18 C 238/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Název žalobce , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem označení advokáta sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 2 548 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 548 190 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 31. 7. 2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 218 402 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 2 548 190 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s , jméno FO, , zemřelým dne 26. 7. 2018 (dále také jako „zůstavitel“), uzavřel dne 22. 1. 2014 smlouvu o dílo, na jejímž základě provedl pro zůstavitele práce, dodávky a montáže konstrukce haly, střešního a stěnového opláštění, vrat a dveří na akci „Hala 15 x 54m, , adresa, “. Žalobci vznikl z titulu této smlouvy nárok na úhradu částky 2 548 190 Kč s příslušenstvím, přičemž zůstavitel svůj dluh dne 9. 7. 2014 písemně uznal v plné výši a zavázal se jej hradit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 425 000 Kč, a to vždy k 30. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek. Zůstavitel neuhradil již první splátku splatnou dne 30. 7. 2014, a proto se stal splatným celý dluh v plné výši 2 548 190 Kč. Žalobce podal dne 4. 7. 2019 přihlášku do dědického řízení po zůstaviteli, kterou ke dni úmrtí zůstavitele vyčíslil celkem na částku 3 336 459,19 Kč (jistina 2 548 190 Kč splatná dne 30. 7. 2014 + zákonný úrok z prodlení za období od 31. 7. 2014 do 26. 7. 2018 z částky 2 548 190 Kč, tj. 818 269,19 Kč). Pozůstalostní řízení po zůstaviteli bylo skončeno usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 6. 2021, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 13. 7. 2021 a které potvrzuje nabytí dědictví jedinou dědičkou, a to žalovanou jakožto matkou zůstavitele. Žalovaná pohledávku žalobce v dědickém řízení popřela, neboť dle jejího názoru nebylo prokázáno řádné splnění díla. Žalovaná postupovala v dědickém řízení v rozporu s výhradou soupisu, když do seznamu pasiv nezařadila jeho pohledávku, přestože byl daný dluh utvrzen písemným uznáním. Popření pohledávky považuje žalobce za účelové s úmyslem vyhnout se či odsunout úhradu pohledávky. Podle něj došlo k pochybení již v dědickém řízení, kde měla být předmětná pohledávka zařazena do pasiv dědictví proti vůli žalované, neboť její námitky proti dluhu mají takový charakter, že již na základě právního posouzení nemohou obstát. Dále žalobce dodal, že žalovaná uplatnila v dědickém řízení výhradu soupisu, v důsledku čehož odpovídá pouze do výše aktiv pozůstalosti, tj. částky 4 013 000 Kč. Dluhy, které žalovaná nepopřela, pak dosahují částky 7 643 000 Kč. Žalobce rovněž odkázal na ust. § 1688 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“),v němž je obsažena sankce postihující dědice, kteří uplatnili výhradu soupisu, a posléze se ukázalo, že prohlášení nebo seznam neodpovídají skutečnosti v rozsahu nikoli nepodstatném; v takovém případě dochází ke ztrátě účinků výhrady soupisu, tedy ke změně odpovědnosti za dluhy v odpovědnost bez omezení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, tak že nárok uplatněný v žalobě v plném rozsahu neuznává, a to co do důvodu i výše. Předmětnou pohledávku v dědickém řízení popřela a v tomto smyslu setrvává na svém stanovisku, kdy daná pohledávka nebyla zahrnuta do pasiv pozůstalosti. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce svou údajnou pohledávku doposud řádně a určitě neprokázal. Žalobce dle názoru žalované neunáší v dané věci břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení předmětné pohledávky. Z výše uvedených důvodů pak označila nárok žalobce za neoprávněný, neodůvodněný, nezákonný a navrhla zamítnutí žaloby.

3. Ve věci bylo jednáno v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“). Právní zástupkyně žalované celkem 6x požádala o odročení jednání z různých důvodů (např. nemoc, dovolená, školení), kterým soud vyhověl. Současně s posledním předvoláním na jednání konané dne 6. 10. 2022 byla právní zástupkyně žalované upozorněna, že jakékoliv další omluvy již nebudou soudem akceptovány. Právní zástupkyně žalované ani nevyužila možnosti substitučního zastoupení, kdy toto její oprávnění přímo vyplývá z plné moci, která jí byla žalovanou udělena dne 21. 12. 2021. Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, však nelze posuzovat bez přihlédnutí ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení uvádí - obecně vzato - důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojené (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3358/2007, a usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 4. 2009, sp. zn. II. ÚS 2778/08). Z uvedeného je zřejmé, že smyslem a účelem žádostí právní zástupkyně žalované o odročení jednání, nebylo zajištění její osobní přítomnosti na těchto jednáních, nýbrž záměrné maření průběhu soudního řízení.

4. Ze smlouvy o dílo ze dne 22. 1. 2014 včetně cenové nabídky č. 116/2013 bylo zjištěno, že žalobce a , jméno FO, , r.č. , Anonymizováno, , uzavřeli uvedenou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobce jako zhotovitele provést pro M. , jméno FO, jako objednatele dodávku a montáž ocelové konstrukce haly, střešního a stěnového opláštění, vrat a dveří na akci „Hala 15 x 54m, , adresa, “ dle cenové nabídky č. , číslo, ze dne 20. 12. 2013 a dle projektové dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, . Dohodnutá cena za dílo činila 3 387 300 Kč.

5. Z dodatku č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2014 ke smlouvě o dílo ze dne 22. 1. 2014 včetně cenové nabídky č. , číslo, (aktualizace ke dni 17. 3. 2014) bylo zejména zjištěno, že se smluvní strany dohodly na změně ceny díla, která nově činila 3 583 900 Kč.

6. Z uznání dluhu ze dne 9. 7. 2014 bylo zjištěno, že , jméno FO, uvedeného dne uznal co do důvodu a výše svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 2 548 190 Kč z titulu realizovaných prací, dodávky a montáže ocelové konstrukce haly, střešního a stěnového opláštění, vrat a dveří na zakázce „Hala 15 x 54m, , adresa, “ dle smlouvy o dílo ze dne 22. 1. 2014 ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2014 uzavřené mezi ním jako objednatelem a žalobcem jako zhotovitelem. Předmětný dluh se zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 425 000 Kč, a to vždy k 30. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek tak, aby byl celý dluh splacen nejpozději do 31. 12. 2014.

7. Z přihlášení pohledávky do dědického řízení ze dne 4. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce adresoval notáři , tituly před jménem, , jméno FO, ke sp. zn. , spisová značka, (, právnická osoba, 1), tj. do dědického řízení po , jméno FO, , zemřelém dne 26. 7. 2018, přihlášení pohledávky pocházející z výše zmíněné smlouvy o dílo ze dne 22. 1. 2014 ve znění jejího dodatku ze dne 17. 3. 2014. Žalobce pohledávku vyčíslil ke dni úmrtí M. , jméno FO, na celkovou částku 3 366 459,19 Kč a požádal o její vypořádání v rámci dědického řízení. Přihlášená pohledávka sestává z jistiny ve výši 2 548 190 Kč splatné dne 30. 7. 2014 a zákonného úroku z prodlení za období od 31. 7. 2014 do 26. 7. 2018 (den úmrtí zůstavitele) z částky 2 548 190 Kč ve výši 818 269,19 Kč. K přihlášce pohledávky žalobce přiložil rovněž uznání dluhu M. , jméno FO, ze dne 9. 7. 2014.

8. Z protokolu o jednání ve věci pozůstalosti po M. , jméno FO, ze dne 17. 10. 2019, sp. zn. , spisová značka, (, spisová značka, ), bylo zejména zjištěno, že žalovaná dědictví po zůstaviteli přijala a zároveň uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti. Soupis pozůstalosti za účelem zjištění pozůstalostního jmění a určení čisté hodnoty majetku v době zůstavitelovy smrti byl nahrazen prohlášením jediného dědice o pozůstalostním majetku. Žalovaná zároveň požádala o vyzvání věřitelů, aby v přiměřené lhůtě ohlásili a doložili své pohledávky.

9. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 22. 10. 2019, č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že tímto usnesením byli věřitelé zůstavitele M. , jméno FO, vyzváni, aby u pověřeného soudního komisaře , tituly před jménem, , jméno FO, nebo u Obvodního soudu pro , adresa, přihlásili své pohledávky vůči zůstaviteli včetně jejich výše, a listinami je doložili ve lhůtě tří měsíců ode dne vyvěšení tohoto usnesení na úřední desce soudu. Žalovaná jako dědička ze zákona po zůstaviteli ve II. třídě dědiců uplatnila výhradu soupisu a požádala soud, aby s ohledem na již přihlášené dluhy zůstavitele, stejně jako na jeho další možné dluhy, vyzval věřitele k přihlášení a doložení jejich pohledávek ve smyslu § 1711 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“).

10. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 6. 2021, č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 13. 7. 2021, ve věci projednání pozůstalosti po M. , jméno FO, a z protokolu o jednání ve věci pozůstalosti po M. , jméno FO, ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. , spisová značka, (, spisová značka, ), bylo zjištěno, že obvyklá cena majetku zůstavitele byla stanovena na částku 4 013 742 Kč, výše pasiv na částku 7 643 806,90 Kč a výše předlužení na částku 3 630 064,90 Kč. Dále bylo tímto usnesením č.j. , spisová značka, potvrzeno, že veškerý majetek patřící do pozůstalosti nabyla žalovaná jako pozůstalá matka. Do seznamu pasiv nebyla zahrnuta mj. pohledávka žalobce z titulu smlouvy o dílo ze dne 22. 1. 2014 (cenová nabídka ze dne 20. 12. 2013) ve výši 3 366 459,19 Kč, neboť ji žalovaná jako dluh zůstavitele neuznala.

11. Výzvou k úhradě pohledávky ze dne 27. 7. 2021 se žalobce obrátil na tehdejšího právního zástupce žalované jako jediné dědičky po zemřelém M. , jméno FO, a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, kterou dovyčíslil, tj. navýšil o zákonné úroky z prodlení za období od 26. 7. 2018 do 27. 7. 2021, na částku 3 982 409,07 Kč.

12. Další návrhy účastníků na provedení důkazů, soud zamítl, neboť skutečnosti významné pro rozhodnutí má soud prokázány dostatečně.

13. Na základě provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu takový, že zůstavitel , jméno FO, , zemř. dne 26. 7. 2018, uzavřel se žalobcem dne 22. 1. 2014 (ve znění dodatku ze dne 17. 3. 2014) smlouvu o dílo, na základě které žalobce provedl pro zůstavitele práce spočívající v dodávce a montáži ocelové konstrukce haly, střešního a stěnového opláštění, vrat a dveří haly v , adresa, . Uznáním dluhu ze dne 9. 7. 2014 uznal zůstavitel písemně svůj dluh v částce 2 548 190 Kč z titulu této smlouvy co do důvodu a výše a zavázel se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 425 000 Kč vždy k 30. dni v měsíci tak, aby byl celý dluh splacen nejpozději do 31. 12. 2014, avšak neuhradil již první splátku splatnou dne 30. 7. 2014, v důsledku čehož se stal dluh splatný v celém rozsahu. Dne 26. 7. 2018 zemřel , jméno FO, , proto žalobce svou pohledávku přihlásil do dědického řízení po zůstaviteli. Jeho pohledávka však nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti a nebyla v dědickém řízení vypořádána. Jedinou dědičkou zůstavitele se na základě usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 6. 2021, č.j. , spisová značka, , stala žalovaná, která sice uplatnila výhradu soupisu, avšak dědictví přijala, přestože obvyklá cena majetku zůstavitele byla určena na 4 013 742 Kč, výše pasiv pak 7 643 806,90 Kč, výše předlužení 3 630 064,09 Kč.

14. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků:Dle § 1701 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.Dle § 1706 věty první o.z. uplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.Dle § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.Dle § 639 věty první o.z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo.Dle § 641 o.z. bylo-li v uznání dluhu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

15. Žalovaná zůstala v řízení pasivní. Pouze sdělila, že setrvává na svém stanovisku z dědického řízení, kdy pohledávku žalobce popírá a neuznává co do důvodu a výše. Žalobce podle ní svou údajnou pohledávku doposud řádně a určitě neprokázal a má za to, že žalobce v dané věci tak neunáší břemeno tvrzení ani břemeno důkazní.

16. Uznání dluhu zůstavitelem ze dne 9.7.2014 obsahuje všechny podstatné náležitosti. Je učiněno v písemné formě, je patrné, kdo jej činí a vůči komu směřuje, tj. v tomto případě zůstavitel M. , jméno FO, vůči žalobci. Rovněž je z uznání patrné, jaký dluh je uznáván, jaký je jeho důvod a jeho výše. Uznání výslovně uvádí, že se jedná o peněžitý dluh ve výši 2 548 190 Kč z titulu realizovaných prací, dodávky a montáže ocelové konstrukce haly, střešního a stěnového opláštění, vrat a dveří na akci „Hala 15 x 54m, , adresa, “ dle smlouvy o dílo ze dne 22. 1. 2014 ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2014 uzavřené mezi zůstavitelem a žalobcem. Uznávaný dluh je tak jednoznačně a nezaměnitelně specifikován.

17. Jak uvádí § 2053 o.z. důsledkem uznání dluhu je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Důkazní břemeno se za takové situace přesouvá na dlužníka, který je povinen prokázat, že dluh nevznikl, namísto toho, aby věřitel prokazoval, že dluh vznikl. K uvedenému soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004, v němž tento soud konstatuje, že „právní domněnku existence dluhu uznaného písemně co do důvodu a výše lze vyvrátit důkazem, že dluh vůbec nevznikl“. Dále v rozhodnutí ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 29 Odo 341/2001, uvedl Nejvyšší soud: „jestliže uznání dluhu založilo vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že dluh v době uznání trval, pak v řízení, v němž se věřitel (žalobce) domáhá splnění tohoto závazku, spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku na dlužníku (žalovaném)“. Z uvedeného je zřejmé, že argumentace žalované o tom, že žalobce svou pohledávku doposud řádně a určitě neprokázal, přičemž žalobce tak neunáší břemeno tvrzení a důkazní, nemůže obstát, když důkazní břemeno naopak zatěžovalo žalovanou. Co se týče obecných konstatování a pasivity žalované lze odkázat na rozhodnutí Městského soudu v Brně 18 C 61/1996, v němž daný soud mj. uvádí: „vyvratitelnou právní domněnku o tom, že v době uznání závazek trval, nelze vyvracet pouhým negativním tvrzením žalovaného o neexistenci závazku.“18. Žalovaná dále vznesla námitku promlčení předmětné pohledávky. Tuto námitku však soud nepovažuje za relevantní, neboť dle § 639 věty první o.z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. V posuzovaném případě zůstavitel M. , jméno FO, písemně uznal svůj dluh ze smlouvy o dílo co do důvodu a výše dne 9. 7. 2014, žaloba byla podána5 .10. 2021, z čehož je patrné, že pohledávka žalobce promlčena není.

19. Žalovaná v žádosti o odročení jednání ze dne 4. 10. 2022 zpochybnila pravost podpisu M. , jméno FO, na uznání dluhu a navrhla provedení znaleckého posudku za účelem zjištění pravosti podpisu na předmětné listině. Soud tento návrh zamítl, když v něm spatřuje obstrukční jednání žalované, která tak učinila až teprve současně s celkem šestou žádostí o odročení jednání, do té doby pravost podpisu nijak nerozporovala (ani v dědickém řízení, ani v předchozích vyjádřeních k žalobě).

20. Žalobce řádně přihlásil svou pohledávku vůči zůstaviteli do dědického řízení. Žalovaná dědictví po zůstaviteli přijala, přestože bylo evidentně předlužené (obvyklá cena majetku zůstavitele byla určena na 4 013 742 Kč, výše pasiv pak 7 643 806,90 Kč, výše předlužení 3 630 064,09 Kč). Žalovaná v dědickém řízení sice pohledávku žalobce popřela, a proto nebyla zahrnuta do pasiv dědictví, avšak věřitelé nejsou účastníky řízení o dědictví, a proto usnesení o dědictví je pro ně závazné pouze ve výrocích, které se týká dědického práva po zůstaviteli, výroky o tom, jaký majetek patří do dědictví, jaká je cena tohoto majetku nebo jaké dluhy zůstavitel zanechal, nejsou vázáni. Dědění představuje univerzální přechod práv a povinností zůstavitele na dědice, tedy i odpovědnost za dluhy zůstavitele. V případě uplatnění výhrady soupisu dědic bude hradit dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví, v daném případě byla obvyklá cena majetku zůstavitele určena 4 013 742 Kč, žalovaná pohledávka žalobce je pak ve výši 2 548 190 Kč s přísl. Žalobce v řízení prokázal existenci a výši uplatňované pohledávky, proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Tím, že zůstavitel svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud proto dále žalobci přiznal dle § 1970 o.z. zákonný úrok z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 31. 7. 2014 do zaplacení. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně.Konkrétně má žalobce nárok na náhradu následujících položek:- 127 410 Kč (zaplacený soudní poplatek),- advokát žalobce učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, návrh ve věci samé - žaloba (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), účast na jednání soudu dne 6. 10. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.)o Mimosmluvní odměna za čtyři úkony právní služby činí 4 x 18 500 Kč (§ 7 bod 6. a.t.).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.).- 15 792 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 218 402 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).