19 C 107/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., sídlem Adresa žalobkyně, IČO Anonymizováno, zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Praha 1 – Jméno advokáta A, Jméno advokáta B/8, PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozená dne Datum narození žalované o zaplacení 147 046, 68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 132 717, částka s úrokem ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, částka od datum do zaplacení a ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 74 088, částka od datum do datum a z částky 38 805, částka od datum do zaplacení a ve výši 2, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 147 046, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalované částka a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, a to ve 24 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato právnická osoba své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši 94 883, částka, z toho 48 118, částka na jistině a 46 764, částka na „poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, částka za období od datum do datum, tj. 3 338, částka, a ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 48 118, částka za období od datum do datum, tj. 10 546, částka, a dále od datum do zaplacení.. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalované částka a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, a to ve 24 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato právnická osoba své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 52 162, částka, z toho 25 969, částka na jistině a 26 193, částka na „poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, částka za období od datum do datum, tj. 1 377, částka, a ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, částka od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 25 969, částka za období od datum do datum, tj. 5 691, částka, a dále od datum do zaplacení..

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalované částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je příjemkyní dávky důchodového zabezpečení ve výši částka měsíčně. Vedle toho dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí částka a nemá žádné dluhy. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávky sociálního zabezpečení a listinu označenou za „rozpis“.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že právnická osoba přenechala žalované částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka, odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši částka, celkem tedy částka, a to ve 24 měsíčních splátkách po částka. Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

6. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti právnická osoba uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právnická osoba přenechala žalované částka. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je příjemkyní dávky důchodového zabezpečení ve výši částka měsíčně. Vedle toho dosahuje příjmu ve výši částka měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují částka měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí částka a nemá žádné dluhy, s výjimkou dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávky sociálního zabezpečení.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou právnická osoba jako zapůjčitelka uzavřela dne datum se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že právnická osoba přenechala žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, celkem tedy částka, a to v 24 měsíčních splátkách po částka. Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. hodnota této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne datum a dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. hodnota smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 11 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

10. Z oznámení právnická osoba žalované ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne datum a dne datum, žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalované odeslala dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalované částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka, odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši částka, celkem částka, a to ve 24 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou právnická osoba přenechala žalované ve výši částka a žalovaná se zavázala je společnosti právnická osoba vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, odměnu za „zpracování“ ve výši částka a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši částka, celkem částka, a to v 24 měsíčních splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených dne datum a dne datum se žalovanou. právnická osoba dopisem ze dne datum postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne datum.

13. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, z tabulek umoření ze dne datum ani z listiny označené za zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

14. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

23. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne datum sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídce žalované na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne datum nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

26. Mimoto i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně vůbec neprověřila o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Přitom již poměrně nízká částka těchto výdajů k takovému prověření přímo vybízela. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila ani údaj o dalším příjmu žalované, ačkoli z něj při posouzení úvěruschopnosti žalované zjevně vycházela. Nemohla tak dobře zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

27. Žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne datum právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že její příjem spočívá v dávce státní sociální podpory ve výši částka měsíčně. Vedle toho má další příjem ve výši částka měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují částka měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí částka a nemá žádné dluhy, s výjimkou dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory.

28. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní rodičovského příspěvku, jehož výše od ledna 2022 činila částka měsíčně, jak vyplývá z platebního rozpisu ze dne datum.

29. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne datum prověřila údaj o příjmu žalované spočívajícím v dávce státní sociální podpory, avšak vůbec neprověřila údaje o dalším příjmu žalované, o příjmu ostatních osob v rodinné domácnosti žalované ani o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o zápůjčce. I v tomto případě přitom stále nápadně nízká výše těchto výdajů přímo vybízela k jejich prověření.

30. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by právnická osoba splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

31. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

32. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

35. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

36. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

37. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

38. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-565/12).

39. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C679/18).

40. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

42. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne datum a dne datum s právnická osoba jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

43. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

44. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

45. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

46. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

47. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

48. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka).

49. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne datum, tj. ve výši částka. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila částka, jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka na jistině (částka – částka).

50. Splatnost těchto pohledávek se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum. Naopak oznámení o postoupení těchto pohledávek žalobkyni ze dne datum jejich splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila právnická osoba v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávek pozbyla právní postavení jejich věřitelky.

51. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

52. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že není přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne datum, a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

53. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 132 717, částka s úrokem ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, částka od datum do zaplacení a ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 74 088, částka od datum do datum a z částky 38 805, částka od datum do zaplacení a ve výši 2, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

54. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

55. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 21 % a žalovaná v rozsahu 79 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 132 717, částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 58 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.