19 C 119/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená titul . jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa o zaplacení 470 658, částka s příslušenstvím <b>I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky [částka].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 345 469, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 345 469, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 89 189, [částka] s úrokem ve výši 6, 1 % p.a. z částky 469 658, [částka] za den [datum], z částky 461 659, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 433 659, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 469 658, [částka] ze den [datum], z částky 461 659, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 88 189, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 470 658, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), sídlem [adresa] (před změnou sídla [obec a číslo], Na Hřebenech II [číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], jako úvěrující smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na jejímž základě [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), žalované poskytla peněžní prostředky ve výši [částka], a to za účelem úhrady nákladů na bytovou potřebu žalované, a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 6, 1 % p.a., a to v ujednaných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Žalovaná se rovněž zavázala k pravidelným vkladům na stavební spoření ve výši [částka] měsíčně. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), od uzavřené smlouvy o úvěru odstoupila a vyzvala žalovanou dopisem ke splnění dluhů založených touto smlouvou jako celku, a to do [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, se věřitelkou pohledávek založených smlouvou o úvěru stala žalobkyně. Žalobkyně tak má vůči žalované pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků [částka] 658, [částka] a na zaplacení„ poplatku“ ve výši [částka] za odeslání upomínky ze dne [datum], jejichž příslušenstvím je ujednaný úrok ve výši 6, 1 % p.a. z částky 468 658, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 3 979, [částka], úrok ve výši 6, 1 % p.a. z částky 469 658, [částka] od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky 469 658, [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 4 027, [částka], a ve výši 8, 25 % p.a. z částky 469 658, [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná tyto pohledávky žalobkyně nesplnila ani přes výzvu zástupce právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], z toho 35 998, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 3 979, [částka] na úroku za období od [datum] do [datum], 4 027, [částka] na úroku z prodlení za období od [datum] do [datum], 18 701, [částka] na úroku ve výši 6, 1 % p.a. z částky 469 458, [částka] za období od [datum] do [datum] a 25 293, [částka] na úroku z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 469 458, [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby při jednání konaném dne [datum] vyslovila souhlas. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil (§ 96 odst. 1 a 2 o.s.ř.).

3. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že před uzavřením smlouvy o úvěru neměla možnost se s jejím obsahem náležitě seznámit a že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnosti, jejichž nositelkou byla před uzavřením této smlouvy, zejména povinnost posoudit schopnost žalované plnit ujednané splátky. Žalovaná dosud vrátila [částka]. Mimoto žalovaná vznesla námitku promlčení pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci.

4. Z nabídky žalované na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabídla [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), uzavření smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na jejímž základě by se [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), zavázala poskytnout žalované na její požádání peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná by se zavázala je vrátit společně poplatkem za uzavření smlouvy o úvěru ve výši 1 % z cílové částky stavebního spoření a provádět vklady na stavební spoření ve výši [částka] měsíčně. V nabídce na uzavření smlouvy o úvěru uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] měsíčně čistého, v rodinné domácnosti žije sama a užívá byt v nájmu. Její pravidelné výdaje budou spočívat v předpokládané splátce úvěru ve výši [částka] měsíčně. Jiné pravidelné výdaje žalovaná neuvedla.

5. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, kterou dne [datum] uzavřely [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, soud zjistil, že [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), se zavázala poskytnout žalované na její požádání peněžní prostředky až do výše [částka] (čl. II. odst. 1 písm. a) a čl. III. odst. 2 smlouvy o úvěru) za účelem modernizace, rekonstrukce a údržby stavby (čl. II. odst. 3 smlouvy o úvěru) a žalovaná se zavázala provádět pravidelné měsíční vklady na účet stavebního spoření ve výši [částka] (čl. III. odst. 4 smlouvy o úvěru) a vrátit poskytnuté peněžní prostředky v den přidělení cílové částky stavebního spoření (čl. III. odst. 1 a čl. IV. odst. 1 smlouvy o úvěru) společně s ujednaným úrokem ve výši 6, 1 % p.a. (čl. III. odst. 3 smlouvy o úvěru), a to v ujednaných splátkách po [částka] měsíčně (čl. III. odst. 4 smlouvy o úvěru). Žalovaná se rovněž zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně úhrady podle sazebníku úhrad za poskytované služby (čl. VIII. odst. 1 smlouvy o úvěru). Tato smlouva dále odkazovala na všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.) (čl. I. odst. 1 a 2 smlouvy o úvěru).

6. Z platebního příkazu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), o poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka].

7. Soud vzal za své skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastnic řízení, že [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka].

8. Z dopisu [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), žalované ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), v důsledku prodlení žalované s plněním ujednaných splátek odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru a vyzvala žalovanou k zaplacení 470 658, [částka], a to do deseti dnů ode dne doručení této výzvy. Tuto výzvu [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), doručila žalované dne [datum], jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o úvěru, kterou se žalovanou uzavřela dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za jejích postoupení (čl. II. odst. 8 smlouvy o postoupení pohledávek).

10. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

11. Z výzvy zástupce právní předchůdkyně žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce právní předchůdkyně žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak soud zjistil z podacího lístku.

12. Žalovaná tedy jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala je [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), vrátit společně s úrokem ve výši 6, 1 % p.a., v ujednaných splátkách po [částka] měsíčně a vprovádět pravidelné měsíční vklady na účet stavebního spoření ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovanou. [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

13. Ze sazebníku úhrad za poskytované služby účinného od 21. 3. 2020, z vyrozumění ze dne [datum] ani z výpisů z účtu stavebního spoření za období let 2016 až 2019 soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění soud nezískal ani z dopisu [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), žalované ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes poučení postupem podle § 118b odst. 3 o.s.ř. nenavrhla důkazní prostředek o jeho doručení žalované.

14. Soud zamítl návrh žalované na provedení důkazu potvrzením o vkladu na účet ze dne [datum], příkazy k úhradě ze dne [datum] a ze dne [datum] a potvrzeními o provedení platbě ze dne [datum], protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.

15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění účinném do 31. 1. 2017, účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

18. Podle § 5 odst. 3 věta první zákona č. 96/1993 Sb. úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.

19. Podle § 5 odst. 5 zákona č. 96/1993 Sb. stavební spořitelna může poskytnout účastníkovi úvěr do výše cílové částky, který slouží k úhradě nákladů na řešení bytových potřeb i v případě, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření.

20. Podle § 5 odst. 6 zákona č. 96/1993 Sb. smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body.

21. Podle § 5 odst. 9 zákona č. 96/1993 Sb. cílová částka se rovná součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků. Uspořená částka se rovná součtu vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsaných záloh státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou. Uspořenou částku nelze v době spoření převést na jinou osobu, lze ji však použít k zajištění pohledávek poskytovatele stavebního spoření z úvěru, který poskytovatel stavebního spoření poskytl podle odstavce 2 nebo 5.

22. Podle § 6 odst. 1 věta první zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu.

23. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

24. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

25. Není-li prokázán opak, má se podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnil.

26. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum], nespadala do výjimky z věcné působnosti zákona č. 145/2010 Sb. vymezené v § 2 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., podle něhož se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu poskytnutou pro účely bydlení, v níž je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti, úhrada za převod členských práv a povinností v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu či rodinného domu, změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím, úhrada nákladů spojených se získáním půjčky, úvěru nebo jiné obdobné finanční služby s účelem uvedeným v bodech 1 až 3, nebo splacení úvěru, půjčky nebo jiné obdobné finanční služby poskytnuté k účelům uvedeným v bodech 1 až 4, popřípadě 5.

27. Účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru byly modernizace, rekonstrukce a údržba stavby, tj. financování bytových potřeb. Pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků však právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná nezajistily zástavním právem k nemovité věci, nýbrž zástavním právem k pohledávce žalované na výplatu uspořené částky a záloh státní podpory z účtu stavebního spoření (čl. V. odst. 1 smlouvy o úvěru). Odtud vyplývá, že uzavřená smlouva o úvěru nevystihuje výjimku z věcné působnosti zákona o spotřebitelském úvěru podle § 2 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb.

28. Právní předchůdkyně žalobkyně proto byla před uzavřením smlouvy o úvěru povinna s vynaložením odborné péče posoudit schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalované, popřípadě též nahlédnutím do databází umožňujících posouzení její úvěruschopnosti. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je totiž součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

29. Žalobkyně skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru vycházela ze sdělení žalované obsažených v nabídce na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] a prověřila jen údaj o příjmu žalované, jak vyplývá též z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum]. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nijak neprověřila sdělení žalované, že nemá žádné pravidelné výdaje, a to ani výdaje na bydlení. Již tvrzení žalované, že nemá žádné pravidelné výdaje, přitom mělo právní předchůdkyni žalobkyně vést k obezřetnosti, protože se vymyká z obvyklé zkušenosti, a to tím spíše, že žalovaná současně uvedla, že bydlí v nájmu. Právní předchůdkyně žalobkyně však nezjišťovala, zda a kdo namísto žalované platí nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu.

30. Odtud vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně se opomněla zabývat výdaji žalované, aby tak mohla zjistit, jakou částkou ze svého pravidelného příjmu může žalovaná volně nakládat za účelem plnění ujednaných splátek. Přitom bez ověření těchto údajů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost žalované, jakkoli právě výše alespoň pravidelných výdajů žalované byla pro takové posouzení rozhodující se zřetelem k výši výdělku dosahovaného žalovanou a výši ujednaných splátek, jakož i vkladů do stavebního spoření, ke kterým se žalovaná vůči právní předchůdkyni žalobkyně měla zavázat. Význam potud nemá, zda právní předchůdkyně žalobkyně přihlédla k výši životního minima, protože pro posouzení úvěruschopnosti žalované byly určující jen její skutečné poměry před uzavřením smlouvy o úvěru.

31. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření této smlouvy, pokud jde o výši výdajů žalované. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnuté spotřebitelské úvěry splácet.

32. Žalobkyni se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru.

33. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

34. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

35. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

36. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

37. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

38. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

39. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

40. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

41. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

42. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

43. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 44. [příjmení] závěr se pak prosadí i pro smlouvy o spotřebitelském úvěru na nemovité věci určené k bydlení, jak vyplývá zejména z čl. 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008 [číslo] a 2013 [číslo] a nařízení (EU) [číslo].

45. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] (před změnou obchodní firmy Wüstenrot – stavební spořitelna a.s.), jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

46. Podle § 1727 o.z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

47. Smlouva o úvěru i smlouva o stavebním spoření byly co do svého vzniku na sobě závislé, jak vyplývá z okolnosti, že se žalovaná měla společně s vrácením poskytnutých peněžních prostředků zavázat i ke vkladům do stavebního spoření, že dosažení cílové částky stavebního spoření mělo být určující pro splatnost pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, že do tohoto okamžiku neměla mít žalovaná právo vypovědět závazek ze smlouvy o stavebním spoření (čl. III. odst. 5 smlouvy o úvěru) a že v případě odstoupení od smlouvy o úvěru v důsledku prodlení žalované s plněním ujednaných splátek měla mít právní předchůdkyně žalobkyně právo započíst pohledávky, které měla smlouva o úvěru založit, se vzájemnou pohledávkou žalované z vkladu do stavebního spoření (část B, čl. IX. odst. 5 podmínek pro poskytování překlenovacích úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření účinných od [datum], na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru). Ostatně právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření má právě jen jeho účastník (§ 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb.).

48. Z výpisů z účtů vedených pro žalovanou za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem [částka].

49. Soud vzal za svá skutkové zjištění shodná skutková tvrzení účastnic řízení, že žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně v roce 2019 celkem 9 465, [částka] a žalobkyni v období po postoupení pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, celkem [částka], z toho [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum].

50. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

51. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

52. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

53. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

54. Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se podle § 1932 odst. 1 o.z. plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

55. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

56. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce právní předchůdkyně žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž právní předchůdkyně žalobkyně určila žalované lhůtu do patnácti dnů od doručení této výzvy, tj. do [datum].

57. Částečná plnění žalované bylo až do splatnosti pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení třeba započítat na jistinu, která tak činila 409 950, [částka] ([částka] – [částka] – 9 465, [částka]. Po její splatnosti se pak nejdříve započítala na úrok z prodlení a poté na jistinu.

58. Částečné plnění ve výši [částka], které žalovaná poskytla žalobkyni dne [datum], se tak započítá v rozsahu 19 455, [částka] na úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. částky 409 950, [částka] od [datum] do [datum] a v rozsahu 30 544, [částka] na jistinu. Výše jistiny pohledávky žalobkyně za žalovanou pak činila 379 405, [částka].

59. Částečné plnění ve výši [částka], které žalovaná poskytla žalobkyni dne [datum], se započítá v rozsahu 88, [částka] na úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. částky 379 405, [částka] za den [datum] a v rozsahu 9 911, [částka] na jistinu. Výše jistiny pohledávky žalobkyně za žalovanou pak činila 369 493, 69.

60. Částečné plnění ve výši [částka], které žalovaná poskytla žalobkyni dne [datum], se započítá v rozsahu 3 975, [částka] na úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. částky 369 493, [částka] od [datum] do [datum] a v rozsahu 24 024, [částka] na jistinu. Výše jistiny pohledávky žalobkyně za žalovanou pak činila 345 469, [částka].

61. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je dále úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 345 469, [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

62. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující 345 469, [částka] s příslušenstvím, tj. co do 89 189, [částka] s úrokem ve výši 6, 1 % p.a. z částky 469 658, [částka] za den [datum], z částky 461 659, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 433 659, [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 469 658, [částka] ze den [datum], z částky 461 659, [částka] od [datum] do [datum] a z částky 88 189, [částka] od [datum] do zaplacení.

63. Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

64. Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

65. Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne podle § 619 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

66. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

67. Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

68. Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

69. Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo podle § 639 odst. 1 o.z. za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

70. Plní-li dlužník dluh zčásti, má podle § 2054 odst. 2 o.z. částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

71. Podle § 2054 odst. 3 o.z. ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

72. Z výpisu z účtu vedeného žalovanou soud zjistil, že žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] částečné plnění ve výši [částka]. Pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení vznikla dne [datum], kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], jak rovněž vyplývá z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou. Částečným plněním, které žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum], nastaly účinky uznání zbytku dluhu, protože na jeho uznání lze usoudit z okolností, za kterých se částečné plnění stalo. Přitom v době, kdy je žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně poskytla, pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, nebyla dosud promlčena.

73. Jestliže pak právní předchůdkyně žalobkyně uplatnila pohledávku za žalovanou, která je předmětem řízení v projednávané věci, žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum], stalo se tak před uplynutím desetileté promlčení lhůty, která počala běžet dne [datum]. Námitka promlčení, kterou vznesla žalovaná, proto není důvodná.

74. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 81 % a žalovaný v rozsahu 19 %, neboť soud žalobě vyhověl a řízení v důsledku chování žalované zčásti zastavil co do žalobního požadavku na zaplacení 389 475, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 89 189, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 62 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů ve výši [částka] (pět úkonů právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 470 658, [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a účast při jednáních konaných dne [datum] a dne [datum], jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 470 658, [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále šest paušálních náhrad hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] a cestovné ve výši [částka] při cestě [obec] – [obec] a zpět dne [datum] v délce 124 km, průměrné spotřebě 5, 6 l [číslo] km a průměrné ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 27, [částka] za litr podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, [částka] za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. a ve výši [částka] při cestě [obec] – [obec] a zpět dne [datum] v délce 124 km, průměrné spotřebě 6, 4 l [číslo] km a průměrné ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 27, [částka] za litr podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb. a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, [částka] za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. a dále náhrada za promeškaný čas v rozsahu osmi půlhodin po [částka], tj. [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 62 %, tj. [částka].

75. Výzvu zástupce právní předchůdkyně žalobkyně žalované ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jimi žalobkyně a její právní předchůdkyně doplnily skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), třebaže jím současně též vzala žalobu zčásti zpět.

76. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] 2013).

77. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.