19 C 164/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka].</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]), sídlem [adresa žalobkyně] (po změně sídla [obec a číslo] – [část obce], [ulice a číslo], PSČ [PSČ]), [IČO], jako pojistitelka uzavřela se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvou, jejímž předmětem bylo životní pojištění, s počátkem pojištění dne [datum]. Pojištění zaniklo dne [datum] v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením pojistného. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Vedle toho se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení poplatku za odeslání upomínky ze dne [datum] ve výši [částka]. Dne [datum] převedla [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]) pojistný kmen žalobkyni. Předmětem převodu pojistného kmene byly i pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Žalovaný tyto pohledávky nesplnil ani přes výzvu zástupkyně žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.

4. Aniž je dotčen čl. 13 odst. 3 nařízení, může podle čl. 14 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech pojistitel žalovat pouze u soudů toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, bez ohledu na to, zda je žalován pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba.

5. Podle čl. 15 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. 6. [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli v čl. 14 odst. 2 všeobecných pojistných podmínek pro soukromé pojištění osob, na které odkazovala uzavřená pojistná smlouva, dohodu o založení pravomoci soudů České republiky pro spory z této pojistné smlouvy. [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]) i bydliště žalovaného bylo přitom v době uzavření pojistné smlouvy na území České republiky. Odtud vyplývá, že v projednávané věci je dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

7. Žalobkyně již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 14. 7. 2021, č.j. 19 C 164/2020 – 17, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil, že [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]) jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. V uzavřené pojistné smlouvě ujednali pojistné období v délce jednoho měsíce, které počínalo vždy od prvního dne v měsíci. Počátek pojištění ujednali na [datum]. Výše pojistného činila [částka] za pojistné období a bylo splatné vždy k prvnímu dni každého pojistného období. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením pojistného splatného dne [datum], a žalobkyně jej proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě do [datum], s tím, že jinak pojištění zanikne. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojištění ke dni [datum] a vyzvala ji k zaplacení pojistného ve výši [částka]. Dne [datum] převedla [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]) pojistný kmen žalobkyni. Předmětem převodu pojistného kmene byly i pohledávky za žalovaným založené uzavřenou pojistnou smlouvou. 9. [právnická osoba] (po změně obchodní firmy [právnická osoba]) a žalovaný zvolili pro závazkový právní poměr založený uzavřenou pojistnou smlouvou právo České republiky (čl. 14 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek, na které odkazovala uzavřená pojistná smlouva), a to v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

10. Žalovaný se v uzavřené pojistné smlouvě (§ 2758 odst. 1 o.z.) zavázal platit pojistné ve výši [částka] za každé pojistné období v délce jednoho měsíce. Pojistné za pojistná období od [datum] však nezaplatil ani v dodatečné lhůtě do [datum], kterou žalobkyně určila žalovanému v dopisu ze dne [datum]. Tato lhůta marně uplynula, a pojištění proto zaniklo dne [datum] zaniklo (§ 2804 o.z.). Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (§ 2782 odst. 1 o.z.). V důsledku převodu pojistného kmene se dne [datum] věřitelkou pohledávek za žalovaným založených uzavřenou pojistnou smlouvou stala žalobkyně (§ 105b odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů).

11. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 10 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8, 25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalovaném jen úroku z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. za období od [datum] a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.)

12. Podle čl. 8 odst. 13 pojistných podmínek, na které odkazovala uzavřená pojistná smlouva, měla žalobkyně v případě prodlení žalovaného s placením pojistného právo na náhradu nákladů s upomínáním a uplatňováním této pohledávky, a to ve výši podle sazebníku poplatků žalobkyně. Podle sazebníku poplatků ze dne [datum] činila výše„ poplatku“ za upomínku o zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění [částka]. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni v případě prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaplatit žalobkyni pojistné paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobkyně na zaplacení pojistného ve skutečnosti představuje utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou (§ 555 odst. 1 o.z.). Ujednání zakládající smluvní pokutu však zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), jak vyložil Ústavní soud již v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 71, pod [číslo].

13. Odtud vyplývá, že k ujednání o„ poplatku“ za odeslání upomínky nelze podle § 1815 o.z. přihlédnout, neboť jde o nepřiměřené ujednání a žalovaný se jej nedovolal. Soud proto žalobu zamítl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka]. Nelze rovněž přehlédnout, že sazebník nákladů, jehož se žalobkyně dovolává, vydala až pro pojistné smlouvy uzavřené od [datum], zatímco žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně pojistnou smlouvu uzavřeli již dne [datum]. Žalobkyně přitom ani skutkově tvrdila, že žalovaný s obsahem tohoto sazebníku projevil souhlas.

14. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

15. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 86 % a žalovaný v rozsahu 14 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 72 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 72 %, tj. [částka].

16. Výzvu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se její obsah co do právního rozboru omezil pouze na to, že se pojistná smlouva řídí občanským zákoníkem. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

17. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou zjevně založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.