19 C 174/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., sídlem Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ 530 02, IČO Anonymizováno , zastoupená Mgr. Liborem Chovancem, advokátem, sídlem Pardubice – Zelené Předměstí, Sladkovského 767, PSČ 530 02 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , bydlištěm Anonymizováno , PSČ 280 02, narozená Anonymizováno o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 10 % měsíčně, a to v měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním splátky, která dospěla dne , datum, , a její prodlení trvalo i přes výzvy žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, . V důsledku toho žalobkyně dopisem ze dne , datum, prohlásila dluhy založené smlouvou o úvěru jako celek za splatné a vyzvala žalovanou k jejich splnění. Žalovaná je tak má za žalovanou pohledávku ve , částka, , jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše , částka, (čl. IV. odst. 4.2. smlouvy o úvěru). Žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve dvanácti splátkách (čl. IV. odst. 4.4. smlouvy o úvěru) po , částka, (čl. V. odst. 5.1. smlouvy o úvěru) spolu s úrokem ve výši 10 % měsíčně (čl. IV. odst. 4.5. smlouvy o úvěru), a to poukázáním na účet vedený pro žalobkyni (čl. V. odst. 5.2. smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splněním dluhu, měla mít žalobkyně právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí v důsledku prodlení žalované vznikly, a právo na úrok z prodlení v zákonné výši (čl. V. odst. 5.3. smlouvy o úvěru). Žalobkyně se pro takový případ měla zavázat odeslat žalované písemnou upomínku o splnění jejího dluhu v dodatečné lhůtě v délce pěti dnů ode dne jejího doručení žalované a žalovaná se měla zavázat zaplatit za její odeslání žalobkyni , částka, . Pokud by prodlení žalované trvalo i přes tuto upomínku, měla být žalobkyně povinna písemně vyzvat žalovanou další upomínkou ke splnění jejího dluhu v dodatečné lhůtě pěti dnů od doručení takové upomínky žalované a žalovaná měla být povinna zaplatit za to žalobkyni , částka, (čl. V. odst. 5.4. smlouvy o úvěru). Pokud by žalovaná svůj dluh nesplnila ani po opakované upomínce, měla mít žalobkyně právo prohlásit jej za splatný jako celek a úrok se měl stát součástí jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků (čl. V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru). Prohlášení o splatnosti dluhu měla žalobkyně oznámit žalované písemně (čl. V. odst. 5.7. smlouvy o úvěru). K této smlouvě připojila podpis jen žalobkyně.

4. Z výpisu z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou podle stavu ke dni , datum, soud zjistil, že žalobkyně v době uzavření smlouvy o úvěru byla oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná poukázala žalobkyni , částka, .

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalované , částka, .

7. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění splátky, která měla dospět dne , datum, , ve výši , částka, v dodatečné lhůtě do , datum, a k zaplacení „sankce“ za odeslání upomínky ve výši , částka, .

8. Ze zprávy elektronické pošty ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění splátky, která měla dospět dne , datum, , v dodatečné lhůtě do , datum, a k zaplacení „sankce“ za odeslání upomínky ve výši , částka, .

9. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované splatnost dluhu, který měla založit smlouva o úvěru jako celku, v důsledku prodlení žalované s plněním splátek a vyzvala ji ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

13. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.

14. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

15. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

18. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

19. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

20. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

21. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

22. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalované jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

23. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši , částka, poté, co jí žalovaná zaplatila , částka, , pak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

24. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z kopie občanského průkazu žalované, z rodného listu žalované, z výpisu žalované z centrální evidence exekucí ze dne , datum, , z výpisu žalované z insolvenčního rejstříku ze dne , datum, , z výpisu ze seznamu neplatných dokladů ze dne , datum, , z výpisu žalované z registru SOLUS ze dne , datum, , z výpisu žalované z registru platebních informací ze dne , datum, , z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území , jméno FO, I, list vlastnictví č. , hodnota, , z výpisů z účtu vedeného pro žalovanou za období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, , z výpisu zaměstnavatele žalované z obchodního rejstříku ani z vyúčtování mzdy žalované za období od ledna 2023 do března 2023 soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

25. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Žalobkyni proto náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši , částka, . Jejím příslušenstvím je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výši 14, 75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se v rozsahu , částka, pojí s výzvami žalobkyně žalované ze dne , datum, a ze dne , datum, a ve zbývajícím rozsahu s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, ze dne , datum, , v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do , datum, . Za období před , datum, se žalobkyně vůči žalované úroku z prodlení nedomáhá a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

30. Soud naopak žalobu zčásti zamítl, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení převyšující jeho zákonnou výši, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, totiž v rozsahu , částka, dospěla až v období po , datum, .

31. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

32. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť zamítnutí žaloby co do části úroku z prodlení představuje neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tak přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, . Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je totiž zároveň akcionářem jediného akcionáře žalobkyně, jak vyplývá ze zápisů v obchodním rejstříku. Ostatně i adresa jeho sídla se shoduje se sídlem žalobkyně. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který je jediným akcionářem jediného akcionáře žalobkyně, protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné. Tento závěr se neprosadí pouze v poměru k jedné paušální náhradě hotových výdajů (žaloba) po , částka, (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů), neboť na ni by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Naopak by žalobkyni – kdyby se byla nedala zastoupit – nevzniklo právo na náhradu za daň z přidané hodnoty. Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí , částka, .

33. Na základě výzvy ze dne , datum, v rozsahu , částka, teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci. Z tohoto důvodu nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.