19 C 117/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , IČO , zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka].</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka]. V žalobních důvodech uvedla, že jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidlo. Pojištění zaniklo dne [datum] v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením pojistného. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v poměrné výši [částka] a dále právo na zaplacení ujednaného poplatku za upomínku o zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] ve výši [částka] Vedle toho se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka]. Žalovaný tyto pohledávky žalobkyně nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.

4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 14 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 2. 5. 2022, č.j. 19 C 117/2022 – 13, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu (újmu) způsobenou provozem vozidla,„ pojištění servisu“ a úrazové pojištění osob ve vozidle. Účastníci řízení v uzavřené pojistné smlouvě ujednali pojistné období v délce šesti měsíců s počátkem pojištění dne [datum] a pojistné ve výši [částka] za pojistné období splatné vždy k prvnímu dni každého pojistného období. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením pojistného za pojistné období, které počalo dne [datum], a žalobkyně jej proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě do [datum], s tím, že jinak pojištění zanikne. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojištění ke dni [datum] a vyzvala jej k zaplacení pojistného.

7. Účastníci řízení v uzavřené pojistné smlouvě zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky (čl. 1 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek žalobkyně pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla), a to v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

8. Žalovaný se v uzavřené pojistné smlouvě (§ 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 1 o.z.) zavázal platit pojistné ve výši [částka] za každé pojistné období v délce šesti měsíců. Pojistné za pojistné období od [datum] do [datum] však nezaplatil ani v dodatečné lhůtě do [datum], kterou žalobkyně stanovila žalovanému v dopisu ze dne [datum]. Tato lhůta marně uplynula, a pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla proto zaniklo následující den, tj. [datum] (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti), a pojištění servisu a úrazové pojištění osob ve vozidle marným uplynutím stanovené lhůty, tj. dne [datum] (§ 2804 o.z.). Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část pojistného za období od [datum] do [datum] ([datum]) ve výši [částka].

9. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka] (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od [datum] do [datum] a po [datum] žalobkyně zaplacení úroku z prodlení nežádala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni [částka].

10. Žalobu pak soud zčásti zamítl, žádala-li žalobkyně po žalovaném zaplacení poplatku za odeslání upomínky o zaplacení pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka], celkem tedy co do [částka]. Podle sazebníku poplatků účinného od 1. 7. 2016, na který odkazovala uzavřená pojistná smlouva, činila výše„ poplatku“ za upomínku o zaplacení pojistného [částka]. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni v případě prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaplatit žalobkyni pojistné paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady žalobkyně vyvolané prodlením žalovaného se zaplacením pojistného ve skutečnosti představuje utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou (§ 555 odst. 1 o.z.). Ujednání zakládající smluvní pokutu však zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), jak vyložil Ústavní soud již v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 71, pod [číslo]. Odtud vyplývá, že k ujednání o„ poplatku“ za upomínku o zaplacení pojistného nelze podle § 1815 o.z. přihlédnout, neboť jde o nepřiměřené ujednání a žalovaný se jej nedovolal.

11. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

12. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 74 % a žalovaný v rozsahu 26 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 48 %, tj. [částka].

13. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se její obsah co do právního rozboru omezil pouze na to, že se pojistná smlouva řídí zákonem č. 168/1999 Sb.

14. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.