19 C 112/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 530, částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 29 018, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 10 391, částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 19 530, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, sídlem adresa (po změně sídla adresa), IČO, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit společně s úrokem ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka,„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a inkasním poplatkem ve výši částka Celkem tedy byl žalovaný povinen zaplatit společnosti právnická osoba, částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však tyto dluhy splnil jen zčásti. právnická osoba, své pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila žalobkyni. Má tedy žalobkyně za žalovaným pohledávky ve výši 10 391, částka na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 916, částka na„ nákladech na vyhodnocení úvěru“ a 1 744, částka na inkasním poplatku. Jejich příslušenstvím je úrok ve výši 416, částka, úrok ve výši 15 % z částky 10 391, částka za období od datum do datum, tj. 2 545, 09, částka, poplatek za poskytnutí úvěru (úrok) ve výši 4 830, částka, úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 10 391, částka od datum do datum, tj. 1 696, částka, a dále od datum do zaplacení, jakož i náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši částka za výzvu žalobkyně žalovanému ze dne datum a za návštěvu žalovaného dne datum. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků je žalovaný dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z částky 10 391, částka od datum do datum, tj. 6 193, částka. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný ver vyjádření k žalobě skutkově tvrdil shodně se žalobkyní, že s právnická osoba, uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu právnická osoba, poskytla peněžní prostředky ve výši částka, z nichž dosud vrátil přibližně částka.

3. Z výpisu právnická osoba, sídlem adresa (před změnou sídla adresa), IČO, ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti právnická osoba, uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému částka. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši částka měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nákladech na bydlení ve výši částka, na dopravu a osobní výdaje ve výši částka a plnění jiných dluhů ve výši částka, z toho částka bylo předmětem exekučního řízení. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou právnická osoba, jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka,„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a inkasním poplatkem ve výši částka Celkem tedy byl žalovaný povinen zaplatit společnosti právnická osoba, částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka. V případě prodlení s plněním ujednaných splátek se žalovaný zavázal zaplatit právnická osoba, smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně, nanejvýš však částka. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal peněžní prostředky ve výši částka.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze číslo této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovaným založené smlouvou o úvěru, kterou se žalovaným uzavřela dne datum (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi právnická osoba, a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z potvrzení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

8. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak soud zjistil z poštovního podacího archu.

9. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě právnická osoba, poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společnosti právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka,„ náklady na vyhodnocení úvěru“ ve výši částka a inkasním poplatkem ve výši částka, celkem částka, a to ve čtrnácti měsíčních splátkách po částka Tyto pohledávky utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky za každý den prodlení žalovaného s jejich splněním, nanejvýš však částka Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne datum, právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne datum se žalovaným. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne datum.

10. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum ani z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně poštovního podacího archu ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z výzev žalobkyně žalovanému ze dne datum a ze dne datum, protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 21. 4. 2022, č.j. 19 C 112/2022 – 17, nepředložila doklad o jejich doručení žalovanému.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

20. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech, jak vyplývá z pracovní smlouvy ze dne datum a z vyúčtování mzdy žalovaného za období od května do července 2018, avšak co do údajů o pravidelných výdajích žalovaného se spokojila jen s jeho sdělením a nežádala o nich žádné doklady, přestože již údaj o tom, že žalovaný má dluhy, s jejichž plněním je v prodlení a které jejich věřitelé vymáhají v exekučním řízení, sám o sobě vzbuzuje pochybnost o schopnosti žalovaného plnit další dluh.

21. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného o jeho výdajích obsažená v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Právní předchůdkyně žalobkyně proto nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

23. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

27. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

28. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

29. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

30. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

31. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

33. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s právnická osoba, jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

34. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

35. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

37. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

39. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne datum, tj. ve výši částka. Tato pohledávka přitom před jejím postoupením žalobkyni nedospěla. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 29 999, částka, je zřejmé, že zde není žádný dluh, kterému by odpovídaly pohledávky, jejichž splnění se žalobkyně domáhá vůči žalovanému v projednávané věci.

40. Žalobkyně skutkově tvrdila, že právnická osoba, provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak nenavrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést žádný důkazní prostředek. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

41. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

42. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

43. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (příprava a účast při jednání konaném dne datum) podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.