19 C 137/2025

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená JUDr. ing. Jméno Zástupce , advokátem, sídlem Praha 1 – Jméno advokáta A , Jméno advokáta B /8, PSČ Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované A , bydlištěm Jméno žalované B 78, PSČ Anonymizováno , narozená dne Datum narození žalované A o zaplacení 13 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 233, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 2 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, a odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však tyto dluhy splnila jen zčásti. Nato , právnická osoba, své pohledávky za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, postoupila žalobkyni. Ani přes výzvu žalobkyně však žalovaná odpovídající dluhy nesplnila. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši , částka, na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, za období od , datum, do , datum, , tj. 233, , částka, , a dále od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se žalobou nesouhlasí. Pro případ procesního úspěchu žalobkyně navrhla, aby soud povolil plnění ve splátkách.

3. Z výpisu , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO , IČO, , ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze zákaznické karty ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nabídla společnosti , právnická osoba, uzavření smlouvy o zápůjčce, kterou by , právnická osoba, přenechala žalované , částka, . V nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce uvedla, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši , částka, měsíčně. Dále uvedla, že její pravidelné měsíční výdaje činí , částka, a nemá žádné dluhy. Žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtování mzdy.

5. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou , právnická osoba, jako zapůjčitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou jako vydlužitelkou, soud zjistil, že , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Podpisem této smlouvy žalovaná potvrdila převzetí předmětu zápůjčky. Tato smlouva o zápůjčce dále odkazovala na smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne , datum, se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou založené smlouvou o zápůjčce, kterou se žalovanou uzavřela dne , datum, (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha č. , hodnota, smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi , právnická osoba, a žalobkyní nastaly zaplacením úplaty za postoupení pohledávek (čl. II. odst. 11 smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Z potvrzení o zaplacení úplaty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti , právnická osoba, úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

8. Z oznámení , právnická osoba, žalované ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávek založených smlouvou o zápůjčce, které se žalovanou uzavřela dne , datum, , žalobkyni a vyzvala ji k jejich splnění ve lhůtě deseti dnů od doručení tohoto oznámení žalované. Toto oznámení žalované odeslala dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

9. Z výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku.

10. Žalovaná tedy jako vydlužitelka uzavřela dne , datum, s , právnická osoba, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou , právnická osoba, přenechala žalované , částka, a žalovaná se zavázala je společnosti , právnická osoba, vrátit a zaplatit úrok ve výši , částka, , odměnu za „zpracování“ ve výši , částka, , odměnu za „komfortní a flexibilní splácení“ ve výši , částka, , celkem , částka, , a to v 78 týdenních splátkách po , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou , právnická osoba, jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne , datum, , , právnická osoba, postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, se žalovanou. , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, postoupení těchto pohledávek oznámila žalované. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne , datum, .

11. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ani z tabulky umoření ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

12. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne podle § 2390 o.z. smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2392 odst. 1 věta první o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

15. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

16. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

20. Bez zřetele k povinnosti žalované jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

21. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělila žalovaná, na základě dokladů označených v nabídce žalované na uzavření smlouvy o zápůjčce (evidenční kartě klienta), avšak nenavrhla jimi provést důkaz, a proto nebylo možné usoudit, zda jejich obsah vskutku odpovídá údajům, které o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (zákaznické kartě) uvedla. Bez zjištění jejich obsahu přitom nelze dobře hodnotit, zda na jejich základě právní předchůdkyně žalobkyně mohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované a zda výsledek tohoto posouzení jejich obsahu odpovídá. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom byla povinna uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, a to nejméně pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly (§ 78 odst. 1, odst. 2 písm. a) a odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Mimoto nelze přehlédnout, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně pouze doklady o svých příjmech, zatímco údaj o jejích výdajích právní předchůdkyně žalobkyně nijak neprověřila, ačkoli již jejich výše k takovému prověření přímo vybízela.

24. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce nespoléhala jen na sdělení žalované obsažené v nabídce na uzavření smlouvy o zápůjčce (evidenční kartě klienta) a že listiny, které předložila, jejímu sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Smlouva o zápůjčce, kterou žalovaná jako vydlužitelka uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně jako zapůjčitelkou, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

30. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

31. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované podle smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaná zaplatila , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, na jistině (, částka, – , částka, ).

32. Splatnost těchto pohledávek se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, . Naopak oznámení o postoupení těchto pohledávek žalobkyni ze dne , datum, jejich splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila , právnická osoba, v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávek pozbyla právní postavení jejich věřitelky.

33. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

34. Pro úplnost soud uvádí, že pravidlo o času plnění podle § 87 odst. 1 posl. věta zákona o spotřebitelském úvěru se použije jen tam, kde podle zjištěného skutkového stavu není v možnostech spotřebitele vrátit poskytnuté peněžní prostředky bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, popřípadě v delším čase určeném v takové výzvě. Žalovaná však ani skutkově netvrdila, že není přiměřené jejím možnostem splnit pohledávku, která je předmětem řízení v projednávané věci, v čase určeném žalobkyní ve výzvě ze dne , datum, , a taková skutečnost nevyšla v řízení ani jinak najevo, a proto se prosadí obecné pravidlo o času plnění podle § 1958 odst. 2 o.z.

35. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do 233, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 2 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

36. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

37. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 98 % a žalovaná v rozsahu 2 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 521 465, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 63 462, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 96 %. Náklady řízení, které žalobkyně platila, spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, . Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem žalobkyně, jak vyplývá z notářského zápisu ze dne , datum, , sp. zn. NZ 2548/2020 a N 1539/2020. Jeho prostřednictvím je ostatně se žalobkyní propojena i společnost, ve které její zástupce vykonává advokacii. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jejím akcionářem, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k jedné paušální náhradě hotových výdajů (žaloba) po , částka, , neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 1 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí , částka, . Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 78 %, tj. , částka, .

38. Na základě výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, a proto nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem. Náklad na podání žalobkyně ze dne , datum, soud rovněž nepovažuje za účelně vynaložený, neboť jím doplnila skutková tvrzení a důkazní prostředky, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).