19 C 177/2021

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem , jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 311, částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 198, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem ve výši 21, 99 p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 13 311, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu. [právnická osoba], se zavázala umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše [částka] a žalovaný se zavázal společnosti [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. V důsledku„ nepovoleného záporného zůstatku“ na tomto účtu vznikla společnosti [právnická osoba], za žalovaným pohledávka na vrácení 13 311, [částka], z toho 11 511, [částka] na částce, ohledně které [právnická osoba], umožnila výběr hotovosti nebo prováděla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovaného, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, a [částka] jako poplatků za upomínky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]. Příslušenstvím těchto pohledávek je úrok ve výši 21, 99 % p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do [datum], tj. 686, [částka] a ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka a žalobkyně jako postupnice uzavřely dne [datum], se jejich věřitelkou stala žalobkyně. Žalovaný je však nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.

4. Žalovaný měl v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 4 odst. 1 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky.

5. Ze smlouvy o účtu, kterou dne [datum] uzavřely [právnická osoba], a žalovaný, soud zjistil, že se [právnická osoba], zavázala vést pro žalovaného od [datum] účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše [částka] a žalovaný se zavázal společnosti [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet tak, aby zůstatek peněžních prostředků dosahoval částky nejméně ve výši [částka] (smlouva o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a dispozice ze dne [datum]). Nedílnou součástí této smlouvy byly též základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od [datum] a sazebník poplatků účinný od 1. 12. 2016.

6. Ze základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od [datum], na které odkazovala uzavřená smlouva o úvěru, soud zjistil, že [právnická osoba], mohla prohlásit pohledávky založené touto smlouvou za splatné jako celek (čl. bod 24 písm. a) obchodních podmínek), jestliže dojde k překročení výše záporného zůstatku na účtu vedeném pro žalovaného ujednané ve smlouvě o účtu, tj. částky ve výši [částka] (bod 23 písm. f) obchodních podmínek).

7. Ze sazebníku poplatků účinného od 1. 12. 2016 soud zjistil, že se žalovaný měl zavázat zaplatit společnosti [právnická osoba],„ poplatek“ ve výši [částka] za každou odeslanou upomínku.

8. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud zjistil, že [právnická osoba], provedla dne [datum] převod peněžních prostředků z tohoto účtu, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, [částka] 511, [částka].

9. Z dopisu [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku překročení ujednané výše záporného zůstatku na účtu vedeném pro žalovaného vyzvala žalovaného k zaplacení 13 311, [částka], a to [datum]. Tuto výzvu žalovanému odeslala dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, které [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], žalobkyni postoupila soubor pohledávek, mezi nimi též pohledávky, které založila smlouva o účtu uzavřená se žalovaným (čl. I. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Žalobkyně se věřitelkou postoupených pohledávek měla stát zaplacením úplaty za jejich postoupení (čl. II. odst. 7 smlouvy o postoupení pohledávek).

11. Z dopisu [právnická osoba], žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], oznámila žalovanému postoupení pohledávek, které založila smlouva o účtu ze dne [datum], žalobkyni. Toto oznámení odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

12. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak vyplývá z poštovního podacího archu.

13. Žalovaný tedy uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], smlouvu o účtu, na jejímž základě se [právnická osoba], zavázala vést pro žalovaného od [datum] účet a umožnit výběr hotovosti nebo provést převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, až do výše [částka] a žalovaný se zavázal společnosti [právnická osoba], takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 21, 99 % p.a. a provádět vklady na účet tak, aby zůstatek peněžních prostředků dosahoval částky nejméně ve výši [částka] [právnická osoba], provedla dne [datum] převod peněžních prostředků z tohoto účtu, i když na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, [částka] 511, [částka]. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba], vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o účtu jako celku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, [právnická osoba], postoupila pohledávky za žalovaným založené smlouvou o účtu a jejím porušením žalobkyni a jejich postoupení žalobkyni oznámila žalovanému. Žalobkyně ke splnění těchto pohledávek vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum].

14. Z dopisů právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a ze dne [datum] ani z upomínek ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění, protože žalobkyně navrhla důkazní prostředek o jejich doručení žalovanému. Poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se jí potud nemohlo dostat, protože se jednání konaného dne [datum] neúčastnila.

15. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] 2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.

16. Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] 2008 se právem rozhodným pro smlouvu podle tohoto nařízení řídí zejména též důsledky neplatnosti smlouvy. 17. [právnická osoba], a žalovaný podle bodu 44. všeobecných produktových podmínek účinných od [datum], na které odkazovala uzavřená smlouva o účtu, zvolili pro závazkový právní poměr založený touto smlouvou právo České republiky.

18. Podle § 2662 o.z. mlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

19. Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se podle § 2665 o.z. přiměřeně ustanovení o úvěru.

20. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

22. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

24. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

25. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

26. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

30. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila údaje, které jí o svých příjmech a pravidelných výdajích sdělil žalovaný, avšak navrhla o tom provést důkaz pouze potvrzením o výši příjmu žalovaného ze dne [datum], z něhož vyplývá, že žalovaný výkonem závislé práce dosahoval výdělku ve výši [částka] čistého měsíčně. Bez znalosti údajů o pravidelných výdajů žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalovaného. Přitom žalovaný měl – podle vlastních skutkových tvrzení žalobkyně – vůči její právní předchůdkyni v době uzavření smlouvy o úvěru další dluh. Tím spíše nemohla právní předchůdkyně žalobkyně usoudit na úvěruschopnost žalovaného bez zjištění, jaká částka žalovanému zbývá po odečtení alespoň pravidelných výdajů žalovaného od jeho příjmu. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

31. V řízení ani jinak nevyšlo najevo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nespoléhala jen na sdělení žalovaného a že listiny, které předložil, jeho sdělení také odpovídaly. V rovině takto ustaveného skutkového děje proto právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

32. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

33. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

34. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřených smluv o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

36. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008 [číslo] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

37. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

38. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

39. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

40. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

41. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

42. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele 43. Smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože [právnická osoba], porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

44. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

45. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

47. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

49. Právní předchůdkyni žalobkyně proto ve skutečnosti náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému dne [datum] tím, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla převod peněžních prostředků z účtu vedeného pro žalovaného, ač k tomu na něm nebyl dostatek peněžních prostředků, tj. [částka] 511, [částka]. Splatnost této pohledávky se pojí s výzvou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum], v níž určila žalovanému lhůtu do [datum]. Věřitelkou této pohledávky se v důsledku jejího postoupení stala žalobkyně.

50. Příslušenstvím pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do [datum], tj. 686, [částka], a z částky 11 511, [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od [datum] do [datum] se žalobkyně po žalovaném úroku z prodlení nedomáhala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

51. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do [částka] s úrokem ve výši 21, 99 p.a. z částky 11 511, [částka] od [datum] do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 87 % a žalovaný v rozsahu 13 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 12 198, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 74 % Náklady řízení přitom činí 2 070, [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 1 270, [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 13 311, [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě 5 999, [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 220, [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 74 %, tj. [částka].

54. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobce doplnil skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

55. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.