19 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 311, částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 198, částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem ve výši 21, 99 p.a. z částky 11 511, částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 13 311, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že právnická osoba, sídlem adresa, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o účtu. právnická osoba, se zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše částka a žalovaný se zavázal společnosti právnická osoba, takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. V důsledku„ nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu vznikla společnosti právnická osoba, za žalovaným pohledávka na vrácení 13 311, částka, z toho 11 511, částka na částce, ohledně které právnická osoba, umožnila výběr hotovosti nebo prováděla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovaného, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, a částka jako poplatků za upomínky ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 21, 99 % p.a. z částky 11 511, částka od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, částka od datum do datum, tj. 686, částka a ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, částka od datum do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely dne datum, se jejich věřitelkou stala žalobkyně. Žalovaný je však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.

4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Ze smlouvy o účtu, kterou dne datum uzavřely právnická osoba, a žalovaný, soud zjistil, že se právnická osoba, zavázala vést pro žalovaného od datum účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše částka a žalovaný se zavázal společnosti právnická osoba, takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet tak, aby zůstatek peněžních prostředků dosahoval částky nejméně ve výši částka (smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum a dispozice ze dne datum). Nedílnou součástí této smlouvy byly též základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od datum a sazebník poplatků účinný od 1. 12. 2016.

6. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od datum, na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že právnická osoba, mohla prohlásit pohledávky založené touto smlouvou za splatné jako celek (čl. bod 24 písm. a) obchodních podmínek), jestliže dojde k překročení výše záporného zůstatku na účtu vedeném pro žalovaného ujednané ve smlouvě o účtu, tj. částky ve výši částka (bod 23 písm. f) obchodních podmínek).

7. Ze sazebníku poplatků účinného od 1. 12. 2016 soud zjistil, že se žalovaný měl zavázat zaplatit společnosti právnická osoba,„ poplatek“ ve výši částka za každou odeslanou upomínku.

8. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že právnická osoba, provedla dne datum převod peněžních prostředků z tohoto účtu, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, částka 511, částka.

9. Z dopisu právnická osoba, žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku překročení ujednané výše záporného zůstatku na účtu vedeném pro žalovaného vyzvala žalovaného k zaplacení 13 311, částka, a to datum. Tuto výzvu žalovanému odeslala dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, které právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že právnická osoba, žalobkyni postoupila soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky, které založila smlouva o účtu uzavřená se žalovaným (čl. I. odst. 1 a příloha číslo smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek měla stát zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 7 smlouvy o postoupení pohledávek).

11. Z dopisu právnická osoba, žalovanému ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba, oznámila žalovanému postoupení pohledávek, které založila smlouva o účtu ze dne datum, žalobkyni. Toto oznámení odeslala žalovanému dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

12. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

13. Žalovaný tedy uzavřel dne datum s právnická osoba, smlouvu o účtu, na jejímž základě se právnická osoba, zavázala vést pro žalovaného od datum účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše částka a žalovaný se zavázal společnosti právnická osoba, takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet tak, aby zůstatek peněžních prostředků dosahoval částky nejméně ve výši částka právnická osoba, provedla dne datum převod peněžních prostředků z tohoto účtu, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, částka 511, částka. Dopisem ze dne datum právnická osoba, vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o účtu jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba, jako postupitelka uzavřela dne datum se žalobkyní jako postupnicí, právnická osoba, postoupila pohledávky za žalovaným založené smlouvou o účtu a jejím porušením žalobkyni a jejich postoupení žalobkyni oznámila žalovanému. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum.

14. Z dopisů právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne datum a ze dne datum ani z upomínek ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění, protože žalobkyně navrhla důkazní prostředek o jejich doručení žalovanému. Poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se jí potud nemohlo dostat, protože se jednání konaného dne datum neúčastnila.

15. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo 2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo 2008 se právem rozhodným pro smlouvu podle tohoto nařízení řídí zejména též důsledky neplatnosti smlouvy. 17. právnická osoba, a žalovaný podle bodu 44. všeobecných produktových podmínek účinných od datum, na které odkazovala uzavřená smlouva o účtu, zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

18. Podle § 2662 o.z. mlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

19. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se podle § 2665 o.z. přiměřeně ustanovení o úvěru.

20. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

24. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

25. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod číslo).

30. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, avšak navrhla o tom provést důkaz pouze potvrzením o výši příjmu žalovaného ze dne datum, z něhož vyplývá, že žalovaný výkonem závislé práce dosahoval výdělku ve výši částka čistého měsíčně. Bez znalosti údajů o pravidelných výdajů žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného. Přitom žalovaný měl – podle vlastních skutkových tvrzení žalobkyně – vůči její právní předchůdkyni v době uzavření smlouvy o úvěru další dluh. Tím spíše nemohla právní předchůdkyně žalobkyně usoudit na úvěruschopnost žalovaného bez zjištění, jaká částka žalovanému zbývá po odečtení alespoň pravidelných výdajů žalovaného od jeho příjmu. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

31. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

33. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

34. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

36. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 číslo o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

37. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

38. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

39. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

40. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

41. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

42. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele 43. Smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne datum, je tedy neplatná, protože právnická osoba, porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

44. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

45. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

47. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému dne datum tím, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovaného, ač k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, tj. částka 511, částka. Splatnost této pohledávky se pojí s výzvou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne datum, v níž určila žalovanému lhůtu do datum. Věřitelkou této pohledávky se v důsledku jejího postoupení stala žalobkyně.

50. Příslušenstvím pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, částka od datum do datum, tj. 686, částka, a z částky 11 511, částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od datum do datum se žalobkyně po žalovaném úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

51. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do částka s úrokem ve výši 21, 99 p.a. z částky 11 511, částka od datum do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 87 % a žalovaný v rozsahu 13 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 12 198, částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 74 % Náklady řízení přitom činí 2 070, částka a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši částka a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, částka (dva úkony právní služby po částka při tarifní hodnotě 13 311, částka, a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po částka při tarifní hodnotě 5 999, částka, a to výzva k plnění ze dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po částka, celkem tedy částka, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, částka). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 74 %, tj. částka.

54. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne datum soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne datum soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobce doplnil skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

55. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod číslo 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částka na jistině. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.