17 C 287/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o výživné nezaopatřeného zletilého dítěte

I. Výživné pro žalobce, které bylo žalovanému stanoveno naposledy rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, se s účinností od 1. 6. 2024 zvyšuje na částku 6 200 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobce.

II. Nedoplatek na výživném za období od 1. 6. 2024 do 30. 11. 2024 ve výši 2 800 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve třech pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč splatných spolu s běžným výživným k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

III. Co do nároku žalobce na zvýšení výživného žalovanému o další částku 1 800 Kč měsíčně od 1. 6. 2024 se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zvýšení výživného pro svou osobu proti žalovanému, který je jeho otcem. Uvedl, že naposledy bylo výživné upraveno rozsudkem z července 2018, na základě kterého má žalovaný uloženu povinnost platit žalobci výživné v částce 3 300 Kč měsíčně. Žalobce je studentem denního studia na vysoké škole, po dobu devíti měsíců v roce uhrazuje své potřeby zcela sám, platí nájemné, stravu, dopravu, studijní pomůcky své běžné výdaje, což se snažil zvládnout pomocí brigád, které jej však omezují ve vztahu ke studiu, zejména v nutnosti absolvovat povinné odborné praxe. Žalovaný má oproti němu vyšší životní úroveň, dosahuje příjmu 33 000 Kč měsíčně, vlastní dům, na který splácí úvěr, o výdaje se dělí s manželkou Navrhl zvýšení výživného na 8 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 6. 2024.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že platí žalobci dobrovolně výživné ve výši 5 900 Kč měsíčně, což je maximální částka, která odpovídá jeho možnostem a schopnostem, příjmu 32 000 Kč a výdajům 41 651 Kč měsíčně, posílá žalobci příspěvky v rozmezí 500 – 1 500 Kč ke slavnostním příležitostem, dále platí oproti rozsudku zvýšené výživné ještě dceři a přispívá jí i nad rámec výživného. Na výdaje na bydlení mu přispívá manželka, která však má závazky ke své rodině na Ukrajině, které pomáhá, sama bude žádat o invalidní důchod. Žalovaný aktivně činí dotazy na žalobce, zda vychází s penězi, ale žalobce mu sděluje, že nic nepotřebuje. Žalobce obdržel ke zletilosti stavební spoření se zůstatkem 80 000 Kč, finančně jej významně podporují i prarodiče. Upozornil na chování žalobce, které by mohlo být hodnoceno jako jednání v rozporu s dobrými mravy, když žalobce podal žalobu v den úmrtí otce žalovaného, o kterém žalobce věděl, navíc na zprávu reagoval na sociální síti dle žalovaného nevhodným emotikonem. Žalobce o žalovaného neprojevuje opravdový zájem, nepřeje mu k významným událostem, nezajímá se o jeho zhoršený zdravotní stav. Žalovaný očekává operaci s břišní kýlou, možná i s výrůstkem, má artrózu a výdaje na léky, nosí brýle, měl výdaje s opravou střechy poničené nepředvídatelnými povětrnostními vlivy. K žalobci má vyživovací povinnost i jeho matka.

3. Z rodného listu žalobce má soud za prokázané, že žalovaný je jeho otcem. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, č.j. , Anonymizováno, který nabyl právní moci dne 15. 9. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla vyživovací povinnost stanovena tak, že od 1. 1. 2018 má žalobci platit 3 300 Kč měsíčně a jeho sestře 2 800 Kč měsíčně. Z odůvodnění rozsudku zjištěn skutkový stav, že žalobce chodil do kvarty osmiletého gymnázia, s otcem se se sestrou stýkali třikrát a čtyřikrát ročně, otec měl zdravotní problémy po napadení, byl zaměstnán s příjmem 20 033 Kč měsíčně, matka žalobce pracovala s příjmem 14 539 Kč měsíčně, předtím byla dlouhodobě nezaměstnaná nebo zaměstnání střídala, pobírala příspěvek na bydlení.

4. Účastníci učinili nesporným, že žalovaný za červen 2024 zaplatil žalobci výživné ve výši 4 900 Kč a od července 2024 platí výživné žalobci 5 900 Kč měsíčně.

5. Z potvrzení o studiu má soud za prokázané, že žalobce studuje na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, univerzity prezenční studium v 5. semestru. Z potvrzení o platbě Dopravnímu podniku města , Anonymizováno, , a.s., má soud za prokázané, že roční studentská jízdenka na městkou hromadnou dopravu v , Anonymizováno, stojí 2 375 Kč. Z dohody o změně dohody o provedení práce ze dne 1. 1. 2024 má soud za prokázané, že žalobce pracoval jako obsluha kavárny – barista s odměnou 125 Kč za hodinu. Z výpisu obratů na účtu žalobce od 1. 2. 2024 do 30. 6. 2024 soud zjistil, že žalobce platí měsíční nájemné 3 900 Kč měsíčně označené jako příspěvek na nájem, dále v těchto měsících platil 600 Kč měsíčně na stavební spoření, 1 500 Kč na penzijní spoření a pravidelnou platbu 415 Kč, jinak jsou na účtu běžné výdaje na potraviny, drogerii, léky v řádech desítek, maximálně stovek korun českých.

6. Z výslechu žalobce soud zjistil, že bydlí v nájemním bytě ve spolubydlení, přispívá 3 900 Kč, musí platit i během měsíců, které tráví v bydlišti své matky, což je dva až tři měsíce v roce. Po tuto dobu bydlí u matky a ta mu vše hradí, zbytek roku naopak uhrazuje všechny své náklady sám. Matka žalobce dále živí jeho sestru, která u ní bydlí, matka má měsíční výdaje na bydlení 10 000 Kč měsíčně, stará se o babičku, která si své výdaje hradí sama. Žalobce má nově zdravotní problémy, na které bere léky, bude mít výdaje i se zubařem. Přestal si při vydělávat brigádně, neboť absolvuje praxe, kde dosud vykázal v délce 18 hodin, dostává 130 Kč na hodinu. Kvůli brigádě se ani nevídal s rodinou, musel odpracovat minimálně 50 hodin měsíčně, ale většinou to i přesáhl, vydělal si 6000 Kč až 9 000 Kč měsíčně. Rád by se více zúčastňoval školních aktivit. Nyní, když nepracuje, pokrývá výdaje z úspor, darů od prarodičů matky a matky, nejde však o pravidelné příspěvky. Dále dostává přídavek na dítě 1 300 Kč měsíčně od září 2024. Na stavební spoření a penzijní pojištění přestal peníze posílat, smlouvy zatím nezrušil. Uváděl, že otci kromě svátku vždy k příležitostem popřál, při smrti dědečka žalovanému kondoloval.

7. Z pracovní smlouvy žalovaného soud zjistil, že nastoupil od 1. 3. 2024 na pozici mistr výroby, pracovní poměr má na dobu neurčitou. Z funkčního a platového zařazení žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl k platu 37 800 Kč možnost přiznání prémie ve výši 33 %, z dodatku ze dne 1. 6. 2024 má soud za prokázané, od 1. 6. 2024 má žalovaný prémie 0 %. Z výplatních pásek žalovaného za měsíce červen až září 2024 soud zjistil, že žalovaného příjem se pohyboval od 30 652 Kč do 33 619 Kč čistého měsíčně, uplatňuje slevu na dani 2 570 Kč měsíčně, má pravidelný příplatek 684 Kč, mimořádné prémie měl jednou 2 500 Kč. Z dokladu o čísle smlouvy má soud za prokázané, že žalovaný má smlouvu o stavebním spoření. Z předsmluvních informací ke splátkovému úvěru od , právnická osoba, ., má soud za prokázané, že žalovaný sjednával úvěr ve výši 360 000 Kč, s celkově splatnou částkou 421 106,33 Kč, s dobou splácení 3 let. Z výpisu výdajů na účtu žalovaného od listopadu 2021 do září 2024 má soud za prokázané, že odesílal žalobci platby označené „, Anonymizováno, “ s popisy „, Anonymizováno, “, jednou s dodatkem „narozeniny“, dvakrát s dodatkem „svátek“ a jednou „Vánoce“, do července 2022 posílal žalovaný výživné 3 500 Kč, do října 2022 částku 4 500 Kč, do června 2024 potom částku 4 900 Kč a od července 2024 částku 5 900 Kč měsíčně. Z výpisu výdajů na účtu žalovaného od května 2021 do 16. 9. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný platí své dceři Aleně pravidelné výživné, do června 2024 ve výši 3 500 Kč, od července 2024 ve výši 5 500 Kč.

8. Z mobilní komunikace mezi účastníky z 8. 6. má soud za prokázané, že žalovaný sděloval žalobci, že mu poslal na účet peníze k svátku, žalobce děkoval s tím, že během zkoušek si kupuje jen kafe a pečivo nebo kuličky z Lidlu. Žalovaný se ptal, zda žalobce vychází a má co jíst, sděloval, že bude bojovat, aby měl lepší výplatu a mohl poslat více. Žalobce sděloval, že to jde, jídlo je celkem drahé. Dne 13. 7. potom žalovaný psal žalobci, že sám nebude jíst i týden, kdyby měl mít žalobce hlad, že je pro něj žalobce více než život, vytkl mu, že si neřekne jako otec synovi, jako tak činí dcera, popsal složitou životní situaci rodiny své manželky.

9. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že nepracuje v oboru, kterým se vyučil (obráběč kovů), v současném zaměstnání je vedoucím více oddělení, sleduje sled zakázek, přiděluje prémie. Z důvodu zdravotního stavu má přidělenu osobu, která na něj dohlíží, v minulém zaměstnání upadl do bezvědomí, musel tam odpracovat i 500 hodin a více, byl v práci i o víkendech a přesčas. Na hodinu se jednalo o stejný výdělek, jen plat měl vyšší, protože odpracoval více hodin. Má motivační příplatek 600 Kč, na služební hovory dostal kartu do mobilního telefonu a příspěvek na dovolenou 2 000 Kč, další benefity nemá. Po mozkové mrtvici byl rok doma, zhoršil se mu zrak, pořídil si brýle, na vitaminy nemá prostředky, na rehabilitace nechodí, aby to v zaměstnání nevadilo. Má po mrtvici závratě, dále artrózu, břišní kýlu a velký výrůstek na noze, fyzické práce není schopen. Dceři nad rámec výživného přispívá mimořádnými nákupy v řádech tisíců, stejně jako žalobci jí založil stavební spoření, kam nyní nepřispívá. Žalobci přispíval na stavební spoření, kde byla k jeho zletilosti částka 80 000 Kč. Dále žalobce dostal k osmnáctinám od babičky 30 000 Kč, od prarodičů dostal 15 000 Kč na začátku školního roku a posílali žalobci 1 000 Kč měsíčně. Vozidlo má žalovaný sedm let staré. Manželka žalovaného má svoje vozidlo, jehož provoz si hradí, nemovitosti nevlastní, pracuje jako dělnice, v domácnosti hradí jídlo, na Ukrajině má dluh. Vyjádřil se k chování žalobce, které vnímá tak, že žalobce mu chtěl ublížit emoji „srdíčkem“, které připojil ke zprávě o úmrtí otce žalovaného a podal tuto žalobu. Pouze jednou mu popřál k narozeninám, k dalším příležitostem nikoli.

10. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro kraj , adresa, , , Anonymizováno, dne 11. 10. 2024 soud zjistil, že matka žalobce je od 14. 5. 2021 zaměstnána u , právnická osoba, ., není poživatelkou důchodu, nemocenských dávek, není osobou samostatně výdělečně činnou. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 21. 10. 2024 má soud za prokázané, že matka žalobce pobírá dávku ošetřovného za dlouhodobé ošetřování ve výši 2 136 Kč. Z přehledu o příjmech matky žalobce u , právnická osoba, ., má soud za prokázané, že její průměrný čistý měsíční výdělek za posledních dvanáct měsíců činí 12 720 Kč, za rok 2023 měla roční odměny 2 840 Kč, za rok 2024 odměny 1 650 Kč.

11. Soud jako nadbytečné zamítl provedení navržených a předložených důkazů, a to rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, o rozvodu manželství rodičů žalobce, neboť tato otázka nebyla mezi účastníky sporná ani relevantní a dále potvrzení zaměstnavatele žalovaného ze dne 11. 11. 2024, když stejné skutečnosti již byly zjištěny z výplatních pásek žalovaného.

12. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobce je studentem 5. semestru denního studia na vysoké škole. V době posledního rozhodnutí o vyživovací povinnosti žalovaného, kdy byla výše stanovena částkou 3 300 Kč měsíčně, byl žalobce studentem kvarty gymnázia, s otcem se stýkal třikrát až čtyřikrát ročně, žalovaný měl dále vyživovací povinnost k sestře žalobce, rozsudkem stanovenu ve výši 2 800 Kč měsíčně, příjem měl 20 033 Kč měsíčně, matka dosahovala příjmu 14 539 Kč, předtím byla dlouhodobě nezaměstnaná. Žalobce v místě studia bydlí ve spolubydlení, kde přispívá měsíčně na nájem částkou 3 900 Kč měsíčně, a to i během dvou měsíců, které tráví v bydlišti matky. Má výdaje na dopravu, roční městská hromadná doprava stojí 2 375 Kč, platil si stavební a penzijní spoření, kam v současnosti přestal příspěvky posílat. Nově řeší zdravotní problémy, dostal léky, které pravidelně užívá, bude mít výdaje se zubařem. Skončil s brigádním přivýdělkem jako barista, kde pracoval s příjmem 6 000 Kč - 9 000 Kč měsíčně, ale již musí vykonávat povinné odborné praxe ke studiu, které jsou placené částkou 130 Kč na hodinu, zatím odpracoval 18 hodin. Od září 2024 dostává přídavek na dítě 1 300 Kč měsíčně. Deset měsíců v roce si uhrazuje i své výdaje na stravu, drogerii a další běžné výdaje, dva až tři měsíce pak tráví u matky, která mu stravu zajistí. U matky bydlí sestra žalobce, která dále studuje. Matka žalobce má příjmy pouze ze zaměstnání a ošetřovného, pečuje o babičku žalobce, má výdaje na bydlení 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný fakticky zasílal žalobci výživné ve výši 4 900 Kč měsíčně do června 2024, od července 2024 platí 5 900 Kč měsíčně, sestře žalobce pak do června 2024 platil 3 500 Kč měsíčně, od července 2024 platí 5 500 Kč měsíčně. Setře žalobce žalovaný přispívá nad rámec výživného i mimo významnější příležitosti, žalobci zasílá příležitostně nižší částku. Žalovaný pracuje s průměrným příjmem 31 500 Kč, má zdravotní problémy, které jej omezují v pracovním výkonu, není schopen pracovat přesčas. Kromě služebního telefonu a příspěvku na dovolenou nemá žádné benefity, vlastní jedno vozidlo, nemovitost, kde žije s manželkou a splácí úvěr. Manželka žalovaného hradí v domácnosti výdaje na stravu, pracuje jako dělnice. Účastníci mají problémy s komunikací, žalobce nevěří žalovanému jeho snahu žalobci více přispět, žalovaný oproti tomu postrádá zájem o svou osobu, zdravotní stav a zpětné informace od žalobce. Žalobci přispívají dále další rodinní příslušníci, s dosažením zletilosti získal dispozici se stavebním spořením na jeho jméno, dostal dary od prarodičů.

13. Podle § 910 odst. 1 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

14. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že došlo od posledního rozhodnutí o výživném pro žalobce ke změně poměrů a na základě návrhu žalobce lze podle této změny rozhodnout o změně výše výživného. K poslednímu rozhodnutí došlo v době, kdy žalobce chodil do kvarty gymnázia. Bylo prokázáno, že nyní je studentem pátého semestru denního studia na vysoké škole, je tedy nadále osobou, která není schopna se sama živit, připravuje se denním studiem na svoje budoucí povolání. Od posledního rozhodnutí o výši výživného vzrostly jeho potřeby a to jak osobní – na ošacení a stravu, tak zejména ty v souvislosti se školou – bydlení v místě studia, stravování a pořízení potřeb pro studium, absolvování povinných praxí. Z důvodu praxí ukončil brigádní činnost, má nové výdaje se zdravotním stavem. V řízení bylo prokázáno, že matka žalobce dle svých možností a schopností plní vůči žalobci svou vyživovací povinnost v měsících, kdy se u ní žalobce zdržuje, má dlouhodobě nízké příjmy a plní svou vyživovací povinnost i vůči sestře žalobce. Ohledně poměrů na straně žalovaného došlo od posledního rozhodování ke zvýšení příjmů, k tomu úměrně dobrovolně navýšil platbu výživného nad výši stanovenou rozsudkem jak vůči žalobci, tak jeho sestře. Má výdaje na úvěr, bydlí ve své nemovitosti, o výdaje na domácnost se dělí s manželkou, která pracuje, má vozidlo a zvýšené výdaje a omezení v důsledku zhoršeného zdravotního stavu. Na jeho straně tak byla shledána běžná životní úroveň, nemá žádné nadstandardní životní náklady, nevynakládá výrazné částky na neběžné výdaje. S žalobcem se žalovaný dlouhodobě, již minimálně od posledního rozhodování soudem, pravidelně nestýká a nad rámec výživného přispívá jen k významným příležitostem. Po zvážení všech těchto okolností a skutečností dospěl soud k závěru, že je opodstatněné zvýšení výživného pro žalobce oproti poslední rozsudkem stanovené výši. Jako přiměřenou výši při zvážení potřeb žalobce a možností a schopností žalovaného, přihlédnutí k jeho další vyživovací povinnosti, soud považuje jako přiměřenou výší částku 6 200 Kč měsíčně. Pokud se jedná o požadavek zvýšení zpětně od 1. 6. 2024, soud shledal tento požadavek jako odůvodněný, když k výrazné změně poměrů spočívající ve zvýšení potřeb žalobce došlo již dříve před tímto datem, na což i žalovaný sám zvýšením reagoval, na straně žalovaného soud neshledal důvody, aby výživné zpětně nepřiznal, příjmů odpovídajících této výši výživného již dosahoval. Soud neshledal ze strany žalobce žádné chování, které by mělo z důvodu porušení dobrých mravů, vést k úvaze o nepřiznání výživného. Vztahy mezi účastníky jsou zjevně narušené, i vzhledem k odůvodnění předchozího rozsudku je zjevné, že tato skutečnost má příčinu již v dřívějších poměrech, kdy rodiče žalobce nebyli schopni vyřešit své vztahy natolik, aby byl styk žalobce s žalovaným od jeho dětství běžnou záležitostí a nedošlo k narušení jejich vztahu s schopnosti komunikace. Namítané emoji „super“ je sice slovně takto označováno, současně se však jedná o ikonu srdce, mezi účastníky tak mohlo dojít pouze k nepochopení úmyslu žalobce vyjádřit účast s úmrtím otce žalovaného. Vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnosti prarodičů, případné dary od prarodičů nebo i přídavek na dítě od státu tak nemohou výživné od rodiče nahrazovat, stejně jako případná možnost studenta si přivydělat nevylučuje jeho nárok na výživné, přivýdělek přispívá k jeho budoucí konkurenceschopnosti na trhu práce, ovšem za podmínky, kdy jej to ve studiu neomezuje. Legitimní je i případná tvorba úspor studentem z prostředků rodinou poskytnutých na mimořádné výdaje, případně na budoucí bydlení a zajištění, když povinný rodič je současně nadále schopen výživné v řádné výši poskytovat.

15. Vzhledem k tomu, že výživné bylo zvýšeno zpětně od 1. 6. 2024, žalovaný fakticky na výživném zaplatil od 1. 6. 2024 do 30. 11. 2024 částku 34 400 Kč, rozhodl soud, že nedoplatek na výživném za toto období ve výši 2 800 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 700 Kč splatných spolu s běžným výživným k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

16. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal v úvahu skutečnost, že žalobce se domáhal zvýšení výživného z částky 3 300 Kč měsíčně na částku 8 000 Kč měsíčně, avšak za situace, kdy žalovaný bez dalšího soudního rozhodnutí sám částku výživného navyšoval až na částku 4 900 Kč měsíčně, kterou žalovanému platil do června 2024 a od července 2024 na částku 5 900 Kč měsíčně, dobrovolně tedy z větší části plnil to, oč bylo žalováno, současně však žalobce takové navýšení žalovat musel, neboť soud rozhoduje tak, že mění rozsudek, kterým bylo naposledy o výši výživného rozhodováno. Soud tak dospěl k závěru, že v tomto případě odpovídá spravedlivému uspořádání rozhodnutí dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a za situace, kdy převážný neúspěch žalobce a částečný úspěch žalovaného by byl procesně zaviněn touto okolností, vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.