19 C 117/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozená dne Datum narození žalobkyně, zastoupená Jméno Zástupce, advokátem, sídlem Anonymizováno 4, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozená dne Datum narození žalované A, 2. Jméno žalované B, bydlištěm Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno, narozený dne Datum narození žalované B, oba zastoupeni Jméno žalované C, advokátem, sídlem Anonymizováno, Anonymizováno PSČ Anonymizováno o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a o vzájemné žalobě o zaplacení 128 107, 12 Kč I. Spoluvlastnictví účastníků řízení ke stavební parcele p.č. st. 44/1, jejíž součástí je budova č.p. 3, pozemkové parcele p.č. 58/1, pozemkové parcele p.č. 409/2, pozemkové parcele p.č. 409/4 a pozemkové parcele p.č. 414/8, všechny katastrální území adresa, se zrušuje. II. Stavební parcela p.č. st. 44/1, jejíž součástí je budova č.p. 3, pozemková parcela p.č. 58/1, pozemková parcela p.č. 409/2, pozemková parcela p.č. 409/4 a pozemková parcela p.č. 414/8, všechny katastrální území adresa, se přikazují do vlastnictví žalobkyně. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, částka, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Vzájemná žaloba, kterou se žalovaní domáhali, aby bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovaným, kteří měli být oprávněni společně a nerozdílně, 84 421, částka, se zamítá. VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovaným domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jehož předmětem jsou stavební parcela p.č. st. 44/1, jejíž součástí je budova č.p. 3, pozemková parcela p.č. 58/1, pozemková parcela p.č. 409/2, pozemková parcela p.č. 409/4 a pozemková parcela p.č. 414/8, všechny katastrální území adresa. V žalobních důvodech uvedla, že se v důsledku dědění stala společně se svou sestrou adresa rovnodílnou podílovou spoluvlastnicí dosud společných nemovitých věcí. Sestra žalobkyně svůj spoluvlastnický podíl převedla žalovaným do jejich společného jmění manželů. Žalobkyně se bezvýsledně pokoušela dohodnout se žalovanými o užívání dosud společných nemovitých věcí. Druhý žalovaný vystupuje vůči žalobkyni nevybíravě a žalobkyně čelí jeho výhrůžkám. Žalovaní se rovněž odmítají podílet na nezbytných opravách a údržbě dosud společných nemovitých věcí. Žalobkyně proto nechce setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanými a navrhla, aby soud dosud společné nemovité věci přikázal do výlučného spoluvlastnictví žalobkyně oproti zaplacení náhrady žalovaným.

2. Žalovaní se ve vyjádření k žalobě postavili na stanovisko, že vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení je možné rozdělením dosud společných nemovitých věcí mezi účastníky řízení. Žalobkyně by se stala výlučnou vlastnicí budovy č.p. 3, která je součástí stavební parcely p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, zatímco žalovaní by do svého společného jmění manželů nabyli budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního postavenou na tomtéž pozemku, budova stodoly by se reálně rozdělila a pozemkové parcely, které slouží jako zahrada, by zůstaly předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, popřípadě by se reálně rozdělily, a to za současného zřízení práva cesty pro přístup k oběma budovám a na pozemky užívané jako zahrada. Teprve pro případ, že by takový způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení nebyl možný, žalovaní navrhli, aby soud dosud společné nemovité věci přikázal do jejich společného jmění manželů oproti vyplacení náhrady žalobkyni.

3. Žalovaní se vzájemnou žalobou vůči žalobkyni domáhali vydání bezdůvodného obohacení, které žalobkyně na jejich úkor získala tím, že v období od datum do datum vyloučila žalované z užívání dosud společných nemovitých věcí, ve výši částka a bezdůvodného obohacení, které žalobkyně na úkor žalovaných získala tím, že v období od datum do datum výlučně užívala část stavební parcely p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, včetně budovy č.p. 3, která je její součástí, ve výši 21 567, částka.

4. Žalobkyně ve vyjádření ke vzájemné žalobě zopakovala, že se se žalovanými pokoušela dohodnout o užívání dosud společných nemovitých věcí. Druhý žalovaný ji vyzval, aby si vybrala, zda chce užívat budovu č.p. 3, nebo budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního, obě postavené na stavební parcele p.č. st. 44/1, katastrální území adresa. Žalobkyně zvolila budovu č.p. 3, která je součástí uvedeného pozemku, začala do ní stěhovat své věci. Dne datum pak odevzdala druhému žalovanému klíče od vrat, od budovy bez čísla popisného a čísla evidenčního a od stodoly. Za těchto okolností nelze po žalobkyni spravedlivě žádat, aby splnila pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení uplatněnou žalovanými.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území adresa, list vlastnictví č. hodnota, soud zjistil, že účastníci řízení jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky stavební parcely p.č. st. 44/1, jejíž součástí je budova č.p. 3, pozemkové parcely p.č. 58/1, pozemkové parcely p.č. 409/2, pozemkové parcely p.č. 409/4 a pozemkové parcely p.č. 414/8, všechny katastrální území adresa. Právním důvodem nabytí spoluvlastnického podílu na dosud společných nemovitých věcech žalobkyní bylo dědění. Právním důvodem nabytí spoluvlastnického podílu na dosud společných nemovitých věcech žalovanými byla kupní smlouva, s právními účinky vkladu vlastnického práva dne datum. Jako podílový spoluvlastník těchto nemovitých věcí je sice zapsán pouze druhý žalovaný, avšak soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že žalovaní nabyli spoluvlastnický podíl na dosud společných nemovitých věcech za trvání manželství ze společných prostředků.

6. Soud vzal za své skutkové zjištění též shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na dosud společných nemovitých věcech děděním po matce, zatímco žalovaní jej nabyli od sestry žalobkyně.

7. Ze znaleckého posudku znalkyně ing. jméno FO ze dne datum soud zjistil, že obvyklá cena dosud společných nemovitých věcí činí částka. Tyto nemovité věci tvoří funkční celek. Součástí stavební parcely p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, je budova č.p. 3 užívaná jako rodinný dům. Podél západní hranice tohoto pozemku je postavena budova nezapsaná v katastru nemovitostí, která sestává ze skladu, letní kuchyně a pokoje v přízemí a dvou pokojů, koupelny se záchodem a další místnosti v patře. Vedlejšími stavbami jsou stodola a kolna. Obvyklé nájemné za užívání dosud společných nemovitých věcí v období od datum do datum dosahovalo částka.

8. Z výpovědi znalkyně ing. jméno FO soud zjistil, že stavba stodoly představuje spíše přítěž vzhledem k jejím rozměrům a původnímu stavebnímu určení. Pozemky užívané jako zahrada nelze užívat za jiným účelem, protože podle územního plánu jde o plochu zeleně a je nad nimi je umístěno vedení elektřiny. Podkroví budovy bez čísla popisného a evidenčního je vytápěno přímotopem. Tato stavba je sítěmi napojena na budovu č.p. 3 bez podružných měřidel.

9. Z faktur ze dne datum soud zjistil, že žalovaní vynaložili celkem částka na zaměření budov postavených na stavební parcele p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, a zhotovení projektové dokumentace.

10. Z výzvy právnická osoba adresa ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba adresa uložil žalobkyni a druhému žalovanému, aby zaplatili správní poplatek ve výši částka.

11. Z potvrzení právnická osoba., soud zjistil, že zůstatek na účtu vedeném pro žalobkyni ke dni datum činil 1 935 153, částka.

12. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou dne datum uzavřeli žalobkyně a jméno FO, soud zjistil, že se jméno FO zavázal přenechat žalobkyni do pěti dnů od výzvy žalobkyně částka a žalobkyně se zavázala je vrátit.

13. Z výpisu z účtu vedeného pro jméno FO soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni datum činil 1 400 000, částka.

14. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou dne datum uzavřely žalobkyně a jméno FO, soud zjistil, že se jméno FO zavázala přenechat žalobkyni do pěti dnů od výzvy žalobkyně částka a žalobkyně se zavázala je vrátit.

15. Z výpisu z účtu vedeného pro jméno FO soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni datum činil 551 340, částka.

16. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou dne datum uzavřely žalobkyně a jméno FO, soud zjistil, že se jméno FO zavázala přenechat žalobkyni do pěti dnů od výzvy žalobkyně částka a žalobkyně se zavázala je vrátit.

17. Z výpisu z účtu vedeného pro jméno FO soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni datum činil 244 187, částka.

18. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou dne datum uzavřeli žalobkyně a jméno FO, soud zjistil, že se jméno FO zavázal přenechat žalobkyni do pěti dnů od výzvy žalobkyně částka a žalobkyně se zavázala je vrátit.

19. Z výpisu z účtu vedeného pro jméno FO soud zjistil, že zůstatek na tomto účtu ke dni datum činil 300 151, částka.

20. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou dne datum uzavřeli druhý žalovaný a jméno FO, soud zjistil, že se jméno FO zavázal přenechat druhému žalovanému do dvou měsíců částka a druhý žalovaný se zavázal je vrátit.

21. Z potvrzení právnická osoba., ze dne datum soud zjistil, že zůstatek na účtu vedeném pro jméno FO Terzice činil 6 238 047, částka a 76 244, částka.

22. Ze zpráv elektronické pošty, které vyměnili si zástupce žalobkyně a druhý žalovaný, soud zjistil, že účastníci řízení jednali o užívání dosud společných nemovitých věcí. Druhý žalovaný sice žalobkyni nabídl, aby žalobkyně i žalovaní užívali výlučně vždy jen jednu z obou obytných budov, avšak takovou dohodu podmínil požadavkem, aby ten z účastníků řízení, kdo bude užívat budovu č.p. 3, která je součástí stavební parcely p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, platil přiměřenou náhradu tomu z účastníků řízení, který bude užívat budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního postavenou na tomtéž pozemku, a to se zřetelem k rozdílu v obvyklé ceně obou budov.

23. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že byla přítomna jednání žalobkyně s druhým žalovaným o způsobu užívání dosud společných nemovitých věcí. Žalobkyně odevzdala druhému žalovanému klíče od vrat, stodoly a zadního domu, zatímco klíče od předního domu mu vydat odmítla, protože v něm byly osobní věci po matce žalobkyně. Na konci jednání druhý žalovaný prohlásil, že mu to takto stačí. Během jednání však zdůrazňoval rozdíl v ceně předního a zadního domu. Asi o měsíc později se druhý žalovaný pokusil vyměnit zámky u předního domu, a to v době, kdy v něm byla zamčena dcera žalobkyně.

24. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že byl přítomen jednání žalobkyně s druhým žalovaným o způsobu užívání dosud společných nemovitých věcí. Před jednáním druhý žalovaný vstoupil do těchto nemovitých věcí tak, že rozrazil vstupní vrata. Žalobkyně odmítla vydat druhému žalovanému klíče od předního domu, protože v něm jsou osobní věci po matce žalobkyně. Žalovanému zpřístupnila jen zadní dům, stodolu a společná vrata. Nakonec se dohodli, že to tak prozatím nechají.

25. Soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastníků řízení, že jednání mezi žalobkyní a druhým žalovaným, jehož se účastnili svědci, se uskutečnilo dne datum.

26. Účastníci řízení jsou tedy rovnodílnými podílovými spoluvlastníky stavební parcely p.č. st. 44/1, jejíž součástí je budova č.p. 3, pozemkové parcely p.č. 58/1, pozemkové parcely p.č. 409/2, pozemkové parcely p.č. 409/4 a pozemkové parcely p.č. 414/8, všechny katastrální území adresa. Právním důvodem nabytí spoluvlastnického podílu na dosud společných nemovitých věcech žalobkyní bylo dědění. Právním důvodem nabytí spoluvlastnického podílu na dosud společných nemovitých věcech žalovanými byla kupní smlouva, s právními účinky vkladu vlastnického práva dne datum. Žalovaní mají spoluvlastnický podíl na dosud společných nemovitých věcech ve svém společném jmění manželů. Obvyklá cena dosud společných nemovitých věcí činí částka. Součástí stavební parcely p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, je budova č.p. 3 užívaná jako rodinný dům. Podél západní hranice tohoto pozemku je postavena budova nezapsaná v katastru nemovitostí, která sestává ze skladu, letní kuchyně a pokoje v přízemí a dvou pokojů, koupelny se záchodem a další místnosti v patře. Vedlejšími stavbami jsou stodola a kolna. Účastníci řízení jednali o způsobu užívání dosud společných nemovitých věcí, avšak bezvýsledně. Žalobkyně odevzdala druhému žalovanému klíče od vrat, stodoly a zadního domu až dne datum, zatímco klíče od předního domu mu vydat odmítla, protože v něm byly osobní věci po matce žalobkyně. Rozešli se s tím, že to tak prozatím nechají. Obvyklé nájemné za užívání dosud společných nemovitých věcí v období od datum do datum dosahovalo částka. Žalobkyně i žalovaní mají prostředky k poskytnutí přiměřené náhrady za přikázání společných nemovitých věcí do jejich výlučného vlastnictví (společného jmění manželů).

27. Z výpisu z úvěrového účtu, z výpisu jméno FO ze živnostenského rejstříku, ze souboru fotografií, ze zprávy elektronické pošty, kterou jméno FO odeslal dne datum druhému žalovanému, ze zprávy elektronické pošty, kterou druhá žalovaný odeslal žalobkyni dne datum, ze zpráv elektronické pošty, které si žalobkyně a druhý žalovaný vyměnili dne datum a dne datum, z výpisu z katastru nemovitostí pro stavební parcelu p.č. 44/1, katastrální území adresa, se záznamem o nesouladu zapsaného stavu se skutečným stavem, z vyrozumění ze dne datum, z dodejky ze dne datum ani ze zpráv elektronické pošty ze dne datum a ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

28. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu spisy vedenými soudem pod sp. zn. spisová značka a spisová značka a výslechem účastníků řízení a návrh žalovaných na provedení důkazu výslechem žalovaných a svědkyně adresa, vyjádřením svědkyně adresa v řízení vedeném soudem pod sp. zn. spisová značka, zprávami elektronické pošty, které si svědkyně adresa vyměnila se svým zástupcem v období od datum do datum, ohledáním, zprávami elektronické pošty ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, souhlasným prohlášením ze dne datum, geometrickým plánem ze dne datum, fakturou ze dne datum, výpisem z účtu vedeného pro druhého žalovaného ze dne datum a znaleckým posudkem ke zjištění, zda dosud společné nemovité věci tvoří funkční celek, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci, popřípadě jde důkazní prostředky k prokázání skutkových tvrzení, která jsou mezi účastníky řízení shodná a soud je vzal za svá skutková zjištění. Výslech účastníků řízení je podle § 131 odst. 1 o.s.ř. nadto nepřípustný, protože jej žalobkyně ani žalovaní nenavrhli k prokázání skutečností, které by nebylo možné prokázat jinak.

29. Podle § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

30. Podle § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

31. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Žádný z účastníků řízení skutkově netvrdil, že by žalobkyně žádala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaných, a taková skutečnost v řízení ani jinak nevyšla najevo. Soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil.

32. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm podle § 1143 o.z. na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

33. Je-li to možné, rozhodne soud podle § 1144 odst. 1 o.z. o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

34. Podle § 1145 o.z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

35. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud podle § 1147 o.z. za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

36. Podle § 713 odst. o.z. povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

37. Pozemek je v zásadě vždy dělitelný; to ovšem neznamená, že musí být rozdělen ve všech případech. Rozhodovací činnost soudů se již v poměru k právní úpravě účinné před datum ustálila v závěru, že zejména pozemky přiléhající k obytným domům vytvářejí zpravidla s domem jediný funkční celek, slouží k lepšímu využití domu a také blízkost obytného domu, ve kterém vlastník zahrady bydlí, zlepšuje využití zahrady. Proto není v rozporu se zákonem postup, při kterém soud, jenž rozhoduje o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přikáže pozemek – zahradu přilehlou k domu tomu, komu připadá dům, aniž by provedl jeho dělení (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod č. C 15250).

38. O takový případ jde i v projednávané věci. Pozemkové parcely užívané jako zahrada tvoří s budovou č.p. 3, která je součástí dosud společné stavební parcely, a vedlejšími stavbami, zejména s budovou bez čísla popisného a evidenčního a stodolou, jediný funkční celek, protože slouží jejímu lepšímu využití. I kdyby tedy pozemkové parcely bylo možné reálně dělit, narušilo by takové dělení uvedený funkční celek, protože by vedlo ke zhoršení možnosti užívání domu a naopak. Jak plyne z ortofotomapy, k dosud společným nemovitým věcem je z veřejné cesty jediný přístup vraty vedle budovy č.p.

3. Kolmo za touto budovou stojí budova bez čísla popisného a čísla evidenčního a společný dvůr uzavírá stavba stodoly, za kterou navazují pozemkové parcely užívané jako zahrada.

39. Tento funkční celek není narušen ani tím, že budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního lze rovněž užívat k obytným účelem. Odhlédnuto od okolnosti, že je sítěmi napojena na budovu č.p. 3 a jde vzhledem k ní o vedlejší stavbu, propojuje je především společný dvůr s jediným přístupem, který by jejich vlastníci museli sdílet. Vždyť i návrh žalovaných na způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví svědčí o tom, že dosud společné nemovité věci tvoří jediný funkční celek, jinak by nezahrnoval zřízení služebností pro přístup k obytným budovám a na zahradu, zřízení přídatného spoluvlastnictví k části stavební parcely užívané jako dvůr, popřípadě zachování podílového spoluvlastnictví účastníků řízení ke stavbě stodoly nebo k pozemkovým parcelám užívaným jako zahrada. Jako funkční celek hodnotila dosud společné nemovité věci též znalkyně v podaném znaleckém posudku.

40. Reálným rozdělením se v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozumí reálné rozdělení jedné určité zpravidla nemovité věci v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálným rozdělením není, jestliže se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky. Přitom (mají-li strany sporu o to zájem) nelze v zásadě nic namítat proti takovémuto rozdělení druhově stejných věcí, kdy každý z účastníků dostane určitou věc a částka stanovená na vyrovnání pak není vysoká. Ostatně záleží na účastnících, které ze všech společných věcí učiní předmětem řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a které nikoli (tak již v poměru k právní úpravě účinné před datum rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2006, č. hodnota, s. 306). K těmto závěrům se rozhodovací činnost soudů hlásí i v poměrech nyní účinné právní úpravy (tak již rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2016, pod poř. č. hodnota).

41. Jakkoli proto způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení navrhovaný žalovanými, který by spočíval v rozdělení dosud společných nemovitých věcí mezi žalobkyni a žalované, nepředstavuje reálně rozdělení, nýbrž jde o jejich přikázání do výlučného vlastnictví (společného jmění manželů) jednotlivých spoluvlastníků, je takový způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví – obecně vzato – přípustný. V projednávané věci mu však překáží právě okolnost, že dosud společné nemovité věci tvoří funkční celek.

42. Mimoto, rozdělení dosud společných nemovitých věcí mezi účastníky řízení způsobem, který navrhovali žalovaní, by znamenalo zachovat ohledně těchto nemovitých věcí mezi účastníky řízení právní poměry, které by vznikaly ze zřízení služebností, popřípadě ze zachování podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k některým dosud společným nemovitým věcem. V řízení však vyšlo najevo, že vztahy mezi účastníky řízení jsou vyhroceně konfliktní. Uvedené skutkové zjištění vyplývá již ze způsobu, jakým druhý žalovaný vystupoval při výměně zpráv elektronické pošty se zástupem žalobkyně, když jednali o způsobu užívání dosud společných nemovitých věcí, popřípadě o vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků řízení. Tak například zpráva ze dne datum obsahuje pohrůžku svévolnou výměnou zámků, zpráva ze dne datum upozornění, že v případě odcizení věcí, které se nacházely v dosud společných nemovitých věcech, bude následovat trestní oznámení, nebo zpráva ze dne datum začíná hrubě urážlivým oslovením.

43. Mimořádně napjaté bylo i jednání žalobkyně s druhým žalovaným dne datum. Vyústilo sice v odevzdání klíčů od vedlejších staveb a společných vrat druhému žalovanému, avšak provázely je rozpory, výčitky i zmínky o pohrůžkách, jak vyplývá jak z výpovědi svědků, tak ze zvukového záznamu tohoto jednání, kterým žalovaní navrhli důkaz, aby zpochybnili věrohodnost svědeckých výpovědí. Ostatně tento záznam končí nevybíravým hodnocením žalobkyně ze strany druhého žalovaného. Ovšem i v průběhu jejich jednání se žalobkyně a druhý žalovaný slovně navzájem napadali. Jsou-li proto vztahy mezi účastníky řízení natolik napjaté, mělo by vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví jejich právní poměry co možná omezit, nikoli přispět k jejich zachování tím, že se dosud společné nemovité věci sice mezi účastníky řízení rozdělí, avšak současně se mezi nimi založí právní poměry, které vyplývají ze zřízení služebností nebo zachování podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k některým dosud společným nemovitým věcem (k potřebě redukovat právní poměry mezi spoluvlastníky s konfliktními vztahy rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 2018, č. hodnota, s. 716).

44. Reálné rozdělení dosud společných nemovitých věcí ani jejich rozdělení mezi účastníky řízení tedy není možné.

45. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. C 8610). Při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se má soud zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných skutečností (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

46. Žalobkyně navrhla, aby soud dosud společné nemovité věci přikázal do jejího výlučného vlastnictví. Přitom prokázala, že má prostředky k poskytnutí přiměřené náhrady žalovaným. Žalovaní rovněž projevili zájem o přikázání dosud společných nemovitých věcí do jejich společného jmění manželů, a to pro případ, že by nebylo možné jejich rozdělení mezi účastníky řízení způsobem, který navrhovali. I žalovaní prokázali, že mají prostředky k poskytnutí přiměřené náhrady žalobkyni.

47. Žalobkyně i žalovaní mají na dosud společných nemovitých věcech spoluvlastnický podíl ve výši id. ½. Hledisko výše spoluvlastnického podílu tak svědčí žalobkyni i žalovaným při úvazu, komu mají být dosud společné nemovité věci přikázány, stejně. Rovněž účelnému využití dosud společných nemovitých věcí by nebylo na újmu jejich přikázání žalobkyni ani žalovaným.

48. Soud při úvaze, komu mají být přikázány, proto přihlédl k okolnosti, že dosud společné nemovité věci představovaly majetek v nejužším rodinném okruhu žalobkyně, která k nim má z tohoto důvodu dlouholetý vztah a sama nabyla spoluvlastnický podíl na nich po matce. Naproti tomu žalovaní nabyli spoluvlastnický podíl na dosud společných nemovitých věcech koupí od sestry žalobkyně teprve na konci roku 2024 a žádný vztah k předmětu podílového spoluvlastnictví účastníků řízení si dosud nemohli vytvořit, protože dobu od nabytí spoluvlastnického podílu vyplnily především spory mezi účastníky řízení o způsob užívání dosud společných nemovitých věcí a poté řízení v projednávané věci.

49. Okolnost, že žalovaní v posledním období vynaložili náklad na uvedení knihovního stavu do souladu se skutečným stavem, pokud jde o stavbu nezapsanou do katastru nemovitostí nebo o přístavbu budovy č.p. 3, není natolik významná, aby převážila hledisko vztahu obou stran k dosud společným nemovitým věcem. Mimoto i z výpovědi svědků vyplývá, že žalovaní dosud společné nemovité věci neužívají ani nepečují o jejich běžnou údržbu, popřípadě opravy. Vzhledem k tomu, že soud již z tohoto důvodu dosud společné nemovité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně, nezabýval se skutkovými tvrzeními žalobkyně o nákladech, které na ně v minulosti vynaložila.

50. Obvyklá cena společných nemovitých věcí činí částka. Ve sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je přitom pro určení přiměřené náhrady rozhodující cena nemovitosti v době jejího vypořádání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v časopise Soudní rozhledy, roč. 2007, č. hodnota, s. 142). Naopak výše kupní ceny, kterou druhý žalovaný ujednal v kupní smlouvě uzavřené se sestrou žalobkyně adresa, ani ujednané platební podmínky nemají pro určení přiměřené náhrady za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně význam.

51. Námitky žalovaných proti správnosti podaného znaleckého posudku vycházejí ze stavu, jaký by mohl být, kdyby účastníci řízení vynaložili náklad na zřízení obytné vestavby do půdních prostor budovy č.p. 3 a na přestavbu stodoly na garáže. Přehlížejí přitom, že znalkyně hodnotila současný stav dosud společných nemovitých věcí, nikoli možnosti, které by se účastníkům řízení otevíraly v případě, že by na ně vynaložili další náklad.

52. Žalovaní tak mají vůči žalobkyni právo na přiměřenou náhradu za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně ve výši částka. Jsou přitom oprávněni společně a nerozdílně, protože jejich spoluvlastnický podíl náleží do společného jmění žalovaných.

53. Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

54. Podle § 1122 odst. 1 o.z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

55. Podle § 1126 odst. 1 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

56. Podle § 1128 odst. 1 o.z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

57. Podle § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

58. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

59. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

60. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada. Jde o náhradu za omezení spoluvlastnického práva. Jiná situace nastane, užívá-li spoluvlastník věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu). Užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, pod poř. č. hodnota).

61. Vznik bezdůvodného obohacení nadužíváním spoluvlastnického podílu jedním ze spoluvlastníků na úkor spoluvlastníka druhého nemusí být sice spojen s aktivním bráněním v užívání společné věci (nemovitosti) ochuzenému spoluvlastníku, nicméně vyžaduje se, aby obohacený spoluvlastník měl – na rozdíl od druhého spoluvlastníka – do nemovitosti přístup tím, že ji má pod vlastním uzamčením (má od ní klíče) a má tak možnost tento přístup pro druhého spoluvlastníka zjednat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

62. V řízení vyšlo najevo, že klíče od dosud společných nemovitých věcí měla až do datum pouze žalobkyně, která žalované z jejich užívání vyloučila, třebaže se druhý žalovaný nejméně od února 2025 po žalobkyni domáhal jejich zpřístupnění. Žalovaní nabyli do svého společného jmění manželů spoluvlastnický podíl na dosud společných nemovitých věcí dne datum. Vydání bezdůvodného obohacení, které žalobkyně na jejich úkor získala užíváním dosud společných nemovitých věcí nad rámec svého spoluvlastnického podílu, se žalovaní domáhali za období od datum do datum. Za den datum jim však tato pohledávka nevznikla, protože v tento den žalobkyně vydala druhému žalovanému klíče od společných vrat a od vedlejších staveb a v návaznosti na to účastníci řízení uzavřeli dohodu o způsobu užívání dosud společných nemovitých věcí.

63. Za období od datum do datum pak žalovaným vůči žalobkyni přísluší pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení ve výši, která odpovídá polovině obvyklého nájemného za užívání dosud společných nemovitých věcí v částce částka, tj. ve výši částka. I co do této pohledávky jsou žalovaní vůči žalobkyni oprávněni společně a nerozdílně, protože jde o pohledávku, která se týká majetku náležejícího do jejich společného jmění manželů.

64. Při jednání žalobkyně s druhým žalovaným dne datum se druhý žalovaný domáhal zpřístupnění všech dosud společných nemovitých věcí. Žalobkyně mu odmítla zpřístupnit budovu č.p. 3, s tím, že v ní jsou uloženy osobní věci po její matce, a odevzdala žalovanému pouze klíče od společných vrat a vedlejších staveb na stavební parcele p.č. st. 44/1, katastrální území adresa, tj. od budovy bez čísla popisného a čísla evidenčního určené zčásti rovněž k obytným účelům a od stavby stodoly. Žalobkyně měla nadále užívat výlučně budovu č.p. 3, do které přemístila i své věci, a žalovaní budovu bez čísla popisného a čísla evidenčního určenou zčásti rovněž k obytným účelům. Ostatní nemovité věci měli užívat společně. Druhý žalovaný sice dával v průběhu jednání najevo nesouhlas s tímto řešením, avšak jednání nakonec opustil s tím, že to tak prozatím zůstane, dokud se účastníci řízení nedohodnou jinak.

65. To vyplývá ze zvukového záznamu o jednání účastníků řízení, jehož se žalovaní dovolávali ke zpochybnění věrohodnosti výpovědi svědků. Uvedený zvukový záznam však svědecké výpovědi podporuje potud, že se druhý žalovaný s výsledkem jednání se žalobkyní a rozdělením klíčů nakonec – alespoň prozatím – spokojil. Dosažení jiné dohody pak v projednávané věci žádný z účastníků řízení skutkově netvrdil a v řízení nevyšlo ani jinak najevo. Nevyplývá rovněž z navazující výměny zpráv elektronické pošty mezi zástupcem žalobkyně a druhým žalovaným.

66. Z obsahu dohody účastníků řízení dosažené při jejich jednání dne datum pak dále plyne, že měli mít přístup a užívat dosud společné nemovité věci v rozsahu, který odpovídal rozdělení klíčů, s tím, část dosud společných nemovitých věcí, zejména dvůr a zahradu, měli užívat společně. Jestliže měl každý z nich užívat některé dosud společné nemovité věci a jiné měli užívat společně, je zřejmé, že zároveň vyloučili právo žalobkyně na náhradu za vyloučení z užívání stavby, kterou měli výlučně užívat žalovaní, stejně jako právo žalovaných na náhradu za vyloučení z užívání stavby, kterou měla výlučně užívat žalobkyně.

67. Z těchto důvodů soud zamítl vzájemnou žalobu žalovaných vůči žalobkyni, pokud se jí po žalobkyni domáhali částky převyšující částka, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 84 421, částka.

68. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud shledal důvody pro stanovení delší lhůty v poměru k výroku o náhradě za přikázání dosud společných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to s přihlédnutím k její výši, jakož i k tomu, že žalobkyně ji vyplatí zčásti z cizích zdrojů, jak vyplývá z uzavřených smluv, na jejichž základě teprve musí uplatnit právo na poskytnutí peněžních prostředků. Naproti tomu v poměru k vyhovujícímu výroku o vzájemné žalobě soud důvody ke stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek neshledal.

69. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (stanovisko Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

70. Z těchto důvodů soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení. V projednávané věci přitom nejde o obstrukční chování spoluvlastníka ani o šikanózní výkon práva. Konstruktivnímu řešení věci bez soudního řízení pak bránily vypjaté vztahy mezi účastníky řízení. Nadto mezi účastníky řízení nejen v době před jeho zahájením, nýbrž i v jeho průběhu nepanovala shoda na způsobu vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví ani na výši vypořádacího podílu. Nelze proto žádnému z účastníků řízení dobře vytýkat, že bez rozumného důvodu nebyli dlouhodobě ochotni uzavřít dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

71. Při určování míry procesního úspěchu účastníků řízení je v případě objektivní kumulace zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 68/2018). O nákladech řízení se přitom rozhoduje jediným výrokem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod poř. č. C 17231).

72. Míra procesního úspěchu žalobkyně je určena součtem poloviny tarifní hodnoty pro žalobní požadavek na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení ve výši částka, a částečného úspěchu v řízení o vzájemné žalobě v rozsahu 84 421, částka, tj. celkem hodnota, částka. Míra procesního úspěchu žalovaných pak odpovídá součtu poloviny tarifní hodnoty pro žalobní požadavek na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení ve výši částka a částečného úspěchu v řízení o vzájemné žalobě ve výši částka, tj. celkem částka. Poměr úspěchu obou účastníků řízení tak byl v projednávané věci přibližně stejný. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.