18 C 108/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Volfovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem adresa pro 21 069 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč, zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 14,75 % z částky 7 600 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 13 469 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 001,83 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 2 253,25 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 032,20 Kč od 22.10.2025 do zaplacení ve výši 14,75 %, úrok 14,75 % ročně z částky 8 632,20 Kč od 22.10.2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 21 069 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ IČO, sídlem adresa, dne 5. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli celkem částku ve výši 18 469 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 356 Kč, přičemž poslední splátka připadala na 3. 4. 2024. Celkovou splatnou částku tvořila jistina (10 000 Kč), úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (4 971 Kč), částka za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1998 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil 2 400 Kč, následně však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobce. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce žalobou požadoval po žalovaném ze smlouvy č. hodnota zaplatit částku 8 632,20 Kč jako dlužnou jistinu, částku 7 436,80 jako neuhrazený poplatek, částku 5 000 Kč jakožto smluvní pokutu, dále kapitalizovaný úrok ve výši 2 253,25 Kč (úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 4. 4. 2024 do 21. 10. 2025), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 001,83 Kč (zák. úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 4. 4. 2024 do 21. 10. 2025), úrok ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 22. 10. 2025 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh neuhradil, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, proto soud ve věci jednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, uzavřeli dne 5. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Částka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal za tento úvěr zaplatit poplatek ve výši 8 469 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 971 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 998 Kč. Celkovou částku ve výši 18 469 Kč se žalovaný zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce v 52 týdenních splátkách po 356 Kč, přičemž poslední splátka připadala na 3. 4. 2024 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 5. 4. 2023 včetně smluvních podmínek). Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil celkem na tuto smlouvu 2 400 Kč (prokázáno přehledem plateb ke smlouvě č. hodnota).

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 s účinností ke dni 21. 10. 2025 byla pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 vč. přílohy č. hodnota – strany 22 ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení úplaty a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2025 včetně dokladu o odeslání). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 16. 1. 2026 (prokázáno výzvou k plnění ze dne 16. 1. 2026 včetně dokladu o odeslání).

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Původní věřitel sjednal smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklé závazky je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Poskytovatel úvěrů byl povinen před uzavřením smluv posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smluv. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti jeho právního předchůdce v průběhu řízení tvrdil a prokázal.

13. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smluv o úvěru žalobce odkázal na zákaznickou kartu žalovaného ze dne 5. 4. 2023. Uvedl, že jeho právní předchůdce požadoval a získal od žalovaného informace o jeho rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do karty zákazníka a ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobce usoudil, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dána. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl, zejména že je invalidním důchodcem, jeho měsíční příjem činí 7 727 Kč, další čistý příjem v domácnosti činí 8 500 Kč, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu a výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

14. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdce žalobce považuje za nedostatečné.

15. Předchůdce žalobce ničeho netvrdil k prověření úvěruschopnosti žalovaného při sjednávání smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 5. 4. 2023. Dle zákaznické karty ze dne 5. 4. 2023 byl žalovaný invalidní důchodce, měsíční příjem žalovaného činil 7 727 Kč. Jeho odhadované měsíční výdaje činily 2 800 Kč. Uváděný příjem žalovaného byl doložen opisem příjmů za poslední 3 roky vystaveným Okresní správou sociálního zabezpečení v Kolíně ke dni 5. 4. 2023. Problematickou je výše výdajů žalovaného, v zákaznické kartě jsou výdaje žalovaného označeny pouze jako odhadované, přičemž činí 2 800 Kč. Předchůdce žalobce dále neprovedl lustraci žalovaného v registrech dlužníků (např. SOLUS, NRKI, BRKI). Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že předchůdce žalobce nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.

16. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.

17. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 2993 věta první o.z., resp. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ohledně daných smluv nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacené části jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota žalovanému částku 10 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem 2 400 Kč a na jistině mu tedy zbývá uhradit 7 600 Kč.

18. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je částečně důvodný a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 22. 10. 2025 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. Ve zbytku žalobního nároku soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl úspěšný co do částky 7 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ohledně nároku ve výši 13 469 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným úrokem a běžícím úrokem z prodlení byla jeho žaloba zamítnuta. V řízení byl tedy z větší části úspěšný žalovaný, kterému však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.