18 C 75/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kolíně číslo variabilní symbol, soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím jako nákladů, které ji vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení, dále za vyšetření žalovaného praktickým lékařem a za vyšetření biologického materiálu. Tyto náklady žalovaný přes výzvy neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto skutkovému závěru: Dne datum byl žalovaný příslušníky Policie České republiky dopraven služebním vozidlem do nemocnice, neboť měl pozitivní výsledek testu na návykové látky. Vyšetřením bylo prokázáno, že žalovaný má pozitivní nález na metamfetamin. Žalobkyně vynaložila v souvislosti s převozem žalovaného částku částka, za vyšetření praktickým lékařem částku částka a za vyšetření biologického materiálu částku částka. Žalovaný byl vyzýván k úhradě uvedených částek. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v souladu s § 24 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyúčtovala žalovanému náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením a s přepravou žalovaného do zdravotnického zařízení ve výši částka, které žalovaný na výzvu žalobkyně neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku (§ 1970 obč. zák., § 2 vl. nař. číslo Sb). O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 151 odst. 1 věta prvá o.s.ř. za situace, kdy plně úspěšné žalobkyni žádné náklady v řízení nevznikly. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit České republice soudní poplatek na uvedený účet zdejšího soudu ve výši částka má oporu v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena a podle úspěchu ve věci přechází povinnost platit poplatek na žalovaného. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.