19 C 181/2024

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, PSČ 110 00, IČO 032 10 235, zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem, sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0, PSČ 602 00 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, bydlištěm Anonymizováno Anonymizováno, PSČ 281 30, narozená dne Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno o zaplacení 16 621 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky 6 000 od datum do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši nejméně částka splatných vždy nejpozději k 25. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje prvním měsícem po měsíci, v němž výrok I. tohoto rozsudku nabyde právní moci, až do úplného zaplacení; v případě prodlení se splněním byť i jediné měsíční splátky ztrácí žalovaná výhodu splátek a dosud nesplněná část dluhu se stává bez dalšího splatnou.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 0, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne datum se žalovanou jako úvěrovanou pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala je společně s úrokem ve výši částka vrátit do datum. Žalovaná však tento dluh ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne datum nesplnila. Žalobkyni dále vzniklo vůči žalované právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky částka od datum do datum, tj. částka.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že neví, o jakou pohledávku jde, protože ve stejném období přijala více spotřebitelských úvěrů. Většinu z nich již vrátila, o tomto úvěru však nevěděla. V důsledku úmrtí v rodině musela užívat antidepresiva a přestala komunikovat. Po doručení žaloby poukázala žalobkyni částka.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše částka jako revolvingový úvěr (čl. I. odst. 1.1. a čl. III. odst. 3.1. smlouvy o úvěru) a žalovaná se měla zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně (čl. II. odst. 2.1. bod 2.1.6. smlouvy o úvěru) ve splátkách ve výši, která odpovídá výši úroku za předchozí měsíc (čl. V. odst. 5.1. smlouvy o úvěru), nejpozději do zániku závazkového právního poměru založeného touto smlouvou (čl. V. odst. 5.1. smlouvy o úvěru). Tento dluh měly účastnice řízení utvrdit smluvní pokutou ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. IV. odst. 4.2. písm. c) smlouvy o úvěru). K této smlouvě připojila podpis jen žalobkyně.

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne datum soud zjistil, že žalovaná poukázala žalobkyni částka.

5. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poukázala žalované částka, a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení právnická osoba., ze dne datum.

6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do datum. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že žalovaná zaplatila žalobkyni dne datum částku ve výši částka.

8. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

11. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru za použití kódu obsaženého v krátké textové zprávě.

12. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

15. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

16. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

17. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

19. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

20. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalované jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Žalovaná ani po nahlédnutí do listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěr, skutkově netvrdila, že by takovou smlouvu uzavřela.

21. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalované částku ve výši částka poté, co jí žalovaná zaplatila částka, pak nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalované poskytla částku ve výši částka, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

22. Z kopie občanského průkazu žalované, z kopie řidičského průkazu žalované, z oznámení o výši dávky důchodového pojištění ze dne datum, z platového výměru ze dne datum ani z vyúčtování platu žalované za období od července 2022 do září 2022 soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisu žalobkyně žalované ze dne datum, protože žalobkyně přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka, nenavrhla žádné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení, že tento dopis žalované doručila. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne datum neúčastnila, nemohlo se jí ani potud dostat poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

23. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

26. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

27. Žalobkyni proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši částka na jistině. Se zřetelem k tomu, že žalovaná dosud zaplatila žalobkyni částka, činí její výše částka (částka – částka).

28. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky 6 000 od datum do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů). Její splatnost pohledávky se pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do datum.

29. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 14, 75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 0, 25 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení.

30. Soud se zřetelem k majetkovým a výdělkovým poměrům žalované, její vůli splnit dluh vůči žalobkyni a jeho výši shledal důvody pro postup podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. a stanovil, že plnění se může stát ve splátkách po částka měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Příjmy žalované sestávají z platu a dávky důchodového pojištění v celkové výši částka čistého měsíčně. Pravidelné výdaje žalované na bydlení dosahují částka měsíčně a náklady na služby elektronických komunikací částka měsíčně. Žalovaná plní jiné dluhy v celkové výši po částka měsíčně.

31. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaná sice ve vyjádření k žalobě uznala nároky uplatněné v projednávané věci žalobkyni, avšak současně prohlásila, že neví, o jakou pohledávku jde, a na tomto stanovisku setrvala i po nahlédnutí do listiny, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru.

32. Uznáním nároku podle § 153a o.s.ř. se rozumí procesní úkon žalovaného adresovaný soudu, který může být učiněn v jakékoli přípustné formě a z jehož obsahu jednoznačně vyplývá, že žalovaný žalobní nárok zcela, zčásti nebo v jeho základu uznává. Není přitom rozhodující, zda a jak je takový procesní úkon označen a zda uznání nároků je vyjádřeno právě tímto slovním spojením. Procesní úkon, jímž žalovaný nepochybně projevuje nejen vědomost o svém dluhu, vyplývajícím ze žalobního nároku, ale i vůli (ochotu) nárok nepodmíněně uspokojit, je třeba vždy považovat za uznání nároku s účinky podle § 153a o.s.ř.

33. Poměřováno těmito hledisky procesní úkon žalované přes použitý výraz nevyhovuje pojmu uznání nároku podle § 153a o.s.ř., protože chybí vědomost žalované o pohledávkách, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Uvedla-li žalovaná, že neví, o jaké pohledávky jde, nevyplývá z jejího procesního úkonu jednoznačně, že jde o uznání nároku. Z tohoto důvodu nebylo možné na podkladě takového procesního úkonu žalované rozhodnout rozsudkem pro uznání.

34. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 36 % a žalovaná v rozsahu 64 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení částka s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši částka s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalované tak přísluší vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 32 %. Náklady řízení přitom činí částka a sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů (příprava a účast při jednání konaném dne datum) po částka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalované pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 32 %, tj. částka.

35. V poměru k výroku o nákladech řízení vychází lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř., protože soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.