19 C 134/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Jägera, Ph.D., a přísedících JUDr. Jiřího Noska a ing. Jany Stibůrkové, MBA, ve věci žalobkyně: Anonymizováno., sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátkou, sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0, PSČ Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno, PSČ Anonymizováno 02, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno o zaplacení 30 872, 51 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 30 872, částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 30 872, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že účastnice řízení dne datum uzavřely dohodu o provedení práce, na jejímž základě žalovaná vykonávala pro žalobkyni práci prodavačky. Účastnice řízení dále uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Vedle toho žalobkyně poskytla žalované další peněžní prostředky v celkové výši částka na základě ústně uzavřených smluv o úvěru. Žalovaná dne datum vůči žalobkyni písemně uznala dluh spočívající v povinnosti vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši částka a účastnice řízení ujednaly splátky. Tento dluh žalované vůči žalobkyni utvrdily smluvní pokutou ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně. Žalovaná jej splnila jen zčásti do výše částka. Má proto žalobkyně za žalovanou pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši částka a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 25 % z částky částka od datum do datum, tj. 4 315, částka, celkem tedy hodnota, částka. Jejich příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná je nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že pro výkon práce pro žalovanou musela mít řidičské oprávnění. Z tohoto důvodu se účastnice řízení dohodly, že žalobkyně zaplatí náklady na výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění a žalovaná tyto náklady žalobkyni uhradí ve splátkách po částka. Za účelem výkonu práce pro žalobkyni se žalovaná přestěhovala do adresa. Ze strany vedoucí zaměstnankyně žalobkyně byla žalovaná vystavena psychickému nátlaku a šikaně. V důsledku toho se ocitla v nepříznivém podezřelý výraz stavu, ve kterém dne datum podepsala listinu o uznání dluhu. Poté výkon práce pro žalobkyni ukončila a věc oznámila policejnímu orgánu. právnická osoba dohody o provedení práce, kterou žalobkyně jako zaměstnavatelka uzavřela dne datum se žalovanou jako zaměstnankyní, soud zjistil, že se žalovaná zavázala vykonávat pro žalobkyni práci prodavačky s místem výkonu práce v Kolíně, a to v období od datum do datum v rozsahu nanejvýš tři sta hodin.

4. Ze smlouvy, kterou jako žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala bezúplatně a bez určení účelu poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po částka splatných vždy do dvacátého dne v měsíci počínaje květnem 2023. Pro případ prodlení žalované se splněním tohoto dluhu ujednaly účastnice řízení smluvní pokutu ve výši částka a úrok z prodlení ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně.

5. Z krátkých textových zpráv, které si žalovaná vyměnila v období od datum do datum s jednatelem žalobkyně, soud zjistil, že se žalovaná měla podrobit výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění za účelem výkonu práce pro žalobkyni. Žalobkyně také určovala žalované pracovní cesty mimo ujednané místo výkonu práce. Žalovaná v červenci 2023 vrátila žalobkyni částka.

6. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne datum žalované částka s poznámkou pro příjemce ve znění: půjčka na autoškolu.

7. Z potvrzení o platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne datum žalované částka s poznámkou pro příjemce ve znění: „odzimování“ stánků.

8. Z uznání dluhu a dohody o povolení splátek ze dne datum soud zjistil, že žalovaná vůči žalobkyni uznala dluh spočívající v povinnosti vrátit žalobkyni peněžní prostředky v celkové výši částka, z toho částka podle smlouvy, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, a částka podle smluv o zápůjčkách poskytnutých žalované v hotovosti. Účastnice řízení k zajištění těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou ujednaly srážky z odměny z dohody o provedení práce za období května 2023 ve výši částka, s tím, že zbývající část pohledávek žalobkyně za žalovanou žalovaná splní ve třech měsíčních splátkách. Dále ujednaly oprávnění žalobkyně jednostranně prohlásit započtení těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou vůči vzájemné pohledávce žalované za žalobkyni na zaplacení odměny za práci provedenou pro žalobkyni za další období. V případě prodlení se splněním těchto dluhů se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně.

9. Z dopisů zástupkyně žalobkyně žalované ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tyto výzvy zástupkyně žalobkyně odeslala žalované dne datum, dne datum a dne datum, jak vyplývá ze zprávy elektronické pošty, kterou zástupkyně žalobkyně odeslala žalované, z obálky zásilky a z podacího lístku 10. Žalobkyně jako zaměstnavatelka tedy dne datum uzavřela se žalovanou jako zaměstnankyní dohodu o provedení práce, na jejímž základě se žalovaná zavázala vykonávat pro žalobkyni práci prodavačky. Účastnice řízení ujednaly, že se žalovaná podrobí výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění, aby mohla vykonávat ujednaný druh práce. Dne datum účastnice řízení uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúplatně částka a žalovaná se zavázala je vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Tento dluh utvrdily smluvní pokutou ve výši částka. Ačkoli podle obsahu listiny, která zachycovala uzavřenou smlouvu, mělo o jít poskytnutí peněžních prostředků bez určení jejich účelu, ve skutečnosti uvedená částka představovala náklady na výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, jak bezrozporně vyplývá též ze zprávy pro příjemce při poukázání této částky žalované. Vedle toho žalobkyně poukázala žalované dalších částka. Dne datum žalovaná vůči žalobkyni písemně uznala dluhy spočívající v povinnosti vrátit žalobkyni peněžní prostředky poskytnuté žalované v celkové výši částka. Tuto povinnost účastnice řízení utvrdily smluvní pokutou ve výši 0, 25 % z dlužné částky denně. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci žalobkyně vyzvala žalovanou dopisy ze dne datum a ze dne datum.

11. Z krátké textové zprávy rozeslané zaměstnancům žalobkyně ani z lékařské zprávy ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

12. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu výslechem svědkyně jméno FO a návrh žalované na provedení důkazu krátkou textovou zprávou, kterou žalovaná obdržela dne datum od svědkyně jméno FO, potvrzením policejního orgánu o přijatém oznámení ze dne datum, krátkými textovými zprávami ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, krátkými textovými zprávami, které si žalovaná vyměnila se jméno FO, a výslechem svědkyň jméno FO a jméno FO, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o věci.

13. Ke skutkovým tvrzením a návrhům na provedení důkazních prostředků, které žalobkyně uplatnila v podání doručeném soudu dne datum v rozporu s omezeními vyplývajícími z § 118b odst. 1 o.s.ř., soud nemohl přihlédnout.

14. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

15. Podle § 3 zákoníku práce závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

16. Podle § 75 odst. 1 zákoníku práce rozsah práce vykonávané na základě dohody o provedení práce nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce.

17. Podle § 75 odst. 3 zákoníku práce v dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

18. Podle § 77 odst. 1 zákoníku práce dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

19. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se podle § 77 odst. 3 zákoníku práce na právní vztah založený dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti ustanovení o pracovním poměru s výjimkou převedení na jinou práci a přeložení, dočasného přidělení, odstupného, skončení pracovního poměru, odměňování, cestovních náhrad a náhrad podle § 190a.

20. Podle § 231 odst. 1 zákoníku práce zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.

21. Podle § 231 odst. 2 zákoníku práce zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

22. Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je podle § 234 odst. 1 zákoníku práce její součástí zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu 5 let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace.

23. Podle § 346d odst. 7 zákoníku práce smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to tento zákon.

24. Odchýlí-li se smluvní strany od úpravy uvedené v § 346b až 346d, podle § 346e zákoníku práce se k tomu nepřihlíží.

25. Podle § 552 o.z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.

26. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se podle § 2053 o.z. za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

27. Třebaže účastnice řízení ve smlouvě, kterou uzavřely dne datum, ujednaly poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka žalobkyní žalované bez určení jeho účelu, vyplývá z provedeného dokazování, zejména z krátkých textových zpráv, které si vyměnili jednatel žalobkyně se žalovanou, a z potvrzení o platbě ze dne datum, že žalobkyně ve skutečnosti uvedenou částku poukázala žalované na náklady na výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění, které vyžadoval výkon práce žalovanou pro žalobkyni.

28. Získání řidičského oprávnění, které do té doby žalovaná neměla, se přitom v poměrech projednávané věci jeví jako zvýšení kvalifikace žalované, jehož náklady nesla žalobkyně jako zaměstnavatelka. Je tomu tak proto, že závislou práci vykonává zaměstnanec vždy na náklady zaměstnavatele. To platí i pro náklady na prohloubení nebo zvýšení kvalifikace zaměstnance, pokud jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

29. Účastnice řízení přitom skutkově netvrdily, že by snad uzavřely kvalifikační dohodu, na jejímž základě by se žalovaná zavázala setrvat u žalobkyně v zaměstnání po sjednanou dobu, nebo vrátit žalobkyni náklady vynaložené na výuku a výcvik k získání řidičského oprávnění žalované, a uzavření kvalifikační dohody v řízení nevyšlo ani jinak najevo. Takovou dohodu nevystihuje ani smlouva, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum. Na jejím základě se žalovaná měla zavázat vynaložené náklady vrátit žalobkyni, bez zřetele k tomu, zda a jak dlouho setrvá v zaměstnání u žalobkyně.

30. Smyslem dohody podle ustanovení § 234 zák. práce je totiž stabilizace zaměstnance, jemuž zaměstnavatel umožnil zvýšení nebo prohloubení kvalifikace a který se za to zavázal setrvat u zaměstnavatele po určitou dobu v pracovním poměru. Stabilizace takového zaměstnance v pracovním poměru je v zájmu zaměstnavatele na návratnosti prostředků, které vynaložil v souvislosti se zvyšováním či prohloubením kvalifikace svých zaměstnanců, neboť zaměstnanec, který porušil svůj závazek z dohody uzavřené se zaměstnavatelem podle ustanovení § 234 zák. práce setrvat u zaměstnavatele v pracovním poměru po sjednanou dobu, je povinen uhradit mu náklady spojené se zvýšením nebo prohloubením kvalifikace. Platně uzavřená dohoda ve smyslu ustanovení § 234 zák. práce je právním důvodem, na jehož základě může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat vrácení nákladů spojených se zvýšením (prohloubením) kvalifikace, jimiž jsou kupř. školné a náhrada mzdy za pracovní volno poskytnuté zaměstnanci v souvislosti se zvýšením (prohloubením) jeho kvalifikace (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod poř. č. hodnota).

31. O takový případ však v projednávané věci nejde, a proto žalované nemohla vzniknout povinnost vrátit žalobkyni náklady, které žalobkyně vynaložila na zvýšení kvalifikace žalované spočívající ve výuce a výcviku k získání řidičského oprávnění. Uvedená pravidla se přitom prosadí i pro pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (shodně Gritzerová, K. in Kottnauer, A., Gogová, R., Gritzerová, K., Hochman, J., Úlehlová, H. – Zákoník práce. Komentář s judikaturou. adresa: Leges, 2021, k § 234).

32. Třebaže žalovaná písemně uznala dluh, který měla založit dohoda ze dne datum, vyvracejí výsledky provedeného dokazování právní domněnku jeho trvání založenou tímto uznáním, protože vyšlo najevo, že částku ve výši částka ve skutečnost představovala náklady na zvýšení kvalifikace žalované, které nesla žalobkyně jako zaměstnavatelka. Účastnice řízení neuzavřely dohodu o kvalifikaci, a proto v projednávané věci chybí právní důvod vzniku povinnosti žalované takto vynaložené náklady žalobkyni uhradit.

33. Smlouvou, kterou účastnice řízení uzavřely dne datum, tak pouze předstíraly bezúplatné poskytnutí peněžních prostředků bez určení jejich účelu, a o právní jednání proto vůbec nejde. Simulované právní jednání, při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny, je právním jednáním zdánlivým. Ke zdánlivosti (nicotnosti) právního jednání soud přihlíží z úřední povinnosti, vyjde-li zdánlivost v řízení najevo (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2021, poř. č. hodnota).

34. Jestliže žalobkyně neměla za žalovanou pohledávku na vrácení částky ve výši částka, nemohlo jí ani vzniknout právo na zaplacení smluvní pokuty za domnělé prodlení se splněním takového dluhu. Mimoto v pracovněprávních vztazích není ujednání smluvní pokuty – s výjimkou konkurenční doložky – přípustné, a porušení tohoto zákazu má za následek rovněž zdánlivost právního jednání.

35. Žalobkyně dále skutkově tvrdila, že bez souvislosti s výkonem práce poskytla žalované peněžní prostředky ve výši dalších částka. V rozsahu částka měla pohledávka na jejich vrácení zaniknout splněním v důsledku srážek z odměny za období května a června 2023.

36. Za pracovněprávní nelze považovat takové vztahy, které postrádají časový, místní a zejména věcný (vnitřní účelový) poměr k výkonu nesamostatné (závislé) práce, jako je například nájem služebního bytu zaměstnavatele zaměstnancem, půjčka poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci apod. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod poř. č. C 5200).

37. Jestliže by žalobkyně bez souvislosti s výkonem práce poskytla žalované peněžní prostředky, nešlo by o pracovněprávní vztah. Uspokojení pohledávky, která by byla obsahem takového právního poměru, na jejich vrácení srážkami z odměny z dohody o provedení práce nebo započtením proti pohledávce na zaplacení odměny z dohody o provedení práce, by se však spravovalo pravidly pro srážky z příjmu zaměstnance a započtení proti pohledávce na zaplacení mzdy, platu nebo odměny.

38. Z vyúčtování odměny za období května 2023 soud zjistil, že odměna za práci, kterou vykonávala žalovaná pro žalobkyni, za uvedené období dosáhla částka a že v tomto rozsahu z ní žalobkyně provedla srážku.

39. Z vyúčtování odměny za období června 2023 soud zjistil, že odměna za práci, kterou vykonávala žalovaná pro žalobkyni, za uvedené období dosáhla částka a že v tomto rozsahu z ní žalobkyně provedla srážku.

40. Podle § 2045 odst. 1 o.z. dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.

41. Podle § 144a odst. 2 zákoníku práce zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu; to neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy.

42. Podle § 144a odst. 4 zákoníku práce započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

43. Podle § 145 odst. 1 zákoníku práce srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu podle § 3 (dále jen „srážky ze mzdy“).

44. Podle § 145 odst. 2 písm. a) zákoníku práce jinými příjmy zaměstnance podle odstavce 1 je odměna z dohody.

45. Podle § 146 písm. b) zákoníku práce srážky ze mzdy smějí být provedeny jen na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.

46. Podle § 148 odst. 2 část věty před středníkem srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

47. Podle § 1a odst. 2 zákoníku práce zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.

48. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

49. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se podle § 586 odst. 2 o.z. právní jednání za platné.

50. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

51. Zákaz postoupení pohledávky na odměnu z dohody o provedení práce, srážek z této dohody nebo započtení proti ní ve větším rozsahu, než jaký připouštějí pracovněprávní předpisy, popřípadě jejího použití k zajištění sleduje ochranu mzdy proti zabavení nebo postoupení do výše, která se považuje za nutnou pro výživu pracovníka a jeho rodiny, jak ji ukládá čl. 10 odst. 2 Úmluvy mezinárodní organizace práce o ochraně mzdy zveřejněné pod č. 411/1991 právnická osoba účely této úmluvy přitom výraz „mzda“ znamená odměnu nebo výdělek, ať se nazývají nebo vypočítávají jakkoli, které lze vyjádřit penězi a stanovit po vzájemné dohodě nebo podle vnitrostátních právních předpisů, jež zaměstnavatel má vyplatit na základě písemné nebo ústní pracovní smlouvy pracovníku za práci, která byla nebo má být vykonána, nebo za služby, které byly nebo budou poskytnuty (čl. 1 Úmluvy o ochraně mzdy).

52. Uvedený zákaz zároveň vyjadřuje zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance. Jeho porušení zakládá rozpor ujednání s veřejným pořádkem, protože zvláštní zákonná ochrana zaměstnance vyjadřuje hodnoty, které chrání veřejný pořádek 53. Z hlediska § 588 věty první o.z. je významné, zda rozpor právního jednání s dobrými mravy je „zjevný“ a zda právní jednání, které odporuje zákonu (a které je ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. neplatné), narušuje veřejný pořádek „zjevně“. Požadavek na „zjevnost“ rozporu s dobrými mravy nebo narušení veřejného pořádku vyjadřuje určitou povahu tohoto rozporu, jež vyjadřuje narušení hodnot, které vytvářejí dobré mravy nebo které chrání veřejný pořádek, aby byl odůvodněn závěr o absolutní neplatnosti pracovněprávního jednání. Okolnost, zda rozpor s dobrými mravy nebo narušení veřejného pořádku dosáhly stupeň (povahu) „zjevnosti“ nebo zda byly méně významné, je třeba hodnotit – s přihlédnutím k tomu, co v konkrétním případě vyjadřují dobré mravy nebo co naplňuje hodnoty, které chrání veřejný pořádek – vždy individuálně podle okolností každého případu; na vyhodnocení všech významných hledisek závisí, zda pracovněprávní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu (a které je ve smyslu § 580 odst. 1 ObčZ neplatné), je v konkrétním případě neplatné absolutně nebo jen relativně Drápal. L. in Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 4. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2023, k § 19, marg. č. hodnota).

54. Se zřetelem k významu příjmu zaměstnance z výkonu závislé práce bude ujednání o srážkách z tohoto příjmu nebo o jeho použití k započtení, které odporuje zákonu, zpravidla zároveň zjevně narušovat veřejný pořádek. Nelze však vyloučit, že jedinečné okolnosti jednotlivého případu mohou vést k závěru, že narušení veřejného pořádku, jehož hodnoty vyjadřuje zvláštní zákonná ochrana zaměstnance proti zabavení nebo postoupení tohoto příjmu, není zjevné, a proto nevede k absolutní neplatnosti právního jednání, nýbrž pouze k jeho relativní neplatnosti.

55. O takový případ jde i v projednávané věci. Žalobkyně totiž skutkově tvrdila, že v rozsahu částka poskytla žalované bez souvislosti s výkonem práce a bezúplatně peněžní prostředky. Takové poskytnutí peněžních prostředků má z hlediska hospodářského postavení zaměstnance stejný význam jako záloha na mzdu, plat nebo jiný příjem z pracovněprávního vztahu, kterou by zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci dříve, než bude možné hodnotit, zda zaměstnanci vznikne právo na mzdu, plat nebo jiný příjem, a která je určena k zúčtování se mzdou, platem nebo jiným příjmem zaměstnance (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím právnická osoba. Beck pod poř. č. C 2526).

56. Započtení proti takové pohledávce žalobkyně za žalovanou nebo srážky provedené ve větším rozsahu, než jaký připouštějí pracovněprávní předpisy, by tak plnily stejnou funkci jako zúčtování zálohy, a proto by na žalovanou neměly dopad srovnatelný se zabavením nebo postoupením odměny z dohody o provedení práce jako příjmu z výkonu závislé práce. Mimoto sama žalovaná se takto provedeného započtení (srážek ze mzdy) dovolává jako důvodu, pro který pohledávky žalobkyně za žalovanou, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, již zanikly.

57. Rozpor ujednání účastnic řízení o srážkách z odměny z dohody o provedení práce ve větším rozsahu, než jaký připouštějí pracovněprávní předpisy, a o oprávnění žalobkyně prohlásit proti nim jednostranné započtení ve větším než zákonem dovoleném rozsahu, se zákonem proto sice narušuje veřejný pořádek, neboť se protiví zásadě zvláštní zákonné ochrany zaměstnance, která vyjadřuje hodnoty chráněné veřejným pořádkem, avšak s přihlédnutím k uvedeným okolnostem zároveň nejde o zjevné narušení veřejného pořádku, protože z hlediska hospodářské funkce těchto ujednání nevede k zabavení ani postoupení odměny žalované z dohody o provedení práce. Žalovaná se přitom těchto ujednání sama dovolala.

58. Z toho vyplývá, že v rozsahu částka došlo v důsledku srážek z odměny (započtení) k zániku pohledávky na vrácení zbývajících částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná v červenci 2023 žalobkyni zaplatila dalších částka, tato pohledávka by zanikla zcela.

59. Jakkoli žalovaná popřela, že by jí žalobkyně poskytla peněžní prostředky ve větším rozsahu než částka určených na náklady na zvýšení kvalifikace žalované, a o částce ve výši částka, kterou jí žalobkyně poukázala dne datum skutkově tvrdila, že šlo o odměnu za to, že rozvázala předchozí pracovněprávní vztah, soud se těmito skutkovými tvrzeními nezabýval po zjištění, že by pohledávka na vrácení zbývajících částka, o kterých žalobkyně skutkově tvrdila, že je poskytla žalované, beztak zanikla splněním (započtením). I kdyby se totiž žalované podařilo vyvrátit právní domněnku trvání tohoto dluhu nastolenou jeho písemným uznáním ze dne datum, na výsledku řízení v projednávané věci by to nic nezměnilo. Jeho předmětem je domnělá pohledávka žalobkyně na vrácení částka, která by v rovině výsledků provedeného dokazování zanikla s uspokojením žalobkyně.

60. To nepřekáží žalované, aby se v jiném řízení domáhala zaplacení odměny z dohody o provedení práce, má-li za to, že pohledávka na zaplacení této odměny v důsledku srážek, popřípadě započtení nezanikla, protože žalobkyni ve skutečnosti nepříslušela pohledávka na vrácení peněžních prostředků ve výši částka, pro kterou srážky z odměny provedla, a použila ji k započtení proti pohledávce žalované na zaplacení odměny z dohody o provedení práce.

61. Žalobkyně se dále po žalované domáhala smluvní pokuty ve výši 0, 25 % z částky částka od datum do datum, tj. 4 315, částka. Jestliže však žalovaná v rozsahu částka pohledávku žalobkyně na vrácení poskytnutých peněžních prostředků splnila, popřípadě tato pohledávka zanikla započtením, již v červenci 2023, nemohlo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty vzniknout. V rozsahu, který částku částka převyšuje, pak pohledávka žalobkyně vůbec nevznikla, protože šlo o náklady na zvýšení kvalifikace žalované a účastnice řízení neuzavřely kvalifikační dohodu, na jejímž základě by se žalovaná zavázala je žalobkyni uhradit, kdyby u ní po ujednanou dobu nesetrvala v zaměstnání.

62. Pro úplnost soud uvádí, že na bezúplatné poskytnutí peněžních prostředků zaměstnavatelem zaměstnanci bez souvislosti s výkonem práce by se mimoto vztahovalo omezení výše smluvních pokut podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (§ 5 odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru).

63. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka, které sestávají ze tří paušálních náhrad hotových výdajů (vyjádření k žalobě, příprava a účast při jednání konaném dne datum) po částka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

64. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.