18 C 277/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobkyně [celé jméno žalobkyně], je výlučným vlastníkem poz. parc. [číslo] ost. plocha jiná plocha o výměře 111 m2, vymezeného v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] [právnická osoba] pro rozdělení pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], obec Kolín, součástí tohoto rozsudku je geometrický plán [číslo] vyhotovený [právnická osoba] [právnická osoba] pro rozdělení pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], obec Kolín.

II. Žalovaný je povinen zaplatit ČR - Okresnímu soudu v Kolíně náklady státu - svědečné, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 33 798 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem poz. parc. [číslo] ost. plocha jiná plocha o výměře 111 m2, vymezeného v geometrickém plánu [číslo] vyhotoveného [právnická osoba] [právnická osoba] pro rozdělení pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], obec Kolín, neboť nemovitost nabyla řádně vydržením. Žalobkyně tvrdila, že jsou splněny podmínky ust. § 80 zak. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a že ve věci je dán naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem předmětné nemovitosti. Odkazovala na řízení vedené u Okresního soudu v Kolíne pod sp.zn. [spisová značka], kde uváděla, že hranice pozemku tak, jak je evidována v katastru nemovitostí, nesouhlasí s faktickým stavem. Tento stav je dlouhodobý, nemovitosti žalobkyně kupovala již v roce 2002, v tomto stavu je užívali i její právní předchůdci. Na této hranici stálo i dřívější oplocení a dále zde byl postaven i přístřešek. Ke sporné části pozemku se vždy chovala jako vlastník a její dobrou víru nikdy nikdo nezpochybnil až do roku 2015 a ani jí nic nenarušilo. Žalobkyně tak užívala pozemek v dobré víře od roku 2002, tedy nejméně 10 let. Žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín na listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. území [obec], a to poz. parc. stp. č. 1918 – zast. pl. a nádvoří. Vlastníkem sousedních nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín na listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. území [obec], a to poz. parc. st [parcelní číslo] – zast. pl. a nádvoří je [právnická osoba], a.s., [IČO]. Vlastnictví připlocené části pozemku parc. č. st. [číslo] v katastrálním území Kolín, o výměře cca 100 m², řešil jako předběžnou otázku Okresní soud v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 23. 4. 2019, který byl potvrzen Krajským soudem v Praze rozsudkem ze dne 7. 11.2019 č.j. [číslo jednací], byla žaloba o vydání bezdůvodného obohacení, kterou podal právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] (v pozici žalobce) zamítnuta, když žalovaná (nyní žalobkyně) od [datum] byla oprávněným držitelem části pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kolín o výměře cca 100 m² podle § 130 odst. 1 obč. zák. a nepřetržitou držbou po dobu 10ti let nabyla žalovaná (nyní žalobkyně) vlastnické právo k uvedené části pozemku, a proto žalobkyni [právnická osoba] a.s. proti žalované (nyní žalobkyni) nárok na vydání bezdůvodného obohacení nemohl vzniknout. V průběhu tohoto soudního řízení, právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] spornou část pozemku, převedl kupní smlouvou ze dne [datum], na současného zapsaného vlastníka – žalovaného. Uzavření kupní smlouvy předcházelo geometrické zaměření, které si vyžádal [právnická osoba] Žalobkyně požádala katastrální úřad o zapsání poznámky spornosti na listech vlastnictví, na kterých jsou zapsány poz. parc. [číslo] poz. parc. [číslo] neboť spornou nemovitost nabyla řádně vydržením. Žalobkyně upozornila, že převod uskutečněný mezi [právnická osoba] a žalovaným, je účelovým právním úkonem, jehož smyslem je připravit žalobkyni o vlastnické právo.

2. Žalovaný uvedl, že pozemek nabyl na základě platné kupní smlouvy ze dne [datum] za kupní cenu 153 600 Kč. Žalovaný byl v dobré víře v zápis v katastru nemovitostí, kde byla jako vlastník zapsána [právnická osoba] a.s. O údajné existenci vydržení žalovaný nic neví a je to věc mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. Žalovaný rozporoval skutečnost, že by žalobkyně vydržela část pozemkové parcely [číslo]. Žalobkyně nebyla v dobré víře, žalobkyně dle svých žalobních tvrzení postavila na předmětném pozemku [číslo] stavbu, která ovšem není zapsána v katastru nemovitostí a stojí na cizím pozemku. Jde tedy o stavbu nepovolenou ve smyslu stavebních předpisů a dále neoprávněnou, protože byla postavena bez souhlasu vlastníka pozemku. Povinností stavebníka je zjistit si vlastnické poměry pozemku, na kterém staví a tudíž žalobkyně jako stavebník měla a mohla zjistit, že staví na cizím pozemku a dopustila se tak vědomé nedbalosti, když toto nezjistila, proto nebyla v dobré víře a nemohla vydržet část předmětného pozemku. Žalovaný kupoval nemovitost a byl v dobré víře v zápis v KN, kde jako vlastník byl uveden prodávající a v KN nebyla zapsána žádná poznámka spornosti vlastnického práva. Tudíž žalovaný nabyl platně nemovitost, i kdyby prodávající ve skutečnosti vlastníkem pozemku nebyl. Žalovaný zpochybnil správnost geometrického plánu, který vymezuje novou parcelu [číslo] v k.ú. [obec], když žalovanému není známo, zda je hranice zaměřena na vnitřní straně betonové zdi či na vnější straně betonové zdi, či uprostřed zdi, a zda je zaměřen přesně drátěný plot. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.

3. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

4. Soud se zabýval posouzením, zda má žalobkyně na požadovaném určení vlastnictví naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení stalo její právní postavení nejistým. Na takovémto určení pak má žalobkyně naléhavý právní zájem, neboť bez rozhodnutí soudu deklarujícího toto vlastnické právo by zásadně nemohla dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí a tak uvedení faktického a právního stavu do souladu, jak v žalobě tvrdí.

5. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení účastníci předložili, a vyslechl následující svědky s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Kolín [list vlastnictví] pro obec, okres a katastrální území Kolín bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem stavební parc. č. 1918 o výměře 631 m² v obci a katastrálním území Kolín, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. Výpisem z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Kolín [list vlastnictví] pro obec, okres a katastrální území Kolín bylo prokázáno, že [právnická osoba] a.s. je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 22 339 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.Z potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne [datum], číslo dražby 02- [spisová značka] bylo prokázáno, že bylo vystaveno dne [datum] [právnická osoba] síň [právnická osoba] podle § 31 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Předmětem dražby byl objekt bydlení [adresa] na pozemku parc. č. st. 1918, pozemek parc. č. st. 1918 o výměře 631 m², zastavěná plocha a nádvoří, průmyslový objekt bez č.p. na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 57 m², zastavěná plocha a nádvoří, nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v [obec] na LV č. [číslo] pro obec a katastrální území Kolín. Bývalým vlastníkem uvedených nemovitostí byla [právnická osoba] Dukla a.s., [IČO]. Vydražitelem se za cenu 2 090 000 Kč stala žalobkyně. Z mapy pozemku č. st. [číslo] – přesah stavby a snímku katastrální mapy pozemku bylo prokázáno, že hranici pozemků v terénu tvoří plot. Rozhodnutím MÚ v [obec] ze dne [datum], kolaudačním rozhodnutím ze dne [datum] bylo prokázáno, že v roce 2006 na základě stavebního povolení byla vybudována nová bytová jednotka v rodinném domě [adresa], kdy byl současně postaven i nový vchod. Dohodou ze dne [datum] bylo prokázáno, že opravu a úpravu oplocení řešila žalobkyně již v roce 2005, což dokládá dohodou uzavřenou mezi ní jako vlastníkem pozemku a domu [adresa] a společností [právnická osoba], [IČO] na základě, které se smluvní strany dohodly, že shora uvedená společnost provede opravu stávajícího dřevěného oplocení, tj. zabetonování a zpevnění ocelových sloupků, opravu dřevěných výplní a montáž eternitových desek na oplocení, a to mezi pozemkem rodinného domu žalované a objektem [právnická osoba], kde má dle smlouvy o pronájmu společnost [právnická osoba] umístěnou reklamu. Výzvou k vyklizení ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] a.s. vyzvala žalobkyni k nápravě závadného stavu, tedy odstranění nepovoleného plotu na pozemku par. č. st. [číslo], odstranění nepovoleného přístřešku a zazdění vstupních dveří ústící na pozemek ve vlastnictví [právnická osoba] Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] a.s. vyzvala žalobkyni k nápravě závadného stavu, tedy odstranění nepovoleného plotu na pozemku par. č. st. [číslo], odstranění nepovoleného přístřešku a zazdění vstupních dveří ústící na pozemek ve vlastnictví [právnická osoba] a k úhradě částky ve výši 45 000 Kč jako bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku. Fotografiemi bylo prokázáno, že plot je strany žalobkyně opatřen rákosem, plot stojí na betonových základech a z druhé strany na něj navazuje přístřešek pro auto Katastr mapou byl prokázán současný stav hranice pozemků par.č. 1918 a [číslo] po novém geodetickém zaměření. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že dne [datum] [právnická osoba] a.s. jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli kupní smlouvu na pozemek [číslo] o výměře 192m2, který byl oddělen geometrickým plánem [číslo] z pozemku par.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], za cenu 153 600 Kč. Rovněž byla zřízena služebnost cesty a stezky k části pozemku par.č.St [číslo] v k.ú. [obec]. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum] katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Kolín [list vlastnictví] pro obec, okres a katastrální území Kolín bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem stavební parc. [číslo] o výměře 192 m² v obci a katastrálním území Kolín, druh pozemku jiná plocha. Výslechem svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že je od roku 2002 manželem žalobkyně. Dům koupili v roce 2003, byl oplocený, z levé strany plotem s plaňkami, z druhé strany je veden plot betonovou zdí, která je tam asi už 30-40 let od dob ČKD. Ten druhý plot opravili, společně s panem [příjmení], bylo to asi v roce 2015 po vichřici. Pan [příjmení] osadil patky, žalobkyně s manželem osadili sloupky a drátěný plot. Plot je stále ve stejných hranicích. Vztahy mezi žalobkyní, svědkem a panem [příjmení] byly normální až do dopisu v roce 2015 O vztazích mezi žalovaným a panem [příjmení] věděl jen z veřejně dostupných rejstříků. O kupní smlouvě na pozemek mezi panem [příjmení] a žalovaným se dozvěděl až od PZ žalovaného. Nový vlastník vlastně nabídl stejnou formou jako předtím pan [příjmení] pronájem, pak chtěl odstranit veškeré stavby, následně přišel skoro stejný dopis od žalovaného jako předtím od pana [příjmení], že žalovaný měl svědčit panu [příjmení] v rámci řízení ohledně nějakých pozemků, soud se konal v Kutné Hoře. Přístřešek na auto stavěli v roce 2006. Stavbu neohlašoval, bylo to do 16m2 Vedle přístřešku na auto jsou dvě garáže plus jedna místnost na nářadí. Střechu dělal novou na garážích i na přístřešku. Geodeta na zaměření pozemku objednala manželka. Zaměření je tedy na úrovni zdi, která sousedí s tím pozemkem, zaměřené je to uprostřed. Řekl geodetovi, ať to zaměří doprostřed té betonové zdi, ať se nikdo nehádá. Stejně tak je provedeno zaměření i z druhé strany u drátěného plotu, je to doprostřed patky. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že účastníky řízení nezná, vyhotovoval geometrický plán, který objednala [právnická osoba]. Geometrický plán byl vyhotoven podle hranice pozemku označené oplocením, osobně u zaměření nebyl, byl tam jeho syn. Zda tam byl betonový plot, nevěděl. Předmětem tohoto geometrického plánu bylo oddělení pozemku, novou hranici si sice řekne objednatel, ale ke každému dělení pozemku je třeba souhlas stavebního úřadu. O problému mezi účastníky nic neutušil. Není třeba k zaměření zvát vlastníky nemovitostí. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] vyplývá, že s žalobkyní a jejím manželem se zná z dob, kdy si pořídili nemovitost. Žalovaného nezná. Nevěděl nic o prodeji pozemku žalovanému. Vypověděl, že statutárem ve [právnická osoba] není asi tři roky, tuto funkci už řádově pět let vykonává jeho syn. Je zaměstnán ve [právnická osoba] na cca 3 hodiny, pomáhá synovi v kanceláři s technickými věcmi na bázi poradenství. Provozní věci už neřeší, spíš provozně ekonomické. Dále uvedl, že [právnická osoba] je v těch prostorech řádově 20 let, plot není na stejném místě, byl potřeba opravit, on se na té opravě, tedy [právnická osoba], nijak nepodílel, žalobkyně si to opravila sama, myslel, že nebyla dodržena hranice pozemku. Betonového plotu si není vědom, že tam nějaký je. Nevěděl, kdo spadlý plot odklidil, ani ve kterém to bylo roce.

6. Listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, prokazují skutečnosti shora uvedené.

7. Svědek [jméno] [příjmení] vypovídal bezprostředně, spontánně a přesvědčivě, bez rozporu s ostatními v řízení provedenými důkazy. Bezprostředně, konstantně, logicky a bez rozporů vypovídal i svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] Tyto svědecké výpovědi soud hodnotí rovněž jako věrohodné. Naopak soud neuvěřil výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že [právnická osoba] je v těchto prostorech asi 20 let, statutárem není teprve 5 let, avšak je dále ve firmě zaměstnán. Soud považuje za rozporné a těžko uvěřitelné, že svědek, který byl dlouhodobě ve vedení společnosti, neviděl nikdy betonový plot oddělující sousední pozemky, naopak plot, který spadnul je podle něj na jiné hranici pozemku. V této části se jeho výpověď neshoduje ani s provedenými listinnými důkazy.

8. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť skutkové okolnosti relevantní pro právní posouzení věci byly dostatečně zjištěny.

9. Žalobkyně nabyla pozemky od právního předchůdce [právnická osoba], originárním způsobem v dražbě. Původní plot zde vybudoval již právní předchůdce ([právnická osoba]). Nabytý pozemek byl plotem oddělen od sousedního cizího pozemku, podle kterého byla hranice jednoznačně vymezena a patrna. Plot byl již v roce 2005 opraven žalobkyní. Ze strany žalobkyně byl na plot později i přiložen rákos. V roce 2015 po vichřici plot spadnul a žalobkyně ho opravila. Nový plot byl postaven na základech plotu původního. V roce 2015 právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] a.s. vyzvala žalobkyni, aby plot odstranila. Dne [datum] byla žalobkyni zaslána předžalobní výzva, kde právní předchůdce žalovaného [právnická osoba] a.s. žádala opakovaně žalobkyni o odstranění plotu a vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku ve vlastnictví [právnická osoba] Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva na [číslo] o výměře 192m2, který byl oddělen geometrickým plánem [číslo] z pozemku par.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], za cenu 153 600 Kč, mezi právním předchůdcem žalovaného [právnická osoba] a.s. jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím.

10. Protože ke vzniku vlastnického práva žalobkyně vydržením mělo dojít před [datum], posuzoval soud tuto otázku podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). Naopak vzhledem k tomu, že k nabytí vlastnického práva žalovaného na základě nabytí od neoprávněného mělo dojít po 1. 1. 2014, posuzoval soud tuto otázku podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

11. Podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), podle kterého vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje.

12. Dle § 129 odst. 1 obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

13. Dle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

14. Dle ust. § 134 obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

15. Pro tento spor je tak rozhodující rozsah a způsob i délka pokojného užívání sporné části pozemku žalobkyní. Sporná část pozemku přímo přiléhá k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně a tvoří s ním logický celek oddělený od pozemku dříve č. st. [číslo], nyní č.st. [číslo] plotem, který je postaven na místě původně stojícího oplocení. V tomto stavu, tj. jako jeden celek, byla sporná část pozemku žalobkyní koupena a takto jej užívali i její právní předchůdci. Subjektivní přesvědčení žalobkyně, že je vlastníkem sporné části pozemku, bylo objektivizováno všemi okolnostmi, zejména dlouhodobým užíváním pozemku, předání pozemků v hranicích, jak jsou užívány, i skutečně držených pozemků. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je i poměr plochy sporné části pozemkům st. p. [číslo] st. p. č. st. [číslo], který v projednávaném případě svědčí opět žalobkyně. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 2941/2000) pokud se kupující chopí pozemku, jehož výměra byla vyšší než plocha pozemku, který koupil, mohl sice být subjektivně v dobré víře, že je vlastníkem, ale tato dobrá víra tu však není "se zřetelem ke všem okolnostem". Pokud se subjekt chopí držby plochy více než dvojnásobné, lze mít objektivně pochybnosti o existenci drženého práva. V tomto případě však část pozemku st. p. [číslo] st. [parcelní číslo] tvoří dlouhodobě jeden funkční celek a je třeba je tak posuzovat společně, mají výměru 631 m² a sporná část cca 100m² (rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 954/2005). Nejde tak o takové podstatné překročení výměry, kdy držitel i při zachování obvyklé opatrnosti by musel mít pochybnosti o tom, že drží ve skutečnosti větší pozemek. Na účastníky je třeba nazírat optikou průměrného pohledu člověka, nikoli odborníka (rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 2190/2000), pro kterého není na první pohled seznatelná přesná výměra pozemku. Proto i soudní judikatura dovodila, že pokud se chopí kupující držby plochy více než dvojnásobné, lze pochybnosti v tomto směru objektivně mít – v posuzovaném případě však sporný pozemek tvoří cca 1/6 výměry a nadto bez jakékoli terénní nerovnosti navazuje plynule na sousedící pozemek. Dále dle rozhodnutí sp.zn. 22 Cdo 96/2000 je správný závěr, že k uchopení se držby pozemku, resp. jeho části, je třeba, aby předmět držby byl nezměnitelný a kdykoliv reprodukovatelný. Taktomu bývá zpravidla např., když se nový nabyvatel uchopí současně s držbou pozemku nabytého podle právního titulu držby části sousedního cizího pozemku, který je však připlocen k pozemku podle titulu nabytým.

16. Soud tak má za shora uvedeného za to, že žalobkyně splnila všechny podmínky vydržení - byla v dobré víře ve své vlastnictví a tuto dobrou víru dovozovala z potvrzení o nabytí vlastnictví vydaného dne [datum]. Její dobrou víru je třeba dovozovat i ze způsobu a rozsahu pokojného užívání předmětného pozemku žalobkyní i právními předchůdci, jak byla v řízení prokázána. Lhůta pro vydržení uběhla, když oprávněná držba žalobkyně přesahuje nepřetržitě více než požadovaných deset let. Vydržením jako jedním ze způsobů nabytí vlastnictví, a to originárním, nabyla vlastnictví ke sporné části pozemku. V daném případě již právní předchůdce účastníků řízení (ČKD Dukla) oplotil tyto pozemky a žalobkyně tento původní plot pouze vyměnila za nový, což bylo v průběhu řízení zcela nepochybně prokázáno.

17. Co se týká stavby přístřešku a zpochybnění dobré víry žalobkyně, tak tento přístřešek byl vybudován jako pokračování staveb nacházejících se na pozemku žalobkyně v místě, jenž byl již historicky od sousedního pozemku oddělen mohutným betonovým oplocením, a proto žalobkyně neměla v době výstavby přístřešku pro automobil žádné pochybnosti o tom, že buduje přístřešek na svém pozemku. Úvahy žalovaného, že by žalobkyně při jednání se stavebním úřadem v souvislosti s realizací stavby zjistila, že užívá část sousedního pozemku, jsou hypotetické a závěr o narušení dobré víry žalobkyně nemohou přivodit.

18. Předložený geometrický plán [číslo] vyhotovený [právnická osoba] [právnická osoba] pro rozdělení pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec], obec Kolín, respektuje původní vlastnickou hranici mezi pozemky, která je určena plotem, a není podstatné, jak namítal žalovaný, zda-li je hranice zaměřena na vnitřní straně betonové zdi či na vnější straně betonové zdi, či uprostřed zdi.

19. Žalovaný dále namítal, že nabyl vlastnické právo na základě nabytí od neoprávněného, neboť byl v dobré víře, že [právnická osoba] je oprávněna na něj vlastnické právo k předmětnému pozemku převést, když byla zapsána ve veřejném seznamu-katastru nemovitostí jako vlastník pozemku. Kupní smlouva byla úplatná.

20. Podle § 984 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

21. Podle usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4174/2017 uvedené ustanovení stanoví jako nezbytný předpoklad pro nabytí od neoprávněného existenci dobré víry nabyvatele. Ačkoliv by bylo možné z uvedeného ustanovení nabýt dojmu, že dobrá víra nabyvatele se zkoumá jen ve vztahu ke správnosti zápisu v katastru nemovitostí, judikatura Nejvyššího soudu již dříve k problematice nemo plus iuris za účinnosti obč. zák. dospěla k závěru, že při zkoumání dobré víry nelze rovněž odhlížet od dalších skutečností, například od stavu na místě samém, tedy zda vlastník nemohl prostou prohlídkou pozemku mít pochybnosti o tom, že prodávající je skutečným vlastníkem převáděné nemovité věci (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3698/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 552/2017 (dostupné na www.nsoud.cz)). Oproti dosavadní judikatuře je ovšem třeba zdůraznit, že ve shodě s § 7 o. z. se dobrá víra dobrověrného nabyvatele presumuje (srovnej § 7 o. z.) – (k presumpci dobré víry viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4925/2016 (dostupný na www.nsoud.cz), jakož i Lavický, P.: Význam domněnky dobré víry pro rozdělení důkazního břemena v civilním řízení soudním. Právní rozhledy, 2017, č. 13–14, str. 464–470).

22. Soud neshledal dobrou víru žalovaného, neboť je nezbytné zkoumat nejen stav zápisu v katastru nemovitostí, ale je nezbytné přihlédnout i k dalším okolnostem případu. Předmětný pozemek byl oplocen, byl tedy přičleněn k pozemkům žalobkyně a vytvářel s nimi ohraničený celek. Žalovaný tuto skutečnost musel vidět, když je obvyklé, že koupi nemovitosti předchází její faktická prohlídka. Navíc [právnická osoba] a.s. (prodávající předmětného pozemku- právní předchůdce žalovaného a v řízení u Okresního soudu v Kolíně pod sp.zn. [spisová značka] žalobkyně) byla obeznámena s celou situací, když se jednalo o sousední pozemky a již v té době probíhal spor u Okresního soudu v Kolíně pod sp.zn. [spisová značka]. Kdyby žalovaný postupoval v rámci běžné opatrnosti, musel by mít pochybnosti, stačilo kontaktovat žalobkyni, a zjistil by, že si žalobkyně činí vlastnický nárok na předmětný pozemek. Dobrá víra žalovaného proto byla vyvrácena.

23. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně je vlastníkem sporné části pozemku, neboť žalobkyně v zákonem stanovené 10leté lhůtě tuto část pozemku, který byl k jejímu pozemku připlocen, vydržela, a žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I.

24. O povinnosti žalovaného zaplatit České republice Okresnímu soudu v Kolíně na nákladech řízení státu částku, která bude určena samostatným usnesením, soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má toto právo vůči v řízení plně neúspěšné žalovanému. Jelikož o základu (povinnost žalovaného zaplatit) již soud mohl s ohledem na výsledek řízení rozhodnout, ale o znalečném Ing. [příjmení] nebylo ke dni vydání tohoto rozsudku dosud pravomocně rozhodnuto, bude výše nákladů řízení státu v souladu s § 155 odst. 1 o.s.ř. určena samostatným usnesením.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 5 000Kč (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem 7 úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za 7 úkonů právní služby činí 7 x 3 100 Kč (§ 9 odts.4 písm b)., ve spojení s § 11 odst.1 písm g) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 7 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 4 998 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 33 798 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.