19 C 192/2022

Plný text

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Jägerem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená JUDr. jméno příjmení, advokátkou, sídlem adresa o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

I. Žaloba, kterou se žalobce vůči žalované domáhal vypořádání pozemkové parcely p. číslo stavební parcely p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle, a dluhu spočívajícího v povinnosti vrátit peněžní prostředky poskytnuté podle smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne datum s právnická osoba, sídlem adresa, IČO, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 7 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se vůči žalované domáhal vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení. V žalobních důvodech uvedl, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne datum a jejich zaniklo rozvodem dne datum. Předmětem vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení byly pozemková parcela p. číslo stavební parcela p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle, a dluh vůči právnická osoba, sídlem adresa, IČO, založený smlouvou o úvěru ze dne datum.

2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že nemovité věci, jejichž vypořádání se žalobce domáhá, nabyla před vznikem manželství do svého výlučného vlastnictví a že rovněž před vznikem manželství uzavřela smlouvu o úvěru, která založila dluh, jehož vypořádání se žalobce v projednávané věci domáhá. Uvedené nemovité věci ani dluh proto nejsou součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení.

3. Soudu je z jeho činnosti známo, že manželství účastníků řízení vzniklo dne datum a zaniklo dne datum.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Třebovle, list vlastnictví číslo soud zjistil, že žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemkové parcely p. číslo stavební parcely p.č. st. 248, jejíž součástí je budova adresa, obě katastrální území Třebovle. Vlastnické právo k těmto nemovitým věcem nabyla na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni datum.

5. Ze smlouvy o úvěru, kterou právnická osoba, jako věřitelka uzavřela dne datum se žalovanou jako dlužnicí, soud zjistil, že se právnická osoba, zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 800 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit společně s ujednaným úrokem.

6. Manželství účastníků řízení tedy trvalo od datum do datum. Před jeho vznikem žalovaná dne datum nabyla vlastnické právo k pozemkové parcele p. číslo stavební parcely p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle. Dne datum uzavřela s právnická osoba, smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí právnická osoba, poskytla peněžní prostředky ve výši 800 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit.

7. Z dohod o změně smlouvy o úvěru ze dne datum a ze dne datum soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.

8. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem účastníků řízení, rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 12. 2020, č.j. 12 C 124/2020 – 33, kupní smlouvou ze dne datum, zástavní smlouvou ze dne datum, výzvou zástupce žalobce žalované ze dne datum a znaleckým posudkem a návrh žalované na provedení důkazu výslechem žalované a smlouvou o úvěru ze dne datum, protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Výslech účastníků řízení pak nadto není přípustný, neboť jej žalobce ani žalovaná nenavrhli k prokázání skutkových tvrzení, jež by nebylo možné prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o.s.ř.).

9. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se podle § 3028 odst. 2 o.z. ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

10. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

11. Podle § 709 odst. 1 písm. b) a d) o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, a co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.

12. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

13. Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se podle § 736 věta první o.z. likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

14. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o.z., použijí se podle § 742 odst. 1 o.z. pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

15. Pozemky, jejichž vypořádání se žalobce v projednávané věci domáhá, nabyla manželka do svého výlučného vlastnictví před vznikem manželství. V době před vznikem manželství rovněž pouze manželce vznikly dluhy založené smlouvou o úvěru, kterou dne datum uzavřela s právnická osoba V poměrech právní úpravy účinné před datum proto nešlo o součást společného jmění manželů a tyto věci ani dluhy se součástí společného jmění manželů nestaly ani po datum.

16. To platí i pro budovu adresa, která je součástí stavební parcely p.č. st. 248, katastrální území Třebovle. Je tomu tak proto, že i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobce uvedená stavba vznikla jako samostatná věc v právním smyslu před vznikem manželství účastníků řízení, neboť ji začali obývat již v dubnu 2008. Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci byl totiž rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené (tak již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. 3 Cdo 95/92, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 1994, číslo s. 124 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 2534/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. číslo). Vznikla-li proto uvedená stavba před vznikem manželství účastníků řízení, nemohli ji nabýt do svého společného jmění manželů.

17. Pro úplnost soud připomíná, že v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (i společného jmění manželů) může vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008, uveřejněné v časopisu Právní rozhledy, roč. 2011, číslo s. 868). Předchozí praxe, která umožňovala kdykoliv během řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů navrhnout nové položky k vypořádání, vycházela ze starší úpravy, která předpokládala, že soud z úřední povinnosti pátrá po majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví a že je povinen vypořádat jeho celou masu. Tento názor, který v praxi mimo jiné vedl k neúměrnému prodlužování sporů, neboť umožňoval neomezené rozšiřování vypořádávaného majetku, je však neudržitelný vzhledem k nové hmotněprávní úpravě vycházející zejména z posílení dispozitivního charakteru norem upravujících vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní společného jmění manželů) a také k vzhledem k uplatnění zásad projednací a dispoziční v občanském soudním řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. číslo).

18. Samo skutkové tvrzení, že snad žalobce ze svých prostředků vynaložil náklad na majetek ve výlučném vlastnictví žalované, popřípadě že ze svých prostředků plnil výlučný dluh žalované, proto samo o sobě neznamená, že žalobce uplatnil právo na náhradu za to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na výhradní majetek žalované, odhlédnuto od okolnosti, že i v rovině tohoto skutkového tvrzení žalobce by šlo o vynaložení nákladů z výhradního majetku žalobce na výhradní majetek žalované, jejichž náhrada se beztak vymyká předmětu řízení o vypořádání společného jmění manželů.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7 449 Kč, které spočívají v odměně za zastupování advokátem a náhradě jeho hotových výdajů (tři úkony právní služby po 1 500 Kč při tarifní hodnotě 10 000 Kč, a to převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání konaném dne datum, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč, celkem tedy 5 400 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 134 Kč, cestovné ve výši 915 Kč při cestě obec – obec a zpět dne datum v délce 128 km, průměrné spotřebě 5, 5 l číslo km a průměrné ceně benzinu automobilového 95 oktanů ve výši 44, 50 Kč za litr podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších předpisů, a při náhradě za používání osobních silničních motorových vozidel ve výši 4, 70 Kč za kilometr jízdy podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.).

20. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo).

21. V řízeních, jejichž předmětem je vypořádání společného jmění manželů, se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání., podle § 9 odst. 6 advokátního tarifu. V projednávané věci však nebyl podán znalecký posudek o ceně pozemků a soud ani neprováděl dokazování o výši dluhu, jejichž vypořádání se žalobce vůči žalované domáhal. Jejich hodnotu lze pro účely řízení v projednávané věci určit jen s nepoměrnými obtížemi. Šlo by totiž o zjištění jejich hodnoty jen za účelem určení výše náhrady nákladů řízení. Z tohoto důvodu soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel z § 9 odst. 1 advokátního tarifu, podle něhož nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka 10 000 Kč.

22. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.