17 C 67/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o určení výživného <b>I. Soud stanovuje žalované povinnost platit žalobci výživné v částce 3 300 Kč měsíčně, které je mu žalovaná povinna platit vždy nejpozději do 15. dne každého měsíce předem, s účinností od [datum].</b> <b>II. Splatné dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 19 800 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci v měsíčních splátkách po 1 500 Kč vždy spolu s běžným výživným k rukám žalobce, s tím, že nezaplatí – li byť i jednu splátku, a to i částečně, stává se splatným celý dluh, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Pokud se žalobce domáhal stanovení výživného až do částky 4 000 Kč, žaloba se v části o 700 Kč měsíčně s účinností od [datum] zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal stanovení výživného 4 000 Kč měsíčně pro svou osobu proti žalované, která je jeho matkou, a to s účinností od [datum], kdy se od žalované odstěhoval. Uvedl, že studuje první ročník střední školy. Žije na ubytovně, kde platí nájem, pobírá sirotčí důchod 6 000 Kč, neboť mu zemřel otec a přídavek na dítě. Žalovaná má dvě další vyživovací povinnosti.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že bylo rozhodnutím žalobce, že od ní odešel, nechtěl se přizpůsobit rodinnému soužití, chodil pozdě domů a zaspával do školy, měl nadávat a být agresivní. Namítala, že by si žalobce mohl najít brigádu. Uvedla, že pracuje s příjmem 20 000 Kč měsíčně a na dvě děti, které má v péči, pobírá 12 000 Kč sirotčí důchody. Výdaje má 12 500 Kč na nájem, 3 500 Kč na elektřinu, 500 Kč plyn, dále platí internet a satelit. K jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná má příjem 20 000 Kč čistého měsíčně. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce je ve školním roce 2020 2021 studentem denního studia. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že byl zamítnut návrh na svěření žalobce a jeho sourozenců do pěstounské péče, ze skutkových zjištění soudu má soud za prokázané, že sestra žalobce je narozená v roce 2004, bratr je narozen v roce 2006. Ze smlouvy o ubytování ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce si pronajímá pokoj na ubytovně za cenu 7 500 Kč měsíčně včetně energií. Neskládal vratnou zálohu.

5. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalovaná jej vyhodila ze společného bydlení v prosinci 2020, dala mu ještě 200 Kč a od té doby mu nijak na výživu nepřispívá, nedává mu dárky a nejsou v kontaktu. Má svůj účet, na který mu chodí 6 540 Kč sirotčí důchod a 1 000 Kč měsíčně přídavek na dítě. Nezbývají mu peníze na hygienu a oblečení, na které potřebuje vynaložit 1 000 – 2 000 Kč měsíčně. S distanční výukou neměl zvláštní výdaje, používal pouze telefon, učebnice dostal. Brigádu si hledal, ale nechtěli brigádníky pouze na víkend. Uvedl, že matka pila a on ji nikdy nenapadl.

6. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pomáhala s výchovou žalobce i jeho sourozenců, žalobci bylo delší dobu vyhrožováno žalovanou, že jej vyhodí z domova, navštěvoval i školního psychologa. Žalovaná žije s přítelem. Žalobci nyní pomáhá, může se u ní najíst.

7. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalované doposud nebyla soudem stanovena povinnost platit žalobci výživné. Žalobce nežije s žalovanou od prosince 2020, kdy se odstěhoval, studuje na střední škole. Pobírá sirotčí důchod 6 540 Kč měsíčně a přídavek na dítě 1 000 Kč měsíčně. Žije sám na ubytovně, hradí si náklady na bydlení 7 500 Kč měsíčně včetně energií, má mobilní telefon, který využíval k distanční výuce. Žalovaná mu ještě v prosinci dala kapesné 200 Kč, od té doby mu ničím nepřispěla. Žalovaná dlouhodobě pracuje ve stabilním zaměstnání s příjmem 20 000 Kč měsíčně, má další dvě vyživovací povinnosti k dětem narozeným 2004 a 2006, obě děti pobírají sirotčí důchody.

8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

9. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalobce není schopen se sám živit podle § 911 o. z., studuje denní studium na střední škole, soustavně se připravuje na své budoucí povolání. Žalovaná má nadále jako jeho rodič k němu vyživovací povinnost. Žalobce má nyní nejvyšší potřeby jako nezaopatřené dítě, je to dospělý muž s odpovídajícími nároky na ošacení a stravu, má běžné náklady vzniklé se studiem. Zajišťuje si veškeré potřeby včetně bydlení a vedení vlastní domácnosti. Žalobce má sice příjmy ze sirotčího důchodu a přídavku na dítě, tato plnění státu však nenahrazují vyživovací povinnost žalované k žalobci, pouze vynahrazují žalobci ztrátu možného výživného od zemřelého otce a přispívají na zajištění jeho potřeb, které však prvotně mají zajišťovat rodiče svou výživou. Současně soud zhodnotil podle § 913 odst. 1 obč. zák. schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalované, její příjem ze zaměstnání a tvrzené výdaje, skutečnost, že nežije s dětmi sama, ale má přítele, přihlédl k jejím dalším vyživovacím povinnostem a skutečnosti že žalovanému nijak nepřispívá, nedává mu dárky ani žádné faktické plnění. Po zvážení všech těchto okolností a skutečností dospěl soud k závěru, že je opodstatněné stanovení výživného pro žalobce na částku 3 300 Kč měsíčně podle § 910 odst. 1 obč. zák. Podle § 922 odst. 1 o. z. pak soud výživné pro žalobce stanovil zpětně od [datum], neboť od této doby žalovaná již neposkytovala žalobci výživu, ani faktickou péčí a žalovaný si musel zajistit veškeré své potřeby včetně bydlení. Pokud se jedná o požadavek zvýšení o dalších 700 Kč, soud v této části žalobu zamítl jako neodůvodněnou výši, neboť již neodpovídá majetkovým možnostem a schopnostem žalované.

10. Vzhledem k tomu, že výživné bylo stanoveno zpětně od [datum], rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. tak, že nedoplatek na výživném za toto období včetně již splatného výživného za měsíc květen 2021 ve výši celkem 19 800 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných spolu s běžným výživným k rukám žalobce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek, neboť žalobce byl celou dobu bez plnění výživného ze strany žalované a nyní je v situaci, kdy výživné nejvíce potřebuje, proto byl měl dlužné výživné dostat v co nejkratší, avšak pro žalovanou ještě přiměřené době.

11. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnější žalobce náklady řízení neuplatňoval, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.