19 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudcem JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., sídlem Adresa žalobkyně , IČO Anonymizováno , zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou, sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , bydlištěm Anonymizováno , Anonymizováno , PSČ Anonymizováno , narozený dne Datum narození žalovaného o zaplacení 52 928 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 28, 94 % p.a., a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se však ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu a jeho prodlení trvalo déle než šedesát pět dnů. V důsledku toho pohledávka žalobkyně za žalovaným dospěla jako celek. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku na zaplacení , částka, , jejímž příslušenstvím je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný tuto pohledávku nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení.

4. Z nabídky žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl žalobkyni nabídnout uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný by se zavázal je žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 28, 94 % p.a., a to ve 48 měsíčních splátkách po , částka, (část A) nabídky). V případě prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek se měl žalovaný zavázat zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši , částka, (čl. 6 odst. 6.1. smlouvy o úvěru), jakož i účelně vynaložené náklady, které takové prodlení vyvolalo, ve výši , částka, (čl. 6 odst. 6.2. nabídky). Bude-li prodlení žalovaného s plněním některé ze splátek trvat alespoň 65 dnů, dospěje dluh založený smlouvou o úvěru jako celek (čl. 6 odst. 6.3. písm. b) nabídky) a žalobkyni vznikne též právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné částky denně (čl. 6 odst. 6.5. nabídky). Tuto nabídku žalovaný nepodepsal. K nabídce na uzavření smlouvy o úvěru je připojen jen podpis zástupce žalobkyně.

5. Z potvrzení o provedení platby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, žalovanému poukázala , částka, , a to na účet vedený pro žalovaného, jak vyplývá ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, .

6. Z výzvy zástupkyně žalobkyně žalovanému dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do patnácti dnů ode dne odeslání této výzvy. Zástupkyně žalobkyně odeslala tuto výzvu žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.

7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

10. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru „SMS podpisem“.

11. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

12. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

14. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

15. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

16. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

18. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

19. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředku, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalovaného jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. K takovému skutkovému zjištění nevedou ani vlastní záznam žalobkyně o činnostech žalovaného na internetových stránkách žalobkyně, protože mají význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně.

20. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně nenavrhla. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši , částka, , nedostačuje k závěru, že účastníci řízení vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, které se měla žalobkyně zavázat žalovanému na jeho žádost poskytnout, výši úroku a čas plnění jeho povinnosti je vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.

21. Z listiny označené za kartu klienta ze dne , datum, , z informací pro klienta, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z oznámení o schválení úvěru a splátkového kalendáře ze dne , datum, , z kopie občanského průkazu žalovaného, z výpisu žalovaného z nebankovního registru klientských informací, ze záznamu žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ani z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. Žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc soud nezískal ani z dopisů žalobkyně žalovanému ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, , protože žalobkyně ani výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nenavrhla žádný důkazní prostředek k prokázání svého skutkového tvrzení, že je žalobkyně žalovanému doručila. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne , datum, neúčastnila, nemohlo se jí ani potud dostat ani poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř.

22. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

23. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Žalobkyni proto ve skutečnosti náleží pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu ve výši, která odpovídala peněžním prostředkům poskytnutým žalovanému, tj. ve výši , částka, . Se zřetelem k tomu, že žalovaný až do zahájení řízení v projednávané věci žalobkyni vrátil , částka, , činí její výše , částka, na jistině. Splatnost této pohledávky se pak pojí s výzvou žalobkyně žalovanému ze dne , datum, .

27. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení ve výši 11, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů).

28. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovaném domáhala částky převyšující , částka, s příslušenstvím, tj. co do úroku z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a ve výši 0, 5 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

29. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.

30. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 46 % a žalovaný v rozsahu 54 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení , částka, s příslušenstvím, jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku celkem , hodnota, , , částka, , zatímco žalobu zamítl a řízení v důsledku procesního zavinění žalobkyně zčásti zastavil co do 47 527, , částka, s příslušenstvím, jehož výše činila ke dni vydání usnesení o částečném zastavení řízení a ke dni vyhlášení tohoto rozsudku celkem , hodnota, , , částka, , soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.