19 C 140/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného narozený dne datum o zaplacení 81 971, částka s příslušenstvím <b>I. Řízení se zčásti zastavuje co do částky 36 688, [částka].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 55 715, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 50 208, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 8 997, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 7 831, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna doplatit státu soudní poplatek ve výši [částka] na účet Okresního soudu v Kolíně č.ú. [číslo], [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 81 604, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázala vrátit společně s úrokem [částka] 292, [částka], a to v 35 měsíčních splátkách po 2 979, [částka]. Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto jej [právnická osoba] vyzvala ke dni [datum] ke splnění dluhů založených smlouvou o úvěru jako celku. Pohledávky, které těmto dluhům odpovídají, [právnická osoba] jako postupitelka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni, která se tak stala jejich věřitelkou. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka] na jistině, jejímž příslušenstvím je úrok ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 455, [částka], a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále náklady na vymáhání pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, ve výši [částka] za návštěvu žalovaného dne [datum] Vedle toho má žalobkyně za žalovaným pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % z částky [částka] denně, jejíž výše dosáhla za dobu od [datum] do [datum] částky 23 564, [částka], a na zaplacení [částka] jako„ poplatku“ za upomínky. Žalovaný tyto dluhy nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejich splnění ze dne [datum].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zčásti zpět co do žalobního požadavku na zaplacení úroku ve výši [částka],„ poplatku“ za upomínku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 23 564, [částka], celkem tedy co do žalobního požadavku na zaplacení 36 688, [částka]. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku v uvedeném rozsahu řízení zastavil, aniž by se vyhledával souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby (§ 96 odst. 1 a 4 o.s.ř.).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Z výpisu [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že [právnická osoba] je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] uzavřeli [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit společně s úrokem ve výši 57, 69 % p.a., a to v 35 splátkách po 2 979, [částka] měsíčně. Tento dluh utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné jistiny denně. Žalovaný se dále zavázal zaplatit společnosti [právnická osoba]„ poplatek“ za každou odeslanou písemnou upomínku o splnění jeho dluhu ve výši [částka], nanejvýš však za tři takové upomínky. V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek mohla [právnická osoba] žádat splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Tato smlouva dále odkazovala obchodní podmínky [právnická osoba]

6. Z výpisu z účtu vedeného pro [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] poukázala žalovanému [částka], a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá z formuláře pro doplnění čísla účtu.

7. Z výpisu z účtu vedeného pro [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] poukázala žalovanému [částka], a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá z formuláře pro doplnění čísla účtu.

8. Z dopisu [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které měla založit uzavřená smlouva o úvěru, jako celku [částka] 353, [částka]. Tuto výzvu odeslala žalovanému týž den, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely dne [datum], soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila žalobkyni soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky založené smlouvou o úvěru, kterou [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným.

10. Z potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba] úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřeli dne [datum].

11. Z dopisu [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalovanému postoupení pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyni. Toto oznámení žalovanému odeslala dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

12. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

13. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společnosti [právnická osoba] vrátit a zaplatit úrok 57, 69 % p.a., a to v 35 splátkách po 2 979, [částka] měsíčně. Tento dluh utvrdili smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné jistiny denně. Žalovaný se dále zavázal zaplatit společnosti [právnická osoba]„ poplatek“ za každou odeslanou písemnou upomínku o splnění jeho dluhu ve výši [částka], nanejvýš však za tři takové upomínky. V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek mohla [právnická osoba] žádat splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] v důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek vyzvala žalovaného, aby splnil pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, jako celek. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba] jako postupitelka uzavřela se žalobkyní jako postupnicí dne [datum], [právnická osoba] postoupila žalobkyni též pohledávky, které vznikly podle smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] se žalovaným, a jejich postoupení oznámila žalovanému. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

14. Z obchodních podmínek [právnická osoba] účinných od [datum] ani z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z upomínek ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 25. 5. 2022, č.j. 19 C 140/2022 – 17, nepředložila doklady o jejich doručení žalovanému, ani ze smlouvy o úvěru, kterou měli [právnická osoba] a žalovaný uzavřít dne [datum], protože k ní právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaný nepřipojili podpis.

15. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 odst. 1 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

19. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

20. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

23. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

25. Žalobkyně ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 25. 5. 2022, č.j. 19 C 140/2022 – 17, skutkově netvrdila, zda, kdy a na základě jakých podkladů její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

26. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

27. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

28. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

29. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

30. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

31. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

32. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

33. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

34. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

35. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

36. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

37. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] jako úvěrující, je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

38. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

39. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

41. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

42. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

43. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne [datum], tj. ve výši [částka]. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení této pohledávky žalobkyni žalovaný zaplatil 9 791, [částka], jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení [částka] 208, [částka] na jistině ([částka] – 9 791, [částka]) na jistině. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou [právnická osoba] žalovanému ze dne [datum].

44. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 50 208, [částka] od [datum] do [datum], tj. 5 506, [částka], a od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).

45. Žalobkyni naopak nemohlo vzniknout právo na„ náklady mimosoudního vymáhání“ ve výši [částka] za návštěvu žalovaného dne [datum]. Žalobkyně ani skutkově netvrdila, že snad žalovaný souhlasil s povinností poskytnout žalobkyni takové plnění a jednostranné právní jednání žalobkyně potud nemohlo žalovaného zavazovat.

46. Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Paušalizaci nákladů spojených s uplatněním pohledávky nelze – oproti očekávání žalobkyně – rozšiřovat na jiné právní poměry, a to ani cestou analogie zákona. Ostatním věřitelům tedy příslušejí náklady spojené s uplatněním jejich pohledávek ve skutečné výši (§ 513 o.z.).

47. Soud proto žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující 55 715, [částka] (50 208, [částka] + 5 506, [částka]) s příslušenstvím, tj. co do 8 997, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 7 831, [částka] od [datum] do zaplacení.

48. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

49. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 55 % a žalovaný v rozsahu 45 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 55 715, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do částky v celkové výši 45 685, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 10 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 81 971, [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 81 971, [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 10 %, tj. [částka].

50. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne ze dne [datum], soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), třebaže jím současně vzala žalobu též zčásti zpět.

51. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.

52. Výše soudního poplatku za řízení v projednávané věci činila [částka] (§ 1 písm. a), § 5, § 6 odst. 1 a 7 a položka 2 bod 1 písm. c) přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně na soudním poplatku za řízení zaplatila jen [částka]. Je tedy žalobkyně povinna doplatit na soudním poplatku za řízení [částka].