19 C 107/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Praha 1 – Jméno advokáta A , Jméno advokáta B /8, PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozená dne Datum narození žalované o zaplacení 147 046, 68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 132 717, , částka, s úrokem ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 74 088, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 38 805, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 2, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 147 046, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávky ve výši 94 883, , částka, , z toho 48 118, , částka, na jistině a 46 764, , částka, na „poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 3 338, , částka, , a ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 48 118, , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 10 546, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení.. Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 52 162, , částka, , z toho 25 969, , částka, na jistině a 26 193, , částka, na „poplatku“, jejichž příslušenstvím je úrok ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 1 377, , částka, , a ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky 25 969, , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 5 691, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení..

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Z výpisu , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by , právnická osoba, přenechala žalované , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je příjemkyní dávky důchodového zabezpečení ve výši , částka, měsíčně. Vedle toho dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávky sociálního zabezpečení a listinu označenou za „rozpis“.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

6. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by , právnická osoba, přenechala žalované , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že je příjemkyní dávky důchodového zabezpečení ve výši , částka, měsíčně. Vedle toho dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy, s výjimkou dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, . Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně rozhodnutí o přiznání dávky sociálního zabezpečení.

7. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že , právnická osoba, přenechala žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne , datum, a dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi , právnická osoba, a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 11 smlouvy o postoupení pohledávek).

9. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti , právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

10. Z oznámení , právnická osoba, žalované ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne , datum, a dne , datum, , žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalované odeslala dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

11. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, a úhradu za účast žalované na pojištění ve výši , částka, , celkem , částka, , a to ve 24 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná jako vydlužitelka dále uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované ve výši , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v 24 měsíčních splátkách po , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne , datum, , , právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smluv o zápůjčce uzavřených dne , datum, a dne , datum, se žalovanou. , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne , datum, .

13. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, z tabulek umoření ze dne , datum, ani z listiny označené za zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

14. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

17. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

18. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

23. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídce žalované na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

24. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření této smlouvy (zákaznické kartě) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

26. Mimoto i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně vůbec neprověřila o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o úvěru. Přitom již poměrně nízká částka těchto výdajů k takovému prověření přímo vybízela. Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila ani údaj o dalším příjmu žalované, ačkoli z něj při posouzení úvěruschopnosti žalované zjevně vycházela. Nemohla tak dobře zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

27. Žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že její příjem spočívá v dávce státní sociální podpory ve výši , částka, měsíčně. Vedle toho má další příjem ve výši , částka, měsíčně. Další příjmy osob v rodinné domácnosti dosahují , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy, s výjimkou dluhu podle smlouvy o úvěru, kterou s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne , datum, . Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory.

28. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla příjemkyní rodičovského příspěvku, jehož výše od ledna 2022 činila , částka, měsíčně, jak vyplývá z platebního rozpisu ze dne , datum, .

29. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy před uzavřením smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, prověřila údaj o příjmu žalované spočívajícím v dávce státní sociální podpory, avšak vůbec neprověřila údaje o dalším příjmu žalované, o příjmu ostatních osob v rodinné domácnosti žalované ani o pravidelných výdajích žalované uvedené v nabídce žalované na uzavření smlouvy o zápůjčce. I v tomto případě přitom stále nápadně nízká výše těchto výdajů přímo vybízela k jejich prověření.

30. Z tohoto důvodu nelze uzavřít, že by , právnická osoba, splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

31. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

32. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

33. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřených smluv o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

35. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

36. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

37. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

38. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-565/12).

39. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C679/18).

40. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

42. Smlouvy o zápůjčce, které žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, a dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou, jsou tedy neplatné, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

43. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

44. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

45. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

46. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

47. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

48. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ).

49. Právní předchůdkyni žalobkyně dále náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ).

50. Splatnost těchto pohledávek se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, . Naopak oznámení o postoupení těchto pohledávek žalobkyni ze dne , datum, jejich splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila , právnická osoba, v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávek pozbyla právní postavení jejich věřitelky.

51. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

52. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že není přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

53. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 132 717, , částka, s úrokem ve výši 25, 23 % p.a. z částky 48 118, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 26, 16 % p.a. z částky 25 969, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 74 088, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 38 805, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 2, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

54. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

55. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 21 % a žalovaná v rozsahu 79 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 132 717, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 58 %. Žalované však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.