18 C 213/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], obec Vitice, zapsaném na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se zrušuje.

II. Pozemek parcela č. st. parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [část obce], obec Vitice, zapsaném na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín, se přikazu je do vlastnictví žalobce [titul] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], bytem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku ve výši [částka], do 60 dnů ode dne právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] a návrhu při jednání konaného dne [datum] domáhal zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba [adresa], v katastrálním území Chotýš, obec Vitice, zapsaného na [list vlastnictví], vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Kolín. Žalobce je přitom vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ k této nemovitosti a žalovaná podílu o velikosti ¼. Ve spoluvlastnictví se žalovanou nemá zájem nadále setrvávat, podíl žalované je zatížen několika zástavními právy z důvodu proti ní vedených exekucí. Dle názoru žalobce nejde předmětnou nemovitost reálně rozdělit na samostatné nemovité věci, neboť se jedná o rodinný dům se zahradou, které spolu tvoří jeden funkční celek a dělení nemovitosti by tak z hospodářského a funkční hlediska nebylo účelné ani možné. Proto žalobce navrhl přikázání nemovitosti do jeho vlastnictví s tím, že by žalované poskytl přiměřenou náhradu. [titul za jménem] znaleckým posudkem, v němž byla obvyklá cena nemovitosti stanovena na částku [částka]. Na podíl žalované o velikosti ¼ tak připadá částka [částka], kterou by žalované vyplatil. Před podáním žaloby se žalobce snažil bezvýsledně žalovanou kontaktovat s výzvou ke zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zejména zjištěno, účastníci jsou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Kolín, zapsáni na [list vlastnictví] jako spoluvlastníci k pozemku parc. č. st. 89, jehož součástí je stavba k bydlení [adresa], v katastrálním území Chotýš a obci [obec], žalobce s podílem ¾ a žalovaná s podílem ¼.

5. Výzvou ze [datum] včetně dokladu o odeslání a dodejky považuje soud za zjištěné, že žalobce se snažil kontaktovat žalovanou se záměrem zahájit jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti a požádal ji rovněž o její návrh řešení, kterým by mohlo zrušení a vypořádání proběhnout. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody, podá žalobce žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k příslušenému soudu. Výzva se žalobci, resp. jeho právnímu zástupci, vrátila s tím, že žalovaná se z adresy svého trvalého pobytu odstěhovala.

6. Znaleckým posudkem [číslo] z [datum] z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitostí, vypracovaného Znaleckým ústavem [právnická osoba], byla stanovena obvyklá cena předmětné nemovitosti podle stavu ke dni [datum] na částku [částka]. Tento znalecký posudek nechal zpracovat žalobce, přičemž obsahuje doložku znalce, že si je vědom následků vědomě nepravdivého posudku ve smyslu § 127a o.s.ř.

7. Z výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že aktuální zůstatek na tomto účtu činí [částka].

8. Na základě provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu takový, že účastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci k výše specifikované nemovitosti, žalobce s podílem ¾ a žalovaná s podílem ¼. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví k uvedené nemovitosti se žalovanou nadále setrvávat, a proto ji vyzval k jednání o jeho zrušení a vypořádání, přičemž tato výzva zůstala bez odezvy. Preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je pro žalobce přikázání dané nemovitosti do jeho vlastnictví s vyplacením žalované. Pro tento účel nechal vypracovat znalecký posudek, v němž byla obvyklá cena nemovitosti stanovena na částku [částka]. Žalobce zároveň podpořil svůj záměr doložením výpisu z jeho účtu, který prokazuje, že disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vyplacení žalované v poměru k velikosti jejího spoluvlastnického podílu, tj částkou [částka].

9. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

10. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

11. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

12. Podle § 1141 odst. 1 o.z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (§ 1141 odst. 2 o.z.).

13. Podle § 1142 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

14. Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

16. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

17. V posuzované věci tak soud uzavírá, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti ve smyslu § 1115 odst. 1 o.z. Jelikož se účastníkům nepodařilo dosáhnout dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dle § 1141 o.z., podal žalobce dle § 1143 o.z. návrh, aby o zrušení a vypořádání rozhodl soud.

18. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci (§ 1144 odst. 1 o.z.). Soud dospěl k závěru, že u předmětné nemovitosti není její reálné rozdělení dobře možné. Reálnému rozdělení nemovitosti brání několik skutečnosti. První z nich je skutečnost, že spoluvlastnické podíly účastníků na nemovitosti nejsou stejné, když žalobce disponuje podílem o velikosti ¾ a žalovaná ¼. To samo o sobě reálně rozdělení věci neznemožňuje (viz ust. § 1144 odst. 2 o.z.), avšak muselo by dojít k vyrovnání v penězích, což však naráží na finanční situaci žalované, o níž lze důvodně předpokládat, že není dobrá, neboť její podíl je zatížen soudcovskými a exekutorskými zástavními právy. Obdobně žádný z účastníků neprojevil v řízení přání věc reálně rozdělit ani případnou ochotu se podílet svými prostředky na nutných stavebních úpravách, přičemž zde opět vyvstává pochybnost, zda žalovaná disponuje prostředky, které by na úpravu nemovitosti v rámci jejího rozdělení mohla vynaložit. Dále soud zastává názor, že rozdělením nemovitosti by se mohla podstatně snížit její hodnota, když by se z jednoho hospodářského a funkčního celku staly dva znatelně menšího rozsahu. Z uvedených důvodů a za účelem nenavyšování nákladů řízení a jeho nepřiměřeného prodlužování soud nenechával zpracovat znalecký posudek k posouzení otázky možného reálného rozdělení nemovitosti.

19. Dalším možným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je přikázání společné věci jednomu spoluvlastníkovi (nebo více spoluvlastníkům) za přiměřenou náhradu vyplacenou ostatním spoluvlastníkům. V posuzovaném případě žalobce projevil zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví a pro tyto účely nechal zpracovat znalecký posudek o stanovení obvyklé ceny nemovitosti. Znalecký ústav [obec] určil obvyklou cenu dané nemovitosti na [částka] Částku vypořádacího podílu žalované navrhl žalobce s ohledem na výši jejího spoluvlastnického podílu na nemovitosti a v souladu s uvedeným znaleckým posudkem. Na podíl žalované o vel. ¼ připadá [částka]. Znalecký posudek obsahuje všechny náležitosti a doložku dle § 127a o.s.ř. a soud k němu tak přistoupil, jako by jej nechal zpracovat sám.

20. Soud dále konstatuje, že žalobce rovněž naplnil tzv. kritérium solventnosti, tj. prokázal, že disponuje dostatečnými finančními prostředky pro vyplacení žalované.

21. Vzhledem k tomu soud podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil (výrok I. rozsudku) a přikázal předmětnou nemovitost do vlastnictví žalobce (výrok II.) za přiměřenou náhradu ve výši [částka] odpovídající znaleckému posudku, která bude žalované vyplacena ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Tuto lhůtu soud považuje vzhledem k výši poukazované částky za přiměřenou.

22. O nákladech řízení (výrok IV.) soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud si je vědom, že v posuzovaném případě se jedná o tzv. řízení iudicium duplex, tedy řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z budoucích účastníků a přes formální označení, odpovídající dikci zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce a žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Povahově tak nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Strany v těchto případech nemohou předjímat rozhodnutí soudu. Ve své podstatě tak všichni účastníci řízení mají ve věci částečný úspěch. Soudy u takových řízení o nákladech rozhodují zpravidla tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení, neboť vzhledem ke specifickému postavení účastníků, lze jen stěží určit„ stranu vítěznou“ a stranu, jež v řízení„ prohrála“. Jako spravedlivé se tak jeví, aby každý z účastníků nesl své náklady sám. K jinému postupu při rozhodování o nákladech řízení by tak soud ve věcech zrušení a vypořádání spoluvlastnictví měl přistoupit jen shledá-li pro to důležité důvody a okolnosti a aplikovat ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. (k uvedené problematice srov. např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3202/20 ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20 ze dne [datum] či sp. zn. IV. ÚS 2081/21 ze dne [datum]).

23. V tomto případě soud shledal adekvátní důvody pro jiný postup, co se týče rozhodnutí o nákladech řízení zejména v aktivitě účastníků v průběhu řízení a rovněž ve skutečnosti, že žalobci bylo vyhověno ohledně jím navrženého způsobu vypořádání. Žalobce byl v řízení po celou dobu aktivní, před podáním žaloby vyzval žalovanou k jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a sám si nechal vypracovat znalecký posudek za účelem ocenění nemovitosti pro účely vyplacení žalované. Žalovaná naproti tomu byla po celou dobu v řízení pasivní. Žalobci rovněž bylo vyhověno co do jím preferovaného způsobu vypořádání a o jeho úspěchu ve věci tak lze fakticky hovořit, a to přestože nejprve žalobou navrhoval řešení formou dražby mezi spoluvlastníky, což činil z obav, aby nenabyl podíl žalované včetně všech zástavních práv zapsaných ve prospěch věřitelů žalované, která byla stižena vícero exekucemi. Již od počátku řízení však uváděl, že pokud dojde k zániku zástavních práv na podílu žalované, nebrání se přikázání nemovitosti do svého vlastnictví.

24. Z uvedených důvodu soud přiznal žalobci dle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to konkrétně: - [částka] (zaplacený soudní poplatek) - Advokát žalobce učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.) a účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.) o) Mimosmluvní odměna za pět úkonů právní služby při tarifní hodnotě [částka] činí 5 x [částka] (§ 8 odst. 5 věta první a.t., § 7 bod 6. a.t.) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 5 x [částka] (§ 13 odst. 1 a 4 a.t.) -) [částka] (cena za znalecký posudek [číslo] vypracovaný Znaleckým ústavem [obec], doloženo fakturou [číslo] ze dne [datum]) Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).