19 C 150/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , sídlem Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ 530 02, Anonymizováno , zastoupená Mgr. Liborem Chovancem, advokátem, sídlem Pardubice – Zelené Předměstí, Sladkovského 767, PSČ 530 02 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno , narozená dne Anonymizováno o zaplacení 63 445, 76 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 70 302, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky 69 302, , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 63 445, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 24, 46 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním splátky, která dospěla dne , datum, , a její prodlení trvalo i přes výzvy žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, . V důsledku toho žalobkyně dopisem ze dne , datum, prohlásila dluhy založené smlouvou o úvěru jako celek za splatné a vyzvala žalovanou k jejich splnění. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni celkem , hodnota, , , částka, , z toho 62 445, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 6 856, , částka, na úroku za období od , datum, do , datum, a , částka, na nákladech za odeslání upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je rovněž úrok z prodlení v zákonné výši 14, 75 % p.a. z částky 69 302, , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, (čl. IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru), z toho , částka, měly účastnice řízení započítat se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovanou na zaplacení nákladů na „lustrum v registrech“ ve výši , částka, , nákladů na spěšné vyplacení peněžních prostředků ve výši , částka, , nákladů na „ověření úvěrového případu“ ve výši , částka, , na provizi zprostředkovatele ve výši , částka, a na zaplacení „ostatních administrativních nákladů“ žalobkyně ve výši , částka, , dále , částka, se žalobkyně měla zavázat poukázat na účet vedený pro žalovanou a , částka, měly účastnice řízení započítat se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovanou, kterou měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, (čl. IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru). Žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky v 72 splátkách (čl. IV. odst. 4.4. smlouvy o úvěru) po , částka, (čl. V. odst. 5.1. smlouvy o úvěru) spolu s úrokem ve výši 24, 46 % p.a. (čl. IV. odst. 4.5. smlouvy o úvěru), a to poukázáním na účet vedený pro žalobkyni (čl. V. odst. 5.2. smlouvy o úvěru). Dále se měla zavázat zaplatit žalobkyni náklady na „lustrum v registrech“ ve výši , částka, , náklady na spěšné vyplacení peněžních prostředků ve výši , částka, , náklady na „ověření úvěrového případu“ ve výši , částka, , provizi zprostředkovatele ve výši , částka, a „ostatní administrativní náklady“ žalobkyně ve výši , částka, (čl. IV. odst. 4.8. smlouvy o úvěru). Účastnice řízení dále měly ujednat „doplňkovou službu podpora“, na jejímž základě měla mít žalovaná právo odložit splatnost tří splátek nebo přerušit plnění ujednaných splátek v případě , podezřelý výraz, nebo ztráty zaměstnání (čl. VII. smlouvy o úvěru) a žalovaná se měla zavázat zaplatit žalobkyni odměnu v měsíčních splátkách po , částka, (čl. II. odst. 2.7. až 2.9. smlouvy o zřízení doplňkové služby). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splněním dluhu, měla mít žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v důsledku prodlení žalované vznikly, právo na smluvní pokutu ve výši poloviny jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, nanejvýš však , částka, , a právo na úrok z prodlení v zákonné výši (čl. V. odst. 5.3. smlouvy o úvěru). Žalobkyně se pro takový případ měla zavázat odeslat žalované písemnou upomínku o splnění jejího dluhu v dodatečné lhůtě v délce pěti dnů ode dne jejího doručení žalované a žalovaná se měla zavázat zaplatit za její odeslání žalobkyni , částka, . Pokud by prodlení žalované trvalo i přes tuto upomínku, měla být žalobkyně povinna písemně vyzvat žalovanou další upomínkou ke splnění jejího dluhu v dodatečné lhůtě pěti dnů od doručení takové upomínky žalované a žalovaná měla být povinna zaplatit za to žalobkyni , částka, (čl. V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Pokud by žalovaná svůj dluh nesplnila ani po opakované upomínce, měla mít žalobkyně právo prohlásit jej za splatný jako celek a úrok se měl stát součástí jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků (čl. V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru). Prohlášení o splatnosti dluhu měla žalobkyně oznámit žalované písemně (čl. V. odst. 5.7. smlouvy o úvěru). K této smlouvě připojila podpis jen žalobkyně.

4. Z výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou podle stavu ke dni , datum, soud zjistil, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o úvěru byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná poukázala žalobkyni , částka, .

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalované , částka, , a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .

7. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění splátky, která měla dospět dne , datum, , ve výši , částka, v dodatečné lhůtě do , datum, a k zaplacení „sankce“ za odeslání upomínky ve výši , částka, .

8. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění splátky, která měla dospět dne , datum, , v dodatečné lhůtě do , datum, a k zaplacení „sankce“ za odeslání upomínky ve výši , částka, .

9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované splatnost dluhu, který měla založit smlouva o úvěru jako celku, v důsledku prodlení žalované s plněním splátek a vyzvala ji ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.

14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

21. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

22. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalované jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

23. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši , částka, poté, co jí žalovaná zaplatila , částka, , pak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

24. Ze zpráv elektronické pošty, které žalobkyně odeslala žalované dne , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, , z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, , z povolení k inkasu, z kopie občanského průkazu žalované, z rodného listu žalované, z výpisu žalované z centrální evidence exekucí ze dne , datum, , z výpisu žalované z insolvenčního rejstříku ze dne , datum, , z výpisu ze seznamu neplatných dokladů ze dne , datum, , z výpisů z účtu vedeného pro žalovanou za období od , datum, do , datum, , z výpisu zaměstnavatele žalované z rejstříku ústavů ani z vyúčtování mzdy žalované za období od listopadu 2022 do ledna 2023 soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

25. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Žalobkyni proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že žalovaná zaplatila žalobkyni , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně v podání ze dne , datum, , je zřejmé, že zde není žádný dluh, jemuž by odpovídala pohledávka, jejíhož splnění se žalobkyně po žalované domáhá.

30. Pro úplnost soud uvádí, že část peněžních prostředků, které se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované, ve výši 39 179 měla být „vyplacena“ žalobkyni ke splnění dluhů žalované vůči žalobkyni, které měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , tj. k započtení pohledávky žalované za žalobkyní na poskytnutí peněžních prostředků, kterou měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , se vzájemnou pohledávkou žalobkyně za žalovanou podle smlouvy o úvěru, kterou měly účastnice řízení uzavřít dne , datum, .

31. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může podle § 1982 odst. 1 o.z. každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

32. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

33. Podle § 1991 část věty před středníkem zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly.

34. Žalobkyni se především nepodařilo prokázat uzavření dohody o započtení, která měla být obsažena v téže listině jako smlouva o úvěru ze dne , datum, .

35. Jestliže pohledávka žalované za žalobkyní na poskytnutí peněžních prostředků podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, vůbec nevznikla, chyběla by zde mimoto i vzájemnost pohledávek mezi účastnicemi řízení, a o dohodu o započtení proto nešlo. Peněžní prostředky, které poté žalobkyně žalované poskytla, proto i z uvedeného důvodu představovaly bezdůvodné obohacení, které byla žalovaná povinna žalobkyni vydat.

36. Započtení přitom zpravidla nemá význam uznání dluhu, který odpovídá pohledávce, vůči níž směřuje (shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněné v časopisu Soudní rozhledy, roč. 2010, č. , hodnota, , s. 139, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím , právnická osoba, . Beck pod č. C 18207, usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). O takový případ jde i v projednávané věci, protože žalovaná nedala najevo, že snad vzájemnou pohledávku žalobkyně, kterou měla založit smlouva o úvěru ze dne , datum, , bez zřetele k (domnělému) započtení uznává.

37. Vzhledem k tomu, že v řízení nevyšlo najevo uzavření dohody o započtení, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věci ani ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a z potvrzení o platbě ze dne , datum, .

38. Z těchto důvodů soud žalobu zamítl.

39. Plně procesně úspěšné žalované v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohla žádat (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.