18 C 78/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Volfovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 16 838 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 838 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 205 Kč od 8. 8. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 633 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 17. 2. 2026 ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16 838 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky energií č. , číslo, , jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa č. , číslo, , na adrese , adresa, , plyn ze zařízení distributora a žalovaný za odebraný plyn zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když za období od 27. 10. 2023 do 21. 5. 2024 za dodaný plyn mu byla vyúčtováním vyúčtována částka 16 205 Kč (faktura č. , hodnota, ) se splatností 7. 8. 2024, kterou však neuhradil. Dále za období od 27. 10. 2023 do 21. 5. 2024 mu byla vyúčtováním vyúčtována částka 633 Kč (faktura č. , hodnota, ) se splatností 27. 3. 2025, kterou však neuhradil. Přestože byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní výzvou, ničeho neuhradil doposud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena.

3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu ani přes výzvu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

5. Účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky energií č. CPDSFF-511494, na základě které žalobkyně dodávala plyn žalovanému do odběrného místa č. , číslo, , na adrese , adresa, , a žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit sjednanou cenu dle ceníku. Součástí uzavřené smlouvy jsou obchodní podmínky dodávky plynu (prokázáno smlouvou ze dne 3. 10. 2023 č. , číslo, včetně obchodních podmínek dodávky plynu). Žalobkyně vyúčtovala vyúčtováním žalovanému za uskutečněný odběr plynu v období od 27. 10. 2023 do 21. 5. 2024 za dodaný plyn částku 16 205 Kč se splatností 7. 8. 2024 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ) a za období od 27. 10. 2023 do 21. 5. 2024 4 mu za dodaný plyn byla vyúčtována částka 633 Kč se splatností 27. 3. 2025 (prokázáno faktura č. , hodnota, ). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 16 838 Kč předžalobní upomínkou ze dne 5. 2 .2026, neuhradil však ničeho (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 5. 2. 2026 včetně dokladu o odeslání).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu (dle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb).

7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „adv. tarif“). Přitom použil § 14b adv. tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobkyni uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobkyně nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 adv. tarifu. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b adv. tarifu z hlediska opakovanosti návrhů, zjistil soud z aplikace ISAS, že žalobkyně vede u Okresního soudu v Kolíně více řízení, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč na jistině. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu).o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 adv. tarifu v účinném znění).o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu v účinném znění).- 315 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.