž lhůta k uplatnění práva odvolat dar pro nevděk je dle § 2075 o.z. do jednoho roku od ublížení dárci a současně jeden rok ode dne, kdy se dárce dozvěděl o důvodu pro odvolání daru, proto soud vedl dokazování primárně ve vztahu k období jednoho roku předcházejícímu výzvě a ve vztahu k důvodům, které žalobkyně v odstoupení od darovací smlouvy uvedla. Dle právní úpravy vrácení daru pro nevděk dle § 2072 o.z. musí jít o ublížení dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, není nutně třeba předpoklad až trestního postihu, jak bylo dovozováno dříve. Žalobkyně v odstoupení od darovací smlouvy uvedla tato jednání žalované, pro které odvolává dar pro nevděk: prodejem nemovitostí jí žalovaná vystavila nebezpečí nouze a zdravotních problémů, nemovitosti prodala ač ústně uvedla, že to neučiní, nepřispívala na údržbu a opravy nemovitostí, po hrozbě vyklizením z nemovitostí přerušila kontakt s žalobkyní, zablokovala si ji v telefonu, odmítla jí po prodeji finanční pomoc, odkázala ji na zápůjčku, nechtěla jí ani pustit do svého bytu, žalobkyně by bez pomoci své dcery nebyla schopna zajistit si vlastní bydlení, zhoršil se její zdravotní stav a psychické problémy. Stěžejní pro soud byly výpovědi svědků a účastníků podpořené listinnými důkazy, které soud hodnotil jednotlivě i ve svém souhrnu a hodnotil výsledky zjištění i s celkovým popisem účastníků celého jejich předchozího vztahu. Soud tedy zhodnotil vztah účastníků, kdy se jednalo o vnučku a babičku, kdy vnučka s babičkou vyrostla, žalobkyně jí poskytovala osobní péči, na její výchově se i finančně podílela. Soud přihlédl i k důvodům, které vedly dárkyni k darování, a to její věk a onkologická diagnóza, která ji vedla k úvahám o nutnosti vyřešit svůj majetek. Ačkoli nebylo sjednáno věcné břemeno, bylo prokázáno, že ústně byla mezi účastnicemi sjednána podmínka dožití dárkyně v domě, k písemnému potvrzení této povinnosti strany nepřistoupily z důvodu vůle čerpat úvěr na rekonstrukci, z čehož pak těžila i žalovaná, byla zhodnocována její nemovitost, ač závazek z úvěru nebyl její a na provoz a údržbu nemovitosti nepřispívala a sama i nemovitost dále zatížila zástavním právem jako zajištěním jejího úvěru. Žalovaná se rozhodla tuto ústní dohodu porušit, neuvedla dárkyni důvody, které ji k tomu vedou a prakticky ji se svým úmyslem prve ani neseznámila, pouze zprostředkovaně prostřednictvím matky, zvolila k tomu pouze telefonní hovory a zprávy, za žalobkyní osobně nepřijela, po jedné hádce s žalobkyní vůbec nekomunikovala, sama potvrdila, že si jí zablokovala, své konečné rozhodnutí ji ani neoznámila a dům prodala, o čemž již žalobkyni neinformovala, a ta se to dozvěděla až ve chvíli, kdy jí to oznámil osobně nový vlastník. Ačkoli původně žalovaná žalobkyni slibovala finanční podporu, ve výsledku ji neposkytla, starala – li se o osud žalobkyně tak pouze prostřednictvím makléře, který ji informoval o dalších krocích, sama jí nebyla ochotna poskytnout ani slovní vysvětlení, odmítala jí otevřít a vpustit do svého bytu a následně jí odmítla poskytnout finanční pomoc k zaplacení kauce nájemného. Soud nezpochybňuje, že žalovaná jako vlastník je oprávněna s předmětem vlastnictví disponovat, způsob, jakým to učinila za situace, kdy žalobkyně je onkologický pacient, senior s nízkým důchodem 13 113 Kč a věděla, že v domě prožila prakticky celý život, dům držela pro rodinu a darování bylo činěno s ústním slibem jejího dožití v nemovitosti, soud považuje za bezohledný a nezodpovědný a ve zjevném rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná věděla, že žalobkyně, neměla – li by podporu matky žalované, by se ve svém věku a nemoci ocitla v situaci, kdy by musela opustit svůj dům a nebyla by schopna si z důchodu zajistit své bydlení, obživu, placení energií a další výdaje. Přitom právě žalobkyně byla osobou darující, nikoli matka žalované. Pro osobu jejího věku je taková skutečnost uvržením do takové nejistoty, že soud věří i subjektivnímu pocitu žalobkyně o nevděku žalované se zdravotními a psychickými následky a nechutí k další léčbě a životu. I objektivně způsob, jakým si chtěla žalovaná zajistit bydlení pro svou rodinu na úkor porušení slibu žalobkyni, považuje za zjevně nemravný a věc se dala řešit jinak s ohledem na věk a anamnézu žalobkyně a následná podpora finanční, případně i poskytnutí vysvětlení, setkání, případně i omluvy, by měla být samozřejmostí, požádala – li žalobkyně o ni. Žalovaná sama nebyla v žádné těžké životní či finanční situaci, kterou by musela řešit tím, že zbaví žalobkyni bydlení a životní jistoty, na kterou ve svém věku a nemoci spoléhala a následně jí odmítne jakkoli pomoci a prostředky z kupní ceny zcela využije pro svou potřebu. Pokud žalovaná argumentovala vyplacením úvěru matky žalované, nejednalo se o závazek žalobkyně, úvěr byl čerpán k zhodnocení nemovitostí žalované, na čemž se sama nepodílela a ke koupi nemovitostí bez vyplacení úvěru by kupující pravděpodobně ani nepřistoupil. Nelze tedy tento krok hodnotit jako podporu žalobkyně. Žalovaná tak dle soudu vědomě dostala žalobkyni do pro ni bezvýchodné situace, zvolila neosobní a bezohledný způsob, a následně odmítla žalobkyni jakoukoli podporu, čímž jí úmyslně ublížila tak, že zjevně porušila dobré mravy a dopustila se tak nevděku ve smyslu § 2072 o.z. Na straně žalobkyně soud neshledal žádné okolnosti, kterými by chování žalované k ní vyvolala, projevila – li nesouhlas s prodejem emotivně, volala – li žalované a domáhala se odůvodnění, zvažovala vážné důvody, které by žalovanou mohly k prodeji vést, jako závislost na drogách, alkoholu, dluhy či nevhodný vztah, psala – li žalované v podobném duchu dopisy, nemohla – li se jí dovolat, soud to považuje za adekvátní reakci na nečekanou událost v jejím životě, od osoby, které do té doby plně důvěřovala a proto se obávala, co ji k takovým krokům mohlo vést, nejednalo se dle soudu o dlouhodobé vzájemné neshody, když bylo prokázáno, že dříve byl jejich vztah bezproblémový, ani o hrubé či vulgární chování žalobkyně, když vulgarity i svědkyně [příjmení], svědek [příjmení] a i sama žalovaná vyloučili.

22. Protože nemovitosti byly prodány třetí osobě, jejich vydání žalobkyni není možné. Soud se tedy zabýval výší obvyklé ceny nemovitostí, kterou má žalovaná žalobkyni zaplatit a především otázkou, k jakému dni má být cena obvyklá stanovena. Soud se ztotožnil s právním názorem již právní teorií vysloveným (a obdobně se vyslovil i Krajský soud v Praze v usnesení č.j. 27 Co 77/2019-153 ze dne 29. 8. 2019), že účinky revokace daru nastávají ex nunc, vlastnický vztah se obnoví k okamžiku odvolání daru. Pokud by mělo dojít k faktickému vrácení daru, vracela by se nemovitost, a to logicky v takové hodnotě, jakou v daném místě a čase má. V případě, že nelze fyzicky vrátit nemovitost, má býti poskytnuta žalobkyni peněžitá náhrada, tedy zaplacena cena obvyklá v době vrácení daru, což je i v tomto konkrétním případě spravedlivé, aby bylo žalobkyni nahrazeno, že nikoli vlastním přičiněním již nemůže nemovitosti znovu vlastnit. Analogicky je tak postupováno dle zásad pro bezdůvodné obohacení, obohacený má vydat vše, co sám získal. Žalovaná nemovitost nijak sama nezhodnotila, nebylo tvrzeno ani její znehodnocení do doby než nemovitost zcizila, k době po zcizení již nelze přihlížet. Cena z doby zcizení daru žalovanou, odpovídající stavu daru k tomuto okamžiku, byla prokázána, a to přímo tento uskutečněný prodej daných nemovitostí, tedy 5 900 000 Kč. [příjmení], kterou žalovaná požaduje, této výše, myšleno polovičního podílu, který byl žalobkyní darován, ani nedosahuje, soud proto zamítl další důkazy týkající se ocenění podílu na nemovitosti a žalobě vyhověl ohledně žalované částky. Soud žalobě vyhověl i ohledně požadovaného úroku z prodlení ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., a to od uplynutí lhůty poskytnuté žalované v listině, kterou byl dar odvolán, tedy od [datum] až do zaplacení.

23. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, proto soud uložil žalované zaplatit jí plnou náhradu účelně nákladů řízení ve výši 160 123 Kč, které tvoří odměna za právní zastoupení za 10 úkonů právní služby po 13 900 Kč za úkon dle § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 adv. tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, odvolání daru - předžalobní upomínka, doplnění tvrzení ze dne [datum], 3 x jednání soudu, když pokaždé jednání překročilo dvě hodiny času), náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 10 x 300 Kč, náhrada cestovného za jízdu [obec] – [obec] a zpět na 3 jednání ve výši 13 923 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za 42 započatých půlhodin. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta.

24. Lhůty k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když k jinému postupu neshledal důvod.

25. Výrok o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb., když žalobkyně byla pravomocným usnesením zdejšího soudu plně osvobozena od soudních poplatků. Jeho výše byla stanovena v souladu s § 6 odst. 1 tohoto zákona položky 1. 1 b) Sazebníku soudních poplatků, byl vyměřen z celé žalované částky, když žalobkyně byla plně úspěšná.