18 C 85/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši [částka] měsíčně vždy do 20. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci s tím, že nezaplacením byť jedné splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek.

II. Co do požadavku na zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši [částka], na účet České republiky – Okresního soudu v Kolíně [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů ode dne právní moci rozsudku.

IV. Advokátovi žalovaného, se přiznává odměna za zastupování žalovaného jako soudem ustanovenému zástupci ve výši [částka], kterou vyplatí zdejší soud po právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení zažalované částky s tím, že žalobce poskytl žalovanému na základě jeho žádosti ze dne [datum] revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal úvěr hradit v pravidelných měsíčních splátkách 5% z dlužné částky, minimálně [částka] měsíčně. Žalovaný postupně vyčerpal k poslednímu dni ([datum]) [částka], neplnil však podmínky smlouvy, když se dostal do prodlení se splácením jednotlivých splátek, proto žalobce dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupil s účinností k [datum] a celý zbytek dluhu žalovaného ve výši zažalované částky se stal splatným. Žalovaný byl upomínán o úhradu dluhu, neuhradil nic.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, že mu je líto, že není schopen plnit své finanční závazky, rodiče za něj zaplatili dne [datum] [částka], [datum] [částka] a [datum] [částka]. Uvedl, že je v pracovní neschopnosti, byl mu přiznán invalidní důchod a má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem. Právní zástupce žalovaného poté vznesl námitku promlčení. Dále uvedl, že žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Navrhl plnění ve splátkách [částka] měsíčně.

3. Skutečnost, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Francouzské republiky, zakládá v řízení mezinárodní prvek, a je třeba se zabývat tím, zda je ve věci dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Česká republika i Francouzská republika jsou členy Evropské unie, a proto je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Podle Článku 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle práva České republiky, neboť původní vztah byl vztahem bez zahraničního prvku a postoupení pohledávky nemůže dojít ke změně práv a povinností stran.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a v řízení bylo zjištěno:

5. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr formou přiděleného úvěrového rámce, který se zavázal žalovaný splácet ve výši 5% z čerpané částky, nejméně [částka] - tzv. komfort čerpání (prokázáno smlouvou/žádostí dne [datum]). Smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru po dobu delší než 30 dnů byla sjednána 8% ze splátky, dále byla sjednána pokuta za spuštění vymáhacího procesu [částka], poplatek za odeslání 1. upomínky [částka], 2. upomínky [částka] (prokázáno smlouvou/žádostí ze dne [datum]). Žalobce je oprávněn od smlouvy dostoupit, ocitl-li se klient v prodlení se splacením více než dvou splátek či jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce (prokázáno čl. VII.

2. Všeobecných podmínek [právnická osoba]). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas (prokázáno výpisem úvěrového účtu žalovaného). Žalobce od smlouvy odstoupil z důvodu prodlení se splácením a zároveň žalovaného vyzval k uhrazení dluhu s tím, že k [datum] se stává splatným celý zbytek úvěru (prokázáno dopisem žalobce ze dne [datum] adresovaným žalovanému). Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného v souladu s ust. § 142a o.s.ř. vyzval k úhradě zažalované částky včetně upozornění na důsledky nezaplacení (prokázáno výzvou ze dne [datum]). Z výpisu z úvěrového účtu žalového vyplývá, že žalovaný načerpal [částka] a uhradil celkem [částka] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu).

6. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť tvrzení již byla prokázána jinak a další důkazy ani nebyly podstatné pro věc.

7. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

8. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

9. Vzhledem k tomu, že k jednání se žalobce ani její zástupce nedostavili, nemohli být poučeni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o navržení důkazů k prokázání rozhodných skutečností, ze kterých dovozují řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované. Jak vyplývá z konstantní judikatury, nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.5.2012 sp. zn. 32 Cdo 2528/2010).

10. Soud se zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný. Otázku, zda nárok je, či není promlčen, je třeba posoudit podle ust. § 609 a následujících občanského zákoníku. Z ust. § 609 občanského zákoníku vyplývá, že právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě. K promlčení přihlédne soud jen k námitce dlužníka, že je právo promlčeno. Délku promlčení doby stanoví občanský zákoník v ust. § 629 odst. 1 jako tříletou.

11. V daném případě tříletá promlčecí doba běžela nejdříve od října 2020 (datum splatnosti úvěru). Žaloba byla podána dne [datum]. Nalézací řízení tak bylo zahájeno před uplynutím tříleté promlčecí doby, promlčení nelze proto v tomto řízení s úspěchem uplatnit.

12. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je situace, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. Proto Instituce musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje.

16. Soud obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, rovněž i nyní za účinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zjišťoval, jakým způsobem prověřil žalobce jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobcem ex offo.

17. Žalobce netrvdil ani nedoložil, že by úvěruschopnost žalovaného jakkoliv zkoumal. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval s dostatečnou odbornou péči. Žalobce dle názoru soudu nepřistoupil dostatečně aktivně ke zjištění skutečné příjmové i výdajové situace žalovaného. Pokud žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, ačkoli neměl řádně prověřené jeho příjmy a výdaje a závazky, porušil dle názoru soudu zákon o spotřebitelském úvěru, prověření provedl pouze formálně a nikoli s řádnou pečlivostí a smlouva o úvěru je z tohoto důvodu absolutně neplatná.

18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle § 2993 obč. zák. právo na vrácení peněžité částky, kterou žalovanému poskytl.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil celkem částku [částka] z čerpané částky 298 419, [částka], zbývá tedy uhradit částku [částka] s přísl.

21. Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, dostal se do prodlení, a žalobce má nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), které soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když vzal v potaz finanční situaci žalovaného a povolil mu dlužnou částku splácet ve splátkách tak, jak uvedeno ve výroku. S přihlédnutími ke všem okolnostem případu i k výši dlužné částky toto prodloužení nebude znamenat zásadnější zásah do práv žalobce ani neadekvátní zvýhodnění dlužníka, když žalobci se plnění dostane v přiměřené lhůtě.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, a proto poměrnou část nákladů přiznal převážně úspěšnému žalovanému. Žalobce měl úspěch ohledně částky [částka], neúspěch ohledně částky [částka] rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobce tak činí 70,08%. Celkové náklady žalovaného činí: -) Advokát žalovaného učinil v řízení celkem čtyri úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. Tarifu), výzva k plnění (§ 11 odst. 2 písm. h/ adv. tarifu), účast u jednání dne 2x (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) -) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 4 x [částka] (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) -) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x [částka] (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). Ze shora uvedených nákladů přiznal soud žalovanému nárok na úhradu nákladů ve výši 70,08% tj. [částka]. Náhradu nákladů žalovaného je žalobce povinen hradit k rukám zdejšího soudu, neboť jsou tvořeny náklady na zastoupení žalovaného advokátem, které vynaložil soud. Vzhledem k tomu, že žalovaného zastupoval advokát jako soudem ustanovený zástupce, je žalobce povinen zaplatit náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování státu – Okresnímu soudu v Kolíně (§ 149 odst. 2 o. s. ř.), a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) O odměně ustanoveného zástupce bylo rozhodnuto podle § 140 odst. 2 o. s. ř. a přiznány náklady ve výši, jak jsou shora vyčísleny.