19 C 175/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Anonymizováno – Anonymizováno zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátem, sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 , PSČ 128 00 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno 429 Anonymizováno PSČ Anonymizováno 44, Anonymizováno dne Anonymizováno o zaplacení 113 978 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 102 847, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 27 952, , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácen přeplatek na soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, za účelem koupě morového vozidla a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 19, 204494 % p.a., a to v měsíčních splátkách po , částka, . V důsledku škody na vozidle, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků, dluhy založené smlouvou o úvěru dospěly dne , datum, jako celek. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni 300 297, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, smluvní pokutu za prodlení s plněním sjednaných splátek ve výši , částka, , úhradu za účast na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a havarijní pojištění ve výši , částka, a úrok ve výši 2 723, , částka, , celkem tedy , hodnota, , , částka, . Z této částky žalovaný zaplatil žalobkyni jen , částka, . Žalobkyně převzala vozidlo, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru, od žalovaného, neboť žalovaný na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, kterou účastníci řízení uzavřeli společně se smlouvou o úvěru, převedl vlastnické právo k uvedenému vozidlu žalobkyni k zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru. Žalobkyně toto vozidlo zpeněžila. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 282 794, , částka, , z toho 282 664, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a , částka, na „poplatku“ za upomínku o splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru. Žalobkyně se však vůči žalovanému domáhá zaplacení jen , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 16 822, , částka, , a od , datum, do zaplacení. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, , avšak bezvýsledně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.

4. Ze smlouvy o úvěru, kterou žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše , částka, za účelem koupě motorového vozidla a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 19, 204494 % p.a. a úhradou za účast na havarijním pojištění ve výši , částka, měsíčně a na povinně smluvním pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši , částka, měsíčně, a to ve splátkách po , částka, měsíčně. K zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru i pohledávek žalobkyně za žalovaným z bezdůvodného obohacení žalovaný převedl žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru. Tato smlouva o úvěru dále odkazovala na úvěrové podmínky žalobkyně.

5. Z úvěrových podmínek žalobkyně, na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že žalobkyně mohla žádat splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku v případě „totální“ škody na vozidle, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků žalovanému.

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, tím, že za něj zaplatila kupní cenu motorového vozidla, jehož koupě byla účelem jejich poskytnutí podle uzavřené smlouvy o úvěru.

7. Z výzvy zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do , datum, . Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

8. Žalovaný tedy jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, na jímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, za účelem koupě motorového vozidla a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 19, 204494 % p.a. a úhradou za účast na havarijním pojištění ve výši , částka, měsíčně a na povinně smluvním pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve výši , částka, měsíčně, a to ve splátkách po , částka, měsíčně. K zajištění pohledávek založených smlouvou o úvěru i pohledávek žalobkyně za žalovaným z bezdůvodného obohacení žalovaný převedl žalobkyni vlastnické právo k vozidlu, jehož koupě byla účelem poskytnutí peněžních prostředků podle uzavřené smlouvy o úvěru. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne , datum, .

9. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , z přehledu splátek, z kupní smlouvy ze dne , datum, , z faktury ze dne , datum, , z oznámení žalobkyně žalovanému ze dne , datum, ani z faktur ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , protože žalobkyně prohlásila, že nemá žádný důkazní prostředek o jeho doručení žalovanému.

10. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu sdělením , právnická osoba, ., protože poskytnutí peněžních prostředků žalovanému vyplývá již z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni.

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

13. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

14. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

15. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod č. 3225/2015).

20. Z matričního listu klienta ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobkyni, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši , částka, čistého měsíčně, je příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši , částka, , příjmy další osoby v rodinné domácnosti žalovaného činí , částka, čistého měsíčně a jeho celkové výdaje jeho rodinné domácnosti dosahují , částka, měsíčně. Bytovou potřebu uspokojuje vlastnickým bydlením. Nemá žádné jiné dluhy.

21. Ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, – východ ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný je příjemcem dávky důchodového pojištění.

22. Z vyúčtování mzdy žalovaného za období února 2019 soud zjistil, že žalovaný dosáhl mzdy ve výši , částka, čistého.

23. Z vyúčtování mzdy žalovaného za období března 2019 soud zjistil, že žalovaný dosáhl mzdy ve výši , částka, čistého.

24. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období února 2019 soud zjistil, že žalovaný zaplatil zálohu na cenu za sdružené služby dodávky plynu ve výši , částka, . Je příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši , částka, .

25. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období března 2019 soud zjistil, že žalovaný je příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši , částka, .

26. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období dubna 2019 soud zjistil, že žalovaný zaplatil zálohu na cenu za sdružené služby dodávky plynu ve výši , částka, . Je příjemcem dávky důchodového pojištění ve výši , částka, .

27. Žalobkyně tedy prověřila údaje, které jí žalovaný sdělil o svých příjmech, avšak opomněla prověřit údaje o příjmech další osoby v rodinné domácnosti žalovaného a o jeho výdajích. Přitom již nápadně nízká výše celkových výdajů rodinné domácnosti žalovaného s přihlédnutím ke zjištění, že každé dva měsíce platil zálohu na sdružené služby dodávky plynu ve výši , částka, , která sama o sobě celkovou částku výdajů rodinné domácnosti žalovaného uvedenou žalovaným převyšovala, k jejich prověření vybízely.

28. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného o příjmech a výdajích jeho rodinné domácnosti obsažená v prohlášení žalovaného. Bez jejich znalosti přitom nebylo možné zjistit, zda žalovaný má dostatek volných peněžních prostředků k plnění ujednaných splátek. Žalobkyně proto nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

29. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

30. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

31. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o zápůjčce z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

33. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

34. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

35. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

36. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-565/12).

37. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C-679/18).

38. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

39. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

40. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, se žalobkyní jako úvěrující, je tedy neplatná, protože žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

41. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

42. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

43. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

44. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

45. Žalobkyni proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, , tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že až do zahájení řízení v projednávané věci žalovaný zaplatil žalobkyni , částka, , jak skutkově tvrdila žalobkyně v listině označené za saldokonto úvěrové smlouvy, činí výše této pohledávky , částka, na jistině (, částka, – , částka, ). Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalovanému ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalovanému lhůtu do , datum, .

46. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 2 869, , částka, , a od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Zákonná výše úroku z prodlení činila 15 % p.a., avšak žalobkyně se vůči žalovanému domáhala úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

47. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 13 550, , částka, , a z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. 401, , částka, , celkem tedy , hodnota, , , částka, , a dále od , datum, do zaplacení.48. , adresa, k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

49. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 32 % a žalovaný v rozsahu 68 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 102 847, , částka, s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do celkové částky ve výši 221 885, , částka, s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 30 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

50. Soud řízení zčásti zastavil před prvním jednáním, a proto má žalobkyně právo na vrácení odpovídající části zaplaceného soudního poplatku za řízení sníženého o 20 %, nejméně však o , částka, (§ 6a odst. 3 a 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Žalobkyně tak má právo na vrácení přeplatku ve výši , částka, (0, 8 *, částka, – , částka, ).