17 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Mgr. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/1 476, Anonymizováno 9 o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení souhlasu žalované se změnou užívání prodejny smíšeného zboží na provozovnu rychlého občerstvení v budově č. p. 22, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, , v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle žalované, která je jeho bývalou manželkou. Manželství bylo rozvedeno ke dni , datum, . Zaniklé společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno, řízení o jeho vypořádání je vedeno Obvodním soudem pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V katastru nemovitostí je zapsána ve společném jmění manželů mimo jiné i stavba č. p. 22, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná již patnáct let blokuje stavební řízení ve věci žádosti o změnu užívání části stavby z prodejny smíšeného zboží na provozovnu rychlého občerstvení. Pro provedení a povolení změny chybí pouze podpis a souhlas žalované, který opakovaně bezdůvodně odmítá dát. Změnu již stavební úřad povolil, ale žalovaná proti rozhodnutí podala odvolání, čímž zlovolně, iracionálně a s úmyslnou nečinností a schválností znemožnila pronájem již hotové provozovny pizzerie, když z nájemného bylo možné získat částku až , částka, . Stavební úpravy nutné pro změnu žalobce provedl na své náklady a společný majetek tak zhodnotil. Došlo k ekonomické újmě celé rodiny a žalobce nečinnost žalované považuje za důmyslné psychické týrání a vydírání a blokování jeho podnikání. Žalované písemný návrh dal v roce 2008, v posledních letech jí písemný návrh nedával, oslovoval ji neformální cestou. Aktivní odpor žalované spatřoval v tom, že podala odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o povolení změny užívání.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, o záměru žalobce nebyla informována, její souhlas vždy požadoval pouze formálně, projektovou dokumentaci jí nepředložil, upozornila, že žalobcem není ani přesně vymezena část stavby, u které má ke změně užívání dojít. Odkázala na proběhlé správní řízení, kde žalobce sám neučinil relevantní kroky k naplnění podmínek stavebního zákona, provozovna byla uzavřena z důvodu užívání v rozporu s povolením. Namítala nedostatek naléhavého právního zájmu na straně žalobce. Společné jmění manželů nebylo dosud vypořádáno, žalovaná žádala žalobce, aby se zdržel dispozic s majetkem v nevypořádaném společném jmění manželů a omezil se na obvyklou správu. Popřela, že by docházelo k ekonomické újmě rodiny, neboť příjmy a užitek z nemovitostí má výlučně žalobce sám, tedy nepovolení změny nemůže být v rozporu se zájmem rodiny, manželů či společného jmění.

3. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že stavba č. p. 22, která je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , je zapsána ve společném jmění účastníků.

5. Ze zprávy Městské části , právnická osoba, , Úřadu městské části – odboru stavebního úřadu ze dne , datum, soud zjistil, že pro prostor ve stavbě č. p. 22, prostřední části užívané jako PIZZA gyros grill, bylo ke dni , datum, povoleno užívání jako prodejny smíšeného zboží. Z podnětu živnostenského úřadu byla dne , datum, provedena v prostoru prohlídka, bylo zjištěno, že prostory jsou užívány jako výrobna a prodejna pizzy, tedy jinak než byl povolený účel. Stavební úřad vyzval k zastavení protiprávního užívání stavby oba účastníky, žalobce si výzvu nevyzvedl. Žalobce dne , datum, podal oznámení změny v užívání části stavby, dne , datum, proběhlo místní šetření a dne , datum, stavební úřad povolil změnu užívání na výrobnu a prodej pizzy. Žalovaná se proti tomuto rozhodnutí odvolala a nadřízený orgán rozhodnutí zrušil a věc vrátil k novému projednání. Stavební úřad vyzval žalobce k doplnění podkladů včetně souhlasu spoluvlastníka (žalované). Podklady doloženy nebyly a stavební úřad dne , datum, řízení o změně užívání stavby zastavil. Žalobce podal nové oznámení o změně užívání stavby dne , datum, , stavební úřad jej poučil, že změna vyžaduje rozhodnutí, chybí souhlas spoluvlastníka a určil další nezbytné podklady. Vyrozumění žalobce převzal dne , datum, . Stavební úřad na podnět provedl dne , datum, kontrolní prohlídku, zjistil užívání prostor v rozporu povoleným užíváním a užívání zakázal. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, odvolací správní orgán rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . O pokračování řízení nebylo požádáno a další kroky nebyly činěny.

6. Ze spisu Městské části , právnická osoba, , Úřadu městské části, odboru stavební úřad, spisová značka 13181/2017, soud zjistil, že dle rozhodnutí tohoto úřadu ze dne , datum, , které téhož dne nabylo právní moci, byla povolena změna užívání části stavby domu č. p. 22 v , adresa, , a to konkrétně části hala-zádveří a kancelář vlevo od vchodových dveří ve střední části objektu, jako prodejny smíšeného zboží. Součástí spisu je podnět živnostenského odboru ze dne , datum, , protokol o kontrole provozovny, jak vyplývá i z výše uvedené zprávy. Rozhodnutím ze dne , datum, stavební úřad vyzval k zastavení užívání části stavby jako výrobny pizzy. Dne , datum, žalobce oznámil změny v užívání části stavby, uvedl, že jedná samostatně na základě obvyklé správy majetku podle § 145 odst. 2 občanského zákoníku, přiložil technickou zprávu ze dne , datum, a půdorys s vyznačením povoleného a nově žádaného stavu užívání. K žádosti vydal souhlasné stanovisko odbor životního prostředí a dopravy s podmínkou, že nebude umožněno parkování a vjezd vozidel do křižovatky. Hygienická stanice neměla připomínky k vydání souhlasu ke změně užívání. K žádosti hygienické stanice byla doplněna technická zpráva dodatkem ze dne , datum, . Úřad městské části – odbor stavební úřad rozhodl dne , datum, , že povoluje změnu v užívání stavby na výrobnu a prodej pizzy s podmínkami, že prostor nelze užívat k přímé konzumaci, tedy, že provozovna nebude vybavena stolky a židlemi a byla omezena provozní doba. Žalovaná podala proti tomuto rozhodnutí odvolání, které odůvodnila tím, že se změnou nesouhlasí, neboť o ní nebyla informována, se změnou jsou spojena rizika, které nemá zájem podstupovat, upozornila, že neměla možnost vyjádřit své stanovisko a měla by být rovněž oznamovatelkou, případně žádán její souhlas. Rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního, ze dne , datum, bylo rozhodnutí Úřadu městské části , právnická osoba, zrušeno a věc vrácena k novému projednání, bylo shledáno pochybení stavebního úřadu, který akceptoval oznámení o změně pouze jednoho spoluvlastníka bez souhlasu druhého, shledal, že oznámení žalobce neobsahuje dostatečný popis navrhovaných změn, jaké stavební úpravy a terénní úpravy bude změna vyžadovat či již byly provedeny, chyběly údaje u budoucím provozu, z výroku napadeného rozhodnutí pak nebylo zřejmé, ve které části objektu ke změně dochází, nejsou řešena parkovací stání, technická zpráva tak je dle odvolacího orgánu nedostačující, součástí spisu nebylo schválené požárně bezpečnostní řešení s určením podmínek a požadavků. Úřad městské části , právnická osoba, – odbor stavební úřad dne , datum, vyzval žalobce k doplnění podkladů do , datum, , a to doplnění souhlasu spoluvlastníka, doplnění projektové dokumentace o provedené stavební úpravy, terénní úpravy, řešení parkovacích míst, technickou zprávu požární ochrany a stanovisko DSÚ k doplněné a přepracované dokumentaci, žalobce výzvu převzal dne , datum, . Usnesením Úřadu městské části , právnická osoba, , odboru stavební úřad, ze dne , datum, bylo řízení o změně v užívání zastaveno s odůvodněním, že žalobce neodstranil vady žádosti, k čemuž byl vyzván, nedoplnil souhlas spoluvlastníka a doplnění projektové dokumentace. Dne , datum, podal žalobce novou žádost, oznámením ze dne , datum, byl žalobce stavebním úřadem vyrozuměn, že změna v užívání části objektu podléhá rozhodnutí a určil nezbytné podklady pro řízení – stanovisko OŽP MČ , právnická osoba, , technickou zprávu požární ochrany a souhlas spoluvlastníka. Vyrozumění bylo žalobci dle doručenky doručeno dne , datum, . Z výzvy Úřadu městské části , právnická osoba, - odboru stavebního úřadu soud zjistil, že po podnětu živnostenského odboru byla nařízena kontrolní prohlídka stavby č. p.

22. Po kontrolní prohlídce vydal stavební úřad dne , datum, zákaz užívání části stavby. O odvolání žalobce rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu, oddělení právní, rozhodnutím ze dne , datum, , z kterého má soud za prokázané, že zrušil rozhodnutí stavebního úřadu a věc vrátil k novému projednání. Magistrát hlavního města Prahy upozornil na změnu právní úpravy, kdy v případě, že požadovaná změna v účelu užívání stavby vyžaduje provedení změny dokončené stavby, musí být změna povolena, teprve po dokončení změny stavby lze rozhodnout o změně užívání. Magistrát tak vytkl stavebnímu úřadu, že není jednoznačně popsán rozsah a umístění prostor domu č. p. 22 a zejména zda byly či nebyly v uvedených prostorách provedeny stavební úpravy podléhající ohlášení či stavebnímu povolení. Využití prostoru jako prodejny smíšeného zboží se sortimentem rozšířeným o výrobu a prodej spisy magistrát označil jako nepovolený způsob užívání, zdůraznil, že pizzy byly v prostorách připravovány a zákazníky konzumovány a probíhala tam hostinská činnost. Rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy nabylo právní moci dne , datum, . Dále je ze spisu zřejmé, že další řízení od tohoto data neprobíhá.

7. Z nájemní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce a žalovaná uzavřeli s nájemcem , právnická osoba, smlouvu ohledně pronájmu nebytových prostor v budově č.p. 22 o výměře 159 m2 vyjma kanceláře v severní části objektu, smlouva byla uzavřena na dobu určitou do , datum, . Nájemci byly prostory poskytnuty za účelem provozování podnikatelské činnosti v souladu s povoleným způsobem užívání stavby, předmět podnikání nájemce byl uveden zprostředkování obchodu a služeb a hostinská činnost. Nájemné bylo sjednáno ve výši , částka, měsíčně do , datum, a ve výši , částka, měsíčně od , datum, do , datum, . Z výpovědi této nájemní smlouvy nájemcem ze dne , právnická osoba, . 2008 soud zjistil, že nájemce smlouvu vypověděl pro hrubé porušování povinností pronajímatelem, zejména z důvodu porušení povinnosti udržovat nebytový prostor ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání a zabezpečovat plnění služeb s užíváním prostoru spojených.

8. Ohledně skutkového stavu dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že dosud povolený způsob užívání části stavby č. p. 22 v katastrálním území , adresa, , která je ve společném jmění účastníků, je jako prodejna smíšeného zboží. Účastníci pronajali nebytový prostor v severní části objektu subjektu s předmětem podnikání hostinská činnost, a to od , datum, s tím, že bude prostor užívat v souladu s povoleným účelem, nájemce smlouvu vypověděl , právnická osoba, . 2008 pro porušování povinnosti pronajímatele udržovat prostor ve stavu způsobilém ke smluvenému užívání a zajištění služeb s nájmem spojených. Žalobce poté, co byl vyzván po provedené kontrole v objektu k zastavení užívání části stavby jako výrobny pizzy, podával žádost o změnu v užívání části stavby, změna byla povolena dne , datum, s podmínkou, že prostor nelze užívat k přímé konzumaci. Magistrát hlavního města Prahy dne , datum, po odvolání podaném žalobkyní zrušil rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby s tím, že chybí souhlas spoluvlastníka, změny navrhované žalobcem nejsou dostatečně vymezeny, které místnosti mění účel, jaké stavební úpravy byly provedeny a které budou, o budoucím provozu není dostatek informací a vytkl další nedostatky i v projektové dokumentaci. Stavební úřad vyzval žalobce dne , datum, k doložení podkladů, k doložení souhlasu spoluvlastníka a doplnění projektové dokumentace o provedené stavební a terénní úpravy, řešení parkovacích míst, technickou zprávu požární ochrany a další, dne , datum, bylo řízení zastaveno, protože žalobcem nebyly vady odstraněny. Dne , datum, podal žalobce další žádost o změnu v užívání části stavby, dne , datum, byl vyzván k doložení technické zprávy požární ochrany, stanovisko OŽP a souhlas žalované, na což žalobce již nereagoval. Následně v roce 2017 byla provedena kontrola objektu, bylo zjištěno, že prostory jsou užívány protiprávně v rozporu s povoleným užíváním a dochází i k přímé spotřebě potravin, užívání proto stavební odbor zakázal. K odvolání žalobce bylo rozhodnutí nadřízeným orgánem zrušeno a vráceno, s tím, že bylo konstatováno, že stavba byla užívána nepovoleným způsobem, nebyl popsán rozsah a umístění předmětných prostor, zda byly či nebyly provedeny stavební úpravy, zda a v jakém rozsahu došlo ke stavební změně, je proto třeba ověřit nepovolené stavební úpravy a případně o nich rozhodnout. Žalobce dále nepožádal o pokračování v řízení od , datum, , kdy rozhodnutí nabylo právní moci, tedy po dobu 5 let neučinil žádné kroky, k jakým byl správními orgány vyzván.

9. Z navržených důkazů soud neprovedl jako nadbytečné výslechy svědků, kteří měli s žalovanou z pokynu žalobce telefonovat ohledně souhlasu ke změně užívání části stavby, neboť takový návrh k souhlasu není dle soudu dostatečný pro žádost o změnu užívání, kde je předkládána i projektová dokumentace, ze stejného důvodu i výslech dětí účastníků. Dále soud nevyslechl svědka Kupra, vedoucího stavebního úřadu, jehož výslech shledal nadbytečným, neboť správní orgán nemůže tímto způsobem vyjevit své rozhodnutí a podmínky pro kladné vyřízení žádosti žalobce, zvláště za situace, kdy v současné chvíli žádné řízení neběží a žádný návrh není u stavebního úřadu podán. Dále nevyslechl svědka Jiráska, údajného milence žalované a nevyžádal rozvodový spis účastníků, když průběh rozvodového řízení a příčiny rozvratu manželství účastníků nemají pro projednávanou věc žádnou relevanci, neprovedl důkaz ani spisem řízení o vypořádání společného jmění účastníků, když ke dni rozhodnutí v této věci nebylo společné jmění vypořádáno a soud rozhoduje dle stavu, který je tu ke dni jeho rozhodnutí. Neprovedl jako nadbytečné ani výslechy účastníků, neboť všechny pro rozhodnutí potřebné skutečnosti zjistil soud z provedených důkazů a výslech účastníků není prostorem pro jejich vzájemnou konfrontaci.

10. Podle § 714 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

11. Po právní stránce soud věc hodnotil dle § 714 odst. 1 o.z. a po provedeném dokazování nedospěl k závěru, jak tvrdí žalobce, že by žalovaná svévolně a bezdůvodně odmítala dát souhlas ke změně užívání stavby, čímž by poškozovala zájmy rodiny, v tomto případě majetkového společenství – nevypořádaného zaniklého společného jmění účastníků. Souhlas žalované byl sice uveden jako jedna z podmínek povolení změny užívání, nikoli však jedinou. Žalobci již v roce 2009 bylo zakázáno užívání části stavby jako výrobny pizzy. Poté, co bylo zrušeno povolení změny užívání k odvolání žalované, byl žalobce vyzván k doplnění podkladů, včetně úpravy projektové dokumentace o provedené stavební a terénní úpravy a další, na což žalobce nereagoval a řízení bylo zastaveno. Nijak nereagoval ani na výzvu správního orgánu doručenou mu , datum, opět k doplnění podkladů pro rozhodnutí, když pouhé oznámení stavební úřad neakceptoval. Naopak dále využíval prostory v rozporu s jejich povolením, jak bylo zjištěno kontrolou , datum, , řádné podklady nedoplnil ani následně poté, co bylo Magistrátem hlavního města Prahy vyloženo, že je třeba zjistit, zda a jaké stavební úpravy v prostorách byly provedeny, zda byly povolené, nebyl zřejmý rozsah místností, které jsou užívány v rozporu s povoleným užíváním, jednoznačně však bylo zjištěno, že došlo k porušení povoleného užívání a docházelo i ke konzumaci, což nebylo povoleno ani původně zrušením rozhodnutím o povolení ze dne , datum, . Pokud by žalovaná měla dát souhlas se změnou užívání, soud dospěl k závěru, že není zřejmé, k jaké konkrétní změně by měla souhlas dát, v projektové dokumentaci byly shledány nedostatky a další podklady úřad vyžadoval, v posledním rozhodnutí ani správním orgánům nebylo zřejmé, jaké stavební úpravy byly provedeny a zda byly povoleny, nedostatky žalobcem nebyly opakovaně odstraněny, nelze tedy spravedlivě po žalované požadovat, aby bývala dala v minulosti souhlas s neurčitým a úřady shledaným nedostatečným návrhem na změnu, který sám žalovaný neučinil bezvadným, ač k tomu měl možnost. Ve skutečnosti, že proti povolení změny užívání podala žalovaná odvolání nelze spatřovat úkon svévolného nesouhlasu, když namítala procesní pochybení správního úřadu a využila tak svých práv jako účastníka správního řízení, protože její souhlas nebyl v řízení vůbec požadován a přesto bylo rozhodnuto. V následném pokračování rozhodování o změně užívání však nebylo jediným důvodem nepovolení změny užívání nedání souhlasu žalované, ale i liknavý postup žalobce, který na výzvy k odstranění nedostatků jeho návrhu nereagoval a opakovaně protiprávně prostory pronajímal k nepovolenému účelu. Opakovaně po něm byly požadovány popisy stavebních úprav a terénních úprav, které byly provedeny a které budou provedeny, ty již od prvního oznámení nedodal a nedoplnil a tuto otázku i Magistrát hlavního města měl v roce 2018 za nevyjasněnou. Souhlas žalované nelze nahradit právě z důvodu, že jí, jak sám žalobce i tvrdil, v řádné podobě návrh změny užívání stavby rovněž nepředložil, písemně jí měl dát návrh naposledy v roce 2008, tedy návrh, který nebyl ani pro stavební úřad řádný, jinak souhlas požadoval pouze neformálně a zejména telefonicky. Soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy je třeba trvat na tom, že je – li požadován souhlas se změnou užívání stavby, kde je požadována projektová dokumentace stavebních a terénních úprav, což v tomto případě úřady vyžadováno bylo, je třeba, aby souhlas žalované byl požadován s konkrétní řádně specifikovanou změnou podloženou i projektovou dokumentací. Takový návrh žalovaná i dle tvrzení žalobce nedostala a nelze po ní požadovat, aby projevovala souhlas s návrhem již podaným stavebnímu úřadu žalobcem, když ten nebyl perfektním a ze strany žalobce mělo docházet i k protiprávnímu užívání stavby v rozporu s povolením. V současné době již pět let ani žádné řízení neběží, není tedy žalované žalobcem předložen žádný konkrétní návrh změny užívání, který by mohl u stavebního úřadu obstát. Žalovaná tedy bezdůvodně žádný konkrétní návrh neodmítá. Druhou podmínkou uvedenou v § 714 odst. 1 o.z., tedy rozporem se zájmem rodiny, manželů, v tomto případě tedy dosud nevypořádaného majetku v zaniklém společném jmění manželů, se soud již blíže nezabýval, neboť nebyla splněna ani podmínka první, a proto žalobu zamítl.

12. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, byla ve věci plně úspěšná žalovaná, která se však vzdala náhrady nákladů řízení, proto soud rozhodl výrokem II tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.