17 C 225/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: omez. Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice A bytem Adresa opatrovnice A proti žalovaným: 1. jméno žalovaného 1, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno 2. jméno žalovaného 2, narozený Anonymizováno bytem anonymizováno zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice B, narozenou Anonymizováno, bytem Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o uložení povinnosti dokončit dílo a zaplacení náhrady škody 127 500 Kč

I. Žaloba se v části, kterou se žalobce Jméno žalobce domáhal po žalovaném 1) jméno FO a žalovaném 2) Jméno žalované B uložení povinnosti společně a nerozdílně do datum dokončit dílo a to rekonstrukci kůlny postavené na pozemku parcelní číslo Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví číslo hodnota pro katastrální území adresa u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, ve vlastnictví žalobce Jméno žalobce, spočívající v dokončení střechy, namontování chybějících žlabů, namontování chybějících parapetů oken, provedení chybějícího nátěru omítky barvou, provedení chybějícího odizolování základů, provedení chybějícího začištění a provedení zatěsnění oken, provedení chybějící podlahy ve sklepě, provedení odizolování sklepa, odstranění vlhkosti hlavní zdi, opravu nerovné dlažby na chodbě, odstranění vybouraného materiálu, odstranění škod na již provedených částech díla a to výměně sádrokartonu, podhledů stropu a zhotovení nové elektroinstalace, zamítá.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce Jméno žalobce domáhal po žalovaném 1) jméno FO, žalovaném 2) Jméno žalované B zaplacení společně a nerozdílně částky 127 500 Kč, zamítá.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému 2) náhradu 50 % jeho nákladů řízení ve výši 39 987,50 Kč, k rukám zástupce žalovaného 2) v měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku s tím, že nezaplacením, byť i jedné splátky, a to i částečně, se stává splatným celý dluh.

V. České republice se náhrada nákladů na ustanoveného advokáta nepřiznává.

1. Žalobce se domáhal po žalovaných uložení povinnosti společně a nerozdílně dokončit dílo a to rekonstrukci kůlny postavené na pozemku parcelní číslo Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaného na listu vlastnictví číslo hodnota pro katastrální území adresa u právnická osoba pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa, v jeho vlastnictví, spočívající v dokončení střechy, namontování chybějících žlabů, namontování chybějících parapetů oken, provedení chybějícího nátěru omítky barvou, provedení chybějícího odizolování základů, provedení chybějícího začištění a provedení zatěsnění oken, provedení chybějící podlahy ve sklepě, provedení odizolování sklepa, odstranění vlhkosti hlavní zdi, opravu nerovné dlažby na chodbě, odstranění vybouraného materiálu, odstranění škod na již provedených částech díla a to výměně sádrokartonu, podhledů stropu a zhotovení nové elektroinstalace. Uvedl, že jeho opatrovnice za něj uzavřela ústní smlouvu o dílo s oběma žalovanými a i s dříve žalovanými jméno FO a Anonymizováno. Předmětem měla být rekonstrukce kůlny - včelína na pozemku ve vlastnictví žalobce. Opatrovnice žalobce (původně žalobkyně b)) tvrdila, že pan jméno FO byl „kápo“, kterého přivedl žalovaný 2, ostatní pracovníci byli k ruce. Protože se propadla střecha, chtěla střechu novou. Měla k dispozici 400 000 Kč, což věděli všichni čtyři pracovníci. Dělala se i podlaha. Dávala týdně panu 2 4 000 Kč a panu jméno FO 27 000 Kč týdně, dále platila zvlášť materiál. Když peníze došly, opatrovnice žalobce řekla, že se pokusí do jara došetřit, aby se omítka a žlaby dodělaly. S prací do té doby dodělanou nedokázala říct, zda byla spokojená, protože takovým pracím nerozumí, vypadalo to dobře. Po dešti pak došlo k znehodnocení, pracovníky se jí nedařilo sehnat, sháněl je i pan 2. jméno FO nakonec přijel, vzal si zálohu 10 000 Kč na dodělání a více se neozval. Na dodělání se dohadovala s panem jméno FO, ostatní byli pomocníci, jméno FO vše řídil, co se koupí atd. Dále se žalobce domáhal po žalovaných, aby mu společně a nerozdílně zaplatili částku 127 500 Kč jako škodu ve formě ušlého zisku, neboť opatrovnice žalobce měla v plánu stavbu pronajmout za 8 500 Kč měsíčně a žádá ušlé nájemné od datum do datum ve výši 127 500 Kč, když kvůli vadám a nedodělkům díla k pronajmutí nedošlo. Opatrovnice žalobce tvrdila, že všichni čtyři původně žalovaní pracovníci věděli, že chce pronajímat dům, pomáhali jí vynášet nábytek. O pronájmu jednala s konkrétní paní, že by tam přechodně bydlela její dcera od září, až bude dílo dokončené, za cenu asi 10 000 Kč – 12 000 Kč měsíčně. Když opatrovnici došly peníze a v září práce skončily, paní již nebyla „k mání“.

2. Žalovaný 1) namítl promlčení žalovaných nároků, s žalobou nesouhlasil, neboť pokud práce na pozemku prováděl, tak po dohodě s panem jméno FO, od žalobce a opatrovnice nedostával ani zadání prací, ani peníze, byl jako brigádní důchodce, neměl smlouvu ani stanovený rozsah prací či termín, dělal pouze práce zednické, k jiným nemá oprávnění.

3. Žalovaný 2) s žalobou nesouhlasil, na stavbě neprováděl stavební dozor, neboť k tomu nemá oprávnění ani odborné schopnosti. Je od roku 2000 ve starobním důchodu, nyní již pokročilého věku. Na nemovitosti žalobce pracoval s dalšími osobami jako pomocný zedník pod vedením pana jméno FO. Neumí jiné práce než zednické. Nikdy neměl živnostenské oprávnění. Předpoklady pro nárok na náhradu škody nebyly splněny 4. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, na němž má stát kůlna – včelín, v katastrálním území adresa je žalobce.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. spisová značka ze dne datum, který nabyl právní moci dne datum, má soud za prokázané, že žalobce je omezen ve svéprávnosti, není způsobilý k právním jednáním s výjimkou běžných záležitostí každodenního života a nakládání s částkou 200 Kč týdně. Opatrovnicí žalobce byla jmenována Jméno opatrovnice A.

6. Z výzev žalovaným ze dne datum a datum má soud za prokázané, že žalovaní byli vyzváni k dokončení díla s tím, že dne datum uzavřeli s opatrovnicí žalobce, která žalobce zastupovala, ústní smlouvu o provedení rekonstrukce kůlny. Z žádosti ze dne datum doručené téhož dne Městskému úřadu adresa má soud za prokázané, že opatrovnice žalobce za žalobce nahlásila, že dne datum byly zahájeny udržovací práce týkající se stavy kůlny na pozemku žalobce.

7. Z výslechu opatrovnice žalobce (původně žalobkyně b)) soud zjistil, že na jaře roku 2016 se u kůlny propadla střecha a zatékalo tam, chtěla pro syna zařídit rekonstrukci, neboť se může stát, že jednou bude na vozíku. Manželka žalovaného 2 svého manžela požádala, ať opatrovnici pomůže, přivedl tři zedníky, kteří kůlnu prohlídli a po váhání se rozhodli, že práce zahájí. Stavební povolení nebylo vydáno, byla ohlášena rekonstrukce střechy. 2 jí sliboval razítko od pana jméno FO a sepsání věci, až se vše dokončí. 2 slíbil, že jako dozor dohlédne, aby vše bylo v pořádku, což stvrdil v čestném prohlášení. Včelín byl starý, špinavý a nízký, pan jméno FO navrhoval zvýšení, aby se splnily normy. Kromě střechy dělali i podlahy. Všichni jezdili na stavbu jedním autem. Co se bude ještě dělat rozhodovali průběžně. Každý týden dávala 27 000 Kč a 4 000 Kč, když se pracovalo o víkendu, tak 31 000 Kč – 32 000 Kč. jméno FO dávala peníze na materiál, on jí pak ukázal účtenky. 2 říkal, že to bude hotové za dva měsíce, v září jí došly peníze a dohodli se, že přes zimu došetří. Na jaře se nedařilo sehnat pana jméno FO, 2 mu také volal, že to vypadá strašně. jméno FO poté přijel, že vše sám dodělá, vzal si 10 000 Kč na nátěr, žlaby a parapety, pak už se neozval. Všichni věděli, že chce pronajmout dům, pomáhali jí s vystěhováním. Opatrovnice jednala s paní, která chtěla tento pronájem dát dceři jako dárek k svátku, projednávaly, že v září to má být hotové a dívaly se na internet na ceny pronájmů 8 000 Kč – 10 000 Kč. Dohodly se, že by se zájemkyně přišla podívat až to bude hotové, ještě v roce 2016. Opatrovnice sepsala čestné prohlášení, které měl pan 2 podepsat. 2 byl zprostředkovatel a jméno FO hlavní zedník. Nedokázala říci, co vše měli pracovníci dokončit, dostávali na něco peníze i dopředu. Mělo to být dokončené do září 2016, rok 2020 dával tituly před jménem jméno FO pouze do žaloby. Za materiál celkem vynaložila 227 846 Kč, panu 2 dala 75 200 Kč a dalších 562 800 Kč zedníkům. Vybírala peníze z knížek a toho, co měla našetřené. Konkrétně s žalovaným 1 si žádné práce nedohodla. 2 a 1 byli důchodci k ruce panu jméno FO. Nahoře na střeše bývali pan jméno FO a pan jméno FO. Neví, jakou dohodu měl pan jméno FO s panem 2. Žalovaní nepracovali na rodinném domě, pouze na včelínu a k pronájmu měl být určen rodinný dům, ten byl obyvatelný.

8. Z čestného prohlášení sepsaného žalobkyní dne datum má soud za prokázané, že opatrovnice žalobce prohlásila, že stavba probíhala od datum do datum, že žalovaný 2 přivedl pana jméno FO, vedoucího celé stavby.

9. Z výslechu žalovaného 1 soud zjistil, že řídil vozidlo, když se jela opatrovnice žalobce, žalovaný 2 a jméno FO na nemovitost podívat, dohodu mezi nimi neslyšel, sám žádnou smlouvu neuzavíral. jméno FO jej oslovil, zda do toho půjde. Vždy ráno mu pan jméno FO přiděloval práci, večer ji převzal a každý pátek mu vyplácel 4 500 Kč, z čehož bylo 4 000 Kč za práci a 500 Kč za řízení vozidla. Neviděl žádnou stavební dokumentaci, rozpočet nebo časový plán. Materiál objednával pan jméno FO telefonicky v anonymizováno a pak to dovezl jejich smluvní dodavatel. Faktury pan jméno FO opatrovnici žalobce dával. Žalovaný 2 pět týdnů dostával také peníze od pana jméno FO za zednické práce, neví o tom, že by dělal pan 2 stavební dozor. jméno FO vyplácel i pana Anonymizováno. Věděl, že opatrovnice chtěla pronajímat dům, poslední den, kdy opatrovnice žalobce řekla, že jí došly peníze, do toho domu stěhovali nábytek, ale žilo tam asi deset koček, pochyboval, že by to bylo vhodné pro nájemnici. Při skončení byly hotové jím prováděné zednické práce. Nebyly hotové klempířské práce, které neovládá. Že došly peníze mu řekl pan jméno FO. Později již k žalobci nikdy nejel, žádné nedostatky mu nebyly vytknuty.

10. Z výslechu žalovaného 2 má soud za prokázané, že sehnal opatrovnici žalobce partu na předělání zahradního domku, sehnal pány jméno FO, Anonymizováno, žalovaného 1 a sám dělal pomocné práce. jméno FO určoval, jaké práce se budou dělat, byl vedoucí stavby. Z „blbosti“ jej pan jméno FO navrhl jako stavební dozor, sám se nikdy nezavázal dozor vykonávat a nedělal ho. Materiál objednával pan jméno FO telefonem a oni to pak dovezli, opatrovnice měla říkat, že jí pan jméno FO dával jiné papírky, že to nesedělo. Peníze dávala na dvoře, neví podle čeho. Práce se nepovedly, opatrovnice poté dala další peníze panu jméno FO, ale ten jim peníze nedal, aby se to dodělalo. Opatrovnice žalobce si stěžovala, že nemá žádný papír pro ukončení stavby a razítko.

11. Z výslechu svědka Anonymizováno soud zjistil, že si u něj jméno FO objednal revizní zprávu, říkal mu, že dělá na domku, potkali se v restauraci, svědek poté vyhotovil zprávu a dostal zaplaceno asi od pana jméno FO.

12. Z faktur z období od datum do datum od anonymizováno, má soud za prokázané, že jméno FO u této společnosti objednával materiál, který mu byl fakturován, placeno bylo hotově i „bankou“ bez bližších údajů.

13. Ohledně skutkového stavu dospěl soud po provedeném dokazování, kdy hodnotil důkazy jednotlivě i v souhrnu k závěru, že opatrovnice žalobce, ustanovená mu opětovně rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, chtěla rekonstruovat včelín, vedlejší stavbu, na pozemku ve vlastnictví žalobce. Na opravu propadlé střechy včelína, ve vlastnictví žalobce, hledala řemeslníky, přes kamarádku se ptala žalovaného Kokošky, avizovala že má na rekonstrukci pouze 400 000 Kč. Žalovaný 2 přivedl jméno FO, který měl být „šéfem“, vedoucím stavby, určoval průběh prací, přiděloval práci žalovanému 1 a zednické práce i žalovanému 2, objednával a přebíral materiál, kdy byl uveden přímo na fakturách, objednával revizní zprávu elektroinstalace, rozděloval peníze mezi ostatní pracovníky a zaplatil reviznímu technikovi. Platby byly týdenní, neodvíjely se od provedené práce, část byla placena žalovanému 2, postupně se rozšiřoval okruh prací. Materiál platila opatrovnice žalobce panu jméno FO zvlášť. Peníze vybírala z knížek a našetřených peněz. Stavba byla ohlášena stavebnímu úřadu dne datum jako udržovací práce. Stavba měla být hotová do září 2016, rok 2020 byl dán pouze advokátem do žaloby. V září 2016 opatrovnice žalobce pracovníkům sdělila, že jí došly peníze, nebyly dodělané žlaby, parapety, klempířské práce. Sdělila, že došetří další peníze a na jaře se ozve. O tom, co jí bylo předáno, tvrdila, že to vypadalo dobře, ale nerozuměla tomu vzhledem k nedostatku znalostí a svému vyššímu věku. Následně se jí na jaře nedařilo pana jméno FO sehnat. Později od ní pan jméno FO převzal 10 000 Kč s tím, že mu umřel otec a vše dodělá, ale více jej již nesehnala. Po rekonstrukci včelína, až by se stal obytným, chtěla opatrovnice žalobce pronajmout rodinný dům, který předmětem rekonstrukce nebyl. Nedomluvila se na nájmu přímo s budoucí nájemnicí, ale s její matkou předběžně projednaly, že by byl možný pronájem od září 2016, cenu hledaly orientačně na internetu a pro dceru zájemkyně to měl být dárek. V září 2016 už nebyla dle tvrzení opatrovnice žalobce zájemkyně „k mání“.

14. Soud dále provedl další důkazy, z nichž nyní nečiní skutkové závěry, neboť se týkaly žalobních nároků ve vztahu mezi účastníky, mezi nimiž bylo řízení pravomocně zastaveno, a to části o zaplacení 36 000 Kč za revizní zprávu elektroinstalace a vrácení částky 10 000 Kč proti žalovanému jméno FO a důkaz ke zjištění data úmrtí jeho otce. Z prohlášení žalovaného 2 ze dne datum a jeho písemného vyjádření označeného rokem 2016 a jeho osobními údaji soud nezjistil pro věc významné skutečnosti.

15. Z navržených důkazů soud neprovedl důkaz rozpisem hodinových plateb opatrovnice žalobce pracovníkům od datum do datum, neboť vracení plateb nebylo předmětem žaloby. Neprovedl místní šetření, neboť se jednalo o důkaz navržený po koncentraci řízení a konkrétními vadami a jejich zjištěním se soud nezabýval. Jako nadbytečné soud zamítl i důkazy znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, neboť pro posouzení věci soudem nebyl podpis žalovaného 2 na prohlášení sepsaném žalobkyní podstatný, a znaleckým posudkem z oboru revize elektro, na kterém žalobce již netrval a soud jej neshledal pro zjištění skutkového stavu potřebným. Zamítl i návrhy opatrovnice žalobce na výslech tituly před jménem jméno FO a paní jméno FO, neboť byly navrženy po koncentraci řízení a jako důkazy k vyvrácení věrohodnosti výpovědi žalovaného 2, že nebyl stavebním dozorem, soud shledal tyto důkazy nadbytečnými vzhledem k níže popsanému právnímu závěru soudu o neplatnosti smlouvy o dílo.

16. Podle § 457 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, zákonné zastoupení i opatrovnictví sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv.

17. Podle § 461 odst. 1 o.z. spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

18. Po právní stránce se soud po zjištění skutkového stavu zabýval skutečností, zda byla opatrovnice žalobce oprávněna žalobce zastupovat v záležitosti, kterou je sjednání smlouvy o dílo, jehož předmětem je přestavba nemovité věci žalobce, do které dle svého tvrzení opatrovnice investovala 865 000 Kč. Běžnou správou jmění zastoupeného je třeba dle výkladu ustanovení § 461 odst. 1 o.z. rozumět vyřizování obvyklých, zpravidla v určitém časovém horizontu opakujících se záležitostí, jako jsou např. pravidelné platby inkasa, pojistného, daní nebo přijímání výtěžku z majetku jako je nájemné, dále úkony nezbytně nutné pro zachování každodenního provozu jmění zastoupeného nebo pro zabezpečení jeho pravidelných potřeb. Běžnou záležitostí jsou i nárazová právní jednání jménem zastoupeného, jež se po hodnotové stránce nevymykají úrovni spravovaného jmění. Za nikoli běžnou správu jmění je třeba pokládat záležitosti, které se zásadnějším způsobem dotýkají majetkové podstaty spravovaného jmění, jako je například převod nemovitosti zastoupeného. Přičemž kritéria pro odlišení běžné a nikoli běžné správy mohou být proměnlivá v závislosti na hodnotě či charakteru spravovaného jmění, osobní situaci zastoupeného, výše konkrétní dispozice a dalších. Při vyhodnocení, zda jde o běžnou správu, tedy není podstatná jen výše dispozice se jměním, ale i další okolnosti případu a poměry opatrovance. V posuzované věci byla významnou okolností případu skutečnost, že sama opatrovnice nedisponovala dle zjištění soudu ani předběžnou představou o postupu prací, rozsahu, časové a finanční náročnosti, natož schopností posoudit odbornost provedení a kvalitu. Přistoupila k zásahu do nemovitosti žalobce s vynaložením investice ve výši stovek tisíc korun bez zajištění odbornosti takové rekonstrukce, bez smluvního zajištění s konkrétními náležitostmi, které by mohly žalobce před případnými negativnímu důsledky ochránit. Soud dospěl k závěru, že se v tomto případě nejednalo o běžnou správu majetku opatrovance a k uzavření smlouvy o dílo bylo třeba schválení soudu. Pokud by takový úkon za žalobce opatrovnice předložila soudu ke schválení, k čemuž nedošlo, předběžně si soud posoudil, že by nemohl být schválen, neboť jako smlouva o dílo trpěl nedostatky, které pro zastupovaného mohly mít zásadní dopad do jeho majetkové sféry v negativním smyslu. Nedostatek takového schválení způsobuje účinek, že se na něj nahlíží jako by nikdy nebylo (§ 457, § 580, § 898 odst. 3 o.z.) a vůči žalobci tak nemá žádné právní účinky, což však způsobuje i nemožnost, aby se sám domáhal nároků z vad z takové smlouvy a nároků z prodlení, neboť nelze uvažovat o možnosti, že by pro něj měla účinky jen v části pro něj výhodných. Nelze tak vyhovět jeho žalobě v části o dokončení díla. Nutno i podotknout, že samotná ústní smlouva o dílo byla – li by platná, by zanikla v září 2016 dohodou opatrovnice se zhotovitelem, že jí došly peníze a práce se ukončí a až peníze došetří, tak si dají vědět. Zhotovitelem pak byl dle jednání a popisu průběhu organizace stavby žalovaný jméno FO, s kterým i následně jednala opatrovnice ohledně dodělání a odstranění vad na jaře následujícího roku, ten však zemřel bez právního nástupce a i z tohoto důvodu nelze žalobě vyhovět případně vůči jeho osobě jako zhotoviteli.

19. Podle § 609 věty prvé o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 629 odst. 1 o.s.t. promlčecí lhůta trvá tři roky.

20. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší – li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

21. Podle § 2952 věty prvé o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

22. Žalovaný 1 namítl promlčení podle § 610 odst. 1 o.z., přičemž, co se týká obou nároků, tak tříletá promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 o.z. marně proběhla. Opatrovnice jednoznačně určila, že dílo mělo být ve skutečnosti hotové do září 2016, kdy také práce skončily z důvodu, že jí došly peníze. I kdyby tedy byl žalovaný 1 smluvně k žalobci zavázán, což dle zjištění soudu nebyl, neboť byl pouze brigádníkem zhotovitele jméno FO a navíc byla smlouva neplatná, práva z takové smlouvy by byla promlčena (žaloba podána dne datum). To se týká i nároku na žalovaný ušlý zisk z nájemného, když již v září 2016 opatrovnice věděla, že se případná nájemnice nenastěhuje. Proto vůči žalovanému 1 byla žaloba zamítnuta i z důvodu promlčení.

23. Ohledně nároku na ušlý zisk podle § 2952 věty prvé o.z. byla žaloba zamítnuta i vůči žalovanému 2 z důvodu, že dle výpovědi opatrovnice žalobce nejednala přímo s budoucí nájemkyní, ani o konkrétní podobě nájmu – době užívání, nájemném v konkrétní výši, jednala pouze s matkou uvažované nájemkyně, pro nájemkyni to měl být případný dárek, o ceně bylo hovořeno předběžně a odhadem, nájemní smlouva ani v ústní formě nebyla s nájemkyní vůbec projednána, tedy nejednalo se o žádné závazné právní jednání, nájemní smlouva neměla podstatné náležitosti dle § 2201 o.z., navíc měl být pronajat rodinný dům, na kterém práce neprobíhaly, a sama opatrovnice žalobce uvedla, že jeho pronajmutí nic nebránilo, pokud by byla nějak zavázána, pouze by tam nepřespávali s žalobcem, což od smrti druha opatrovnice stejně nečinili. Navíc byla dohoda, že se nastěhují případně až v září 2016 po ukončení prací a v září práce ukončeny byly, protože opatrovnici došly peníze. Zda byla s prací spokojená nedokázala posoudit, že není odborník, ale dohodou ukončili práce, jejichž rozsah nebyl předem určen, proto nelze dospět k závěru, že by zde bylo porušení smluvní povinnosti dle § 2913 ani jiné povinnosti na straně žalovaných jako jedna z více podmínek pro vznik nároku na náhradu škody – ušlého zisku z ušlého nájemného. Dalšími podmínkami nebylo tak třeba se zabývat. I v této části tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. Vzhledem k tomu, že nebylo touto žalobou žalováno peněžité plnění ze smlouvy (vyjma části zastavené mezi původní žalobkyní a) a žalovaným jméno FO), nemohl soud v návaznosti na svůj závěr, že ústní smlouva o dílo není vůči žalobci účinná, posoudit věc dle zásad bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z., proto se dále ani vynaloženou výší nákladů na část provedeného díla a tím, kdo tyto náklady vynaložil, zda se jednalo o prostředky žalobce či jeho opatrovnice, blíže nezabýval.

25. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

26. V řízení byli zcela úspěšní žalovaní. Žalovaný 1) jméno FO se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal. Žalovaný 2) jméno FO byl v řízení zastoupen advokátem na základě plné moci, až po přiznání mu osvobození od soudních poplatků mu byl ustanoven. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že jsou tu důvody zvláštního zřetele, pro které je spravedlivé postupovat dle § 150 o.s.ř. Tyto důvody soud spatřuje v majetkových, sociálních a zdravotních poměrech žalobce, kdy žalobce má přiznanou invaliditu 3. stupně, je omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý k právním jednáním s výjimkou běžných záležitostí každodenního života a nakládání s částkou 200 Kč týdně, má nízký příjem z invalidního důchodu třetího stupně ve výši 14 927 Kč měsíčně, byl mu dříve přiznán příspěvek na jeho péči ve II. stupni závislosti, trpí mentální retardací, jedná se o duševní poruchu, která je vrozená a trvalého charakteru. Jsou zde tedy důvody pro to žalovanému 2) náhradu nákladů řízení nepřiznat. Vzhledem k právnímu závěru Krajského soudu v Praze č.j. 25 Co 209/2023 – 241 ze dne 27. 9. 2023 rovněž v této věci, soud však zohlednil i životní situaci žalovaného 2), který je důchodcem vyššího věku s příjmem ze starobního a vdoveckého důchodu ve výši 24 461 Kč, pro svůj zhoršený zdravotní stav je nyní umístěn v Domově se zvláštním režimem Anonymizováno v Anonymizováno, kde se platí za ubytování a stravu 15 965 Kč, doplatky na úhradu nákladů 6 650 Kč a má zvýšené výdaje na zdravotní materiál. Jako spravedlivé v tomto případě tedy shodně jako v dřívějším rozhodnutí Krajský soud v Praze soud shledal nepřiznat žalovanému 2) z důvodů dle § 150 o.s.ř. náhradu 50 % jeho nákladů.

27. Účelně vynaložené náklady žalovaného 2) tvoří náklady na právní zastoupení, a to odměna za právní zastoupení za 10 účtovaných úkonů právní služby dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 6 220 Kč za úkon (převzetí a příprava zastoupení, 2 x vyjádření ve věci, 7 x účast na jednání soudu), náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 adv. tarifu 10 x 300 Kč, náhrada cestovného za jízdu adresa a zpět ve výši 275 Kč a náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 adv. tarifu ve výši 600 Kč, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 13 880 Kč. Z těchto nákladů bylo tedy žalobci uloženo zaplatit žalovanému 2) jednu polovinu, tedy 39 987,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného 2) coby advokáta.

28. Lhůtu k plnění soud žalobci stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že zohlednil jeho nízký příjem z invalidního důchodu a umožnil mu splácení ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, kdy vzhledem k celkové výši nákladů by tak mělo dojít ke splacení v přiměřené době, jejíž strpění lze po žalovaném 2) ještě požadovat.

29. Podle § 149 odst. 2 o.s.ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Ustanovený advokát zastupoval žalovaného 2) při jednom úkonu (jednání dne datum). Vzhledem k výše uvedenému závěru o životní situaci žalobce, soud opět aplikoval § 150 o.s.ř. a České republice náhradu těchto nákladů na ustanoveného advokáta zcela nepřiznal. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.