17 C 194/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Suchánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Česká republika - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemku I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků:Česká republika – , Jméno žalovanéhoIČO: , IČO žalovanéhose sídlem , adresa, , PSČ , adresa(dále jen „převodce“)a, Jméno žalobkyněr.č. , RČbytem , Adresa žalobkyně(dále jen „nabyvatel“)uzavírají podle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), tuto:Smlouvu o převodu pozemků:

1. Česká republika – , Jméno žalovaného, jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“):- parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. 227/57, parc. č. 227/58, parc. č. 353/1, parc. č. 353/23, parc. č. 353/26, parc. č. 400/1, parc. č. 400/23, parc. č. 505/3, parc. č. 505/4, parc. č. 599/6, parc. č. 646/4, parc. č. 683/2, parc. č. 957/9, parc. č. 978/1, parc. č. 995/16 zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ.

2. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 803/91/3, ze dne , datum, , rozhodnutí , právnická osoba, , KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město , adresa, , č.j. PÚ 803/91/6, zn. SPÚ , č. účtu, , ze dne , datum, a rozhodnutí , právnická osoba, , KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město , adresa, , č.j. PÚ 803/91/8, zn. SPÚ , č. účtu, , ze dne , datum, .

3. Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. 2 této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. 1 této smlouvy, včetně součástí a nabyvatel je přijímá do svého výlučného vlastnictví.

4. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí.Převodce: Česká republika – , Jméno žalovanéhoNabyvatel: , Jméno žalobkyněII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu 72,8 % nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ní smlouvu o bezúplatném převodu ve výroku uvedených pozemků z vlastnictví státu do vlastnictví žalobkyně. Uvedla, že je oprávněnou osobou k uplatňování restitučních nároků podle § 4 zák. č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Rozhodnutími Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu a , právnická osoba, uvedenými ve výroku I. bod 2 bylo rozhodnuto o nárocích žalobkyně na vydání pozemků či jejich částí v nich uvedených tak, že žalobkyně není vlastnicí pozemků, či jejich částí, v rozhodnutí specifikovaných. Žalobkyni tak ve smyslu § 11, § 14 odst. 1 a § 17 odst. 3 písm. a) zákona o půdě vznikl nárok na náhradní pozemky za pozemky, které nebyly vydány. Restituční nároky žalobkyně plynoucí z uvedených rozhodnutí má žalobkyně oceněné částkou , částka, a po částečném čerpání eviduje neuspokojenou část ve výši , částka, , když dříve se domohla v řízeních u jiných soudů částečného uspokojení v částce , částka, v řízení u Okresního soudu , adresa, , v částce , částka, v řízení u Okresního soudu , adresa, , v částce , částka, u Okresního soudu , adresa, , v částce , částka, u Okresního soudu , adresa, , v částce , částka, u Okresního soudu , adresa, . Při ocenění žalobkyně vycházela ze znaleckého posudku č. 93/18-7524 ze dne , datum, vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a posudku č. 5070/116/20 ze dne , datum, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně odkazovala na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, domnívá se, že je oprávněna domáhat se převodu i mimo veřejnou nabídku podáním žaloby o nahrazení projevu vůle, neboť žalovaná vůči ní postupovala liknavě a svévolně, její nárok nebyl dlouhodobě řešen a uspokojen, žalovaná její nárok nadále nesprávně oceňuje i přes předchozí pravomocná rozhodnutí soudů, která potvrdila liknavý a svévolný postup žalované vůči žalobkyni mimo jiné spočívající i v neochotě správně ocenit restituční nárok žalobkyně. Žalobkyně namítala i nedostatečnou kvalitu veřejných nabídek žalované. Žalobkyně se jich účastnila a aktivně se snažila o uspokojení svého nároku. Touto žalobou se žalobkyně domáhá pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a ve správě žalované parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. 227/57, parc. č. 227/58, parc. č. 353/1, parc. č. 353/23, parc. č. 353/26, parc. č. 400/1, parc. č. 400/23, parc. č. 505/3, parc. č. 505/4, parc. č. 599/6, parc. č. 646/4, parc. č. 683/2, parc. č. 957/9, parc. č. 978/1, parc. č. 995/16 zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -východ. Ohledně pozemků parc. č. 400/6, parc. č. 227/129 a 1153/15 v katastrálním území a obci , adresa, vzala žalobkyně v průběhu řízení žalobu zpět a řízení bylo částečně zastaveno.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, odmítla, že by vůči žalobkyni bylo postupováno liknavě, diskriminačně a svévolně. Namítala, že nejsou splněny podmínky pro výjimečnou možnost domáhat se převodu náhradních pozemků i mimo veřejnou nabídku podáním žaloby o nahrazení projevu vůle. Upozornila na skutečnost, že žalobkyně mohla svůj nárok uspokojit účastí ve veřejných nabídkách, kam se již více nehlásí, nabídku pozemků ve veřejných nabídkách považovala za dostatečnou a adekvátní. Uvedla, že nárok žalobkyně oceňuje správně na základě objektivních skutečností v souladu se zákonem a judikaturou, dříve po prověření nároku žalobkyně žalovaná přistoupila k přecenění, ve zbytku již přecenění není možné, žalobkyně neprokazuje dostatečně stavební charakter ostatních částí odňatých pozemků. V tuto chvíli již žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyně jako přečerpaný. Znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vytýkala vady po stránce formální i věcné, uváděla, že má pochybnosti o jejím nestranném přístupu, když vypracovává pravidelně posudky pro osoby žalující žalovanou, které bývají zastoupeny zástupcem žalobkyně. Posudek dle žalované postrádal povinné náležitosti dle zákona o znalcích, její závěry považovala za nesrozumitelné a nepřezkoumatelné, její ocenění spočívalo na nesprávném zhodnocení charakteru nevydaných pozemků, okolnosti svědčící pro ocenění cenou stanovenou pro pozemky určené pro stavbu nebyly nijak doloženy, používala termíny neznámé oceňovacím předpisům, neaplikovala srážky dle přílohy č. , hodnota, oceňovací vyhlášky a nedokázala takový závěr obhájit. K převoditelnosti náhradních pozemků namítala u pozemku parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, , že pozemek je z převodu vyloučen z důvodu uzavřené pachtovní smlouvy a k pozemku uplatňují práva jiné osoby v dalším řízení o nahrazení projevu vůle. K pozemku parc. č. 353/23 v obci a katastrálním území , adresa, namítala vyloučení z převodu pro existenci hlavního odvodňovacího zařízení ve vlastnictví žalované. K pozemku parc. č. 995/16 v obci a katastrálním území , adresa, namítala nepřevoditelnost z důvodu uzavřené pachtovní smlouvy, ve smyslu § 6 odst. 1 písm. i) a j) zákona o státním pozemkovém úřadu neshledala překážky převoditelnosti. K pozemku parc. č. 957/9 v obci a katastrálním území , adresa, žalované uvedla, že z opatrnosti jej považuje za nepřevoditelný, ve smyslu § 6 odst. 1 písm. i) a j) zákona o státním pozemkovém úřadu neshledala překážky převoditelnosti.

3. Strany učinily nesporným, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 4, 6 zák. č. 229/1991 Sb. mající nárok na převod náhradních pozemků za pozemky, které podle § 11 odst. 1 zák. o půdě nelze vydat, a to dle rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu č.j. PÚ 803/91/3, ze dne , datum, , rozhodnutí , právnická osoba, , KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město , adresa, , č.j. PÚ 803/91/6, zn. SPÚ , č. účtu, , ze dne , datum, a rozhodnutí , právnická osoba, , KPÚ pro Středočeský kraj a hlavní město , adresa, , č.j. PÚ 803/91/8, zn. SPÚ , č. účtu, , ze dne , datum, , jejich obsah proto nebyl dokazován k prokázání restitučního nároku žalobkyně. Soud má proto z těchto důkazů za prokázané pozemky, které nebylo možné žalobkyni vydat. Rozhodnutí soud provedl k důkazu ke zjištění skutečností významných pro posouzení charakteru odňatých pozemků. Dále učinily nesporným ocenění nevydané části původního pozemku PK 140/5 v katastrálním území , adresa, ve výši , částka, , tento nárok žalobkyně byl již vypořádán vyplacením peněžité náhrady.

4. Ke sporné otázce liknavosti a svévole žalované při postupu vůči žalobkyni provedl soud tyto důkazy: Ze sdělení žalované k žádosti o poskytnutí informací ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná odpovídala zástupci žalobkyně, že žádosti oprávněných osob o přecenění restitučního nároku eviduje systematicky až od roku 2011 a od tohoto roku eviduje 110 žádostí o přecenění, od , datum, do , datum, je evidováno 422 rozhodnutí pozemkových úřadů, u nichž došlo v důsledku přecenění k navýšení restitučního nároku, průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku do jeho úplného vypořádání je 10,01 let, průměrná délka období od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu do úplného vypořádání nároku je 5,92 let. Z žádosti žalobkyně o převod zemědělského pozemku v katastrálním území , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně se účastnila veřejné nabídky o pozemek s cenou , částka, , z protokolu o vyhodnocení ze dne , datum, soud zjistil, že zvítězila nabídka jiné osoby. Z žádosti žalobkyně o převod zemědělského pozemku v katastrálním území , adresa, u Pernarce ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně se společně s dalšími osobami účastnila veřejné nabídky o pozemek s cenou , částka, . Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, má soud za prokázané, že se převod pozemků v katastrálním území , adresa, se nekoná z důvodu předběžného opatření soudu, další nabídka se uskuteční , datum, – , datum, . Z žádosti žalobkyně o převod zemědělského pozemku v katastrálním území , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně se účastnila veřejné nabídky o pozemek s cenou , částka, . Z žádosti žalobkyně o převod zemědělského pozemku v katastrálním území , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně se účastnila veřejné nabídky o pozemek s cenou , částka, . Z žádosti žalobkyně o převod zemědělského pozemku v katastrálním území , adresa, u Pernarce má soud za prokázané, že žalobkyně se s dalšími osobami účastnila veřejné nabídky o pozemek s cenou , částka, . Z žádosti zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně žádal Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy o posouzení charakteru pozemků v katastrálních územích , adresa, a o poskytnutí ověřených kopií výřezů územně plánovací dokumentace. Z žádosti žalobkyně o přecenění výše restitučního nároku za nevydané pozemky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k přecenění jejího restitučního nároku, upozorňovala, že část pozemku PK 388/6 o výměře 979 m2 přešla na stát v souvislosti s přechodem části o výměře 5777 m2 na základě kupní smlouvy s Výstavbou hl. m. Prahy – Výstavba sídlišť pro výstavbu Seidlovy kolonie, tedy i tuto část je namístě ocenit jako stavební pozemek a dále, že část pozemku PK 211 o výměře 496 m2 přešla na stát v souvislosti s přechodem části tohoto pozemku o výměře 2270 m2 na základě smlouvy s k. p. , právnická osoba, a tato část byla zahrnuta do území určeného pro technická vybavení, tedy k zástavbě a má být oceněna jako pozemek stavební. K části pozemku PK 113/1 o výměře 11502 m2 žádala o přecenění z důvodu, že tato část přešla na stát společně s dalšími částmi za účelem výstavby bytových jednotek. Ze sdělení žalované ze dne , datum, k výzvě o přecenění restitučního nároku má soud za prokázané, že žalovaná sdělila, že část pozemku PK 388/6 nelze přecenit, neboť nejsou doloženy doklady, část pozemku PK 113/1 lze přecenit pouze ve výměře 3690 m2, neboť byl doložen regulační a zastavovací plán z roku 1932 a část pozemku PK 211 o výměře 496 m2 nelze přecenit, neboť nejsou doloženy doklady. Z vyjádření žalované ze dne , datum, k žádosti žalobkyně o přehodnocení stanoviska k přecenění restitučního nároku soud zjistil, že žalovaná k části nevydaného pozemku PK 388/6 o výměře 979 m2 sdělila, že stát s tímto pozemkem nakládal až zřízením práva osobního užívání, jedná se o zahrady řadových domů a osobní užívání bylo zřizováno na základě geometrického plánu ze dne , datum, . K části PK 211 žalovaná uvedla, že se jedná o pomocné pruhy a příkopy komunikace vykoupené až smlouvou ze dne , datum, a není prokázáno, kdy byla komunikace vybudována a kdy stát s touto částí pozemku nakládal. Z uvedených důvodu nevyhověla žalovaná výzvě k přehodnocení stanoviska. Z vyjádření žalované ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaná objednala ocenění části PK 113/1 o výměře 7193 m2 jako stavebního pozemku a byla stanovena cena , částka, , celkové ocenění PK 113/1 tak činilo , částka, , z čehož žalobkyni náleží podíl. Z přehledu nároků a plnění nároků žalobkyně evidovaných žalovanou ke dni , datum, soud zjistil, že žalovaná k tomuto dni evidovala nárok žalobkyně celkem ve výši , částka, , z toho částku , částka, pro pozemek v Čakovicích (PK 113/1). Z přehledu nároků a plnění nároků žalobkyně evidovaných žalovanou ke dni , datum, soud zjistil, že žalovaná k tomuto dni evidovala nárok žalobkyně celkem ve výši , částka, poté, co části byly blokovány pro řízení před soudy, pro pozemek v Čakovicích PK 113/1 již započítávala nárok ve výši , částka, .

5. Ke sporné otázce výše restitučního nároku žalobkyně soud provedl tyto důkazy: Z výměru Okresního národního výboru , adresa, – sever ze dne , datum, soud zjistil, že společnost Avia v , adresa, požádala o vyvlastnění části pozemku PK 113/1 o výměře 3690 m2 v katastrálním území , adresa, pro výstavbu bytových jednotek a Rada ONV , adresa, – sever rozhodla o vyvlastnění této části pozemku, z odůvodnění vyplývá, že k výstavbě mělo dojít v letech 1952-1953, stavební řízení bylo provedeno ohledně prvních dvou trojdomů, bylo zjištěno, že všechny pozemky jsou na okraji zastavěného území a jde o nejhodnotnější stavební pozemky. Ze sdělení Okresního národního výboru , adresa, – sever ze dne , datum, má soud za prokázané, že národnímu podniku Avia bylo sděleno, že mu bude odevzdána mimo jiné část pozemku PK 113/1, neboť odvolání jedné osoby bylo zamítnuto a ostatní jej nepodaly. Z prohlášení národního podniku Avia z , datum, má soud za prokázané, že podnik postoupil části pozemku PK 113/1 o rozloze 210 m2 a 340 m2 městské obci , adresa, pro veřejnou komunikaci.

6. Z rozhodnutí , právnická osoba, č.j. PÚ 803/91/8 ze dne , datum, má soud za prokázané, že úřad rozhodl, že žalobkyně a další osoba nejsou vlastníky pozemku PK 211 o výměře 2270 m2 v katastrálním území , adresa, , dále části PK 211 o výměře 496 m2 v katastrálním území , adresa, a PK 113/1 o výměře 11502 m2 v katastrálním území , adresa, . Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalobkyně jako prodávající kupní smlouvu s , právnická osoba, na část pozemku PK 211 o výměře 2270 m2, po zaměření stavby teplárny , adresa, bylo zjištěno, že stavbou je dotčena i část pozemku PK 211 o výměře 731 m2, kterou dne , datum, žalobkyně prodala společnosti , právnická osoba, závody , adresa, , na vykoupených částech pozemku byla vybudována příjezdová komunikace, která včetně pomocných pruhů a příkopu zasahuje i do sousedních pozemků parc. č. 439/164 a 439/165 v katastrálním území , adresa, , které však nebyly vykoupeny, ale stát s nimi nakládal a vybudoval na nich komunikaci. Část pozemku PK 113/1 o výměře 3 690 m2 byla vyvlastněna ve prospěch podniku Avia. Pozemky PK 211 a PK 113/1 nebylo možné vydat oprávněným osobám, neboť byly zastavěny obytnými budovami včetně ploch bezprostředně souvisejících, stavbami občanské vybavenosti a veřejnými komunikacemi vzniklými před účinností zákona č. 229/1991 Sb. Z výňatku územního plánu hl. m. Prahy z roku 1986 má soud za prokázané, že část pozemku PK 211 v katastrálním území , adresa, vymezená pozemky parc. č. 439/165, 439/164 byla zařazena jako funkční plocha pro vodohospodářská zařízení, energetická a spojová plošná zařízení.

7. Z rozhodnutí , právnická osoba, č.j. PÚ 803/91/6 ze dne , datum, má soud za prokázané, že úřad rozhodl, že žalobkyně není vlastníkem části pozemku PK 388/6 o výměře 5777 m2 a části o výměře 979 m2 v katastrálním území , adresa, . Z odůvodnění tohoto rozhodnutí soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalobkyně smlouvu se státem, zastoupeným Výstavbou hl. m. Prahy – Výstavbou sídlišť, o prodeji části PK 388/6 o výměře 5777 m2 pro výstavbu Seidlovy kolonie, tato část nebyla určena geometrickým plánem. Změnou katastrální hranice přešla původní PK 388/6 do katastrálního území , adresa, a jednotlivým parcelám zřízeno právo osobního užívání, území bylo zastavěno rodinnými domy včetně ploch bezprostředně souvisejících. Protože bylo zastavěno větší než původně vykoupené území, byl v roce 2005 vypracován geometrický plán a obnoveno vlastnické právo žalobkyně, část pozemků nebyla státem vykoupena, přesto s nimi stát nakládal a zřídil k nim právo osobního užívání, proto pozemky nebylo možno vydat žalobkyni.

8. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že k objednávce žalované oceňoval pozemek PK 113/1 v katastrálním území , adresa, , uvedl, že část pozemku na stát přešla ke dni , datum, ve prospěch závodu Avia n.p. a část o výměře 3690 m2 byla vyvlastněna k , datum, , dle rozhodnutí SPÚ je pozemek klasifikován jako role, na požadavek objednatele znalec ocenil pozemek v souladu s klasifikací v tomto rozhodnutí, pozemek o celkové výměře 11502 m2 tak ocenil cenou , částka, za m2, celkem , částka, .

9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že k objednávce žalované oceňoval pozemek PK 211 v katastrálním území , adresa, , uvedl, že ocenění je provedeno bez stanovení data, neboť pozemek na stát přešel bez udání důvodu, ocenění je provedeno dle požadavku objednatele v souladu s rozhodnutím SPÚ, kde je ke dni přechodu na stát pozemek klasifikován jako role, pozemek o celkové výměře 496 m2 tak ocenil cenou , částka, za m2, celkem , částka, .

10. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že k objednávce žalované oceňoval pozemek PK 388/6 v katastrálním území , adresa, , ocenění je provedeno bez stanovení data, neboť pozemek na stát přešel bez udání důvodu, dle rozhodnutí , právnická osoba, se jedná v době přechodu na stát o pozemek mimo zastavené území, v kultuře role, v současnosti o zahrady řadových rodinných domů, pozemek o celkové výměře 979 m2 tak ocenil jako role cenou , částka, za m2, celkem , částka, .

11. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 93/18-7524 ze dne , datum, soud zjistil, že k objednávce žalobkyně oceňoval žalobkyni nevydané pozemky ke dni přechodu vlastnického práva na stát. K pozemku PK 388/6 v katastrálním území , adresa, (dnes , adresa, ) uvedl, že státem vykoupená část pozemku určeného k zástavbě sídlištěm, nebyla určena geometrickým zaměřením, bylo zastavěno větší území, než bylo v roce 1972 vykoupeno a v roce 2005 byl vypracován geometrický plán, kterým byly určeny pozemky nevykoupené, s kterými stát přesto nakládal a zřídil k nim právo osobního užívání. Znalec tak uzavřel, že i k odnětí části o výměře 979 m2 fakticky došlo za účelem výstavby sídliště, ačkoli se na tuto část přišlo až pozdějším zaměřením. Znalec tuto část tedy ocenil cenou , částka, za m2, tedy výměru 979 m2 ocenil částkou , částka, . K pozemku PK 211 v katastrálním území , adresa, znalec uvedl, že přešel do vlastnictví státu na základě smlouvy s , právnická osoba, ze dne , datum, , dle územního plánu hlavního města Prahy schváleného dne , datum, usnesením vlády byla předmětná část pozemku zahrnuta do území pro technická vybavení, tedy určena k zástavbě, což doložil příslušným mapovým materiálem. Pozemek o výměře 496 m2 ocenil cenou , částka, za m2, celkem částkou , částka, . K pozemku PK 113/1 v katastrálním území , adresa, znalec uvedl, že část pozemku o výměře 3690 m2 byla vyvlastněna ve prospěch Avia n.p. pro výstavbu bytových jednotek, tuto část ocenil cenou , částka, za m2, celkem částkou , částka, a část o výměře 7812 m2 ocenil cenou , částka, za m2, celkem , částka, .

12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. 2866/2018 ze dne , datum, soud zjistil, že k objednávce žalované oceňovala pozemek PK 113/1 v katastrálním území , adresa, , který přešel na stát k datu , datum, a v 50.-60. letech minulého století byl zastavěn nízkopodlažními bytovými domy, tato výstavba navazovala na stávající starší zástavbu Čakovic, byl součástí většího celku, kde již byla zástavba bytových domů, v době přechodu na stát již k pozemku vedla zpevněná přístupová komunikace, pro výstavbu byly připraveny veřejné inženýrské sítě, pozemky byly zahrnuty do územního plánu města jako pozemky pro výstavbu domů a na základě toho došlo k jejich vyvlastnění. Výměru 3690 m2 tak ocenila cenou , částka, za m2, celkem částkou , částka, . Připojena je katastrální mapa dokládající souvislou zástavbu na tomto pozemku v roce 2004.

13. Ze sdělení , právnická osoba, č.j. 9631/2018 ze dne , datum, má soud za prokázané, že k pozemku PK 388/6 v katastrálním území , adresa, (nyní , adresa, ) byla dohledána revise směrného územního plánu hl. m. Prahy, celkové řešení výhled, který byl schválen , datum, a Institut je tak názoru, že část pozemku vymezená pozemky parc. č. 2591/80, 2591/81, 2591/82, 2591/84, 2591/85 nebyla ke dni převodu na stát dne , datum, součástí tzv. intravilánu, přílohou je výřez plánu s vyznačením předmětného pozemku s legendou a parcelní kresby PK a KN. K pozemku PK 211 v katastrálním území , adresa, dohledal územní plán hlavního města Prahy, schválený vládou dne , datum, , na základě kterého byla část pozemku vymezená pozemky parc. č. 439/165, 439/164 k datům převodu na stát , datum, a , datum, určena jako funkční plocha pro vodohospodářská zařízení, energetická a spojová plošná zařízení, technické služby, tedy jako plocha k zastavění, přílohou je výřez plánu s vyznačením předmětného pozemku s legendou a parcelní kresby PK a KN. K pozemku PK 113/1 v katastrálním území , adresa, dohledal návrh přehledného a zastavovacího plánu pro obec , adresa, potvrzeného v roce 1935, tedy k datům převodu na stát , datum, a , datum, byl tento pozemek součástí tzv. intravilánu, přílohou je výřez plánu s vyznačením předmětného pozemku a parcelní kresby PK a KN.

14. Ze znaleckého posudku , jméno FO, č. 5070/116/20 ze dne , datum, má soud za prokázané, že znalec oceňoval pozemek PK 113/1 v katastrálním území , adresa, o výměře 11502 m2, který byl dříve evidován jako role ke dni přechodu na stát (, datum, ) pro objednatele zástupce žalobkyně. Uvedl, že dle platného územního plánu se pozemek nacházel v území vymezeném jako plochy zastavitelné a z hlediska ocenění se tak jedná o stavební pozemek, což znalec dovodil z rozhodnutí , právnická osoba, a sdělení Institutu plánování a rozvoje hl. m. , adresa, , z kterých plyne, že oceňovaný pozemek byl k datu převodu na stát – , datum, , , datum, a k , datum, součástí intravilánu obce, tedy zastavěným územím vymezeným územně plánovací dokumentací, územním plánem byl určen k zástavbě. , právnická osoba, v době převodu na stát platil regulační plán státní regulační komise z roku 1934 a pozemek byl tak v době převodu v plochách zastavitelných, znalec jej tedy oceňoval jako stavení cenou , částka, za m2. Popsal, že na pozemku se nachází souvislá rezidenční a komerční zástavba, venkovní úpravy jako veřejné komunikace, osvětlení, chodníky a trvalé porosty. Celkovou cenu stanovil ve výši , částka, a uvedl, že srážky se neuplatňují. Z připojeného výřezu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro obec , adresa, potvrzeného v roce 1934 s promítnutím oceňovaného pozemku má soud za prokázané umístění pozemku v plánu zcela zastavěného území.

15. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že znalec prováděl k objednávce žalované ocenění části pozemku PK 113/1 o výměře 7193 m2 v katastrálním území , adresa, podle stavu ke dni , datum, . Znalec uvedl, že v dané době byla platná územně plánovací dokumentace – regulační a zastavovací plán 1935 a byl stanoven stavební obvod pro obec , adresa, dle výměru KNV v Praze ze dne , datum, . Znalec pozemek ocenil jako stavební cenou , částka, za m2 a uplatnil srážky dle přílohy č. , hodnota, ve výši 60 % pro část obce, která není s obcí stavebně srostlá, celkem stanovil cenu , částka, . K původnímu stavu pozemku v době přechodu na stát však uvedl, že se jedná o pozemek na jihovýchodním okraji souvisle zastavěného území obce , adresa, , využívaný jako zemědělský pozemek a staveniště, s dostupnými sítěmi, neboť pozemek navazuje na souvislou zástavbu obce s přístupem po zpevněné komunikaci, z přiložené mapy PK a leteckých snímků je návaznost na zastavěné území minimálně z jedné strany pozemku zjevná, z leteckých map z roku 1951 je pak zjevná výstavba na západní straně, sám znalec staveniště zmiňuje. Z přílohy posudku – vyrozumění o návrhu na ocenění nároků na náhradu oprávněných osob ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná schválila přecenění pozemku PK 113/1 jako stavebního ve výměře 7193 m2 z celkových 7812 m2 dosud nepřeceněných, když dříve již přistoupila k přecenění v rozsahu 3690 m2 z celkových 11502 m2, z odůvodnění vyplývá, že byl zjištěn geometrický polohopisný plán z , datum, , který oddělil části pozemku PK 113/1 o výměře 7193 m2 jako plochy stavební a části o výměře celkem , hodnota, m2 jako plochu uliční.

16. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že k objednávce Okresního soudu v Trutnově sp. zn. , spisová značka, oceňovala ke dni přechodu na stát pozemky PK 388/6 v katastrálním území , adresa, (nyní , adresa, ), PK 211 v katastrálním území , adresa, a PK 113/1 v katastrálním území , adresa, . K pozemku PK 388/6 uvedla, že část původního pozemku je zastavěna obytným okrskem řadových rodinných domů, vybudovaným jako pokračování Seidlovy kolonie, jejíž výstavba začala již za první republiky. V roce 1951 se oblast stala součástí hlavního města. Část pozemku o výměře 5777 m2 přešla na stát kupní smlouvou z roku 1972 ve prospěch Výstavby hlavního města Prahy, z iniciativy , právnická osoba, , k dostavbě Seidlovy kolonie a část o výměře 979 m2 byla k výstavbě použita bez právního důvodu. Pozemek tak přešel na stát za účelem jeho zastavění a tento úmysl byl vzápětí realizován, z leteckého snímku z roku 1974, který znalkyně přiložila, je zřejmé, že i část pozemku o výměře 979 m2 byla použita k výstavbě dle původních plánů SBD , právnická osoba, , bylo tedy s touto částí nakládáno bezprostředně s přechodem na stát, nikoli až v roce 1991, kdy k ní bylo formálně zřízeno právo osobního užívání. Pozemky tvoří části zahrádek u řadových rodinných domů, tvoří s domy funkční celek. Připojila i letecký snímek z roku 1966, kde je pozemek ještě nezastavěný, na leteckém snímku z roku 1974 je již součástí výstavby. Znalkyně připojila fotografie zástavby a mapy k zhodnocení vzdálenosti k zástavbě, a to 287,34 metrů u pozemku 388/1 a 33,81 metrů u pozemku 388/6. Obě části tak ocenila cenou , částka, za m2, tedy částkou , částka, a částkou , částka, . Při ocenění neuplatnila srážky, což odůvodnila tak, že výstavba Seidlovy kolonie navazovala na stávající zástavbu , adresa, , nejednalo se o nesrostlé území. Pozemky byly po přechodu na stát zastavěny komplexní zástavbou. K pozemku PK 211 uvedla, že s pozemky parc. č. 439/165 a 439/164 nakládal stát bez právního důvodu, tvoří funkční celek s energetickým areálem. Připojila katastrální mapy různého stáří a ortofotomapy oblasti z roku 1966, 1974, z kterých je zjevné, že v roce 1966 nebyl pozemek zastavěn, v roce 1974 byl již součástí staveniště. Měřila vzdálenost k výstavbě 347,94 metrů. Zhodnotila tak, že pozemky byly využity ke stavbě před rokem 1974, což je i důvod, proč nebyl vydán žalobkyni. Přistoupila tedy k ocenění cenou , částka, za m2, neboť tvořily funkční celek se stavbou, cenu stanovila celkem , částka, za 496 m2. Odůvodnila nevyužití srážek s odkazem na rozhodnutí soudů. Uvedla, že dle územního plánu z roku 1971 bylo území určeno k využití jako plochy skladů, služeb a technických zařízení a naplnění tohoto určení předpokládá zastavění objekty s tímto určením, i v legendě územního plánu je tato kategorie řazena mezi jednoznačně zastavitelná území. Legendu připojila. K pozemku PK 113/1 uvedla, že pozemky tvoří sídliště, kde se zástavba sestává z tří až čtyřpodlažních obytných objektů, pocházejících z 50. let minulého století, pozemky tvoří zastavěné plochy domů, obslužné komunikace a doplňkové plochy tvořící funkční celek s bytovými objekty, které by bez nich nemohly plnit svou funkci. Pozemky přešly na stát v období 1951-1953 na žádost Avia n.p. pro výstavbu bytových jednotek. V samotném výměru jsou pozemky charakterizovány jako nejhodnotnější stavební pozemky na pokraji zastavěného území. Výstavba sídliště začala vzápětí, což je zřejmé ze snímku z roku 1953, který přiložila. Oblast navíc byla určena k zastavění již podle zastavovacího plánu z roku 1934. , adresa, jsou součástí Prahy od roku 1968. Na leteckém snímku z roku 1966 je již pozemek zcela zastavěn. Zhodnotila, že pozemek tak byl využit ke stavbě a ocenila jej tedy cenou , částka, za m2, což při výměře 11502 m2 činí , částka, . Neuplatnila srážky, neboť důvodem přechodu na stát byla výstavba bytů pro zaměstnance Avia n.p., situování pozemků v blízkosti továrny tak bylo výhodou, nikoli závadou. Pozemky byly zastavěny po přechodu na stát komplexní zástavbou. Citovala, že za zastavěnou se považuje část pozemku, na niž stojí stavba, která byla zahájena před , datum, a část pozemku s takovouto stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Z protokolu z jednání Okresního soudu v Trutnově ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že vyslechnutá znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, trvala na tom, že pozemky, které ocenila jako stavební, byly odňaty za takovým účelem nebo byla plánovaná výstavba, u pozemků v Ďáblicích poukazovala na letecké snímky potvrzující faktickou výstavbu a vyvracela námitky, že zřízení práva osobního užívání v roce 1991 bylo prvním nakládáním státu s těmito pozemky, již v roce 1974 je výstavba zjevná. Obdobný závěr učinila u pozemků v Čakovicích, kde byl úmysl výstavby bytů pro podnik Avia. Pozemky považovala jako určené k zastavění v celém rozsahu. K neuplatnění srážek uvedla k pozemkům v Ďáblicích a Čakovicích, že pozemky bezprostředně navazovaly na původní výstavbu, označila je jako stavebně srostlé s obcí již v době přechodu na stát. V Ďáblicích vzdálenost mezi původní a novou zástavbou změřila na 287,34 m. V Čakovicích vzdálenost nestanovila, z obou leteckých snímků je bezprostřední blízkost původní zástavby a odňatých pozemků zjevná. V Třeboradicích byly pozemky odňaty pro výstavbu teplárny a vzdálenost od obytné zástavby znalkyně považuje za výhodu a nikoli důvod pro srážky. Vzdálenost mezi zástavbou a vystavěnou teplárnou změřila na 347,94 m. Trvala na závěru, že pozemky je třeba považovat za určené k zastavění s odkazem na územní plán z roku 1971. Z protokolu z jednání Okresního soudu v Prachaticích ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že vyslechnutá znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, přednesla posudek ve shodě s výše uvedeným písemným posudkem. Vyjádřila se k aplikaci srážek, které se aplikují v případě stavebně nesrostlých pozemků, vyhláška je však blíže nespecifikuje, ve vysvětlivkách v roce 1999 se objevilo hledisko vzdálenosti do 300 metrů. Vysvětlila, že dochází – li k masivní přestavbě území, že tam bude sídliště, aplikace srážek ztrácí smysl, neboť srážky jsou za účelem zohlednění napojení kanalizace, vodovodu, docházkové vzdálenosti do obchodu apod. Zdůraznila, že původně byla vyhláška a srážky pro zcela jiný účel a začala – li se využívat v restitučních věcech, měla by i ona přihlížet při jejím použití k tomu, jak ji v těchto věcech vykládají soudy v obdobných případech. Zopakovala, že v případě výstavby průmyslové, považuje vzdálenost od výstavby jako výhodu, nikoli nevýhodu. K plochám uličním, ploch komunikací, se vyjádřila tak, že nejenom obdélníčky, na kterých stojí domy, je třeba považovat za sídliště, ale rovněž trávníky okolo, prostory na popelnice, klepadla a příjezdové komunikace a považovat je takto za zastavěné. K leteckým snímkům sdělila, že je převzala z webových stránek Magistrátu hlavního města Prahy, ortofotomapy z nahlížení do katastrálního operátu. Ohledně regulačních plánů uváděla, že v nich nejsou vyznačeny konkrétní ulice, ale obvykle červené skvrny, které znamenají určení k zastavění.

17. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu pozemků v ceně , částka, , jednotlivě nejsou z rozsudku hodnoty převáděných pozemků zjistitelné. Z rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu ve , adresa, byl odvolacím soudem potvrzen. Z rozsudku Nejvyššího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že rozsudky soudu prvního stupně a odvolacího soudu byly částečně zrušeny ohledně tří vydaných pozemků.

18. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že částečným rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu pozemků v ceně , částka, . Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že rozsudek Okresního soudu v , adresa, byl potvrzen ohledně převodu pozemků v ceně celkem , částka, (porovnáno s cenami jednotlivých pozemků v rozsudku Okresního soudu v , adresa, ), ohledně ostatních pak zrušen. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že ve zbytku bylo řízení zastaveno.

19. Z rozsudku Okresního soudu v Trutnově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že částečným rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu pozemků v ceně , částka, . Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané potvrzení rozsudku Okresního soudu v Trutnově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, . Z rozsudku Okresního soudu v Trutnově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu pozemků v ceně dalších , částka, . Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že rozsudek prvního stupně byl potvrzen ohledně převodu pozemku v ceně , částka, . Z usnesení Nejvyššího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že dovolání bylo ve této věci odmítnuto.

20. Z rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že částečným rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu pozemků v ceně , částka, . Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že částečný rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově byl potvrzen. Z usnesení Nejvyššího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že dovolání bylo v této věci odmítnuto. Z rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu dalších pozemků v ceně , částka, . Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že konečný rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově byl ohledně převodu pozemků potvrzen, rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

21. Z rozsudku Okresního soudu v Prachaticích č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zjistil, že byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy s žalobkyní o převodu pozemků v ceně , částka, . Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ze dne , datum, má soud za prokázané, že rozsudek Okresního soudu v Prachaticích byl ohledně převodu pozemků potvrzen.

22. K pozemkům, které žalobkyně navrhla k vydání jako pozemků náhradních, soud provedl důkazy výpisy z katastru nemovitostí, z nichž bylo prokázáno, že tyto pozemky jsou ve vlastnictví České republiky, jedná se o druhy pozemků orná půda nebo trvalý travní porost, pozemek parc. č. 957/9 je veden jako ostatní plocha, neplodná půda. Příslušnost hospodařit s nimi náleží Státnímu pozemkovému úřadu. Ze sdělení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že k pozemkům navrženým k převodu ke dni rozhodnutí soudu neshledávala obec vyloučení z převodu, u pozemku parc. č. 957/9 bylo uvedeno, že se nachází v zastavěném území obce. Z ortofotomapy tohoto pozemku soud zjistil, že se jedná o pozemek travnatý s dřevinami, bez známek nemožnosti zemědělského využití. Z výňatku územního plánu obce , adresa, soud zjistil, že se jedná o plochu určenou k individuální rekreaci. Ze sdělení , právnická osoba, v Kostelci nad , právnická osoba, ze dne , datum, má soud za prokázané, že k pozemkům navrženým k převodu ke dni rozhodnutí soudu neshledávalo město vyloučení z převodu, ani u pozemku parc. č. 353/23. Z ortofotomapy pozemku parc. č. 353/23 má soud za prokázaný úzký tvar pozemku. Ze zprávy Vodohospodářských staveb , právnická osoba, ze dne , datum, má soud za prokázané umístění podrobného odvodňovacího zařízení a hlavního odvodňovacího zařízení na pozemku parc. č. 353/23. Ze sdělní , právnická osoba, ze dne , datum, soud zjistil, že mimo jiné i na pozemku parc. č. 353/23 se nachází stavba vodního díla, byla vybudována k odvodnění pozemků a předána v roce 1971, jedná se o otevřený kanál v celkové délce 1,182 km s lichoběžníkovým profilem a šířkou dna 60 cm se sklonem 1:1,5, dno je zpevněné lomovým kamenem. Stavba není součástí pozemku. Vlastník pozemku je povinen stavbu strpět, užívat pozemek tak, aby negativně neovlivnil funkci stavby, ohlašovat vlastníkovi stavby zjevné vady a strpět užití pozemku pro nezbytnou údržbu. Ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb ze dne , datum, má soud za prokázané, že dílo bylo předáno v prosinci 1971, mapka dokládá umístění zařízení, protokol o předání a převzetí majetku ze dne , datum, dokládá, že správa byla předána , právnická osoba, , z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne , datum, má soud za prokázané, že se na dílo vztahuje zákon o půdě. Z ortofotomapy pozemku má soud za prokázaný jeho zužující se tvar až do špičky, umístění na mezním pásu mezi poli na travnatém a dřevinami zarostlém pásu. Z výňatku z veřejných nabídek žalované má soud za prokázané, že součástí veřejných nabídek jsou pozemky, na kterých se nachází podrobné odvodňovací zařízení. Z pachtovní smlouvy č. , spisová značka, ze dne , datum, a jejích příloh soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, a pozemek parc. č. 995/16 jsou propachtovány ve prospěch pachtýře , právnická osoba, . za účelem provozování zemědělské výroby.

23. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, je pozemek za jižní hranicí zastavěného území obce, v současné době využíván jako zemědělský pozemek, součást většího hospodářského celku, má přístup ze zpevněné komunikace, je bez trvalých porostů, znalec jej ocenil částkou , částka, . Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, , právnická osoba, ze dne , datum, má soud za prokázané, že pozemek parc. č. 227/57 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 227/58 je zahrnut v plochách zemědělských a plochách smíšených nezastavěného území, má charakter louky, je součástí zemědělských honů, má přístup přes nezpevněné zemědělské pozemky jiných vlastníků, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 353/1 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter louky, je součástí zemědělských honů, přístup má přes nezpevněné zemědělské pozemky ve vlastnictví různých subjektů, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 353/26 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy a zčásti louky, zčásti je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, přístup má přes nezpevněné zemědělské pozemky ve vlastnictví různých subjektů, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. , hodnota, je zahrnut v plochách zemědělských a v plochách smíšeného nezastavěného území, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup po štěrkové komunikaci ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 400/1 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, na části se nachází trasa nadzemního vedení, má přístup po zpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, České republiky a soukromých osob, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 400/23 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, na části se nachází trasa nadzemního vedení, má přístup po zpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, České republiky a soukromých osob, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. , hodnota, je zahrnut v plochách zemědělských a plochách smíšených nezastavěného území, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup po zpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 505/3 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup po zpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 505/4 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup přes zemědělské pozemky ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 599/6 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup po zpevněné komunikaci a přes nezpevněný pozemek ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 646/4 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup přes nezpevněné pozemky jiných subjektů, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 683/2 je zahrnut v plochách zemědělských, má charakter louky, je součástí zemědělských honů, má přístup přes nezpevněné pozemky jiných subjektů, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. , hodnota, je zahrnut v plochách zemědělských, zčásti smíšených nezastavěného území, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup po nezpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 957/9 je zahrnut v plochách rekreace individuální, má charakter zahrady, ostatní plochy, nachází se na něm náletové křoviny plevelného charakteru a stromoví, má přístup po nezpevněné komunikaci ve vlastnictví obce a nezpevněné pozemky soukromých osob, byl oceněn částkou , částka, včetně porostů. Pozemek parc. č. 978/1 je zahrnut v plochách zemědělských, zčásti smíšených nezastavěného území, má charakter orné půdy, je zemědělsky obdělávaný, je součástí zemědělských honů, má přístup po zpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, byl oceněn částkou , částka, . Pozemek parc. č. 995/16 je zahrnut v plochách zemědělských, zčásti smíšených nezastavěného území, má charakter ostatní plochy, zčásti orné půdy, je zčásti zemědělsky obdělávaný, na části se nacházejí náletové křoviny plevelného charakteru, má přístup po nezpevněné komunikaci ve vlastnictví obce, České republiky a soukromých subjektů, byl oceněn částkou , částka, včetně porostů. Přiložené fotografie a ortofotomapy dokládají zemědělské využití pozemků a jejich znalcem shledaný charakter. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne , datum, má soud za prokázané, že pozemek parc. č. 353/23 se nachází mimo zastavěné území obce, je nepravidelného tvaru, ve zvlněném terénu, nachází se na něm stavba vodního díla – odvodňovací kanál a přírodní zeleň – náletové listnaté stromy, nemá samostatný přístup, je zahrnut v plochách zemědělských, nezastavitelných, nachází se mimo záplavové území, není zatížen věcnými břemeny, stavba není součástí pozemku a nebyla oceňována, pozemek včetně porostů byl oceněn částkou , částka, .

24. Návrhy na další doplnění dokazování ostatními navrženými a neprovedenými důkazy soud zamítl, neboť pro řádné posouzení věci považoval provedené dokazování za zcela dostačující. Zamítl důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, ze dne , datum, , neboť oceňoval pozemky, které nejsou předmětem tohoto řízení a konfrontaci jednotlivých znalců a zadání revizního znaleckého posudku, neboť si soud i bez této konfrontace učinil závěr o správnosti jednotlivých závěrů znalců z důkazů provedených. Dále soud provedl další důkazy, které již více nehodnotil, neboť se týkaly vydatelnosti pozemků, ohledně nichž byla následně žaloba vzata zpět.

25. Ohledně skutkového stavu soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že rozhodnutími, jejichž obsah nebyl mezi stranami sporný, bylo určeno, že žalobkyně není vlastníkem pozemků či jejich částí, které byly v minulosti odňaty státem a má právo na převod náhradních pozemků za pozemky, které nešlo vydat. Žalobkyně svůj nárok řádně a včas uplatnila, z čísel jednacích rozhodnutí lze dovodit, že řízení se vede od roku 1991. V roce 2014 sdělovala žalovaná k dotazu zástupce žalobkyně, že žádosti o přecenění nároků oprávněných osob eviduje až od roku 2011, a to 110 žádostí, restituční nárok byl v důsledku přecenění nároku navýšen v 422 rozhodnutích, od uplatnění nároku do jeho úplného vypořádání průměrně uplyne doba 10,01 let, od právní moci rozhodnutí do vypořádání pak 5,92 let. O části pozemků bylo rozhodováno až rozhodnutími ze dne , datum, a , datum, . Žalobkyně se účastnila veřejných nabídek žalované žádostmi z , datum, , kde zvítězila jiná osoba, dne , datum, , kde se převod nakonec neuskutečnil, dále pak žádostmi z , datum, a , datum, a další nabídky v obci , adresa, . Žalobkyně se sama aktivně snažila zjistit skutečný charakter odňatých pozemků, dne , datum, žádala Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy o poskytnutí ověřených kopií výřezů územně plánovací dokumentace. Dne , datum, žalobkyně žádala žalovanou o přecenění svého nároku, upozorňovala na chybné ocenění částí pozemků PK 388/6, PK 211 a PK 113/1, které rovněž přešly na stát za účelem výstavby, žalovaná dne , datum, připustila přecenění pouze u části pozemku PK 113/1 na základě předložení regulačního a zastavovacího plánu, ve zbytku přecenění odmítla. Žalobkyně žádala o přehodnocení stanoviska, k čemuž se dne , datum, žalovaná vyjádřila odmítavě, že s částí pozemku PK 388/6 o výměře 979 m2 stát nakládal až zřízením osobního užívání k , datum, , k části PK 211 uváděla, že se jedná o části vykoupené až , datum, a není prokázáno, kdy s nimi stát nakládal. Dne , datum, žalovaná sdělila zadání přecenění části PK 113/1 o výměře 7193 m2 jako stavebního. Ke dni , datum, evidovala žalovaná nárok žalobkyně ve výši , částka, , k , datum, pak ve výši , částka, poté, co část byla blokována soudními řízeními, pro pozemek v Čakovicích PK 113/1 nárok navýšila. Již rozsudky v letech 2021 a 2022 bylo soudy rozhodnuto o liknavosti žalované a nároku žalobkyně na nahrazení projevu vůle žalované k převodu náhradních pozemků, přesto doposud není její nárok uspokojen. Soud tak shledal liknavost žalované jednak v délce vyřizování restitučního nároku žalobkyně, kdy o vydání či nevydání pozemků bylo rozhodnuto až po 26 letech, rovněž v nesprávném ocenění nároku žalobkyně, jak bude vyloženo dále, přestože žalobkyně včas a řádně uplatnila své nároky, aktivně se jejich uspokojení domáhala výzvami k přecenění a obstaráváním podkladů ke stanovení charakteru pozemků v době jejich přechodu na stát a neúspěšně se účastnila veřejných nabídek, které zjevně nevedly k uspokojení jejího nároku, když během několika účastí v rámci jednoho roku se jí nepodařilo nárok uspokojit ani zčásti a navíc vzhledem k výši jejího skutečného nároku, by tímto způsobem pravděpodobně nemohla úplného uspokojení svého nároku v přijatelné době dosáhnout.

26. O vyvlastnění žalobkyni nevydaného pozemku PK 113/1 o výměře 3690 m2 v katastrálním území , adresa, žádala v roce 1952 společnost Avia pro výstavbu bytových jednotek, ke které mělo dojít v letech 1952-1953, pozemky jsou popisovány jako nejhodnotnější stavební pozemky na okraji zastavěného území, dne , datum, Avia postoupila části pozemku o rozloze 210 m2 a 340 m2 městské části , adresa, pro veřejnou komunikaci. Žalobkyni nebyl pozemek PK 113/1 vydán s odůvodněním vyvlastnění jeho části společností Avia a zastavěností obytnými budovami včetně souvisejících ploch, stavbami občanské vybavenosti a veřejnými komunikacemi. K ocenění pozemku bylo provedeno k důkazu více znaleckých posudků, přičemž soud dospěl k závěru, že správně pozemek ocenila a své závěry přesvědčivě obhájila i svými výslechy před jinými soudy , tituly před jménem, , jméno FO, , která provedla poslední ocenění tohoto pozemku k zadání Okresního soudu v Trutnově. Znalkyně uzavřela, že pozemek o výměře 11502 m2 je třeba celý ocenit jako stavební cenou , částka, za m2 částkou , částka, , což odůvodnila skutečností, že oblast byla určena k zastavění již dle zastavovacího plánu z roku 1934, pozemky přešly na stát v letech 1951-1953 na žádost Avia pro výstavbu bytových jednotek, k výstavbě bezprostředně došlo, již v roce 1953 je výstavba zřejmá z leteckých snímků, v roce 1966 byl pozemek zcela zastavěn a tyto vystavěné objekty se nacházejí na pozemcích do současnosti, pozemky považovala jako určené k zastavění v celém rozsahu, k faktickému zastavění v celém rozsahu bezprostředně došlo. Za zastavěné je třeba považovat nejen pozemky pod stavbami, ale rovněž okolní prostory jako trávníky, prostory na popelnice, klepadla a příjezdové komunikace. Nedospěla k závěru, že by měly být uplatněny srážky, z leteckých snímků je zřejmá bezprostřední blízkost původní zástavby. K podobným závěrům ohledně tohoto pozemku dospěly i další znalci, , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž shledala, že pozemek byl v 50. – 60. letech zastavěn a výstavba navazovala na stávající starší zástavbu a vedla tam zpevněná přístupová komunikace, byly připraveny inženýrské sítě a pozemky byly již územním plánem určeny pro výstavbu domů, na základě čehož došlo k vyvlastnění. Znalec , jméno FO, dospěl v souladu se sdělením Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy k závěru, že pozemky byly součástí intravilánu obce a dle územního plánu určeny k zástavbě, regulační plán z roku 1934 je řadil do ploch zastavitelných. , tituly před jménem, , jméno FO, rovněž ocenil pozemky ze stejných důvodů jako stavební, uplatnil však srážky 60 % pro nesrostlost s obcí, sám si však ve svém posudku odporoval, když uváděl, že pozemek byl na okraji souvisle zastavěného území a navazoval na ni, měl přístup po zpevněné komunikaci. Ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud nemohl vůbec přihlédnout, neboť z něj vyplývá, že objednatel znalci přímo zadal ocenění pozemku jako role, tedy charakter pozemku znalec vůbec sám znalecky nehodnotil a provedl pouhý výpočet. Soud se tak ztotožnil se závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , že pozemek původně PK 113/1 měl v době přechodu na stát v celém rozsahu charakter stavebního pozemku, byl k tomuto účelu určen, za tímto účelem vyvlastněn a následně i bezprostředně použit, a to i v části 619 m2, kterou geometrický polohový plán z roku 1951 oddělil jako plochu uliční a znalkyně ji hodnotila jako bezprostředně související se stavbou a nutnou k provozu stavby zahájené před , datum, , což soud považuje rovněž za stavební charakter pozemku. Důvod ke srážce nebyl dán, srostlost a návaznost na stávající zástavbu je bezpečně doložena leteckými snímky.

27. Pozemek původní PK 211 v katastrálním území , adresa, byl zařazen územním plánem mezi funkční plochy pro vodohospodářská zařízení, energetická a spojová plošná zařízení. Žalobkyně jako prodávající uzavřela kupní smlouvu dne , datum, s , právnická osoba, ohledně výměry 2270 m2, po zaměření stavby teplárny bylo zjištěno, že stavbou byla dotčena i část o výměře 731 m2, kterou dne , datum, žalobkyně prodala společnosti , právnická osoba, závody , adresa, a byla na ní vybudována příjezdová komunikace a zasahuje i do pozemků, které vykoupeny nebyly, ale stát na nich komunikaci vybudoval. K ocenění tohoto pozemku opět bylo provedeno k důkazu více znaleckých posudků. K posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, soud nemohl přihlédnout, neboť z něj vyplývá, že objednatel znalci přímo zadal ocenění pozemku jako role, tedy charakter pozemku znalec vůbec sám znalecky nehodnotil a provedl pouhý výpočet. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, jej ocenil jako pozemek stavební shodně s , tituly před jménem, , jméno FO, cenou , částka, za m2, tedy částkou , částka, . Toto ocenění soud považuje za správné, pozemek byl zahrnut do ploch určených k zástavbě technickým vybavením, je třeba tak ocenit i část s kterou stát nakládal bez právního důvodu. , tituly před jménem, , jméno FO, doložila mapovými podklady, že již v roce 1974 byla tato část součástí staveniště a byla ke stavbě fakticky využita. Znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, přesvědčivě vysvětlila důvod pro nevyužití srážek, když vzdálenost k zástavbě změřila na 347,94 m2 a vysvětlila, že vzdálenost teplárny od obytné zástavby je výhodou, nikoli důvodem pro srážky, s čímž se i soud ztotožnil.

28. Ohledně pozemku PK 388/6 v katastrálním území , adresa, (nyní , adresa, ) uzavřela žalobkyně smlouvu s Výstavbou hl. m. Prahy o prodeji části 5777 m2 pro výstavbu Seidlovy kolonie. Zastavěno bylo však území větší, část fakticky nakládal i s částí o výměře 979 m2 a zřizoval k ní práva osobního užívání. Pozemek v roce 2017 oceňoval , tituly před jménem, , jméno FO, , k jehož ocenění však soud nepřihlížel, neboť jej ocenil jako role pouze z důvodu, že , Jméno žalovaného, tento charakter uvedl ve svém rozhodnutí, znalecky jej sám nehodnotil. , tituly před jménem, , jméno FO, pozemek v části 979 m2 ocenil cenou , částka, za m2, celkem cenou , částka, , což odůvodnil tím, že část vykoupená k zástavbě sídliště nebyla oddělena geometrickým plánem a stát tak fakticky nakládal i s touto částí za účelem výstavby sídliště. Shodný závěr učinila znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která doplnila svůj závěr i skutečností, že úmysl zastavět i část 979 m2 byl vzápětí realizován dle leteckých snímků z roku 1974, zahrádky tvoří se stavbami funkční celek a měřila vzdálenost k zástavbě nižší než 300 metrů, srážky tak nevyužila, výstavba navazovala na původní výstavbu Seidlovy kolonie a zástavbu, která započala již v období první republiky.

29. Celkem tak soud shledal, že restituční nárok žalobkyně činil , částka, a k důkazu provedenými rozsudky byl dosud částečně uspokojen ve výši , částka, a ke dni rozhodnutí tak zbývá v neuspokojené výši , částka, .

30. K většině pozemků navržených žalobkyní k bezúplatnému převodu nevznesla žalovaná námitky k převodu, vyjma níže uvedených pozemků, u kterých měla námitky, byly všechny pozemky shledány zemědělsky využitelnými, mají charakter orné půdy případně louky, jsou i v současnosti zemědělsky obdělávané. Všechny jsou v katastrálním území a obci , adresa, , ve vlastnictví České republiky a žalovaná má příslušnost s nimi hospodařit. Pozemek parc. č. 957/9 leží v zastavěném území obce, územním plánem je určen k individuální rekreaci, půda je označena jako neplodná, ale pozemek je nyní travnatý, dle znalce má charakter zahrady s křovinami a stromovím, minimálně pro sečení trávy či pěstování zahradních plodin je využitelný. Pozemky parc. č. , hodnota, a 995/16 jsou propachtovány za účelem zemědělské výroby, jsou zemědělsky využitelné. Pozemek parc. č. 353/23 má úzký protáhlý tvar, je travnatý s porosty, mimo zastavěné území obce, zahrnutý v plochách zemědělských, je na něm umístěna stavba vodního díla, otevřený kanál o šířce 60 cm, který prochází pozemkem podélně, stavba není součástí pozemku, povinnosti vlastníka pozemku jej neomezují ve využití pozemku, který tak je minimálně k sečení trávy využitelný, bylo prokázáno, že pozemky s obdobnými vodními díly žalovaná zahrnuje do veřejných nabídek. Celkem je hodnota pozemků navržených k vydání v konečném návrhu včetně ocenění porostů , částka, , strany jejich hodnotu učinily nespornou.

31. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) a přihlédl k ustálené judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky.

32. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

33. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni , datum, , a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

34. Podle již konstantní judikatury vyšších soudů i Ústavního soudu ČR ( např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 495/05 a další) se osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, mohou žalobou domáhat, aby byla , právnická osoba, uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních pozemků, pokud řečený veřejnoprávní subjekt neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků mající takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které by bylo lze označit za liknavé, či dokonce svévolné. Je třeba mít na paměti smysl a účel restitučních zákonů, kterým je snaha zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd a ke splnění tohoto účelu a cíle je třeba interpretovat restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji (např. nález Ústavního soudu IV. ÚS 1088/12). , Jméno žalovaného, má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky v co možná nejkratší době a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Dále soud aplikoval závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozhodnutích , spisová značka, ze dne , datum, a dále např. , spisová značka, ze dne , datum, , že uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup , právnická osoba, ČR (nyní , právnická osoba, ) lze (alternativně) kvalifikovat jako liknavý, svévolný nebo diskriminační; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Judikatura je rovněž ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý až svévolný lze kvalifikovat i takový postup žalované a jejího právního předchůdce, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžuje uspokojení nároku oprávněných osob prostřednictvím veřejné nabídky pozemků nesprávným ohodnocením nároku oprávněných osob, tj. nesprávným určením ceny odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), a kdy proto nebylo možno na oprávněných osobách spravedlivě požadovat účast (či další účast) ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

35. Ve světle této judikatury a po výše uvedených skutkových zjištěních, soud hodnotil přístup žalované jako liknavý a svévolný. Žalobkyně se aktivně domáhala uspokojení svého nároku, řádně a včas podala v roce 1991 výzvy na vydání odňatých nemovitostí, o jejích nárocích bylo rozhodnuto v roce 2017. Veřejných nabídek se žalobkyně opakovaně účastnila v průběhu celého roku 2018 a jednou v roce 2020, kdy nebyl její nárok tímto způsobem ani částečně uspokojen. V roce 2018 rovněž sama aktivně získávala podklady pro zjištění skutečného charakteru odňatých pozemků v době jejich přechodu na stát, obstarávala dobovou územně plánovací dokumentaci, ačkoli primárně má tuto aktivitu vyvíjet především žalovaná. Následně žalobkyně opakovaně vyzývala k přecenění jejího nároku a byla v tomto úsilí úspěšná pouze částečně, až po opakovaných žádostech a doložení podkladů, dosud však neeviduje žalovaná nárok žalobkyně ve správné výši, a to ani poté, co již má k dispozici více pravomocných rozhodnutí, které žalobkyni vyhověly. Nelze tak žalobkyni vyčítat, že se za takové situace nehlásila více do veřejných nabídek, když ocenění jejího nároku bylo dlouhodobě nesprávné a výrazně snížené a neúplné a byla nucena svou aktivitu směřovat k obstarávání dokladů pro přecenění a správnou evidenci jejího nároku. Nelze po ní spravedlivě požadovat, aby se hlásila pouze o nízké hodnoty, když její nárok má být oceněn výrazně vyšší částkou, navíc po zkušenosti, že ani přes opakovanou účast ve veřejných nabídkách se nedomohla ani minimálního uspokojení. Je tedy zcela pochopitelné, že se žalobkyně domáhá náhradních pozemků soudní cestou, když je třeba nahlížet na celkový přístup žalované k uspokojení nároku žalobkyně, včetně délky vyřizování jejího nároku a neochotě přecenit její nárok, když o to žalovanou žalobkyně opakovaně žádala, aktivně si sama zjišťovala podklady a zajistila i znalecké ocenění, ačkoli by to měla být žalovaná, kdo má usilovat o správné a co nejrychlejší napravení způsobených křivd. Možno odkázat již například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , podle kterého je – li nárok oprávněné osoby v takové výši, že s ohledem na malou nabídku pozemků, by ani účastí v nabídkových řízeních nemohla dosíci uspokojení, není třeba, aby se takových řízení účastnila. Žalobkyně s nesprávně oceněným nárokem nebyla schopna dostatečně uspět ve snaze získat kvalitní pozemky odpovídající jejímu nároku, a to ani při případné kvalitativně a kvantitativně dobré veřejné nabídce žalované.

36. Podle § 28 zákona o půdě a několika rozhodnutí Nejvyššího soudu je dnem rozhodným pro posouzení kritérií rozhodných pro znalce za účelem stanovení ceny pozemků, den účinnosti zákona o půdě – , datum, , což platí i pro způsob oceňování nevydaných pozemků s ohledem na jejich umístění v rámci administrativního členění měst a obcí v době převzetí pozemků státem. Soud při posuzování vycházel z ustálené judikatury ohledně posuzování charakteru pozemků, že pokud byly odnímané pozemky, byť formálně, vedeny jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny, popřípadě dále využity, jako pozemky stavebního charakteru, je na místě oprávněnému subjektu poskytnout náhradu jako za pozemky stavební (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně předložila soudu znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a dále posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , která ocenění provedla k zadání Okresního soudu v Trutnově. Zdejší soud provedl důkaz i protokoly s výslechy znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a shledal její ocenění, shodující se i s posudky znalců , jméno FO, a , jméno FO, za správné, zcela odpovídající zjištěním o charakteru pozemků v době přechodu na stát, jak vyplynul i z dalších provedených důkazů. Znalecký posudek byl stručný, ale podložený a nikoli nepřezkoumatelný. Pokud žalovaná vyčítala formální nedostatky a nepřezkoumatelnost závěrů jeho písemnému vyhotovení, pak žalobkyně podrobně posudek doplnila a své závěry zdůvodnila při obsáhlých výsleších. Námitka její podjatosti byla již řešena v dřívějším řízení u jiného soudu a je třeba ji shledat jako nedůvodnou, když znalkyně byla ustanovena soudem a pouhá skutečnost, že již dříve měla zpracovávat jiné posudky v jiných restitučních sporech, byť i pro shodného zástupce oprávněných osob, bez konkrétních tvrzení o konkrétních důvodech jejího vyloučení, poměru k účastníkům či k věci, nemůže vést k závěru o její další podjatosti pro oceňování v jiných restitučních sporech jiných oprávněných osob. Jak již soud uvedl v rámci skutkového shrnutí, má tedy za prokázané, že i část pozemku PK 113/1 v rozsahu 619 m2 měla být oceněna jako stavební a nebyl důvod pro uplatnění srážek, části pozemku PK 211 o výměře 496 m2 a pozemku K 388/6 o výměře 979 m2 rovněž měly být posouzeny jako stavební a závěry znalkyně byly správné a v souladu se stávající judikaturou, že jako stavební mají být oceňovány pozemky určené k zastavění, vyvlastněné za tímto účelem či bezprostředně po odnětí za tímto účelem využité, což bylo splněno. Žalovaná, která měla všechny tyto podklady již dříve k dispozici tak postupuje vůči žalobkyni svévolně a liknavě i tím, že pozemky takto správně neoceňuje. Restituční nárok žalobkyně tak činí v dosud neuspokojené výši , částka, .

37. Při posuzování vhodnosti navržených pozemků k převodu jako náhradních ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o půdě soud hodnotil s přihlédnutím k ustálené judikatuře, zda převodu nebrání zákonné výluky dle § 11 odst. 1 zákona o půdě, § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda jejich převod není z jiného důvodu zákonem zapovězen a zda je lze zemědělsky obhospodařovat. Žalovaná nevznesla žádné námitky proti převodu pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. 227/57, parc. č. 227/58, parc. č. 353/1, parc. č. 353/26, parc. č. 400/1, parc. č. 400/23, parc. č. 505/3, parc. č. 505/4, parc. č. 599/6, parc. č. 646/4, parc. č. 683/2, parc. č. 978/1 v obci a katastrálním území , adresa, . Všechny tyto pozemky jsou zemědělsky využitelné. K pozemku parc. č. 957/9 a k pozemku parc. č. , hodnota, žalovaná namítala, že jsou propachtovány, u pozemku parc. č. , hodnota, dále, že je žalován k vydání v jiném řízení. V době rozhodnutí soudu nebyl pozemek parc. č. , hodnota, vydán v jiném řízení ani nepravomocným rozhodnutím. Oba pozemky jsou zemědělsky využívané. Soud neshledal sjednaný pacht jako překážku převoditelnosti, s odkazem například na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , pro posouzení otázky, zda se jedná o vhodné náhradní pozemky, není bez dalšího rozhodující, že žalobkyně vstoupí do práv a povinností z pachtovní smlouvy místo dosavadního propachtovatele. Vzájemná práva a povinnosti žalobkyně a dosavadního pachtýře budou nadále upravena sjednanou smlouvou, vydáním předmětných pozemků žalobkyni nebude dotčeno právo pachtýře dané pozemky nadále jako doposud užívat. U pozemku parc. č. 957/9 nebyla zjištěna překážka převoditelnosti, lze jej zemědělsky využít, byť půda není plodná, sama skutečnost, že leží v zastavěném území obce překážkou není, už § 11a odst. 2 zákona o půdě předpokládá, že pozemkový úřad sestavuje veřejné nabídky jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka a ta u tohoto pozemku zjištěna nebyla. U pozemku parc. č. 353/23 byla namítána existence odvodňovacího otevřeného kanálu. Soud dospěl k závěru, že se jedná o již zřízenou technickou infrastrukturu, neboť slouží k odvodnění, resp. zlepšování stavu povrchových a podzemních vod, přičemž pro takový případ § 6 odst. 1 písm. b), bod 4 zákona č. 503/2012 Sb. stanoví výjimku ze zákazu převoditelnosti zemědělských pozemků. Samotné povinnosti stanovené pro vlastníka pozemku, na kterém je taková stavba umístěna, neztěžuje využívání pozemku a ohledně jeho rozlohy a tvaru lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, , kde soud dospěl k závěru, že tvar a velikost pozemku nejsou těmi skutečnostmi, jež by představovaly některou z překážek bránících vydání. Ohledně zemědělské využitelnosti tohoto pozemku lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , kde tento soud rovněž dospěl k závěru, že pozemek s charakterem trvalého travního porostu, který je součástí zemědělského půdního fondu, lze považovat za zemědělsky obhospodařovatelný. Proto soud dospěl k závěru, že všechny v konečném návrhu navržené pozemky mohou být převedeny na oprávněnou osobu. Zvažoval tyto skutečnosti i v kontextu judikatury Ústavního soudu (I. ÚS 581/14 a II. ÚS 536/14), kdy dospěl k závěru, že se v tomto případě nejedná o případ, kde by restituce kolidovala s veřejným zájmem, maximy vyjádřené v preambuli zákona o půdě nebudou porušeny. Změnou vlastnictví nedojde ani k tzv. holému vlastnictví.

38. Vzhledem k tomu, že vydáním pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, ve zjištěné ceně , částka, , nebude restituční nárok žalobkyně vyčerpán a vzhledem k výše uvedeným zjištěním a právnímu posouzení, soud shledal žalobu důvodnou a zcela jí dle konečného návrhu, po předchozích částečných zastavení řízení pro zpětvzetí, vyhověl.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Řízení o vydání náhradních pozemků je řízením, kde způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu, ve kterém soud není vázán žalobním petitem ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně však v průběhu řízení vzala žalobu zpět ohledně tří z původně dvaadvaceti požadovaných pozemků a soud tak v této části shledal, že žalobkyně zavinila zastavení řízení a je třeba tuto část nároku hodnotit jako její neúspěch. U pozemku parc. č. 227/129 přistoupila ke zpětvzetí žaloby již po předběžném názoru soudu bez dalšího dokazování, a to po sdělení skutečností zjistitelných z běžně dostupných zdrojů, že na pozemku se nachází svodidla komunikace a rovněž i pro ohraničení pozemku potokem z jiné strany může být zemědělská využitelnost vyloučena. U pozemku parc. č. 400/6 rovněž přistoupila ke zpětvzetí z důvodu pravděpodobnosti neúspěchu ohledně tohoto pozemku, avšak skutečnost, že se jedná o místní komunikaci s asfaltovým povrchem vylučující její zemědělské obhospodařování opět mohla zjistit již před podáním žaloby z veřejně dostupných zdrojů. Ohledně pozemku parc. č. 1153/15 přistoupila ke zpětvzetí z důvodu procesní ekonomie patrně spojené s dalším dokazováním, kdy soud žalovanou vyzval k doplnění dalších tvrzení v souvislosti s námitkami k převoditelnosti, nelze však uzavřít, že by budoucí neúspěch žalobkyně v této části byl již zřejmý a dalo se v dané fázi dokazování uzavřít, že by pozemek byl nepřevoditelný. Vydané pozemky lze považovat za ocenitelné, jejich hodnota byla zjištěna ve výši , částka, , při stanovení výše tarifní hodnoty vyšel z § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v souladu s judikaturou, například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . Za neúspěch poté soud považoval tři nevydané pozemky, jejichž hodnota zjištěna nebyla, a proto soud stanovil úspěch žalobkyně ve výši 86,4 % a žalovaná má nahradit žalobkyni 72,8 % jejích účelně vynaložených nákladů. Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně shledal částku , částka, , kterou tvoří odměna za právní zastoupení za 10 úkonů právní služby dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) po , částka, za jeden úkon. Dále náklady tvoří náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 10 x , částka, , náhrada cestovného za čtyřikrát cestu , adresa, a zpět v částce , částka, a náhrada za promeškaný čas dle § 14 adv. tarifu za 16 započatých půlhodiny po , částka, , tj. , částka, a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce , částka, . Žalovaná je tak povinna žalobkyni nahradit část těchto nákladů ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta.

40. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro jejich prodloužení.