18 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kolíně [číslo] [variabilní symbol], soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako nákladů, které ji vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení, dále za vyšetření žalovaného praktickým lékařem a za vyšetření biologického materiálu. Tyto náklady žalovaný přes výzvy neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Dne [datum] byl žalovaný příslušníky Policie České republiky dopraven služebním vozidlem do [nemocnice], neboť měl pozitivní výsledek testu na návykové látky. Vyšetřením bylo prokázáno, že žalovaný má pozitivní nález na metamfetamin. Žalobkyně vynaložila v souvislosti s převozem žalovaného částku [částka], za vyšetření praktickým lékařem částku [částka] a za vyšetření biologického materiálu částku [částka]. Žalovaný byl vyzýván k úhradě uvedených částek. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v souladu s § 24 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyúčtovala žalovanému náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením a s přepravou žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši [částka], které žalovaný na výzvu žalobkyně neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku (§ 1970 obč. zák., § 2 vl. nař. [číslo] Sb). O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 151 odst. 1 věta prvá o.s.ř. za situace, kdy plně úspěšné žalobkyni žádné náklady v řízení nevznikly. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit České republice soudní poplatek na uvedený účet zdejšího soudu ve výši [částka] má oporu v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena a podle úspěchu ve věci přechází povinnost platit poplatek na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.