19 C 189/2023

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 316 805, 06 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 257 325, 20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 257 325, 20 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni 83 746, 27 Kč s úrokem ve výši 4, 8 % p.a. z částky 97 804, 93 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 5, 9 % p.a. z částky 143 056, 24 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 13, 2 % p.a. z částky 29 076, 08 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 11, 7 % p.a. z částky 35 892, 81 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 316 805, 06 Kč od [datum] do [datum] a z částky 59 479, 86 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 486, 50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 316 805, 06 Kč s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 105 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 4, 8 % p.a. a úhradu za účast žalované na pojištění schopnosti plnit ujednané splátky ve výši 131 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 1 319, 72 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho tento dluh dospěl dne [datum] jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne [datum] uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 97 804, 93 Kč na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 655 Kč na úhradě za účast žalované na pojištění za období od září 2021 do ledna 2022, 1 200 Kč na„ poplatcích“ za upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] a 300 Kč na„ poplatku“ za prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období od [datum] do [datum] ve výši 1 955, 22 Kč, úrok ve výši 4, 8 % p.a. z částky 97 804, 93 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 3 059, 99 Kč a úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 99 959, 93 Kč od [datum] do zaplacení. [právnická osoba], jako úvěrující dále uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 5, 9 % p.a. a úhradu za účast žalované na pojištění schopnosti plnit ujednané splátky ve výši 260 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 2 912, 13 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho tento dluh dospěl dne [datum] jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne [datum] uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 143 056, 43 Kč na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 2 600 Kč na úhradě za účast žalované na pojištění za období od dubna 2021 do ledna 2022, 1 200 Kč na„ poplatcích“ za upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] a 300 Kč na„ poplatku“ za prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období od [datum] do [datum] ve výši 7 612, 81 Kč, úrok ve výši 5, 9 % p.a. z částky 143 056, 43 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 4 690, 48 Kč a úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 147 156, 24 Kč od [datum] do zaplacení. [právnická osoba], jako úvěrující rovněž uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 13, 2 % p.a. a úhradu za účast žalované na pojištění schopnosti plnit ujednané splátky ve výši 70 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 70, 29 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho tento dluh dospěl dne [datum] jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne [datum] uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 29 076, 08 Kč na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 350 Kč na úhradě za účast žalované na pojištění za období od září 2021 do ledna 2022, 1 200 Kč na„ poplatcích“ za upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] a 300 Kč na„ poplatku“ za prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období od [datum] do [datum] ve výši 1 573, 25 Kč, úrok ve výši 13, 2 % p.a. z částky 29 076, 08 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 954, 15 Kč a úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 30 926, 08 Kč od [datum] do zaplacení. [právnická osoba], jako úvěrující konečně uzavřela se žalovanou jako úvěrovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a zaplatit ujednaný úrok ve výši 11, 7 % p.a. a úhradu za účast žalované na pojištění schopnosti plnit ujednané splátky ve výši 77 Kč měsíčně, a to v měsíčních splátkách ve výši 77, 78 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu. V důsledku toho tento dluh dospěl dne [datum] jako celek. Pohledávky založené smlouvou o úvěru [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou jako postupitelka dne [datum] uzavřela se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni 35 892, 81 Kč na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 770 Kč na úhradě za účast žalované na pojištění za období od dubna 2021 do ledna 2022, 1 800 Kč na„ poplatcích“ za upomínky ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] a 300 Kč na„ poplatku“ za prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum]. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období od [datum] do [datum] ve výši 3 129, 19 Kč, úrok ve výši 11, 7 % p.a. z částky 35 892, 81 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 1 251, 32 Kč a úrok z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 38 762, 81 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná tyto pohledávky nesplnila ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. [právnická osoba], se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 105 000 Kč (čl. II odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 4, 8 % p.a. (čl. II odst. 5 smlouvy o úvěru) a úhradou z účast na pojištění ve výši 131 Kč, a to v měsíčních splátkách po 1 462, 09 Kč (čl. II odst. 4 smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splnění pohledávky založené smlouvou o úvěru (čl. III odst. 10 písm. c) smlouvy o úvěru), mohla [právnická osoba], prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. III odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru). K této listině nepřipojily podpis [právnická osoba], ani žalovaná.

4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že [právnická osoba], poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 105 000 Kč.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] uzavřely [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná, soud zjistil, že se [právnická osoba], touto smlouvou zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 200 000 Kč (čl. II odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 5, 9 % p.a. (čl. II odst. 5 smlouvy o úvěru) a úhradou z účast na pojištění ve výši 260 Kč, a to v měsíčních splátkách po 3 172, 13 Kč (čl. II odst. 4 smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splnění pohledávky založené smlouvou o úvěru (čl. III odst. 10 písm. c) smlouvy o úvěru), mohla [právnická osoba], prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. III odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru).

6. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že [právnická osoba], poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč.

7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. [právnická osoba], se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 35 000 Kč (čl. II odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 13, 2 % p.a. (čl. II odst. 5 smlouvy o úvěru) a úhradou z účast na pojištění ve výši 70 Kč, a to v měsíčních splátkách po 776, 29 Kč (čl. II odst. 4 smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splnění pohledávky založené smlouvou o úvěru (čl. III odst. 10 písm. c) smlouvy o úvěru), mohla [právnická osoba], prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. III odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru). K této listině nepřipojily podpis [právnická osoba], ani žalovaná.

8. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že [právnická osoba], poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč.

9. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu měly uzavřít [právnická osoba], jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. [právnická osoba], se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 40 000 Kč (čl. II odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 11, 7 % p.a. (čl. II odst. 5 smlouvy o úvěru) a úhradou z účast na pojištění ve výši 77 Kč, a to v měsíčních splátkách po 852, 78 Kč (čl. II odst. 4 smlouvy o úvěru). Pokud by se žalovaná ocitla v prodlení se splnění pohledávky založené smlouvou o úvěru (čl. III odst. 10 písm. c) smlouvy o úvěru), mohla [právnická osoba], prohlásit dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, za splatné jako celek (čl. III odst. 11 písm. a) smlouvy o úvěru). K této listině nepřipojily podpis [právnická osoba], ani žalovaná.

10. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou soud zjistil, že [právnická osoba], poskytla žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, soud zjistil, že [právnická osoba], postoupila žalobkyni pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy, mezi nimi též pohledávky za žalovanou, jež měly založit smlouvy o úvěru ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] (čl. I. odst. 1, čl. II. odst. 1 a příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek). Účinky změny v osobě věřitele postoupených pohledávek v poměru mezi [právnická osoba], a žalobkyní nastaly v okamžiku zaplacení úplaty postoupení pohledávek (čl. II. odst. 7 smlouvy o postoupení pohledávek).

12. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila [právnická osoba], úplatu za postoupení pohledávek podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum].

13. Z dopisu [právnická osoba], žalované ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba], žalované oznámila postoupení pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyni. Toto oznámení žalobkyně odeslala žalované dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku.

14. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku. 15. [jméno] okolnost, že [právnická osoba], poukázala žalované dne [datum] částku ve výši 40 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 35 000 Kč a dne [datum] částku ve výši 105 000 Kč, celkem tedy 180 000 Kč, nedostačuje k závěru, že žalovaná skutečně přijala nabídky [právnická osoba], na uzavření smluv o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. Žalobkyně k výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne 30. 6. 2023, č.j. 19 C 189/2023 – 21, v podání ze dne [datum] skutkově tvrdila, že [právnická osoba], a žalovaná dne [datum], dne [datum] a dne [datum] uzavřely smlouvy o úvěru prostředky komunikace na dálku, avšak nenavrhla o nich žádné důkazní prostředky. Důkazní prostředky o těchto skutkových tvrzeních nenavrhla ani po poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. V řízení tedy vyšlo najevo, že [právnická osoba], žalované poskytla částku v celkové výši 180 000 Kč, avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. 16. [právnická osoba], dále jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala je vrátit společně s úrokem ve výši 5, 9 % p.a. a úhradou z účast na pojištění ve výši 260 Kč, a to v měsíčních splátkách po 3 172, 13 Kč.

17. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou [právnická osoba], jako postupitelka uzavřela dne [datum] se žalobkyní jako postupnicí, postoupila žalobkyni pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Zástupce žalobkyně poté vyzvala žalovanou k jejich splnění dopisem ze dne [datum].

18. Ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], ze všeobecných produktových podmínek [právnická osoba], účinných od [datum], z vyrozumění o změně obchodních podmínek, z informace o pojištění vkladů, ze sazebníku poplatků účinného od 1. 9. 2023, z formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze vyjádření [právnická osoba], k posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne [datum], z výpisů z úvěrového účtu, z dohody ze dne [datum] ani z nabídky na uzavření dohody o změně smlouvy o úvěru soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů [právnická osoba], žalované ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], protože žalobkyně ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení o jejich doručení žalované.

19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

21. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel podle § 2048 odst. 1 o.z. požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

23. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.

24. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

26. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

27. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

28. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]).

29. Jak vyplývá ze žádosti o úvěr ze dne [datum], žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, že výkonem závislé práce dosahuje příjmu ve výši 15 991 Kč měsíčně čistého. Celková výše příjmů osob v rodinné domácnosti žalované dosahuje 20 000 Kč čistého měsíčně. Nemá vyživovací povinnost.

30. Právní předchůdkyně žalobkyně údaj o příjmu žalovaného prověřila na základě potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum]. Naopak zjištění jejích výdajů nahradila„ odhadem“ založeným na životním minimu, aniž prověřila, zda a jaké skutečné pravidelné výdaje žalovaná má. Právní předchůdkyně žalobkyně však nezjišťovala ani způsob, jakým žalovaná zajišťuje svou bytovou potřebu, ani počet osob v rodinné domácnosti žalované. Ostatně právní předchůdkyně žalobkyně i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobkyně neprověřovala rovněž údaj o celkové výši příjmů osob v rodinné domácnosti žalované. Bez znalosti pravidelných výdajů žalované i celkových příjmů a výdajů osob v rodinné domácnosti žalované nebylo možné zjistit, zda žalovaná má dostatek volných peněžních prostředků ke splnění povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky.

31. Z toho vyplývá, že právní předchůdkyně vůbec neprověřila alespoň pravidelné výdaje žalované. Již z tohoto důvodu nemohla právní předchůdkyně žalobkyně s vynaložením odborné péče posoudit úvěruschopnost žalované. To vyplývá i ze záznamu právní předchůdkyně žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované.

32. Je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může podle § 586 odst. 1 o.z. vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

33. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání podle § 586 odst. 2 o.z. za platné.

34. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

35. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o úvěru s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek. Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

36. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

37. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

38. Se zřetelem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

39. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

40. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí lhůtě (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo]).

41. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

42. Odtud vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

43. Smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum], je tedy neplatná, protože právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

44. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

45. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

46. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

47. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

48. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 49. [právnická osoba], proto náležely pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení z plnění bez právního důvodu a z neplatného právního jednání ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalované, tj. ve výši 380 000 Kč. Se zřetelem k tomu, že až do postoupení těchto pohledávek žalobkyni žalovaná zaplatila celkem 122 674, 80 Kč (11 603, 16 Kč + 88 820, 96 + 12 869, 76 + 9 380, 92 Kč), jak skutkově tvrdila žalobkyně, nabyla žalobkyně na základě jejího postoupení pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 257 325, 20 Kč na jistině (380 000 Kč – 122 674, 80 Kč). Splatnost těchto pohledávek se pak pojí s výzvou zástupce žalobkyně žalované ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, v níž žalobkyně určila žalované lhůtu do [datum]. Naopak oznámení o postoupení těchto pohledávek žalobkyni ze dne [datum] jejich splatnost přivodit nemohlo, protože výzvu ke splnění, kterou toto oznámení obsahuje, učinila [právnická osoba], v době, kdy již v důsledku postoupení pohledávky pozbyla právní postavení jejich věřitelky.

50. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 257 325, 20 Kč od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však domáhala po žalované úroku z prodlení jen ve výši 11, 75 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.).

51. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky převyšující její pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení, tj. co do žalobního požadavku na zaplacení 83 746, 27 Kč s úrokem ve výši 4, 8 % p.a. z částky 97 804, 93 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 5, 9 % p.a. z částky 143 056, 24 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 13, 2 % p.a. z částky 29 076, 08 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 11, 7 % p.a. z částky 35 892, 81 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % p.a. z částky 316 805, 06 Kč od [datum] do [datum] a z částky 59 479, 86 Kč od [datum] do zaplacení.

52. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

53. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 75 % a žalovaná v rozsahu 25 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 257 325, 20 Kč s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši 83 746, 27 Kč s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50 % (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) Náklady řízení spočívají v soudním poplatku zaplaceném za řízení ve výši 12 673 Kč. Náklad na zastupování žalobkyně advokátem soud nemá za účelně vynaložený. Zástupce žalobkyně je ve vztahu k žalobkyni ovládající osobou, jak vyplývá z výroční zprávy žalobkyně za rok 2020. Poměr mezi žalobkyní a jejím zástupcem se tedy neomezoval jen na poskytování právní pomoci, nýbrž zástupce žalobkyně prosazoval v řízení vlastní, třeba jen zprostředkovaný zájem na jeho výsledku. Úspěch žalobkyně v projednávané věci se příznivě projeví v jejích hospodářských poměrech, a v důsledku toho i v majetku zástupce žalobkyně, který ji ovládá prostřednictvím [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], protože hospodářské poměry žalobkyně se odrážejí i v hodnotě účastnických cenných papírů, které emitovala, a v právech s nimi spojených, zejména v právu na podíl na zisku. Taková míra vlastního zájmu zástupce žalobkyně na výsledku řízení se však vymyká postavení zástupce účastníka řízení. Kdyby v poměrech projednávané věci měla mít žalobkyně právo i na náhradu za odměnu za zastoupení advokátem a jeho hotové výdaje, šlo by ve skutečnosti jen o rozmnožování jejího zisku. Z tohoto důvodu se náklady vynaložené na zastoupení žalobkyně advokátem nejeví jako účelné (obdobně ve vztahu k témuž zástupci usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2017, sp. zn. 27 Co 138/2017). Tento závěr se neprosadí pouze v poměru ke třem paušálním náhradám hotových výdajů (žaloba, příprava a účast na jednání konaném dne [datum]) po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu), neboť na ně by žalobkyni vzniklo právo i v případě, že by se nedala v řízení zastoupit advokátem (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu). Celková výše nákladů řízení, které žalobkyně (účelně) platila, tak činí 12 973 Kč. Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 90 %, tj. 6 486, 50 Kč.

54. Ani náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu).

55. Na základě výzvy zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] teprve dospěly pohledávky, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a proto nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 23 Co 210/2013). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem.