19 C 192/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená JUDr. jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa o vypořádání zaniklého společného jmění manželů <b>I. Žaloba, kterou se žalobce vůči žalované domáhal vypořádání pozemkové parcely p. [číslo] stavební parcely p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle, a dluhu spočívajícího v povinnosti vrátit peněžní prostředky poskytnuté podle smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 7 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.</b> 1. Žalobce se vůči žalované domáhal vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení. V žalobních důvodech uvedl, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum] a jejich zaniklo rozvodem dne [datum]. Předmětem vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení byly pozemková parcela p. [číslo] stavební parcela p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle, a dluh vůči [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], založený smlouvou o úvěru ze dne [datum].

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že nemovité věci, jejichž vypořádání se žalobce domáhá, nabyla před vznikem manželství do svého výlučného vlastnictví a že rovněž před vznikem manželství uzavřela smlouvu o úvěru, která založila dluh, jehož vypořádání se žalobce v projednávané věci domáhá. Uvedené nemovité věci ani dluh proto nejsou součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení.

3. Soudu je z jeho činnosti známo, že manželství účastníků řízení vzniklo dne [datum] a zaniklo dne [datum].

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Třebovle, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] stavební parcely p.č. st. 248, jejíž součástí je budova [adresa], obě katastrální území Třebovle. Vlastnické právo k těmto nemovitým věcem nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni [datum].

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou [právnická osoba], jako věřitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako dlužnicí, soud zjistil, že se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 800 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit společně s ujednaným úrokem.

6. Manželství účastníků řízení tedy trvalo od [datum] do [datum]. Před jeho vznikem žalovaná dne [datum] nabyla vlastnické právo k pozemkové parcele p. [číslo] stavební parcely p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle. Dne [datum] uzavřela s [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí [právnická osoba], poskytla peněžní prostředky ve výši 800 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit.

7. Z dohod o změně smlouvy o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

8. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem účastníků řízení, rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 12. 2020, č.j. 12 C 124/2020 – 33, kupní smlouvou ze dne [datum], zástavní smlouvou ze dne [datum], výzvou zástupce žalobce žalované ze dne [datum] a znaleckým posudkem a návrh žalované na provedení důkazu výslechem žalované a smlouvou o úvěru ze dne [datum], protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Výslech účastníků řízení pak nadto není přípustný, neboť jej žalobce ani žalovaná nenavrhli k prokázání skutkových tvrzení, jež by nebylo možné prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o.s.ř.).

9. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se podle § 3028 odst. 2 o.z. ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

11. Podle § 709 odst. 1 písm. b) a d) o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, a co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.

12. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

13. Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se podle § 736 věta první o.z. likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

14. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o.z., použijí se podle § 742 odst. 1 o.z. pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

15. Pozemky, jejichž vypořádání se žalobce v projednávané věci domáhá, nabyla manželka do svého výlučného vlastnictví před vznikem manželství. V době před vznikem manželství rovněž pouze manželce vznikly dluhy založené smlouvou o úvěru, kterou dne [datum] uzavřela s [právnická osoba] V poměrech právní úpravy účinné před [datum] proto nešlo o součást společného jmění manželů a tyto věci ani dluhy se součástí společného jmění manželů nestaly ani po [datum].

16. To platí i pro budovu [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. 248, katastrální území Třebovle. Je tomu tak proto, že i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobce uvedená stavba vznikla jako samostatná věc v právním smyslu před vznikem manželství účastníků řízení, neboť ji začali obývat již v dubnu 2008. Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci byl totiž rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené (tak již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 3 Cdo 95/92, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 1994, [číslo] s. 124 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2534/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. [číslo]). Vznikla-li proto uvedená stavba před vznikem manželství účastníků řízení, nemohli ji nabýt do svého společného jmění manželů.

17. Pro úplnost soud připomíná, že v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (i společného jmění manželů) může vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008, uveřejněné v časopisu Právní rozhledy, roč. 2011, [číslo] s. 868). Předchozí praxe, která umožňovala kdykoliv během řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů navrhnout nové položky k vypořádání, vycházela ze starší úpravy, která předpokládala, že soud z úřední povinnosti pátrá po majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví a že je povinen vypořádat jeho celou masu. Tento názor, který v praxi mimo jiné vedl k neúměrnému prodlužování sporů, neboť umožňoval neomezené rozšiřování vypořádávaného majetku, je však neudržitelný vzhledem k nové hmotněprávní úpravě vycházející zejména z posílení dispozitivního charakteru norem upravujících vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní společného jmění manželů) a také k vzhledem k uplatnění zásad projednací a dispoziční v občanském soudním řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. [číslo]).

18. Samo skutkové tvrzení, že snad žalobce ze svých prostředků vynaložil náklad na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, popřípadě že ze svých prostředků plnil výlučný dluh žalované, proto samo o sobě neznamená, že žalobce uplatnil právo na náhradu za to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek žalované, odhlédnuto od okolnosti, že i v rovině tohoto skutkového tvrzení žalobce by šlo o vynaložení nákladů z výhradního majetku žalobce na výhradní majetek žalované, jejichž náhrada se beztak vymyká předmětu řízení o vypořádání společného jmění manželů.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 449 Kč, které spočívají v odměně za zastupování advokátem a náhradě jeho hotových výdajů (tři úkony právní služby po 1 500 Kč při tarifní hodnotě 10 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání konaném dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, celkem tedy 5 400 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 134 Kč, cestovné ve výši 915 Kč při cestě [obec] – [obec] a zpět dne [datum] v délce 128 km, průměrné spotřebě 5, 5 l [číslo] km a průměrné ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 44, 50 Kč za litr podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, 70 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.).

20. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

21. V řízeních, jejichž předmětem je vypořádání společného jmění manželů, se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání., podle § 9 odst. 6 advokátního tarifu. V projednávané věci však nebyl podán znalecký posudek o ceně pozemků a soud ani neprováděl dokazování o výši dluhu, jejichž vypořádání se žalobce vůči žalované domáhal. Jejich hodnotu lze pro účely řízení v projednávané věci určit jen s nepoměrnými obtížemi. Šlo by totiž o zjištění jejich hodnoty jen za účelem určení výše náhrady nákladů řízení. Z tohoto důvodu soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.

22. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.