19 C 154/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, PSČ 110 00, Anonymizováno, zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem, sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0, PSČ 111 01 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, U Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno o zaplacení 16 190 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a nahradit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši částka, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně částka splatných vždy nejpozději do dvacátého dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabude právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaný výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši částka vrátit do datum. Žalovaný však tento dluh nesplnil ani zčásti. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je dále úrok z prodlení v zákonné výši. Vedle toho vzniklo žalobkyni právo na „poplatky“ za upomínky ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum v celkové výši částka a na smluvní pokutu ve 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. částka. Žalovaný tyto pohledávky nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že na internetových stránkách žalobkyně vyplnil údaje o tom, v jaké výši žádá o poskytnutí peněžních prostředků a jaká má být jejich splatnost, avšak nevzpomíná si, zda od žalobkyně obdržel znění smlouvy o úvěru. právnická osoba výpisu žalobkyně z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou podle stavu ke dni datum soud zjistil, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o úvěru byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou měli dne datum uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, soud zjistil, že jí měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému na její požádání peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se měl zavázat je žalobkyni vrátit spolu s „poplatkem“ ve výši částka, a to do datum. Tento dluh měli účastníci řízení utvrdit smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně. Žalovaný měl být dále povinen zaplatit žalobkyni „účelně vynaložené náklady“ na odeslání písemné upomínky o splnění jeho dluhu ve výši částka. K této listině připojili podpis pouze zástupci žalobkyně.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně dne datum poukázala žalovanému částka, a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení právnická osoba., ze dne datum.

6. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Účastníci řízení shodně skutkově tvrdili, že žalobkyně tuto upomínku žalovanému doručila, a soud vzal tato shodná skutková tvrzení účastníků řízení za své skutkové zjištění.

7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do tří dnů ode dne odeslání této výzvy. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z podacího lístku.

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

11. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.

12. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

15. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

16. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

17. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

19. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

20. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Rovněž žalovaný při jednání konaném dne datum popřel, že by k listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil prostředky komunikace na dálku podpis.

21. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

22. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši částka pak nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně žalobkyni nabídl uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku, čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit a utvrzení tohoto dluhu žalovaného smluvní pokutou.

23. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši částka, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci.

24. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně účinných od datum, z vyúčtování mzdy žalovaného za období listopadu a prosince 2022, z výpisu žalovaného z insolvenčního rejstříku ze dne datum, z výpisu žalovaného z centrálního seznamu exekucí ze dne datum, z kopie občanského průkazu žalovaného ani z upomínek ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne 4. 4. 2023soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

25. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši částka, kterou žalobkyně poskytla žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat.

30. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost se pojí s upomínkou ze dne datum.

31. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující rozsah bezdůvodného obohacení, které žalovaný na její úkor získal, tj. co do částky částka (částka + částka + částka + 3 690 – částka) s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.

32. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 57 % a žalovaný v rozsahu 43 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 %. Náklady řízení přitom činí 2 070, částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě částka, a to výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 14 %, tj. částka.

33. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

34. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod č. 68/2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině.

35. Soud se zřetelem k majetkovým poměrům žalovaného, jeho vůli splnit dluh vůči žalobkyni a jeho výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Příjmy žalovaného z výkonu závislé práce činí částka čistého měsíčně. Pravidelné výdaje žalovaného na bydlení dosahují částka měsíčně na nájemném a záloze na vodné a stočné, částka měsíčně na záloze na cenu za sdružené služby dodávky plynu a částka měsíčně na záloze na cenu za sdružené služby dodávky elektřiny. Další pravidelné výdaje žalovaného spočívají v ceně za služby elektronických komunikací ve výši částka měsíčně a částka měsíčně na léky. Žalovaný plní dluh na ceně za sdružené služby dodávky plynu ve splátkách po částka měsíčně. Má jednu vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.