19 C 116/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená titul ing. jméno příjmení , titul za jménem , advokátem, sídlem obec a číslo – část obce , ulice a číslo , PSČ PSČ proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 14 368, [částka] s úrokem ve výši 19, 52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 1, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba], přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši [částka], a to v šedesáti týdenních splátkách po [částka]. Svůj dluh založený smlouvou o zápůjčce žalovaný splnil jen zčásti do výše [částka], a je proto povinen zaplatit [částka], z toho [částka] na jistině pohledávky na vrácení předmětu zápůjčky, 1 400, [částka] na odměně za administrativní činnost a 3 199, [částka] na poplatku za výběr v hotovosti. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 19, 52 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 1 599, [částka], a ve výši 19, 52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. [částka], a dále od [datum] do zaplacení. [právnická osoba], pohledávky za žalovaným založené uzavřenou smlouvou o zápůjčce postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum] však žalovaný odpovídající dluhy nesplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný nabídl společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému [částka]. V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedl, že dosahuje příjmů v celkové výši [částka] měsíčně. Dále uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje spočívají v nájemném a dalších nákladech na bydlení ve výši [částka] a v dalších výdajích na rodinnou domácnost ve výši [částka]. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu a vyúčtování mzdy.

4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou [právnická osoba], jako zapůjčitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako vydlužitelem, soud zjistil, že [právnická osoba], žalovanému přenechala [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] [právnická osoba], a žalovaný ujednali započtení pohledávky žalovaného za [právnická osoba], na předání předmětu zápůjčky a vzájemné pohledávky [právnická osoba], za žalovaným na vrácení předmětu zápůjčky podle jiné smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřeli, ve výši [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky ve zbývající výši [částka].

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni soubor pohledávek založených smlouvami o zápůjčce, mezi nimi též pohledávky, které měla založit smlouva o zápůjčce uzavřená dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalovaným (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek stala uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek (čl. II. odst. 2 smlouvy o postoupení pohledávek).

6. Z oznámení [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], žalovanému oznámila postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, kterou [právnická osoba], dne [datum] uzavřela se žalovaným, žalobkyni a vyzvala jej k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů. Toto oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

7. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to ve lhůtě do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně žalovanému odeslal dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

8. Žalovaný jako vydlužitel tedy uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [právnická osoba], přenechala žalovanému [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba], vrátit a zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za výběr splátek v hotovosti ve výši [částka], celkem tedy [částka], a to v 60 týdenních splátkách po [částka] [právnická osoba], a žalovaný ujednali započtení pohledávky žalovaného za [právnická osoba], na předání předmětu zápůjčky a vzájemné pohledávky [právnická osoba], za žalovaným na vrácení předmětu zápůjčky podle jiné smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřeli, ve výši [částka]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že při jejím uzavření převzal předmět zápůjčky ve zbývající výši [částka] [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky založené podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] se žalovaným a postoupení oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne [datum].

9. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

12. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

13. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

18. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, na základě dokladů označených v nabídce žalovaného na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaný v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedl. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

19. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru). Z uvedeného důvodu v projednávané věci nelze dobře uplatnit závěr vyslovený v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č.j. 5 Co 231/2009 – 97, na nějž poukazuje žalobkyně a podle něhož postačí, že listiny, ze kterých vycházel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele měl poskytovatel spotřebitelského úvěru v době uzavření smlouvy o zápůjčce.

20. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalovaného obsažené v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

21. Mimoto nelze přehlédnout, že právní předchůdkyně žalobkyně se co do jiných příjmů žalovaného než z výkonu závislé práce a co do jeho pravidelných výdajů spokojila pouze s údaji, které jí sdělil, aniž by je jakkoli ověřila. Již z toho vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně nemohla uvedenou povinnost splnit.

22. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

23. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

24. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřených smluv o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

27. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

28. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

29. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

30. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

31. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. a. Smlouva o zápůjčce, kterou [právnická osoba], jako zapůjčitelka a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Neplatné je v důsledku toho rovněž ujednání o započtení jejich vzájemných pohledávek, které smlouva o zápůjčce obsahovala.

33. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

37. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

38. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] na jistině ([částka] – [částka]). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení této pohledávky žalobkyni ze dne [datum] její splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba], v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení její věřitelky.

39. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

40. Ze stejného důvodu právní předchůdkyni žalobkyně nemohlo se zřetelem k neplatnosti smluv o zápůjčce vzniknout právo na ujednaný úrok ani odměnu„ administrativní činnost“.

41. Žalobkyně skutkově tvrdila, že [právnická osoba], provedla inkasní úkony spočívající v přijetí plnění na ujednané splátky, avšak navrhla k prokázání tohoto skutkového tvrzení provést důkaz pouze nepodepsanou listinou, která obsahuje seznam ujednaných splátek a přehled částečných plnění žalovaného. Taková listina není způsobilá prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně vskutku provedla všechny ujednané inkasní úkony, tj. 60krát v místě bydliště žalovaného přijala plnění nebo alespoň byla připravena je přijmout. Ostatně se takový postup právní předchůdkyně žalobkyně i podle listin, kterých se žalobkyně dovolává, jeví jako nepravděpodobný, i kdyby záznamy, které tyto listiny obsahují, odpovídaly skutečnosti. Poté, co v důsledku prodlení žalovaného měly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – kdyby byla uzavřená smlouvy o zápůjčce platná – dospět jako celek, je totiž nepravděpodobné, že by právní předchůdkyně žalobkyně nadále každý týden prováděla v místě bydliště žalovaného inkasní úkony. Není tedy dobře možné z těchto listin usoudit, zda a v jakém rozsahu právní předchůdkyně žalobkyně inkasní úkony provedla. Mimoto z nich ani nevyplývá, zda se dílčí plnění žalovaného stala v důsledku inkasních úkonů právní předchůdkyně žalobkyně, nebo zda žalovaný plnil jinak. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

42. Jestliže v řízení nevyšlo najevo, že by právní předchůdkyně žalobkyně provedla inkasní úkony, ohledně nichž se žalobkyně domáhala zaplacení odměny za jejich provedení, nemohla být žalobkyně v projednávané věci co do tohoto žalobního požadavku úspěšná ani z hlediska pravidel o vydání bezdůvodného obohacení.

43. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující [částka] s příslušenstvím, tj. co do 14 368, [částka] s úrokem ve výši 19, 52 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 1, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

44. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

45. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 15 % a žalovaný v rozsahu 85 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 14 368, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 70 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.