19 C 100/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , IČO Anonymizováno , zastoupená Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno , PSČ Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 18 744, 51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 13 385, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 686, , částka, od , datum, do zaplacení a z částky 12 428, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 8 481, , částka, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 866, , částka, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 18 744, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění ve výši 0, 49 % z poskytnutých peněžních prostředků měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % z poskytnutých peněžních prostředků, nejméně však , částka, . V důsledku prodlení žalovaného s plněním tohoto dluhu žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru dopisem ze dne , datum, . Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši , částka, a na zaplacení „poplatků“ v celkové výši 2 763, , částka, , z toho 663, , částka, na úhradě za účast žalovaného na pojištění za období od října 2022 do června 2023, , částka, za odeslání oznámení o „přečerpání“ úvěru a , částka, na „poplatcích“ za upomínky ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok za období do , datum, ve výši 2 625, , částka, , úrok ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok z prodlení za období do , datum, ve výši 496, , částka, a ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně dále dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o účtu. V důsledku „nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka na vrácení 686, , částka, . Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 686, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o účtu, kterou účastníci řízení uzavřeli dne , datum, , soud zjistil, že se jí žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet v korunách českých.

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že žalobkyně provedla v rozsahu 686, , částka, převod peněžních prostředků z toho účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků.

5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o účtu a vyzvala jej ke splnění dluhů, které tato smlouva založila. Tento dopis žalovanému doručila dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která jej obsahovala.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měli uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a úhradou za účast žalovaného na pojištění schopnosti splácet ve výši podle sazebníku žalobkyně, a to v měsíčních splátkách ve výši 3 % z poskytnutých peněžních prostředků, nejméně však , částka, . K této listině žalovaný nepřipojil podpis.

7. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že v období od , datum, do , datum, žalobkyně poskytla žalovanému prostřednictvím kreditní karty 69 336, , částka, a žalovaný jí vrátil 56 907, , částka, .

8. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru a vyzvala jej k vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Tento dopis žalovanému doručila dne , datum, , jak vyplývá z výpisu o sledování zásilky, která jej obsahovala.

9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z podací stvrzenky.

10. Účastníci řízení tedy dne , datum, uzavřeli smlouvu o účtu. Žalobkyně provedla v rozsahu 529, , částka, převod peněžních prostředků z toho účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků.

11. Účastníci řízení dále uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalobkyně sice přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádné důkazní prostředky o skutkovém tvrzení, že žalovaný písemně přijal nabídku žalobkyně na uzavření této smlouvy. Omezila se jen na skutkové tvrzení, že žalovaný tuto nabídku přijal pomocí prostředků komunikace na dálku, a to v prostředí internetového bankovnictví žalobkyně. Z okolnosti, že žalovaný prostřednictvím kreditní karty již dne , datum, , tj. jen čtyři dny po vyhotovení nabídky na uzavření smlouvy o úvěru, poprvé požádal o poskytnutí peněžních prostředků, nadto v celkové výši , částka, , která odpovídá úvěrovému rámci uvedenému v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru, však lze přesto usoudit, že žalobkyně žalovanému nabídku na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, vskutku doručila a žalovaný ji přijal tím, že se podle ní zachoval, protože v úvěrovém rámci požádal žalobkyni o poskytnutí peněžních prostředků.

12. Z nepodepsaného prohlášení žalovaného o jeho zdravotním stavu ze dne , datum, , ze standardních informací o spotřebitelském úvěru, z oznámení žalobkyně o úrokových sazbách účinného od , datum, , z podmínek osobních kreditních karet účinných od , datum, , ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od , datum, , ze sazebníku žalobkyně pro občany účinného od , datum, , ze smlouvy o elektronickém podpisu a bankovní identitě ze dne , datum, , z podmínek k elektronickému podpisu účinných od 17. 11., 2018, ze smlouvy o přímém bankovnictví ze dne , datum, , z podmínek přímého bankovnictví účinných od , datum, , ze žádosti o aktivaci internetového bankovnictví mobilní banka ze dne , datum, ani ze sazebníku žalobkyně pro občany účinného od , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení o jejich doručení žalovanému.

13. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně , jméno FO, a znaleckým posudkem z oboru informační a komunikační technologie, protože žalobkyni se uzavření smlouvy o úvěru podařilo prokázat jinými důkazními prostředky.

14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

18. Žalobkyni se sice nepodařilo prokázat uzavření smlouvy o úvěru v písemné formě, avšak jen nedostatek písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nezpůsobuje její neplatnost. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného.

19. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

20. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

25. Ze žádosti o osobní kreditní kartu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl žalobkyni sdělit, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši , částka, měsíčně. Má jednu vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Svou bytovou potřebu uspokojuje nájemním bydlení, jeho výdaje na bydlení činí , částka, a na pojištění , částka, měsíčně a má jiné dluhy ve výši , částka, . K této žádosti žalovaný nepřipojil podpis.

26. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že mzda žalovaného se pohybovala mezi , částka, a , částka, měsíčně čistého.

27. Žalobkyně tedy prověřila příjmy žalovaného na základě výpisu z účtu vedeného pro žalovaného, jak vyplývá z výpisu z tohoto účtu. Naopak prověření jeho výdajů nahradila jejich porovnáním s „analýzou regionálních dat“, aniž by se zabývala tím, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaný má. Bez znalosti pravidelných výdajů žalovaného však nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky. K prověření alespoň pravidelných výdajů pak vybízela nejen okolnost, že žalovaný měl mít vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti, avšak neuvedl žádné výdaje, které by s výchovou a výživou tohoto dítěte souvisely, nýbrž i zjištění z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací, z něhož vyplývalo, že v období od , datum, do , datum, jiní poskytovatelé spotřebitelských úvěrů odmítli nabídky žalovaného na uzavření smluv o úvěru v rozmezí od , částka, do , částka, .

28. Z toho vyplývá, že žalobkyně porušila povinnost s vynaložením odborné péče před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného.

29. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

30. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

31. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

33. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

34. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

35. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

36. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

37. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

38. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

39. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

40. Smlouva o úvěru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne , datum, , je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

44. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

45. Žalobkyně umožnila výběr hotovosti z účtu vedeného pro žalovaného nebo provedla převod peněžních prostředků z toho účtu, i když k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků a ač takovou povinnost žalobkyně účastníci řízení neujednali, v rozsahu 686, , částka, . Má proto v této výši žalobkyně za žalovaným pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení.

46. Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 686, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

47. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, prostřednictvím kreditní karty peněžní prostředky v celkové výši 69 336, , částka, . Až do zahájení řízení v projednávané věci jí žalovaný vrátil 56 907, , částka, . Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 428, , částka, (69 336, , částka, – 56 907, , částka, ).

48. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 12 428, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 270, , částka, , a od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Její splatnost se pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

49. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 12 699, , částka, s příslušenstvím, tj. co do 8 481, , částka, s úrokem ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 2 866, , částka, do zaplacení.

50. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaný však ani skutkově netvrdil, že není přiměřené jeho možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

51. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 21 866, 8952. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 61 % a žalovaný v rozsahu 39 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 13 385, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 8 481, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 22 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to výzva k plnění ze dne , datum, , dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to účast při jednáních konaných dne , datum, a dne , datum, , dále tři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, a dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem tedy , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 22 %, tj. , částka, .

53. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne , datum, a ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

54. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující , částka, na jistině.