19 C 118/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , PSČ Anonymizováno Anonymizováno , reg. č. REGON Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A , bydlištěm Anonymizováno Jméno žalované B 607, PSČ Anonymizováno , narozená dne Datum narození žalované A o zaplacení 316 408, 21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 265 084, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 16 556, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 12, 75 % p.a. z částky 248 527, , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 66 873, , částka, s úrokem ve výši 6, 9 % p.a. z částky 316 408, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 299 851, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 51 323, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky 248 527, , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 316 408, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 6, 9 % p.a., a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 379, , částka, . V důsledku prodlení žalované se splněním tohoto dluhu vyzvala žalobkyně dopisem ze dne , datum, ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši 316 408, , částka, na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši 6, 9 % p.a. z částky 316 408, , částka, od , datum, do , datum, , tj. 15 549, , částka, , a od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 316 408, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná ji nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 17 odst. 1 písm. c), čl. 18 odst. 2 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně měla zavázat na jejím základě poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 6, 9 % p.a., a to v měsíčních splátkách po 5 379, , částka, . K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že žalobkyně na tento účet dne , datum, připsala , částka, .

6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení 16 556, , částka, do sedmi od doručení této výzvy, s tím, že jinak nastanu účinky odstoupení žalobkyně od smlouvy o úvěru. Tuto výzvu žalobkyně doručila žalované dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.

7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z podacího lístku.

8. Ze žádosti žalované o zřízení účtu ze dne , datum, , ze smlouvy o účtu ze dne , datum, , z formuláře o změně osobních údajů ze dne , datum, , z nepodepsané nabídky žalované na uzavření smlouvy o úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně pro zakládání a vedení účtů fyzických osob účinných od , datum, , z podmínek žalobkyně pro poskytování hotovostních úvěrů účinných od , datum, , ze sazebníku bankovních poplatků účinného od , datum, , z kopie občanského průkazu žalované ani z výpisu žalované z nebankovních a nebankovních registrů klientských informací soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“ vyjádřeným v listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, číselným kódem.

13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

20. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

21. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Vlastní záznamy žalobkyně o výměně krátkých textových zpráv mezi účastnicemi řízení a o uzavírání smlouvy o úvěru pak mají význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně.

22. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši , částka, , tak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru.

23. Souvisí-li mimosmluvní závazkový vztah, který vzniká z bezdůvodného obohacení, včetně úhrady neexistujícího dluhu, s již existujícím vztahem mezi stranami, jako například smluvním vztahem nebo vztahem vyplývajícím z civilního deliktu, který úzce souvisí s tímto bezdůvodným obohacením, je podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) rozhodným právem právo, kterým se řídí uvedený existující vztah.

24. Nemůže-li být rozhodné právo určeno na základě čl. 10 odst. 1 nařízení Řím II a strany mají v okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti, jež vedla k bezdůvodnému obohacení, obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se podle čl. 10 odst. 2 nařízení Řím II právo této země.

25. Nemůže-li být rozhodné právo určeno na základě odstavců 1 a 2, je jím podle čl. 10 odst. 3 nařízení Řím II právo země, kde k bezdůvodnému obohacení došlo.

26. Pro úsudek, zda se žalovaná na žalobkyně bezdůvodně obohatila, je tedy rozhodné právo České republiky27. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

30. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

31. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Nedošlo-li k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši , částka, , kterou žalobkyně poskytla žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které byla žalovaná povinna žalobkyni vydat. Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni 130 915, , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, činí výše této pohledávky žalobkyně za žalovanou 265 084, , částka, (, částka, – 344 887, , částka, ) na jistině.

32. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 16 556, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 12, 75 % p.a. z částky 248 527, , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se v rozsahu 16 873, , částka, pojí s výzvou žalobkyně žalované ze dne , datum, a ve zbývajícím rozsahu s výzvou zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, . Žalobkyně se však po žalované domáhá úroku z prodlení až za období od , datum, a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

33. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro porušení povinnosti poskytovatele s vynaložením náležité péče před jejím uzavřením posoudit úvěruschopnost spotřebitele. V projednávané věci však uzavření smlouvy o úvěru vůbec nevyšlo najevo.

34. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 66 873, , částka, s úrokem ve výši 6, 9 % p.a. z částky 316 408, , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 299 851, , částka, od , datum, do , datum, a z částky 51 323, , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 2 % p.a. z částky 248 527, , částka, od , datum, do zaplacení.

35. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

36. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 79 % a žalovaná v rozsahu 21 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 265 084, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 66 873, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60 %. Náklady řízení přitom činí , částka, a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši , částka, a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši , částka, (dva úkony právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po , částka, při tarifní hodnotě , hodnota, , , částka, , a to výzva k plnění ze dne , datum, , dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , jedna paušální náhrada hotových výdajů po , částka, , celkem tedy , částka, , a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, ). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 58 %, tj. , částka, .

37. Výzvu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne , datum, soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

38. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.