18 C 81/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 pro určení existence služebnosti

I. Žaloba, aby soud určil, že pozemky č. , číslo, a č. , číslo, , zapsané v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , kat. území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ve vlastnictví žalované jsou zatíženy služebností cesty, počínaje vrátky z veřejné komunikace č. , číslo, , vedené při hranici s pozemkem č. , číslo, ve prospěch pozemků č. , číslo, zapsaných v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , kat. území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , jejichž vlastníkem jsou žalobci, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 50 999,14 Kč k rukám právního zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice- Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů státu ve výši 1 045,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se domáhali určení, že pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , kat. území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, ve vlastnictví žalované jsou zatíženy služebností cesty, počínaje vrátky z veřejné komunikace par. č. , číslo, , vedené při hranici s pozemkem par. č. , číslo, ve prospěch pozemků par. č. , číslo, a par. č. , číslo, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , kat. území , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště. Žalobci jsou vlastníci par. č. , číslo, , obě nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Žalobci nemovitosti nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2022. Pozemky účastníků byly v minulosti součástí pozemkových parcel č. , číslo, (orná půda) a par. č. , číslo, (les), zapsány na LV č. , hodnota, evidence nemovitostí pro obec , adresa, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, . Podle geometrického plánu SG , adresa, , číslo zakázky, tel. číslo, -70, byly uvedené pozemky rozděleny na pozemky s parcelními čísly: č. , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, , , číslo, a, Anonymizováno, , číslo, . Oddělené pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, koupili od manželů , jméno FO, rodiče právní předchůdkyně žalobců, paní , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Zároveň v témže roce koupil od manželů , jméno FO, pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, , jméno FO, a pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, , jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, byli kamarádi. Rodiče paní , jméno FO, (původní žalobkyně) koupili pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, , i přesto, že uvedené pozemky neměly nikdy přímý přístup k veřejné komunikaci. Žalobci uvádějí, že v roce 1971 uzavřeli právní předchůdci účastníků, tj. , jméno FO, a , jméno FO, smlouvu, podle které právní předchůdci žalobců procházeli a přejížděli přes pozemky par. č. , číslo, a , číslo, po cestě, která se nacházela při samé hranici těchto pozemků žalované s pozemkem par. č. , číslo, . Cesta je široká cca tři metry a je přístupná z veřejné komunikaci vrátky, která se nachází při hranici pozemků par. č. , číslo, a par. č. , číslo, s veřejnou komunikací par. č. , číslo, . Tato smlouva se nedochovala a nebyla nikde registrována. Právní předchůdci žalobců tuto cestu používali k zásobování svého pozemku, vozili tudy například , právnická osoba, pro stavbu zahradního domku apod. Pozemky žalobců nebyly a nejsou jinak přístupné, protože pozemek par. č. , číslo, je pozemkem lesním, je k průjezdu zcela nezpůsobilý a na druhé straně pozemků teče Hluboký potok, který rovněž znemožňuje průjezd či průchod. Držba služebnosti cesty byla pravá podle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též „zákon č. 40/1964 Sb.“) a vydržecí doba započala okamžitě po koupi uvedených pozemků právními předchůdci žalobců, tj. od června 1971. Vydržení skončilo uplynutím deseti let, a proto věcné břemeno průchodu a průjezdu přes uvedené pozemky žalované nabyli již jejich právní předchůdci a jejich držba byla za uvedené situace oprávněná podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Kromě řádného vydržení jsou po nabytí účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) dány důvody i mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. (viz přechodné ustanovení § 3066 o. z.).

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že pokud se smlouva z roku 1971 nedochovala a práva z ní ani nebyla zanesena do evidence nemovitostí, je otázkou, jaké právo vlastně mělo být zřízeno. Není-li k dispozici znění smlouvy ani příslušný zápis v katastru nemovitostí, nelze určit, zda by se jednalo o pozemkovou služebnost (tj. věcné břemeno podle tehdejší úpravy) nebo o osobní služebnost. Dále nelze určit, zda by potenciálně bylo zřízeno právo cesty, zahrnující nejen chůzi, ale i vjezd, nebo jen právo stezky, vylučující užití vozidel. Dále uvedla, že pozemky p. č. , číslo, a , číslo, , obojí v k.ú. , adresa, , nabyla darem od svého otce pana , jméno FO, . Otec žalované nabyl pozemky p. č. , číslo, a , číslo, na základě kupní smlouvy ze dne 25. 6. 2021 od paní , jméno FO, , která je nabyla na základě kupní smlouvy v listopadu 2011. Žalovaná uvádí, že jelikož se písemná smlouva z konce června 1971 ohledně cesty, na kterou žalobkyně odkazuje, nedochovala a veřejný rejstřík neobsahuje potřebný zápis, nelze dovozovat, že by pozemky žalované byly zatíženy nároky žalobkyně. Není pravdou, že by žalobkyně neměla jiný přístup na své pozemky než přes pozemky žalované, neboť po pozemku p. č. , číslo, (lesní pozemek) vede účelová komunikace, která je dostatečně široká nejen pro pěší chůzi, ale i pro případný příjezd motorovým vozidlem (§ 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Žalovaná si po nabytí nemovitosti nechala zhotovit geodetické zaměření, které prokázalo, že původní oplocení a na něho navazující branka se nacházejí na rozhraní mezi pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, , nikoli mezi jejím pozemkem a par. č. , číslo, a sousedním cizím pozemkem par. č. , číslo, . Tvrdí-li žalobkyně, že domnělé právo cesty bylo v minulosti zřízeno, dlouhé roky užíváno a následně vydrženo na pozemku par. č. , číslo, a přilehlém okraji pozemku par. č. , číslo, , nezakládá se toto tvrzení na pravdě, protože by tomuto fakticky bránil původní a stále dochovaný plot. Naopak z katastrální mapy je dobře patrné oddělení úzkých, na sebe navazujících pruhů pozemků vedených pod par. č. , číslo, , , číslo, a , číslo, o šířce asi 3 až 5 metrů. Z faktu, že původní plot je veden právě mezi těmito pruhy a zbývajícími pozemky žalobkyně a žalované vyplývá spíše záměr původních vlastníků zřídit cestu na těchto pozemkových pruzích.

3. Z ustanovení § 80 o. s. ř. soud dospěl k závěru, že žalobci mají naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobců nebo kde by se bez tohoto určení stalo jejich právní postavení nejistým. Na takovémto určení pak mají žalobci naléhavý právní zájem, neboť bez rozhodnutí soudu deklarujícího vydržení služebnosti by nemohli dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí a tak uvedení faktického a právního stavu do souladu, jak v žalobě tvrdí.

4. Účastníci řízení učinili nesporným ve shodě s předloženými důkazy, že vlastníkem pozemku par. č. , číslo, a , číslo, je žalovaná a žalobci jsou vlastníky pozemků par. č. , číslo, a , číslo, ; všechny pozemky se nacházejí v katastrálním území , adresa, . K rozdělení původní zahrady par. č. , číslo, došlo notářským zápisem č. , spisová značka, , kdy manželé , jméno FO, prodali pozemek par. č. , číslo, a , číslo, kupní smlouvou panu , jméno FO, a , jméno FO, dne 10. 6. 1971, kdy původní parcela byla oddělena podle geometrického plánu SG , adresa, č. , hodnota, a manželé , jméno FO, získali parcelu par. č. , číslo, a , číslo, . Usnesením sp. zn. , spisová značka, ohledně pozůstalosti paní , jméno FO, byla dne 4. 5. 2018 schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, kdy pozemek parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, nabyla paní , jméno FO, . Dne 25. 6. 2021 byla uzavřena kupní smlouva na pozemek parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, mezi prodávající , jméno FO, a kupujícím , jméno FO, . Dne 5. 12. 2022 byla uzavřena kupní smlouva na pozemek p. č. , číslo, a , číslo, v k. ú. , adresa, mezi prodávajícím , jméno FO, a kupujícími , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, .

5. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 12. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobců adresovala žalované výzvu, v níž uvedla, že jediným přístupem k jejím pozemkům par. č. , číslo, a č. , číslo, byl a je průjezd přes pozemky žalované par. č. , číslo, a par. č. , číslo, a žádala o umožnění průchodu a průjezdu přes tyto pozemky z důvodu věcného břemene, byť nezapsaného ve veřejném seznamu. V této předžalobní výzvě je uvedeno, že průjezd prochází přes pozemky žalované u hranice s pozemkem par. č. , číslo, v šíři cca 3 m a je přístupný vrátky, které se nachází rovněž při hranici s pozemkem par. č. , číslo, . Takto právní předchůdkyně žalobců projížděla a procházela na své pozemky v době, kdy je vlastnil právní předchůdce žalované , tituly před jménem, , jméno FO, a takto přes tyto pozemky procházeli i další právní předchůdci žalobců po dobu zhruba šedesáti let. Sousední pozemek par. č. , číslo, je lesní pozemek a je pro průjezd zcela nezpůsobilý a na druhé straně pozemku žalobců teče „hluboký potok“.

6. Z geometrického plánu č. zakázky, tel. číslo, -70 vyhotoveného Střediskem geodézie pro , adresa, , obec , adresa, dne 3. 2. 1971 soud zjistil, že tímto plánem byl zakreslen nový stav včetně hranic nových parcel, kdy pozemek p. č. , číslo, byl rozdělen na tři parcely par. č. , číslo, , par. č. , číslo, , par. č. , číslo, s tím, že vlastníkem pozemku par. č. , číslo, byl pan , jméno FO, , vlastníkem pozemku par. č. , číslo, byl , jméno FO, a vlastníkem pozemku par. č. , číslo, byl , jméno FO, . Z pozemku par. č. , číslo, a , číslo, byl dále vydělen nový pozemek par. č. , číslo, jehož vlastníkem byl , jméno FO, . Z pozemku par. č. , číslo, byl vydělen nový pozemek pod par. č. , číslo, , jehož vlastníkem byl , jméno FO, . Vlastníkem pozemku par. č. , číslo, byl , jméno FO, . Došlo ke změně výměr všech stávajících pozemků par. č. , číslo, a ke změně druhu pozemků vydělených z pozemku par. č. , číslo, na druh pozemku zahrada (viz pozemky par. č. , číslo, ).

7. Z fotografií na č. l. 34, 35 a 37, 38 a 39 bylo zjištěno, že se jedná o letecké snímky zachycující parcely č. , číslo, a parcely , číslo, shora, kdy jsou na parcelách č. , číslo, patrné stavby a zahrady, zatímco parcely p. č. , číslo, jsou zalesněné.

8. Z fotografie č. l. 36 bylo zjištěno, že zachycuje pohled zboku od lesa na parcelu par. č. , číslo, , kdy je vidět na zahradu žalované a na stavbu tam umístěnou. Fotografie na další straně čl. 36 zachycuje pohled na vrata vedoucí na parcelu žalované p. č. , číslo, a na úvozovou cestu lesem, který se nachází vedle zahrady žalované nalevo.

9. Z fotografie č. l. 40,41 bylo zjištěno, že je zachycen pohled na úvozovou cestu lesem, který se nachází vedle parcel žalované a žalobců.

10. Z fotografií na č.l. 46 a 47 soud zjistil stav parcely par. č. , číslo, a , číslo, z června 2022, kdy je zde zachycen plot oddělující pozemek par. č. , číslo, od lesa, náletové křoviny a část stavby s oknem zabedněným prkny.

11. Z opisu rozhodnutí o vynětí pozemku z lesního fondu – povolení z 5. 11. 1976 bylo zjištěno, že odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství ONV v Kolíně povolil , jméno FO, k jeho žádosti trvalé vynětí celé pozemkové par. č. , číslo, z lesního fondu a změnu na zahradu, kdy uvedená parcela tvoří úzký pruh bez porostu stromů, který vznikl při novém zaměření sousedních parcel a je v současné době využíván jako zahrada.

12. Z rozhodnutí ze dne 3. 9. 1990, č. j.: , spisová značka, bylo zjištěno, že odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v Kolíně rozhodl o trvalém vynětí pozemku par. č. , číslo, ze zemědělského půdního fondu za účelem převodu do lesního půdního fondu, kdy tato parcela byla podle tehdy platného a účinného zákona o lesích prohlášena za součást lesního půdního fondu, protože takto bude hospodárněji využita.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že tento svědek uvádí, že si pamatuje, že zahradu kupovali tři kamarádi – táta svědka, pan , jméno FO, a pan , jméno FO, . Jejich byl poslední díl zahrady. Dohodli se, že se tam bude jezdit podél plotu, cesta je uvnitř zahrady vedle plotu, je asi 3 metry široká, aby se tam dalo projet i traktorem nebo náklaďákem. Svědek uvádí, že si udělali branku bokem, aby mohli projít a pokud bylo potřeba, použili cestu. Svědek uvádí, že byl přítomen jednání, když se zahrada rozměřovala, kdy větší díl dostali vlastníci, kde vedla cesta. Svědek neví, zda byla uzavřena písemná smlouva. Svědek neví, proč je to v katastru odděleno dalšími pozemky (, číslo, . Zhruba 7 až 8 let zahradu nevyužívá, využívají jí jeho dcery.

14. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že jde o neteř pana , jméno FO, a již 20 let bydlí v , adresa, . Na zahradu chodili jako děti, nejdříve se o ní staral děda, pak táta, strejda a sestra. Pamatuje si, že odjakživa platilo, že se může jezdit přes první a druhou zahradu na jejich zahradu, vrata byla zamčená a jezdilo se tam jen, když bylo třeba. Naposledy si pamatuje, že se cestou přes vrata jelo před 10 lety. Příjezdová vrata jsou u první, druhé i třetí parcely. Na zahradě mají branku bokem, ale tam se autem nedostanou, to musejí zaparkovat u hřiště a jít kousek lesem.

15. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že o příjezdové cestě ví od babičky, dědečka a rodičů. Chodila tam už jako dítě. Cesta je podél plotu. Auto tam může projet. Od silnice jsou hlavní vrata na , jméno FO, zahradu, pak s jede skrz další vrata na jejich zahradu, která má malou branku od lesa. Když ještě žil pan , jméno FO, , tak svědkyně chodila přes jeho zahradu, ale poté, co zemřel, tak přístup přes jeho zahradu nevyužívala. Auty tam naposledy jezdily před 10 – 12 lety. O žádné smlouvě nic neví. Zahrada paní , jméno FO, je zarostlá, nikdo se o ni nestará, paní , jméno FO, jí řekla, že se tam bojí chodit, děti paní , jméno FO, tam nechodily. Po smrti pana , jméno FO, zarostla i první zahrada, dlouho, asi 5 let tam byla cedule, že je to na prodej. Když získal první zahradu pan , jméno FO, , snažila se s ním domluvit ohledně přístupu přes jeho pozemek. , jméno FO, svědkyni sdělil, že pokud tam nebude mít žádné záhony, může jezdit přes jejich pozemek, ale pokud si tam něco vybuduje, tak ne. Po smrti pana , jméno FO, stačil svědkyni přístup její brankou.

16. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že první zahradu koupil od pana , jméno FO, mladšího, poté ji převedl na žalovanou, tj. na dceru. Místo znal, protože tudy jezdil na kole na fotbal. Byl to prales, nic tam nebylo vidět, žádná cesta neexistovala. Byla tam bouda, zarostlé cihly, akáty. Mezi prvním a druhým pozemkem žádná vrata nejsou. Nikdy tam nikoho neviděl. Vrata jsou v levém rohu z čela příjezdové komunikace. V katastru nemovitostí je oddělený pruh. Myslí si, že předci počítali s tím, že tam do budoucna zřídí cestu. Ten pozemek byl na prodej asi 12 až 13 let. S , jméno FO, se několikrát bavil o cestě. Řekli mu, že ostatní využívají cestu v lese. Jinak by to nekoupil. Velkými vraty velká technika projede. Poté, co pozemek vyčistili, začal se o vedlejší pozemek zajímat pan advokát a začal jim vyhrožovat soudem. Do té doby, než to tam vyčistili, tudy nikdo projet nechtěl. Jednou na druhý pozemek chtěli elektrikáři, tak je tam z dobré vůle pustil.

17. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že se jedná o původní žalobkyni ve věci, žalobkyni a) zná, jedná se o dceru její přítelkyně. V roce 2018 zdědila zahradu po rodičích, kteří ji kupovali v roce 1971 spolu s panem , jméno FO, a , jméno FO, . Byla to původně jedna velká zahrada. Všichni se tehdy dohodli, že se bude používat jeden vchod, a to z toho důvodu, že navazoval na komunikaci, dalo se tam vjíždět autem a traktorem. Trvalo to celé roky a v roce 2018 to považovala tak, že to tak je. Nebylo tam zapsané věcné břemeno. Rodiče tam chodili často, svědkyně tam jezdila na kole, dostala se na pozemek hlavními dveřmi ze silnice, všichni měli společný klíč, který každý vlastnil. Jiný přístup na parcelu není a jiný vchod tam nikdy nebyl. Když to rodiče kupovali, bylo dohodnuto, že cesta bude společná, naši jezdili přes , jméno FO, a , jméno FO, jezdili přes , jméno FO, i přes nás, nebyla jiná možnost. Matka jí ukazovala papír, kde bylo napsáno, že si koupili společně zahradu, společně ji budou obdělávat a budou mít společný přístup. Jezdilo se tam auty i traktorem. Než to koupili , jméno FO, , chodila tam hlavním vchodem, pak si půjčila klíč od paní , jméno FO, , když to přes , jméno FO, nešlo. Pozemek neudržuje asi pět let. Celou zahradu nabízela , jméno FO, za 150 000 Kč, ale nakonec ji prodala výhodněji. Když se stavělo, tak to dělali všichni tři pánové dohromady. Myslí si, že plot se stavěl v roce 1971, když to koupili.

18. Z místního šetření ze dne 14. 8. 2023 soud zjistil, že parcela žalované č. , číslo, má vstupní bránu umístěnou v levém rohu pozemku (fotografie 1, č.l. 135 spisu). Tato brána je na stejném místě jako byla brána původní, běžně je zamčená, ostatní klíče nemají. Vstupuje se jí na pozemek par. č. , číslo, . Stavba napravo od vstupní brány tam původně nebyla, druhá stavba vlevo u plotu je na původním místě (fotografie 2, č.l. 135 spisu). Parcela žalobců č. , číslo, je neposekaná, zarostlá akáty a neudržovaná, což zachycují fotografie 4 a 5. Jakákoliv cesta zde není viditelná. Stavba žalobců je na druhé straně pozemku žalobců vlevo, ve stejné linii jako původní stavba žalované, u hranice s pozemkem , jméno FO, (fotografie 6, č.l. 137 spisu). Stavba žalobců je v neobyvatelném stavu, zchátralá, zatlučená okna (fotografie 7, č.l. 137 spisu). Všude kolem jsou nálety akátů. Na konci pozemku žalobců je branka k pozemku , jméno FO, (fotografie 8, č. l. 137 spisu). V údajně užívané cestě na pozemku žalobců roste vzrostlý strom (fotografie 9, č. l. 137 spisu). O kousek dál na cestě leží padlý, částečně ztrouchnivělý strom (fotografie 10, č. l. 137 spisu). Parcela , jméno FO, par. č. , číslo, je ze strany pozemků žalobců také zarostlá, cesta není viditelná, není používaná. K pozemku , jméno FO, vede cesta přes les, vstup je boční brankou od lesa, tento přístup je používaný, pozemek za brankou je udržovaný. Parcela č. , číslo, je vykácená (fotografie 12, č. l. 137 spisu). Pozemek par. č. , číslo, končí správě až u kolíku (fotografie 11, č. l. 137 spisu), což je zaměřené místo a plot mezi par. č. , číslo, a , číslo, není na hranici, ale je uvnitř pozemku par. č. , číslo, . Plot je v původní linii. Pozemky par. č. , číslo, a, Anonymizováno, , číslo, jsou zarostlé stromy, v podstatě zde plynule pokračuje les, na pozemku par. č. , číslo, se nachází lesní cesta (fotografie 13, č. l. 137 spisu).

19. Listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, prokazují skutečnosti shora uvedené. Svědci vypovídali bezprostředně, spontánně a přesvědčivě, bez rozporu s ostatními v řízení provedenými důkazy.

20. Další návrhy účastníků řízení na doplnění dokazování soud zamítl, neboť má za to, že po skutkové stránce byla věc zjištěna dostatečným způsobem a provedené důkazy dostačují k rozhodnutí ve věci.

21. Soud tak má na základě provedeného dokazování a po zhodnocení důkazů dle § 132 o. s. ř. (každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci), že v roce 1971 koupili původní a nerozdělený pozemek p. č. , číslo, a par. č. , číslo, od manželů , jméno FO, tři kamarádi , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, a geometrickým plánem SG , adresa, č. , hodnota, z února 1971 uvedené pozemky par. č. , číslo, a par. č. , číslo, rozdělili na několik parcel, kdy tři takto rozdělené parcely byly zahrady, z nichž každá připadla do vlastnictví jednoho ze tří kamarádů. Zahrada s par. č. , číslo, připadla do vlastnictví , jméno FO, a zahrada s par. č. , číslo, připadla do vlastnictví , jméno FO, , tj. právních předchůdců současných účastníků řízení. Jedině zahrada s par. č. , číslo, byla přímo přístupná z komunikace par. č. 1021/8. Zahrady původně ve vlastnictví pana , jméno FO, (parcela par. č. , číslo, ) a pana , jméno FO, (parcela par. č. , číslo, ) byly přístupné přes úvozovou cestu přilehlým lesíkem a bočními brankami, případně právě přes zahradu, pozemek par. č. , číslo, . Z jedné strany zahrad (pozemky par. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) se nachází les, z druhé strany hluboký potok. Přes pozemek, který je nyní ve vlastnictví žalované se během let příležitostně chodilo, příležitostně i projíždělo na ostatní parcely.

22. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

23. Podle § 1251 odst. 2 o. z. vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného pozemku.

24. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

25. Podle § 2189 o. z. přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

26. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

27. Podle § 988 odst. 1 o. z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

28. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

29. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

30. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

31. Podle § 1096 o. z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce (odst. 1). Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího (odst. 2).

32. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

33. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

34. K rozdělení původní zahrady p. č. , číslo, došlo notářským zápisem č. , spisová značka, , kdy manželé , jméno FO, prodali pozemek p. č. , číslo, a , číslo, kupní smlouvou panu , jméno FO, a , jméno FO, dne 10. 6. 1971, kdy původní parcela byla oddělena podle geometrického plánu SG , adresa, č. , hodnota, a manželé , jméno FO, získali parcelu p. č. , číslo, a , číslo, . Zároveň žalobci, resp. jejich právní předchůdkyně, odkazovali na nedochovanou smlouvu ze 70. let minulého století, která měla nějakým blíže neurčeným způsobem upravovat průjezd či/a průchod přes pozemek p. č. , číslo, . Zde je nutno vzít v úvahu tehdejší právní úpravu, kdy podle původního znění občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. mohla od 1. 4. 1964 až do novely občanského zákoníku č. 131/1982 Sb. účinné k 1. 4. 1983 věcná břemena vznikat jen ze zákona (nikoli na základě smlouvy či je nabývat na základě vydržení). Občanský zákoník v té době, tj. až do zmíněné novely účinné k 1. 4. 1983 vůbec neupravoval nabytí práva vydržením (blíže viz Švestka, J. Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 703 a 907).

35. Zákonem vyžadované předpoklady řádného vydržení práva odpovídajícího služebnosti jsou totožné s předpoklady nezbytnými pro vydržení vlastnického práva, v čemž se nová právní úprava neliší od předchozí právní úpravy podle starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., který však na rozdíl od nové úpravy nerozlišoval mezi služebnostmi a reálnými břemeny. Mimořádné vydržení vyžaduje u nemovitostí dvojnásobnou dobu (20 let) a tzv. pravou držbu (viz § 993 o.z.), což vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek NS ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, usnesení NS ČR ze dne 22. 8. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1085/2022, rozsudek NS ČR ze dne 27. 1. 2023, sp. zn. , spisová značka, , rozsudek NS ČR ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 aj.).

36. Podmínky vydržení se v daném případě budou řídit v souladu s § 3028 odst. 2 o. z. novým občanským zákoníkem účinným od 1. 1. 2014, neboť k vydržení práva služebnosti mělo dojít po 1. 1. 2014. Doba, která uplynula od nabytí vlastnického práva u žalobců k nemovitým věcem, tj. na základě kupní smlouvy ze dne 5. 12. 2022, by u samotných žalobců nebyla dostatečná k řádnému ani mimořádnému vydržení služebnosti. Ani doba, která uplynula od nabytí vlastnického práva u původní žalobkyně, paní , jméno FO, , k nemovitým věcem, tj. na základě usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 4. 5. 2018, č. j. , spisová značka, , by rovněž nebyla dostatečná k řádnému ani mimořádnému vydržení služebnosti (viz § 1091 odst. 2 o. z., § 1095 o. z.). Do započtení doby jak pro řádné, tak i mimořádné vydržení se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud sám předchůdce nesplnil podmínky pro vydržení (viz rozsudek NS ČR ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021). Použitelná je přitom i judikatura vztahující se k úpravě vydržení za účinnosti předchozí právní úpravy podle § 134 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. (např. usnesení NS ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009 nebo rozsudek NS ČR ze dne 11. 10. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4282/2009 aj.).

37. Žalobci tvrzená vydržená cesta přes pozemek par. č. , číslo, na jejich pozemek par. č. , číslo, není užívaná. Jak bylo prokázáno během místního šetření v údajně užívané cestě na pozemku žalobců roste vzrostlý strom (fotografie 9, č.l. 137 spisu). O kousek dál na cestě leží padlý, částečně ztrouchnivělý strom (fotografie 10, č. l. 138 spisu). Parcela , jméno FO, par. č. , číslo, je ze strany pozemků žalobců také zarostlá, cesta není viditelná, není používaná. K pozemku , jméno FO, vede cesta přes les, vstup je boční brankou od lesa, tento přístup je používaný, pozemek za brankou je udržovaný. To koresponduje s výpovědí svědkyně , jméno FO, , která zahradu, tj. pozemek par. č. , číslo, využívá a po smrti právního předchůdce žalobců, pana , jméno FO, jí stačí přístup na její pozemek brankou od lesa. Rovněž paní , jméno FO, , původní žalobkyně, vypověděla, že pozemek par. č. , číslo, již minimálně pět let neudržovala.

38. Jako podmínka vydržení nepostačuje subjektivní přesvědčení držitele o tom, že věc nebo právo mu náleží, ale je třeba, aby držitel byl v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Tuto podmínku vykládá judikatura tak, že posouzení toho, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele. Otázka existence dobré víry se posuzuje z hlediska objektivního, tedy podle toho, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze na něm požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti, že mu právo odpovídající věcnému břemeni náleží. I k mimořádnému vydržení je zapotřebí pravé držby práva. Toto přesvědčení musí být podloženo důvody, které ho k takovému přesvědčení opravňují (tj. okolnosti svědčící o poctivosti nabytí). Oprávněný držitel práva odpovídajícího věcnému břemenu musí být přesvědčen, že mu (příp. jeho právním předchůdcům) toto právo k pozemku, které je časově neomezené a které zatěžuje pozemek bez ohledu na osobu jeho vlastníka, bylo platně zřízeno nějakým ze zákonem předpokládaných způsobů vzniku věcného břemene, tedy že právo, které k cizí věci vykonává, mu náleží, neboť vzniklo (např. na základě smlouvy o zřízení věcného břemene, která - aniž si je toho vědom - není z nějakého důvodu platná).

39. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdci žalobců byli držiteli práva služebnosti. Původní vlastník pan , jméno FO, , vlastník zahrady s p. č. , číslo, , umožňoval občasný průchod, či průjezd na pozemky p. č. , číslo, a , číslo, jejich vlastníkům či jejich právním nástupcům až do své smrti přes svůj pozemek p. č. , číslo, skrz vrata umístěná v rohu své zahrady hraničící s lesem. Svědkyně , jméno FO, v této souvislosti vypověděla, že když ještě žil pan , jméno FO, , tak chodila přes jeho zahradu, ale poté, co zemřel, tak přístup přes jeho zahradu nevyužívala. Když získal první zahradu pan , jméno FO, , snažila se s ním domluvit ohledně přístupu přes jeho pozemek. , jméno FO, svědkyni sdělil, že pokud tam nebude mít žádné záhony, může jezdit přes jejich pozemek, ale pokud si tam něco vybuduje, tak ne. To v zásadě potvrzuje, že v daném případě šlo o jednostranný souhlas vlastníka pozemku p. č. , číslo, s tím, že dovolil svým sousedům krátit si cestu přes jeho pozemek, tj. o výprosu.

40. Přes cizí pozemek lze přecházet na základě různých právních důvodů; může jít například o závazkový vztah, může jít o výprosu (vlastník pozemku přecházení jiných osob přes pozemek trpí, aniž by jim k tomuto přecházení vzniklo nějaké právo). Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni (např. přechází přes cizí pozemek), ještě neznamená, že je držitelem věcného práva. Proto samotná skutečnost, že předchůdci žalobců přes pozemek přecházeli, ještě neznamená, že by byli držiteli příslušného práva. Pokud je právo k cizí věci vykonáváno na základě souhlasu vlastníka, může být tento souhlas kdykoli odvolán a jako takový nemůže založit dobrou víru držitele o vzniku a existence práva, které by mělo povahu věcného břemene (viz např. rozsudek NS ČR ze dne 16. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 398/9, R 26/2001). Ačkoliv výprosa jako taková nebyla výslovně v zákoně č. 40/1964 Sb. upravena, neznamená to, že tento institut nebyl i v této době znám z předchozí právní úpravy (viz Švestka, J. Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 – 459. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 705).

41. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V době, kdy vlastníky zmíněných nemovitostí byli právní předchůdci účastníků řízení, je možné, že občas projížděli a procházeli přes pozemky, které nyní vlastní žalovaná. Právní předchůdce žalované umožňoval právním předchůdcům žalobců přístup, avšak před lety, nejspíše zejména v době, kdy se stavěly chatky, které jsou na pozemcích umístěny. Naposledy právní předchůdci žalobců přes pozemek žalované procházeli někdy před 10 lety, jak vyplývá z výpovědí svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, . Pokud právní předchůdci žalobců přes pozemek žalované jezdili na svůj pozemek za souhlasu právních předchůdců žalované, šlo toliko o výprosu. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdci účastníků nebyli přesvědčeni o konkrétním právním důvodu užívání části nemovitosti. Výprosa (prekarium) vylučuje bezelstnost (Vážný 4889). Držba na základě výprosy tedy nemohla vést ani k vydržení.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů řízení proti žalobcům, kteří ve věci úspěch neměli. Advokát žalované učinil v řízení celkem , hodnota, úkonů právní služby:- 1/ příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif; dále jen „a. t.“)), 2/ vyjádření k žalobě ze dne 10. 6. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 3/ 21. 6. 2022 – vyjádření k mediaci na výzvu soudu (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 4/ 4. 10. 2022 – mediace , adresa, (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.), 5/ 8. 11. 2022 – reakce na výzvu soudu ze dne 1. 11. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 6/ 8. 12. 2022 – sdělení na výzvu soudu (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 7/ 2. 5. 2023 – jednání (13:45 – 15:00) (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 8/ 23. 5. 2023 – návrh na doplnění dokazování (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), 9/ + 10/ 31. 7. 2023 – jednání (13:05 – 15:15), přičemž jednání dne 31. 7. 2023 přesáhlo 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.), 11/ 14. 8. 2023 – jednání – místní šetření (13:03 – 13:16) (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.), 12/ 16. 10. 2023 – jednání (13:15 – 14:13) (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.)- mimosmluvní odměna za 12 úkonů právní služby činí 12 x 3 100 Kč (viz § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5 a.t.)- paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 12 x 300 Kč (§ 13 odst. 3 a. t.)- dále právnímu zástupci žalované náleží náhrada cestovních nákladů ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 237/2022 Sb., kterou se mění vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů za cestu osobním automobilem z , adresa, a zpět k nařízené mediaci (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) výše uvedené vyhlášky č. 237/2022 Sb.; 2 x 75 km): při průměrné spotřebě paliva – benzinu 7,9 l/100 km dle předloženého technického průkazu vozidla (75 x 2 = 150 km; spotřeba celkem: 11,85 l), ceně 44,50 Kč za 1 litr benzinu (11,85 x 44,40 Kč = 526,14 Kč), základní náhradě 4,70 Kč za 1 km jízdy (150 x 4,70 = 705), tj. celkem 1 231,14 Kč (526,14 + 705)- náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3, 4 a. t. za 2 hodiny (4 x 100 Kč = 400 Kč)- DPH ve výši 8 568 Kč podle § 14a a.t.- náklady celkem: 37 200 + 3 600 + 8 568 + 1 231,14 + 400 = 50 999,14 KčCelkem tak má žalovaná nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 50 999,14 Kč, a to k rukám zástupce žalované ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

43. Výrokem III. soud rozhodl, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kolíně náhradu nákladů státu ve výši 1 045,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci, když soud uvedené náklady vynaložil ze svých prostředků (viz usnesení ze dne 3. 8. 2023, č. j. 18 C 81/2022 -130).