19 C 100/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, IČO Anonymizováno, zastoupená Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno, PSČ Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 18 744, 51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 385, částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 686, částka od datum do zaplacení a z částky 12 428, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 8 481, částka s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 866, částka do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 18 744, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky v úvěrovém rámci ve výši částka a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění ve výši 0, 49 % z poskytnutých peněžních prostředků měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z poskytnutých peněžních prostředků, nejméně však částka. V důsledku prodlení žalovaného s plněním tohoto dluhu žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru dopisem ze dne datum. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka a na zaplacení „poplatků“ v celkové výši 2 763, částka, z toho 663, částka na úhradě za účast žalovaného na pojištění za období od října 2022 do června 2023, částka za odeslání oznámení o „přečerpání“ úvěru a částka na „poplatcích“ za upomínky ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok za období do datum ve výši 2 625, částka, úrok ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení za období do datum ve výši 496, částka a ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně dále dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu. V důsledku „nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka na vrácení 686, částka. Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 686, částka od datum do zaplacení. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o účtu, kterou účastníci řízení uzavřeli dne datum, soud zjistil, že se jí žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet v korunách českých.

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně provedla v rozsahu 686, částka převod peněžních prostředků z toho účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků.

5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o účtu a vyzvala jej ke splnění dluhů, které tato smlouva založila. Tento dopis žalovanému doručila dne datum, jak vyplývá z obálky zásilky, která jej obsahovala.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto smlouvu měli uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky v úvěrovém rámci ve výši částka a žalovaný se měl zavázat je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění schopnosti splácet ve výši podle sazebníku žalobkyně, a to v měsíčních splátkách ve výši 3 % z poskytnutých peněžních prostředků, nejméně však částka. K této listině žalovaný nepřipojil podpis.

7. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že v období od datum do datum žalobkyně poskytla žalovanému prostřednictvím kreditní karty 69 336, částka a žalovaný jí vrátil 56 907, částka.

8. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru a vyzvala jej k vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Tento dopis žalovanému doručila dne datum, jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která jej obsahovala.

9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z podací stvrzenky.

10. Účastníci řízení tedy dne datum uzavřeli smlouvu o účtu. Žalobkyně provedla v rozsahu 529, částka převod peněžních prostředků z toho účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků.

11. Účastníci řízení dále uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně sice přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, nenavrhla žádné důkazní prostředky o skutkovém tvrzení, že žalovaný písemně přijal nabídku žalobkyně na uzavření této smlouvy. Omezila se jen na skutkové tvrzení, že žalovaný tuto nabídku přijal pomocí prostředků komunikace na dálku, a to v prostředí internetového bankovnictví žalobkyně. Z okolnosti, že žalovaný prostřednictvím kreditní karty již dne datum, tj. jen čtyři dny po vyhotovení nabídky na uzavření smlouvy o úvěru, poprvé požádal o poskytnutí peněžních prostředků, nadto v celkové výši částka, která odpovídá úvěrovému rámci uvedenému v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru, však lze přesto usoudit, že žalobkyně žalovanému nabídku na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum vskutku doručila a žalovaný ji přijal tím, že se podle ní zachoval, protože v úvěrovém rámci požádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků.

12. Z nepodepsaného prohlášení žalovaného o jeho zdravotním stavu ze dne datum, ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z oznámení žalobkyně o úrokových sazbách účinného od datum, z podmínek osobních kreditních karet účinných od datum, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od datum, ze sazebníku žalobkyně pro občany účinného od datum, ze smlouvy o elektronickém podpisu a bankovní identitě ze dne datum, z podmínek k elektronickému podpisu účinných od 17. 11., 2018, ze smlouvy o přímém bankovnictví ze dne datum, z podmínek přímého bankovnictví účinných od datum, ze žádosti o aktivaci internetového bankovnictví mobilní banka ze dne datum ani ze sazebníku žalobkyně pro občany účinného od datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení o jejich doručení žalovanému.

13. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně jméno FO a znaleckým posudkem z oboru informační a komunikační technologie, protože žalobkyni se uzavření smlouvy o úvěru podařilo prokázat jinými důkazními prostředky.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

18. Žalobkyni se sice nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě, avšak jen nedostatek písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného.

19. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

20. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

25. Ze žádosti o osobní kreditní kartu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný měl žalobkyni sdělit, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka měsíčně. Má jednu vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlení, jeho výdaje na bydlení činí částka a na pojištění částka měsíčně a má jiné dluhy ve výši částka. K této žádosti žalovaný nepřipojil podpis.

26. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od datum do datum soud zjistil, že mzda žalovaného se pohybovala mezi částka a částka měsíčně čistého.

27. Žalobkyně tedy prověřila příjmy žalovaného na základě výpisu z účtu vedeného pro žalovaného, jak vyplývá z výpisu z tohoto účtu. Naopak prověření jeho výdajů nahradila jejich porovnáním s „analýzou regionálních dat“, aniž by se zabývala tím, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaný má. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. K prověření alespoň pravidelných výdajů pak vybízela nejen okolnost, že žalovaný měl mít vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, avšak neuvedl žádné výdaje, které by s výchovou a výživou tohoto dítěte souvisely, nýbrž i zjištění z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, z něhož vyplývalo, že v období od datum do datum jiní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů odmítli nabídky žalovaného na uzavření smluv o úvěru v rozmezí od částka do částka.

28. Z toho vyplývá, že žalobkyně porušila povinnost s vynaložením odborné péče před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

29. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

30. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

31. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

33. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

34. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

35. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

36. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-565/12).

37. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C679/18).

38. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

39. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

40. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne datum, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

44. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

45. Žalobkyně umožnila výběr hotovosti z účtu vedeného pro žalovaného nebo provedla převod peněžních prostředků z toho účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků a ač takovou povinnost žalobkyně účastníci řízení neujednali, v rozsahu 686, částka. Má proto v této výši žalobkyně za žalovaným pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení.

46. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 686, částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne datum.

47. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne datum prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky v celkové výši 69 336, částka. Až do zahájení řízení v projednávané věci jí žalovaný vrátil 56 907, částka. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 428, částka (69 336, částka – 56 907, částka).

48. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 12 428, částka od datum do datum, tj. 270, částka, a od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Její splatnost se pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne datum.

49. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 12 699, částka s příslušenstvím, tj. co do 8 481, částka s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 866, částka do zaplacení.

50. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne datum, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

51. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 21 866, 89 52. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 61 % a žalovaný v rozsahu 39 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 13 385, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 8 481, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 %. Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě hodnota, částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě hodnota, částka, a to výzva k plnění ze dne datum, dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě hodnota, částka, a to účast při jednáních konaných dne datum a dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka a dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 22 %, tj. částka.

53. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum a ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

54. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.