17 C 215/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o výživné zletilého dítěte

I. Soud stanovuje žalovanému povinnost platit žalobci výživné v částce 5 000 Kč měsíčně, které je mu žalovaný povinen platit vždy nejpozději do 15. dne každého měsíce, s účinností od 1. 9. 2025.

II. Splatné dlužné výživné za měsíc září 2025 ve výši 5 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve dvou měsíčních splátkách po 2 500 Kč vždy spolu s běžným výživným k rukám žalobce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, s tím, že nezaplatí – li byť i jednu splátku, a to i částečně, stává se splatným celý dluh.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal stanovení výživného 5 000 Kč měsíčně pro svou osobu proti žalovanému, který je jeho otcem, a to s účinností od 1. 9. 2025, neboť nastoupil znovu na denní studium na střední škole. Předchozí studium ukončil ze zdravotních důvodů. Poté pracoval brigádně a byl v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. S otcem se nestýká, nezná ho. Má zvýšené výdaje s nástupem do školy, zařídil si kartu ISIC a za adaptační kurz zaplatil 6 000 Kč, pořídil si učebnice a pomůcky, platí si školní obědy, tarif na telefon, šetří si na řidičský průkaz a má zvýšené náklady na dojíždění a komunikaci s přítelkyní, která je z Liberce. Věnuje se airsoftu, zbraně má, ale dokupuje kuličky a chtěl by jezdit na více akcí, jedna akce s sebou nese náklady 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný se zavázal platit od , Anonymizováno, na výživu tehdy nezletilého žalobce svěřeného do péče matky výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně. K poměrům žalovaného soud v odůvodnění uvedl, že má uzavřenu pracovní smlouvu u , Anonymizováno, , adresa, s příjmem 10 000 kč čistého měsíčně. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný se zavázal platit na výživu žalobce od , datum, výživné 3 000 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku soud zjistil, že žalobce se léčil s , Anonymizováno, , s čímž měl zvýšené výdaje a matka nemohla pracovat. Žalovaný byl dva roky nezaměstnaný a pracoval pouze brigádně. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že žalovaný byl k žalobci zbaven rodičovské zodpovědnosti z důvodu, že se o žalobce nezajímal, neplatil výživné, měl vysoký dluh, za což byl i odsouzen. Žalovaný tehdy dle odůvodnění vypověděl, že když byl zaměstnán, měl výdělek 12 000 Kč, byl na úřadu práce, nepobírá dávky. Pracoval jako zedník, nemá výuční list, nemá zdravotní omezení. Z výpisu z lustrace v ISZR má soud za prokázané, že žalobce je jediným dítětem žalovaného.

4. Z výpisu živnostenského rejstříku žalovaného má soud za prokázané, že má živnostenské oprávnění pro přípravné práce pro stavby. Z profilu žalovaného na LinkedIn soud zjistil, že se prezentuje jako živnostník, má vzdělání na SOU , Anonymizováno, a že pracoval jako chemik v , Anonymizováno, , adresa, . Ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, , ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný nepobírá žádnou z dávek hmotné nouze. Ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, , ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl naposledy v evidenci uchazečů o zaměstnání od , datum, do , datum, .

5. Ze spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. , spisová značka, soud provedl k důkazu listiny, z nichž učinil následující zjištění: Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalovaným dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl v té době ve výkonu trestu odnětí svobody za zanedbání výživy žalobce. Předtím pracoval načerno kvůli exekucím. Dále pracoval přes pracovní agenturu v , jméno FO, a , Anonymizováno, , většinu výdělku mu zabavil exekutor. Ve věznici zatím nepracoval. Popřel, že by měl živnostenské oprávnění. Za nájemné a energie dříve platil 11 000 Kč a za jídlo 10 000 Kč měsíčně. Uvedl, že kouří jednu krabičku cigaret denně. Z výslechu žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že v té době vykonával trest odnětí svobody, ve věznici nebyl pracovně zařazen, čekal na uvolnění místa. Cítil se zdráv, s ničím se neléčil. Neměl žádný majetek, ani osobní automobil. Pracoval ve stavebnictví načerno, kvůli exekucím, v zimě práce moc nebyla. Dříve měl také úraz ruky po pádu ze střechy, léčil se přes půl roku. Zkoušel pracovat přes pracovní agenturu, ale vše mu vzal exekutor. Při nárazových brigádách si vydělal někdy za týden 9 000 Kč, někdy méně nebo nic. Platil nájemné 7 000 Kč, energie 1 300 Kč a dalších 5 000 Kč za stravu a ošacení. Se synem není v kontaktu. Ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, , ze dne , datum, má soud za prokázané, že úřad práce od , datum, do podání zprávy evidoval 591 volných míst pro osoby vyučené s nabízenou mzdou 15 200 Kč až 45 000 Kč, pozic zedníka bylo 29 s nabízenou mzdou 17 900 Kč až 35 000 Kč. Ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktního pracoviště , adresa, , ze dne , datum, má soud za prokázané, že úřad práce od , datum, do podání zprávy evidoval 1290 volných míst pro osoby vyučené s nabízenou mzdou 15 200 Kč až 55 000 Kč, pozic zedníka bylo 23 s nabízenou mzdou od 21 000 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí ke dni , datum, má soud za prokázané, že proti žalovanému bylo vedeno 5 exekucí. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného má soud za prokázané, že v září 2017 odpracoval 10 dnů a měl čistý příjem 11 109 Kč, v říjnu 2017 odpracoval 7,18 dnů a měl čistý měsíční příjem 10 747 Kč, srážku ze mzdy 3 060 Kč, v září 2018 odpracoval 19 dnů a měl čistý příjem 12 753 Kč, v srpnu 2019 odpracoval dva dny a měl příjem 2 241 Kč, v září 2019 odpracoval 14 dnů a měl příjem 16 171 Kč, v říjnu 2019 odpracoval 14 dnů a měl příjem 18 322 Kč, srážku ze mzdy 3 964 Kč, v listopadu 2019 odpracoval 13 dnů a měl příjem 13 685 Kč, srážku ze mzdy 4 836 Kč, v prosinci 2019 odpracoval 13 dnů a měl příjem 14 253 Kč, srážku ze mzdy 5 216 Kč, v lednu 2020 odpracoval 16 dnů a měl příjem 16 176 Kč, srážku ze mzdy 6 378 Kč, v únoru 2020 odpracoval 13 dnů a měl příjem 16 286 Kč, srážku ze mzdy 6 452 Kč, v březnu 2020 odpracoval 16 dnů a měl příjem 17 348 Kč, srážku ze mzdy 7 160 Kč, v dubnu 2020 odpracoval 8 dnů a měl příjem 20 304 Kč, srážku ze mzdy 8 930 Kč, v květnu 2020 odpracoval 15 hodin a měl příjem 17 883 Kč, srážku ze mzdy 7 316 Kč, v červnu 2020 odpracoval 3 hodiny a měl příjem 10 365 Kč, srážku ze mzdy 2 304 Kč. Pracoval i přesčas, v noci a dostával odměny. Ze zprávy , Anonymizováno, nemocnice , adresa, , oddělení ortopedie, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný přivezen po pádu z dvou metrů, ze zprávy chirurgického oddělení ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný měl frakturu klíčku a dostal ortézu, žalovaný nežádal pracovní neschopnost. Ze zprávy Nemocnice , Anonymizováno, , chirurgického oddělení, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovanému byla doporučena analgetická léčba, dne , datum, bylo shledáno, že žalovaný může mít plné zatížení. Z úředního záznamu Policie České republiky, , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázané, že soudní znalec z oboru zdravotnictví si vyžaduje čtyři až šest týdnů léčení, pracovní neschopnost není vyžadována obligatorně. Z obžaloby z , datum, soud zjistil, že žalovaný byl obžalován pro přečin zanedbání povinné výživy, neboť se mimo jiné vyhýbal zaměstnání kvůli exekucím, pracoval tzv. načerno. Z protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný se vyjádřil, že pracoval načerno, jinak by mu výplatu vzali na exekuce. Z centrální evidence vězněných osob má soud za prokázané, že žalovaný byl vězněn od , datum, do , datum, a od , datum, s plánovaným koncem dne , datum, .

6. Z nabídek práce pro oblast , adresa, a okolí soud zjistil nabídky na zaměstnání pro osoby se základním vzděláním s nabízenou mzdou 21 000 Kč (dělník v prádelně , adresa, ), s nabízenou mzdou 24 960 Kč (dělník v oblasti výstavby budov , adresa, ), s nabízenou mzdou 21 100 Kč – 23 000 Kč (manipulační dělník , adresa, ), s nabízenou mzdou 28 000 Kč – 30 000 Kč (dělník v oblasti výstavby budov , adresa, ), s nabízenou mzdou 21 000 Kč až 35 000 Kč (manipulační dělník ve výrobě , adresa, ),, s nabízenou mzdou 22 000 až 25 000 Kč (pomocný dělník ve stavebnictví , adresa, , až 6 míst), s nabízenou mzdou 20 800 Kč pro osoby i bez vzdělání (dělník na zpracování ryb , adresa, ).

7. Z potvrzení o studiu žalobce má soud za prokázané, že žalobce je od , datum, studentem prvního ročníku oboru strojní mechanik na Střední průmyslové škole , adresa, . Ze SIPA , Anonymizováno, za srpen 2025 má soud za prokázané, že v bydlišti žalobce jeho matka měsíčně hradí nájemné 8 095 Kč, zálohy na elektřinu 1 030 Kč, zálohy na plyn 390 Kč, rozhlasové a televizní poplatky 205 Kč. Z potvrzení Úřadu práce ČR , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce byl veden jako uchazeč o zaměstnání od , datum, do , datum, , za stejnou dobu mu byla poskytnuta podpora v nezaměstnanosti. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR , adresa, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobci byla přiznána podpora v nezaměstnanosti 4 703 Kč měsíčně a že předtím žalobce pracoval u , Anonymizováno, od , datum, do , datum, .

8. Z výslechu žalobce soud zjistil, že v deváté třídě základní školy byl hospitalizován na dětské psychiatrii, poté nastoupil na střední školu obor informatika, ale jeho psychický stav nebyl stále dobrý, docházel k psychiatrovi a psycholožce, měl i medikaci, a to byl důvod, proč studium na střední škole ukončil. Poté pracoval brigádně v , Anonymizováno, , kde mu časem přestali dávat směny, byl tři měsíce doma a nastoupil do , Anonymizováno, . V současné době již nemá medikaci, rád by pokračoval ve studiu, nechce mít pouze základní vzdělání. Hlásil se na obor elektrikář, kam nebyl přijat, v druhém kole byl přijat na obor strojní mechanik, škola ho baví, zatím má známky 1, 2 a jednu 3. Do školy chodí denně, mají ve škole i praxe. Do školy si pořizoval učebnice za 1 900 Kč, musí si koupit posuvné měřítko nejméně za 1 000 Kč, adaptační kurz stál 6 000 Kč, babička mu platí tarif na telefon, sám si platí internet, hledá si brigádu a šetří si na autoškolu. S žalovaným není v kontaktu, nikdy od něj žádný dárek nedostal. Bydlí u matky, když pracoval, nepravidelně jí přispíval na domácnost.

9. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že o vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci bylo rozhodováno rozsudky v roce 2007 a o zvýšení výživného v roce 2010. Žalovaný byl pro soustavné neplnění své vyživovací povinnosti odsouzen a vykonával trest odnětí svobody. Nyní již vězněn není. Žalovaný dříve vykonával stavební práce, vzdělání získal na střední odborné škole, kterou pravděpodobně neukončil výučním listem. Jako uchazeč o zaměstnání byl naposledy evidován v roce 2016. V letech 2017 až 2020 pracoval, některé měsíce však odpracoval málo dnů. Přesto byl schopen dosahovat výdělku i 1 300 Kč za den, pracoval přesčas, v noci, dostával odměny. Byly mu prováděny srážky ze mzdy, měl exekuce. V roce 2022 měl úraz, s kterým se léčil. Následně však byl dále bez pracovního omezení ze zdravotních důvodů, pracoval načerno s cílem vyhnout se srážkám ze mzdy. O práci se ucházel i ve věznici, kde nepracoval z kapacitních důvodů, nikoli že by nebyl práce schopen. Ukončením studia žalobce vyživovací povinnost žalovaného k žalobci zanikla. Žalobce ukončil studium ze zdravotních důvodů, již na základní škole byl hospitalizován na psychiatrickém oddělení, proto nezvládl přestup na střední školu, navštěvoval psychiatričku, psycholožku, bral léky a studium ukončil. Následně pracoval nebo byl evidován jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce. Když se jeho zdravotní stav zlepšil, přihlásil se znovu na střední školu, nebyl přijat na obor elektrikář, ale byl přijat na obor strojní mechanik, studuje od , datum, denní formou, studium se mu zatím líbí a daří se mu. Účastnil se adaptačního kurzu, pořídil si učebnice a praktické potřeby, musí absolvovat praxe, platí si internet a šetří na autoškolu, dojíždí za přítelkyní. Matka mu poskytuje bydlení platbami nájemného, energií a dalších poplatků, babička platí tarif. S žalovaným se nestýká. V nabídce úřadu práce je pro , adresa, a okolí dostatek pracovních nabídek i pro osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním, i v oboru stavebnictví, v kterém má žalovaný praxi, s nabídkou mzdy v rozmezí od 21 000 Kč do 35 000 Kč měsíčně.

10. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

11. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalobce není schopen se sám živit podle § 911 o. z., studuje denní studium na střední škole, soustavně se připravuje na své budoucí povolání a žalovaný má jako jeho rodič k němu vyživovací povinnost. Je třeba poukázat na tzv. elasticitu vyživovací povinnosti, která může být obnovena i v případě jejího relativního zániku. V takovém případě, při úvaze o obnovení vyživovací povinnosti, je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti případu. Za ty v tomto případě soud považuje především důvody, pro které žalobce již jednou zahájené středoškolské vzdělání ukončil ve školním roce 2023/2024. Bylo prokázáno výslechem žalobce, kterému soud uvěřil, že důvody byly zdravotní, když se již od základní školy potýkal s psychickými problémy, které byly závažnějšího charakteru, řešené i hospitalizací a medikací, docházkou na psychiatrii a k psychologovi. Po ustálení jeho stavu, kdy již nebere medikaci, se žalobce ve školním roce následujícím – 2024/2025 přihlásil k dalšímu středoškolskému studiu, byl přijat na obor strojní mechanik, kam od , datum, nastoupil k dennímu studiu. Lze uzavřít, že žalobce předchozí studium ukončil z vážných důvodů a ihned po ustálení svého zdravotního stavu chce pokračovat ve své soustavné přípravě na budoucí povolání, přičemž je jistě přínosné pro něj i pro společnost, aby dosáhl vyššího vzdělání než základního a zvýšil tak možnosti svého budoucího uplatnění na trhu práce. Časová návaznost rovněž ještě umožňuje obnovení vyživovací povinnosti. Při stanovení výše výživného, soud podle § 913 odst. 1 o.z. hodnotil odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Žalobce má nyní nejvyšší potřeby jako nezaopatřené dítě, je to dospělý muž s odpovídajícími nároky na ošacení a stravu, má běžné náklady vzniklé se studiem, vyšší náklady měl s adaptačním kurzem, šetří si na vyšší položku, kterou je získání řidičského oprávnění. Matka plní vůči němu svou vyživovacím povinnost poskytováním bydlení a zajištěním domácnosti. Současně soud zhodnotil podle § 913 odst. 1 o. z. schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného. Žalovaný podle zjištěných skutečností nemá zdravotní omezení, má dlouhodobou praxi v oboru zedník a stavební práce, byl schopen se uplatnit na trhu práce a dosahovat výdělků již dříve přes 20 000 Kč čistého měsíčně, a to i když nepracoval na plný úvazek. Svévolně a bezdůvodně se však vyhýbá evidovanému zaměstnání, vyhýbá se exekučním srážkám a placení výživného, což však je třeba přičíst k jeho tíži, že zvolil tento způsob života a vyjít z výdělků, kterých by dosahovat mohl při své praxi. Úřady práce evidují dostatek volných míst, žalovaný by mohl dosahovat výdělku při své praxi minimálně ve výši 25 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný má jednu vyživovací povinnost a žalovanému neposkytuje osobní péči ani jiná plnění. Po zvážení všech těchto okolností a skutečností dospěl soud k závěru, že je opodstatněné stanovení výživného pro žalobce na částku 5 000 Kč měsíčně podle § 910 odst. 1 o. z. a plně žalobě vyhovět. Podle § 922 odst. 1 o. z. pak soud výživné pro žalobce stanovil dle návrhu od , datum, , kdy žalobce obnovil soustavnou přípravu na budoucí povolání.

10. Vzhledem k tomu, že výživné bylo stanoveno od 1. 9. 2025, rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že nedoplatek na výživném za měsíc září 2025, které již bylo v době rozhodnutí soudu splatné, ve výši celkem 5 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných spolu s běžným výživným k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

11. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnější žalobce požadoval náhradu nákladů řízení, kterou mu soud přiznal ve výši 600 Kč jako nezastoupenému účastníku podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za žalobu a účast na jednání soudu.